Češi si za koncesionářské poplatky připlatí, rozhodla Sněmovna
07.03.2025
Poslanecká sněmovna schválila vládní návrh zákona, který přináší zásadní změny v oblasti financování veřejnoprávních médií. Takzvaná velká mediální novela, která zvyšuje koncesionářské poplatky a rozšiřuje okruh jejich plátců, prošla dolní komorou Parlamentu hlasy vládní čtyřkoalice, navzdory ostré kritice opozice. Předloha nyní míří k projednání do Senátu.
Schválená novela přináší první zvýšení koncesionářských poplatků po více než patnácti letech. Poplatek za Českou televizi vzroste o 15 korun na 150 korun měsíčně, zatímco poplatek za Český rozhlas se zvýší o 10 korun na celkových 55 korun. Podle vlády je toto navýšení nezbytné pro finanční stabilizaci veřejnoprávních médií a zachování jejich dlouhodobé udržitelnosti. Kabinet také argumentuje tím, že reálná hodnota těchto poplatků v důsledku inflace výrazně klesla.
Novela však neřeší pouze výši poplatků, ale také rozšiřuje jejich výběr. Nově budou muset poplatky platit i domácnosti, které nevlastní televizní nebo rozhlasový přijímač, ale mají zařízení schopné přehrávat obsah České televize a Českého rozhlasu přes internet – například chytré telefony, tablety či počítače. Zákon rovněž zavádí inflační doložku, která umožní pravidelné zvyšování poplatků podle míry inflace.
Debata o budoucnosti veřejnoprávních médií zůstává jedním z klíčových politických témat a rozhodující slovo nyní bude mít Senát. Pokud schválenou normu podpoří, novela vstoupí v platnost a nové poplatky by začaly platit už od příštího roku.
S
(Zdroj: eurozpravy.cz)
100 tisíc nelegálních kotlů, které ohrožují zdraví je stále v provozu
05.12.2024
Provozovatel může dostat pokutu až 50 000 Kč. V ČR je navzdory zákazu nadále v provozu jako hlavní zdroj tepla téměř 100 000 neekologických kotlů. Zákaz kotlů, které nesplňují parametry třetí a vyšší emisní třídy, platí od letošního září. Tehdy lidé využívali jako hlavní zdroj tepla téměř 150 000 nevyhovujících kotlů, uvedl prezident Asociace podniků topenářské techniky Zdeněk Lyčka. Dotýká se to hlavně domácností na venkově, kde lidé byli dlouhá léta zvyklí používat staré kotle na tuhá paliva nejen k vytápění, ale i k ohřevu vody.
Od 1. září 2024 platí v České republice zákaz používání kotlů na tuhá paliva emisní třídy I a II. Zahrnuje kotle spalující uhlí, koks i dřevo, které často sloužily jako hlavní zdroj tepla a ohřevu vody v domácnostech na vesnicích a ve starších domech. Záměrem tohoto opatření je zlepšit kvalitu ovzduší a snížit emise škodlivých látek, které mají negativní dopady na lidské zdraví i na životní prostředí.
"Jak poznat, že je kotel na pevná paliva nevyhovující? Každý kotel uvedený na trh v souladu s normou ČSN EN 303-5 má na výrobním štítku uvedenou třídu. Pokud je třída kotle 1 nebo 2, bude jeho provoz od 1. 9. 2024 zakázaný. V případě, že kotel výrobní štítek nemá, nebo na něm třída uvedená není, rozhodne o jeho provozu odborně způsobilá osoba v rámci kontroly," říká Lukáš Rom ze společnosti Kärcher.
Zástupci některých obcí nedávno oznámili, že začínají provádět namátkové kontroly nebo využívat integrovaný systém pro sledování dodržování kontrol technického stavu a provozu kotlů. Tyto revize musí majitelé kotlů provádět minimálně každé tři roky. Kontroly mohou být rovněž iniciovány na základě podnětů, například od sousedů. Často je totiž na první pohled jasné, kdo používá nevyhovující kotel, protože z jeho komína stoupá dým a zápach, který okolí obtěžující zápach.
Provozovatel kotle je zodpovědný za dodržování nařízení, a pokud zařízení neodpovídá zákonu, může dostat pokutu až 50 000 Kč, případně 20 000 Kč za neprovedení povinné kontroly. Pokutu pak lze udělit i opakovaně, pokud domácnost nepřejde na model kotle s alespoň třetí třídou. Mnoho majitelů však s výměnou kotlů čeká, dokud nezačnou kontroly. „Množství výměn nevyhovujících kotlů ovlivní i přístup obcí, které mají dohled nad dodržováním zákazu neekologických kotlů na starost,“ říká Zdeněk Lyčka z Asociace podniků topenářské techniky. Podle statistik asociace je v Česku dokonce více než 200 000 nevyhovujících kotlů, jako hlavní zdroj tepla jich slouží zmíněných 100 000.
S
Průměrné stáří vozového parku v ČR je alarmující. Je však situace opravdu tak špatná?
18.11.2024
Podle dat Svazu dovozců automobilů (SDA) dosahuje letos už 16,41 let a auta neustále stárnou. Za posledních deset let se průměrné stáří registrovaných vozidel zvýšilo o 2,35 roku. Je však situace opravdu tak špatná?
„Položili jsme si zásadní otázku: Jaká auta skutečně potkáváme na silnicích? Abychom získali odpovědi, provedl náš tým datových odborníků rozsáhlé analýzy vozidel, která skutečně jezdí na STK. Zjistili jsme, že osobní auta, která svědomitě jezdí na STK každé 2 roky mají průměrné stáří 12,74 let (pozn. do výpočtu byla váženým průměrem zahrnuta i osobní auta do 4 let, která na technickou kontrolu ještě nemusí). Nicméně některá vozidla jsou nabízena k prodeji a aktuálně platnou STK nemají. Pro správnější pohled na vozidla v reálném provozu jsme také spočítali průměrné stáří těch osobních aut, která úspěšně absolvovala povinnou technickou kontrolu v posledních 4 letech. Vyšlo nám průměrné stáří 13,79 let. I tato hodnota je tedy o 2,62 roku méně než průměrné stáří všech registrovaných vozidel,“ vysvětluje Martin Pajer, ředitel společnosti Cebia, která monitoruje trh a provádí odborné analýzy v oblasti automotive.
Ještě zajímavější pohled pak nabízí analýza průměrného stáří vozidel, která reálně jezdí po silnici. „Zjistili jsme, že polovinu všech kilometrů najetých osobními vozidly za rok najedou auta do 8 let stáří,“ zdůrazňuje ředitel Cebia. Dodává, že ačkoli situace ohledně stáří vozidel není v České republice ideální, není ani tak špatná, jak se na první pohled zdá. Skutečné stáří provozovaných vozidel má vliv i na správný výpočet emisí. Česká republika je přitom v Evropě označována za nejtoxičtější zemi*. V rámci výpočtů pracovala Cebia s unikátními VIN, tedy reálnými vozidly a jejich skutečnými nájezdy. Jedná se tedy o dosud nejpřesnější analýzu.
Důvodem, proč český vozový park vykazuje tak vysoké číslo, tedy průměrné stáří 16,41 roku, je
skutečnost, že v České republice mají lidé více aut na osobu než ve většině zemí Evropy a každým rokem se posunujeme v tomto žebříčku nahoru. „Při zakoupení nového vozu do rodiny si Češi nechávají stávající starší auta jako další auto do rodiny a stává se, že ho prakticky neprovozují nebo s ním ani nejezdí na STK,“ vysvětluje Martin Pajer. Za posledních deset let přibylo v Česku v rámci registrací více než 1,76 milionů osobních aut, přičemž počty vyřazených aut – vozidla vyvezená i zrušená – se vyjma roků 2015 a 2016 nemění tak výrazně, jako narůstá vozový park. Tempo nárůstu počtu vozidel však zpomaluje – v roce 2014 činil meziroční nárůst 4,07 %, zatímco letos za první tři kvartály „jen“ 1,54 %.
Podle dat Eurostatu z roku 2023 se v rámci EU nacházíme na 10. pozici, co se týče podílu aut do 2 let stáří. V případě vozidel do 10 let stáří klesáme na 14. pozici a dostává se před nás Slovinsko, Itálie, Španělsko a Chorvatsko.
S
Bitcoin poprvé překonal hranici 80 tisíc dolarů
14.11.2024
Kryptoměna bitcoin v neděli 10. listopadu poprvé překonala hranici 80 tisíc dolarů. Informuje o tom agentura Bloomberg, která rekord přičítá optimismu po vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách. Bitcoin se v neděli na burze obchodoval poblíž rekordních 80 tisíc dolarů poté, co je dosáhl po zahájení obchodování, píše agentura Reuters. Nejznámější kryptoměna výrazně vzrostla z letošního minima 38 505 dolarů, kterého dosáhla 23. ledna.
Kryptoměna vystoupala až o 4,7 procenta na bezprecedentních 80 092 dolarů. Analytici po Trumpově vítězství očekávali, že by bitcoin mohl v nejbližších týdnech atakovat právě hranici 80 tisíc dolarů, což bylo o 6500 dolarů více než jeho hodnota den po amerických volbách. Důvodem je, že se republikánský exprezident v předvolební kampani profiloval jako příznivec kryptoměn. Pro bitcoin je optimistický i výhled na nové složení amerického Kongresu, kde zasednou rovněž zákonodárci podporující kryptoměny, píše Bloomberg.
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Od roku 2025 zavádí české školství nový obor všeobecné lyceum
24.10.2024
Česká vláda oznámila vznik nového středoškolského oboru nazvaného všeobecné lyceum, který bude spuštěn od příštího roku. Tento krok je součástí snahy modernizovat český vzdělávací systém. Novinku představil premiér Petr Fiala společně s ministrem školství Mikulášem Bekem.
Premiér Fiala uvedl, že všeobecné lyceum posílí obecnou větev středního školství a nabídne alternativu ke gymnáziím. "Vytváříme lyceum, které bude obecné a umožní žákům široký výběr směrů, čímž doplní dosavadní nabídku specializovaných lyceí zaměřených na přírodní vědy či technické obory," vysvětlil premiér. Letos se na lycea přihlásilo téměř 24 000 žáků.
Náměstek ministra školství Jiří Nantl zdůraznil, že hlavní výhodou nového oboru bude jeho flexibilita. Všeobecné lyceum nabídne kombinaci různých kompetencí a bude se skládat ze čtyř rovnocenných částí: osobnostního rozvoje, komunikačního a jazykového vzdělávání, aplikovaného vzdělávání v oblasti STEM (přírodní vědy, technologie, technika a matematika) a humanitních a společenskovědních oborů. Nantl také vyzdvihl osobnostní rozvoj, který bude součástí vzdělávání a představuje novinku v českém systému. Tento přístup je zaměřen na studenty, kteří si ještě nejsou jistí svým budoucím profesním zaměřením.
Dlouhodobým cílem ministerstva školství je snížit počet středoškolských oborů z více než 250 na přibližně 100. Vznik všeobecného lycea je součástí tohoto záměru.
Ministr školství Mikuláš Bek upozornil na potřebu sladit očekávání zaměstnavatelů s novými trendy ve vzdělávání. Renesance vyšších odborných škol je podle něj další prioritou. Plánuje, aby se zde nabízely kratší než tříleté programy, především technického zaměření, které by lépe odpovídaly požadavkům trhu práce. Tento typ vzdělání je v západních zemích běžný, ale v Česku podle Beka chybí.
S