Populace ČR v roce 2023 překročila 10,9 milionu, výrazně klesl počet sňatků i narozených dětí
07.10.2024
Populace Česka se v průběhu roku 2023 rozrostla o 73,0 tisíce obyvatel díky kladnému migračnímu saldu, čímž překročila hranici 10,9 milionu. Rok 2023 se dále vyznačoval výrazným dvanáctiprocentním poklesem počtu sňatků. Poprvé od roku 2005 se živě narodilo méně než 100 tisíc dětí (91,1 tis.). Naděje dožití při narození již druhým rokem rostla a navázala na pozitivní vývoj před pandemií onemocnění covid-19, uvádí ČSÚ.
Na konci roku 2023 mělo Česko poprvé od konce druhé světové války více než 10,9 milionu obyvatel. Přírůstek stěhováním 94,7 tisíce osob byl, po přírůstku v roce 2022, druhý nejvyšší v poválečné historii Česka. V migračním saldu převládali občané Ukrajiny (75,2 tis.), následovaní občany Slovenska (5,6 tis.) a vůbec poprvé se na třetím místě objevili Filipínci (2,1 tis.). Oproti tomu přirozená měna snížila celkový přírůstek obyvatel v roce 2023 o 21,6 tisíce.
Manželství v roce 2023 uzavřelo 48,3 tisíce párů. Po výrazném meziročním nárůstu počtu sňatků v roce 2022 (o 17 %) došlo opět k jeho poklesu. Snížila se rovněž intenzita sňatečnosti, když při setrvání měr sňatečnosti z roku 2023 by před 50. rokem věku vstoupilo do prvního manželství 56 % mužů a 65 % žen. Průměrný věk mužů při prvním sňatku vzrostl na 32,7 roku a žen na 30,6 roku. Rozvedlo se 19,5 tisíce manželství, o 2 % méně než v roce 2022. Při udržení měr rozvodovosti z roku 2023 by v dalších letech skončilo rozvodem 37,1 % manželství, nejméně od počátku století. Průměrná délka trvání manželství do jeho ukončení rozvodem činila 13,5 roku.
Pokles počtu živě narozených v roce 2023 představoval již druhé desetitisícové meziroční snížení v řadě. Úhrnná plodnost poklesla z 1,62 na 1,45 dítěte na jednu ženu, zatímco průměrný věk žen při narození prvního dítěte se mírně zvýšil na 28,9 roku. Počet zemřelých se v roce 2023 meziročně snížil o 6 % na 112,8 tisíce. Naděje dožití při narození meziročně výrazně vzrostla, u mužů na 76,9 let (o 0,7 roku) a u žen na 82,8 let (o 0,8 roku).
Podrobné informace o strukturách a intenzitách demografických událostí a jevů v loňském roce přináší analytická publikace Vývoj obyvatelstva České republiky, dostupná na webu ČSÚ.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Světové ceny potravin se v březnu vyšplhaly kvůli válce na Ukrajině na další rekord
11.04.2022
Světové ceny potravin se v březnu vyšplhaly na další rekord. Jejich index oproti únoru vzrostl o 12,7 procenta.
V páteční zprávě to uvedla Organizace OSN pro výživu a zemědělství. Válka na Ukrajině podle ní způsobila chaos na trhu s obilím a rostlinnými oleji. Ukrajinský premiér Denys Šmyhal odhadl, že sklizeň Ukrajiny bude letos kvůli ruské invazi o pětinu menší než loni.
V
České dráhy od června rozšíří vlakové spojení až k německo-dánským hranicím
07.04.2022
České dráhy od 12. června rozšíří vlakové spojení z Prahy do Hamburku až do severoněmeckého Flensburgu na německo-dánské hranici. Vlak bude jezdit denně. Ve středu o tom informovaly České dráhy. "V kooperaci s našimi zahraničními partnery se snažíme průběžně rozšiřovat nabídku atraktivních spojení. Od června tak pojede přímý vlak Českých drah do severoněmeckého Flensburgu, který je vyhledávanou turistickou destinací a představuje bránu pro cesty po železnici do Dánska a Skandinávie," řekl ředitel odboru obchodu osobní dopravy Českých drah Petr Vondráček.
Dráhy provoz linky zajišťují společně s Deutsche Bahn. Vlak pojede poprvé v neděli 12. června z Prahy v 10:25 hod. a cesta do Flensburgu mu potrvá skoro devět hodin. Opačným směrem bude jezdit od pondělí 13. června. Spoj bude nově zastavovat na severu Německa také ve městech Schleswig, Rendsburg a Neumünster. České dráhy letos nabízejí přímé vlakové spojení do Německa, Polska, na Slovensko, do Maďarska, Rakouska a Švýcarska. Denně zajišťují vlaky Českých drah přímé spojení do více než 130 zahraničních destinací. Spoje do zahraničí zajišťují i ostatní tuzemští dopravci.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
České jaderné elektrárny loni ušetřily vodu a vyrobily více elektřiny
24.03.2022
Jaderné elektrárny Dukovany a Temelín spotřebovaly loni meziročně o tři procenta méně surové vody, kterou potřebují na provoz. Ušetřily téměř 2,5 milionu metrů krychlových vody. ČEZ loni snížil spotřebu vody o 50 milionů metrů krychlových. Obě jaderné elektrárny loni zároveň meziročně zvýšily výrobu elektřiny o tři procenta.
V tiskové zprávě to sdělil temelínský mluvčí Marek Sviták. K úspoře vody přispěla nová vestavba uvnitř chladicích věží, které lépe zachycovaly kapičky vody a snížily tak odpar surové vody. Obě elektrárny loni spotřebovaly 85,2 milionu metrů krychlových vody. Jaderné elektrárny se v loňském roce podílely na výrobě elektřiny v ČR z 36,6 procenta. Byly tak největším tuzemským producentem elektřiny. Na druhém místě byly hnědouhelné elektrárny, které vyrobily 35,1 procenta elektřiny.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Inflace se vrací na hodnoty z devadesátek
11.03.2022
Na sociálních sítích v posledních týdnech kolují vtipy, že investičním zlatým vejcem jsou letos české protiinflační dluhopisy. Na ty dříve hodně lidí pohlíželo s despektem, protože garantují pouze výnos ve výši inflace – po jejím zohlednění je tedy nulový. Jenže světové akciové trhy jsou od začátku letošního roku hluboko v červených číslech, a tak i ona nula je atraktivní výnos.
Po zveřejnění čtvrtečních údajů o únorové inflaci se tak držitelé protiinflačních dluhopisů utvrdili v tom, že nakoupili správně. Meziroční růst cen dosáhl závratných 11,1 procenta a dostal se tak na úrovně vídané v 90. letech. Vyšší byla inflace naposledy v roce 1998, kdy dosáhla 12 procent. Podle odhadů analytiků navíc bude brzy pokořena i tato hranice.
Lednový růst cen dosáhl hodnoty 9,9 procenta a investoři skutečně na svých majetkových účtech uviděli úrok v obdobné výši. Každý teď bedlivě sleduje, jak se inflace vyvíjí. Ta únorová proti loňskému roku šla nahoru hlavně kvůli růstu nákladů na bydlení, dopravu i potraviny. Meziměsíčně se spotřebitelské ceny zvýšily o 1,3 procenta. Inflace tak roste už osm měsíců v řadě.
V