Populace ČR v roce 2023 překročila 10,9 milionu, výrazně klesl počet sňatků i narozených dětí
07.10.2024
Populace Česka se v průběhu roku 2023 rozrostla o 73,0 tisíce obyvatel díky kladnému migračnímu saldu, čímž překročila hranici 10,9 milionu. Rok 2023 se dále vyznačoval výrazným dvanáctiprocentním poklesem počtu sňatků. Poprvé od roku 2005 se živě narodilo méně než 100 tisíc dětí (91,1 tis.). Naděje dožití při narození již druhým rokem rostla a navázala na pozitivní vývoj před pandemií onemocnění covid-19, uvádí ČSÚ.
Na konci roku 2023 mělo Česko poprvé od konce druhé světové války více než 10,9 milionu obyvatel. Přírůstek stěhováním 94,7 tisíce osob byl, po přírůstku v roce 2022, druhý nejvyšší v poválečné historii Česka. V migračním saldu převládali občané Ukrajiny (75,2 tis.), následovaní občany Slovenska (5,6 tis.) a vůbec poprvé se na třetím místě objevili Filipínci (2,1 tis.). Oproti tomu přirozená měna snížila celkový přírůstek obyvatel v roce 2023 o 21,6 tisíce.
Manželství v roce 2023 uzavřelo 48,3 tisíce párů. Po výrazném meziročním nárůstu počtu sňatků v roce 2022 (o 17 %) došlo opět k jeho poklesu. Snížila se rovněž intenzita sňatečnosti, když při setrvání měr sňatečnosti z roku 2023 by před 50. rokem věku vstoupilo do prvního manželství 56 % mužů a 65 % žen. Průměrný věk mužů při prvním sňatku vzrostl na 32,7 roku a žen na 30,6 roku. Rozvedlo se 19,5 tisíce manželství, o 2 % méně než v roce 2022. Při udržení měr rozvodovosti z roku 2023 by v dalších letech skončilo rozvodem 37,1 % manželství, nejméně od počátku století. Průměrná délka trvání manželství do jeho ukončení rozvodem činila 13,5 roku.
Pokles počtu živě narozených v roce 2023 představoval již druhé desetitisícové meziroční snížení v řadě. Úhrnná plodnost poklesla z 1,62 na 1,45 dítěte na jednu ženu, zatímco průměrný věk žen při narození prvního dítěte se mírně zvýšil na 28,9 roku. Počet zemřelých se v roce 2023 meziročně snížil o 6 % na 112,8 tisíce. Naděje dožití při narození meziročně výrazně vzrostla, u mužů na 76,9 let (o 0,7 roku) a u žen na 82,8 let (o 0,8 roku).
Podrobné informace o strukturách a intenzitách demografických událostí a jevů v loňském roce přináší analytická publikace Vývoj obyvatelstva České republiky, dostupná na webu ČSÚ.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Ruské akcie klesly téměř o 50 procent, rubl je na historickém minimu
25.02.2022
Ruské akcie dnes dopoledne oslabily téměř o 50 procent a na rekordním minimum se ocitl ruský rubl. Investoři se ruských aktiv hromadně zbavují kvůli útoku ruských vojsk na Ukrajinu a kvůli dopadům, který tento krok bude mít na evropskou i globální ekonomiku. Hodnota akcií na burze v Moskvě tak spadla o více než 250 miliard dolarů (5,6 bilionu Kč).
Index MOEX, který je denominovaný v rublech, dopoledne klesl na moskevské burze až pod 1682 bodů, což je proti středečnímu závěru kolem 3085 bodů propad o 45 procent. Později ztrátu zmírnil na 30 procent a nacházel se blízko 2181 bodů.
Dolar mezitím vystoupil těsně k 90 rublům, kde ještě nikdy nebyl. Krátce před polednem středoevropského času se prodával za 84,95 rublu, a vykazoval tak růst o 3,9 procenta. Kurz ale prudce kolísá na obě strany. Před rokem se dolar prodával asi za 70 rublů.
V
Praha od března zakáže podomní prodej elektřiny a plynu
22.02.2022
Nové nařízení, které reaguje na situaci na trhu po konci některých dodavatelů energií, v pondělí schválili městští radní. Proti původnímu znění zákaz na základě došlých připomínek zahrnuje i prodej elektřiny nebo plynu na veřejných místech mimo obchodní prostory. Loni v říjnu ohlásila konec činnosti skupiny Bohemia Energy, která v Česku dodávala energie zhruba 900 tisícům klientům.
Následovali další drobní dodavatelé. "Této těžké situace již začala využívat řada subjektů, včetně těch, kteří jsou nazýváni jako 'energošmejdi', kteří formou podomního prodeje nabízejí dodavatele a tlačí občany - zejména ohrožené skupiny jako jsou senioři, matky samoživitelky a další, do uzavírání značně nevýhodných smluv," stojí v dokumentu, kteří v pondělí schválili pražští radní. V Praze několik let platí zákaz podomního prodeje stanovený tržním řádem města. Ten je však založen na živnostenském zákoně a na prodejce spadající pod zákon energetický není podle magistrátu aplikovatelný. Nové nařízení vychází z novely energetického zákona, která obcím umožnila konkrétně prodej energií zakázat. Za porušení bude od března hrozit pokuta pokutu do výše 100 tisíc korun.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Pojišťovny vrálily svým pojištěncům na doplatcích za léky stovky milionů korun
17.02.2022
Zdravotní pojišťovny vrátily svým pojištěncům stovky milionů korun z doplatků, které lidé zaplatili za léky v loňském roce. Částka, kterou pojišťovny poslaly lidem zpět, se meziročně zvedla v průměru asi o osm procent. Vyplývá to z údajů, které ČTK poskytlo pět ze sedmi zdravotních pojišťoven. Informace od ostatních ČTK zjišťuje. Peníze pojišťovny vrací nejčastěji seniorům nad 70 let. Pojišťovny vrací doplatky lidem automaticky za každé kalendářní čtvrtletí v případě, že překročí roční limit na doplatky za předepsané léky a potraviny pro zvláštní lékařské účely.
Do limitu se nezapočítávají částky, které lidé uhradí za zdravotnické prostředky. Roční limit činí pro děti a seniory nad 65 let 1000 korun, u seniorů nad 70 let a invalidních důchodců je poloviční a pro ostatní pojištěnce dosahuje 5000 korun.
Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP), která je s 5,9 milionu pojištěnců v ČR největší, svým klientům za loňský rok na přeplatcích za léky vrátila téměř 600 milionů korun. To je meziročně o sedm procent více. Peníze zpět dostalo 534.430 pojištěnců, průměrná výše přeplatku činila 1122 korun. Nejpočetnější skupinou, které VZP doplatky vrací, jsou podle mluvčí Viktorie Plívové senioři nad 70 let.
S
Počet platebních karet v ČR loni stoupl na 14,1 milionu
08.02.2022
Počet vydaných platebních karet v Česku loni stoupl o téměř 600 000. Z toho bezkontaktních karet bylo 13,5 milionu, proti 12,9 milionu předloni. Vyplývá to ze statistik, které dnes zveřejnilo Sdružení pro bankovní karty. Hranici deseti milionů překročil počet karet v Česku v roce 2011.
Počet transakcí platebními kartami u obchodníků vzrostl v roce 2021 meziročně o 335 milionů na 1,851 miliardy a objem transakcí stoupl o 276 miliard Kč na 1,235 bilionu korun. Počet platebních transakcí v e-shopech se zvýšil o 90 milionů na 301 milionů, jejich objem o 115 miliard Kč na 309 miliard korun."Sektor platebních karet a souvisejících technologií na domácím trhu během roku 2021 zaznamenal v základních ukazatelích zásadní růst, a to i přes určité restrikce ve společenském životě a ekonomické dopady uzávěr ekonomiky. Meziroční nárůsty v řádech desítek procent byly výsledkem častějšího a intenzivnějšího používání platebních karet a dalších elektronických prostředků," uvedl výkonný ředitel sdružení Roman Kotlán.
S