Populace ČR v roce 2023 překročila 10,9 milionu, výrazně klesl počet sňatků i narozených dětí
07.10.2024
Populace Česka se v průběhu roku 2023 rozrostla o 73,0 tisíce obyvatel díky kladnému migračnímu saldu, čímž překročila hranici 10,9 milionu. Rok 2023 se dále vyznačoval výrazným dvanáctiprocentním poklesem počtu sňatků. Poprvé od roku 2005 se živě narodilo méně než 100 tisíc dětí (91,1 tis.). Naděje dožití při narození již druhým rokem rostla a navázala na pozitivní vývoj před pandemií onemocnění covid-19, uvádí ČSÚ.
Na konci roku 2023 mělo Česko poprvé od konce druhé světové války více než 10,9 milionu obyvatel. Přírůstek stěhováním 94,7 tisíce osob byl, po přírůstku v roce 2022, druhý nejvyšší v poválečné historii Česka. V migračním saldu převládali občané Ukrajiny (75,2 tis.), následovaní občany Slovenska (5,6 tis.) a vůbec poprvé se na třetím místě objevili Filipínci (2,1 tis.). Oproti tomu přirozená měna snížila celkový přírůstek obyvatel v roce 2023 o 21,6 tisíce.
Manželství v roce 2023 uzavřelo 48,3 tisíce párů. Po výrazném meziročním nárůstu počtu sňatků v roce 2022 (o 17 %) došlo opět k jeho poklesu. Snížila se rovněž intenzita sňatečnosti, když při setrvání měr sňatečnosti z roku 2023 by před 50. rokem věku vstoupilo do prvního manželství 56 % mužů a 65 % žen. Průměrný věk mužů při prvním sňatku vzrostl na 32,7 roku a žen na 30,6 roku. Rozvedlo se 19,5 tisíce manželství, o 2 % méně než v roce 2022. Při udržení měr rozvodovosti z roku 2023 by v dalších letech skončilo rozvodem 37,1 % manželství, nejméně od počátku století. Průměrná délka trvání manželství do jeho ukončení rozvodem činila 13,5 roku.
Pokles počtu živě narozených v roce 2023 představoval již druhé desetitisícové meziroční snížení v řadě. Úhrnná plodnost poklesla z 1,62 na 1,45 dítěte na jednu ženu, zatímco průměrný věk žen při narození prvního dítěte se mírně zvýšil na 28,9 roku. Počet zemřelých se v roce 2023 meziročně snížil o 6 % na 112,8 tisíce. Naděje dožití při narození meziročně výrazně vzrostla, u mužů na 76,9 let (o 0,7 roku) a u žen na 82,8 let (o 0,8 roku).
Podrobné informace o strukturách a intenzitách demografických událostí a jevů v loňském roce přináší analytická publikace Vývoj obyvatelstva České republiky, dostupná na webu ČSÚ.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
RegioJet si pomocí dluhopisů půjčuje půlmiliardu
23.06.2020
Provozovatel osobní železniční a autobusové dopravy RegioJet navýšil loňskou emisi dluhopisů o 447 milionu korun. Peníze využije na investice do rozvoje svého vozového parku a splacení bankovního financování.
Podle mluvčího dopravce Aleše Ondrůje jde o navýšení loňské emise zajištěných dluhopisů splatných v roce 2024. Celková jmenovitá hodnota všech vydaných dluhopisů činí momentálně 1,368 miliardy korun. RegioJet dosáhl v loňském roce zisku 167 milionů korun a přepravil na všech svých vlakových linkách téměř 11 milionů cestujících. Podle managementu zvládl i letošní pandemickou krizi. "Aktuálně už je v provozu naprostá většina spojů a také počty cestujících se již blíží stavu před vyhlášením nouzového stavu," uvedl Petr Kohoutek, finanční ředitel holdingů RegioJet a Student Agency.
Stát půjčí ČEZ na dostavbu bloku v Dukovanech
29.05.2020
Stát poskytne energetické společnosti ČEZ na stavbu nového bloku dukovanské jaderné elektrárny půjčku. Na čtvrteční tiskové konferenci po středečním jednání vládního výboru pro jadernou energetiku to řekl premiér Andrej Babiš (ANO).
Na výstavbě by se stát měl podílet 70 procenty, zbylých 30 procent by měl zaplatit ČEZ. Očekávaná suma v současných cenách je šest miliard euro (zhruba 162 miliard korun), řekl po tiskové konferenci generální ředitel ČEZ Daniel Beneš. Babiš uvedl, že smlouvy před schválením představí všem předsedům parlamentních stran. Materiál by podle něj měla vláda projednávat asi koncem června. "Týden před zasedáním vlády já pozvu všechny předsedy politických stran, které jsou zastoupené ve Sněmovně, aby se měli možnost se smlouvami seznámit, bude prezentace," řekl. Zdůraznil, že stavba elektrárny je dlouhodobý projekt, který nebude realizovat současná vláda.
Internet nahrazuje Evropanům reálný život
22.05.2020
Na 57 procent evropských spotřebitelů na internetu v dubnu nakupovalo více než v měsících před nouzovým stavem. Také poskytovatelé virtuálních zážitků, jako jsou lekce fitness, platformy pro sledování TV a filmů nebo internetové vzdělávací kurzy, zaznamenali během omezení rekordní počty předplatitelů. Vyplývá to z květnového průzkumu společnosti Mastercard mezi 12 500 respondenty v 15 zemích.
Vedle videohovorů s blízkými, které uvedlo 75 procent respondentů, bylo nejpopulárnějším virtuálním zážitkem sledování televize nebo filmů v rámci on-line předplatného, kterému se věnovalo 58 procent Evropanů. Více než čtvrtina se účastnila on-line cvičení a 24 procent navštěvovalo ve virtuálním prostoru muzea či jiná zajímavá místa. Výdaje za virtuální zážitky zvýšil každý třetí Evropan. Aktuální situace vedla také k větší štědrosti. Za poslední měsíc více než čtvrtina respondentů věnovala prostřednictvím on-line převodu peníze na dobročinné účely. Přitom 14 procent uvedlo, že to bylo poprvé, co takto přispěli.
Kraje a obce chtějí po Babišovi desítky miliard
06.05.2020
Premiér Andrej Babiš (ANO) se bude muset v těchto dnech zabývat dvěma žádostmi, aby poslal miliardy krajům a obcím. Ty mají připravené investiční projekty nejrůznějšího druhu od cyklostezek po zateplení škol, mnohé mohou zahájit už v létě a tím rozhýbat ekonomiku utlumenou epidemií koronaviru.
První žádost zašle předsedovi vlády zkraje týdne Sdružení místních samospráv, které podpoří také několik hejtmanů − například liberecký hejtman Martin Půta (SLK) nebo pardubický Martin Netolický (ČSSD). S druhou výzvou přijde hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek (ČSSD). Požádá Babiše o videohovor, v němž ho za kraje požádá celkem o osm miliard na letošní a příští rok, a to na opravy silnic druhé a třetí třídy. "Pokud premiér chce rozhýbat ekonomiku, ať se podívá, jak to vypadalo během krize v letech 2009 či 2010. Kraje tehdy udržely mnohé firmy nad vodou, protože investovaly do silnic a dalších věcí," argumentuje Běhounek.