Populace ČR v roce 2023 překročila 10,9 milionu, výrazně klesl počet sňatků i narozených dětí
07.10.2024
Populace Česka se v průběhu roku 2023 rozrostla o 73,0 tisíce obyvatel díky kladnému migračnímu saldu, čímž překročila hranici 10,9 milionu. Rok 2023 se dále vyznačoval výrazným dvanáctiprocentním poklesem počtu sňatků. Poprvé od roku 2005 se živě narodilo méně než 100 tisíc dětí (91,1 tis.). Naděje dožití při narození již druhým rokem rostla a navázala na pozitivní vývoj před pandemií onemocnění covid-19, uvádí ČSÚ.
Na konci roku 2023 mělo Česko poprvé od konce druhé světové války více než 10,9 milionu obyvatel. Přírůstek stěhováním 94,7 tisíce osob byl, po přírůstku v roce 2022, druhý nejvyšší v poválečné historii Česka. V migračním saldu převládali občané Ukrajiny (75,2 tis.), následovaní občany Slovenska (5,6 tis.) a vůbec poprvé se na třetím místě objevili Filipínci (2,1 tis.). Oproti tomu přirozená měna snížila celkový přírůstek obyvatel v roce 2023 o 21,6 tisíce.
Manželství v roce 2023 uzavřelo 48,3 tisíce párů. Po výrazném meziročním nárůstu počtu sňatků v roce 2022 (o 17 %) došlo opět k jeho poklesu. Snížila se rovněž intenzita sňatečnosti, když při setrvání měr sňatečnosti z roku 2023 by před 50. rokem věku vstoupilo do prvního manželství 56 % mužů a 65 % žen. Průměrný věk mužů při prvním sňatku vzrostl na 32,7 roku a žen na 30,6 roku. Rozvedlo se 19,5 tisíce manželství, o 2 % méně než v roce 2022. Při udržení měr rozvodovosti z roku 2023 by v dalších letech skončilo rozvodem 37,1 % manželství, nejméně od počátku století. Průměrná délka trvání manželství do jeho ukončení rozvodem činila 13,5 roku.
Pokles počtu živě narozených v roce 2023 představoval již druhé desetitisícové meziroční snížení v řadě. Úhrnná plodnost poklesla z 1,62 na 1,45 dítěte na jednu ženu, zatímco průměrný věk žen při narození prvního dítěte se mírně zvýšil na 28,9 roku. Počet zemřelých se v roce 2023 meziročně snížil o 6 % na 112,8 tisíce. Naděje dožití při narození meziročně výrazně vzrostla, u mužů na 76,9 let (o 0,7 roku) a u žen na 82,8 let (o 0,8 roku).
Podrobné informace o strukturách a intenzitách demografických událostí a jevů v loňském roce přináší analytická publikace Vývoj obyvatelstva České republiky, dostupná na webu ČSÚ.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Dvoudenní víkend zavedli v Československu před 50 lety
01.10.2018
Dvoudenní volno bývalo zpočátku jen každý druhý víkend. Omezovalo se taky vyučování na školách, žáci a studenti mívali jen kratší dopolední vyučování. Velkou změnu do fungování podniků i celé československé společnosti přinesl pětidenní pracovní týden. Ten byl zaveden do praxe oficiálně 29. září 1968.
Tento den, uvedený v příslušné vyhlášce ministerstva práce, ovšem připadal na neděli, takže z volných sobot se lidé mohli těšit až od prvního říjnového víkendu. A brzy si na ně zvykli. Dvoudenní volno přispělo k rozmachu chataření a chalupaření. Zavedení jen pětidenního pracovního týdně připravovali českoslovenští ekonomové od začátku 60. let a museli se vypořádat například s námitkami, že druhý volný den povede k hospodářskému poklesu. Na volné soboty si zaměstnanci i podniky zvykali postupně.
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Mobilní telefony používá k připojení na internet až 97 procent dětí
25.09.2018
V roce 2010 šlo pouze o 37 procent. Zhruba čtvrtina tráví na internetu více než čtyři hodiny denně. Vyplývá to ze studie EU Kids Online - the Czech Republic 2018, do které se na přelomu roku zapojilo více než 2600 dětí ve věku devět až šestnáct let.
Zhruba 85 procent mladých uživatelů na mobilech hraje hry, 75 procent pak denně sleduje videa a 72 procent je denně na sociálních sítích. Zhruba 24 procent používá internet v mobilech k práci do školy.
V Česku chybí podle dopravců až pět tisíc řidičů autobusu
24.09.2018
V době dovolených musí firmy nasazovat každého, kdo má příslušné řidičské oprávnění. Za volant si tak sedají i dispečeři a techničtí pracovníci firmy. Jejich dlouhodobý nedostatek navíc zhoršuje stárnutí aktivních šoférů, protože čtvrtina z nich je starších 60 let.
Ve středu to řekl generální tajemník sdružení Česmad Bohemia Vojtěch Hromíř. V Česku aktivně působí asi 25 000 autobusových řidičů. Hlavním důvodem nedostatku řidičů je nespokojenost s platy, nyní je garantovaná mzda na 108,80 koruny na hodinu. Dlouhodobý nedostatek řidičů podle Hromíře často vede k situacím, kdy dopravci nejsou schopni reagovat na rozšířené objednávky zadavatelů, protože nemají dostatek záloh. "V době dovolených jezdí každý, kdo má příslušné řidičské oprávnění, včetně dispečerů a technických pracovníků firem," řekl Hromíř. Tím podle něj trpí i kvalita služeb.
Suché řeky urychlují globální oteplování, spouštěčem jsou přívalové deště
17.09.2018
Vědci nedávno přišli s překvapujícím zjištěním. Vysychající toky jsou nejen důsledkem klimatické změny, ale samy mohou k ohřívání planety dramaticky přispívat.
Jsou totiž zdrojem skleníkových plynů, kvůli nimž se ze Země hůře uvolňuje teplo, a dochází tak k oteplování. Na nové studii se podílel i tým českých vědců.