Populace ČR v roce 2023 překročila 10,9 milionu, výrazně klesl počet sňatků i narozených dětí
07.10.2024
Populace Česka se v průběhu roku 2023 rozrostla o 73,0 tisíce obyvatel díky kladnému migračnímu saldu, čímž překročila hranici 10,9 milionu. Rok 2023 se dále vyznačoval výrazným dvanáctiprocentním poklesem počtu sňatků. Poprvé od roku 2005 se živě narodilo méně než 100 tisíc dětí (91,1 tis.). Naděje dožití při narození již druhým rokem rostla a navázala na pozitivní vývoj před pandemií onemocnění covid-19, uvádí ČSÚ.
Na konci roku 2023 mělo Česko poprvé od konce druhé světové války více než 10,9 milionu obyvatel. Přírůstek stěhováním 94,7 tisíce osob byl, po přírůstku v roce 2022, druhý nejvyšší v poválečné historii Česka. V migračním saldu převládali občané Ukrajiny (75,2 tis.), následovaní občany Slovenska (5,6 tis.) a vůbec poprvé se na třetím místě objevili Filipínci (2,1 tis.). Oproti tomu přirozená měna snížila celkový přírůstek obyvatel v roce 2023 o 21,6 tisíce.
Manželství v roce 2023 uzavřelo 48,3 tisíce párů. Po výrazném meziročním nárůstu počtu sňatků v roce 2022 (o 17 %) došlo opět k jeho poklesu. Snížila se rovněž intenzita sňatečnosti, když při setrvání měr sňatečnosti z roku 2023 by před 50. rokem věku vstoupilo do prvního manželství 56 % mužů a 65 % žen. Průměrný věk mužů při prvním sňatku vzrostl na 32,7 roku a žen na 30,6 roku. Rozvedlo se 19,5 tisíce manželství, o 2 % méně než v roce 2022. Při udržení měr rozvodovosti z roku 2023 by v dalších letech skončilo rozvodem 37,1 % manželství, nejméně od počátku století. Průměrná délka trvání manželství do jeho ukončení rozvodem činila 13,5 roku.
Pokles počtu živě narozených v roce 2023 představoval již druhé desetitisícové meziroční snížení v řadě. Úhrnná plodnost poklesla z 1,62 na 1,45 dítěte na jednu ženu, zatímco průměrný věk žen při narození prvního dítěte se mírně zvýšil na 28,9 roku. Počet zemřelých se v roce 2023 meziročně snížil o 6 % na 112,8 tisíce. Naděje dožití při narození meziročně výrazně vzrostla, u mužů na 76,9 let (o 0,7 roku) a u žen na 82,8 let (o 0,8 roku).
Podrobné informace o strukturách a intenzitách demografických událostí a jevů v loňském roce přináší analytická publikace Vývoj obyvatelstva České republiky, dostupná na webu ČSÚ.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Cena bitcoinu klesla až na devět tisíc dolarů
01.12.2017
Cena digitální měny bitcoin dnes na platformě Bitstamp sestoupila až na 9000 dolarů (zhruba 193 000 korun). Od středečního výstupu na rekordních 11 395 dolarů tak nejznámější kryptoměna ztratila více než pětinu hodnoty.
Po propadu na 9000 dolarů bitcoin část ztrát smazal a pohyboval se kolem 9200 dolarů. Od začátku roku si tak v 15:00 SEČ stále připisoval zhruba 850 procent. Skeptici upozorňují, že růst hodnoty bitcoinu představuje klasickou spekulativní bublinu, která nemá žádnou souvislost s reálnou aktivitou na finančním trhu nebo s ekonomikou. K největším kritikům patří šéf americké investiční banky JPMorgan Chase & Co Jamie Dimon, který bitcoin označil za podvod. Bitcoin vznikl v roce 2009 jako alternativa oficiálních měn a během let se prosadil jako přední kybernetická měna světa. Vytváří ji síť počítačů se specializovaným softwarem naprogramovaným tak, aby uvolňoval nové virtuální mince stabilním a postupně se zpomalujícím tempem. Je navržen tak, aby ho nikdo nemohl ovlivňovat, ani vlády a centrální banky. Poslední bitcoiny se mají dostat do oběhu kolem roku 2140.
Bitcoin láme rekordy
29.11.2017
K magické hranici ho žene zájem velkých investorů. Cena bitcoinu se poprvé přehoupla přes deset tisíc dolarů.
Cenu táhne nahoru očekávání, že do něj budou více investovat například fondy. Virtuální měna bitcoin překonala o víkendu další cenovou hranici - poprvé v historii se obchodovala za více než devět tisíc dolarů. Digitální měna, která teprve předchozí víkend zdolala úroveň osmi tisíc dolarů, tak již od začátku letošního roku svou hodnotu téměř zdesetinásobila.
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Bitcoin poprvé překonal hranici šesti tisíc dolarů
23.10.2017
Hodnota kybernetické měny bitcoin v pátek poprvé překročila 6000 dolarů (130 650 korun), od začátku letošního roku se tak více než zešestinásobila. Další růst kurzu se přitom očekává – téměř polovina respondentů v průzkumu serveru CNBC věří, že bitcoin překoná hranici 10 000 dolarů. Bývalý manažer hedgeového fondu Michael Novogratz už minulý týden odhadl, že by to mohlo být za šest až deset měsíců.
Bitcoin vznikl v roce 2009 jako alternativa oficiálních měn a během let se prosadil jako přední kybernetická měna světa. Vytváří ji síť počítačů se specializovaným softwarem naprogramovaným tak, aby uvolňoval nové virtuální mince stabilním a postupně se zpomalujícím tempem. Protože není pod kontrolou žádné centrální banky a dá se snadno přesouvat, často měnu využívají i ti lidé, kteří se chtějí skrýt dohledu úřadů. Kurz bitcoinu je ve srovnání s oficiálními měnami velmi rozkolísaný a snadno podléhá spekulacím. Na rozdíl od běžných měn za sebou nemá žádnou reálnou oporu v podobě ekonomiky, na jejíž výkon by byl navázán.
Motory by mohla pohánět obyčejná voda
14.08.2017
Vynálezci, kteří tvrdili, že umí z vody udělat levné palivo pro spalovací motory, většinou skončili s cejchem podvodníků, vědcům z US Army Research Laboratory v Aberdeen (Maryland) se to však nyní opravdu podařilo. Vyvinuli slitinu na bázi hliníku, která z vody uvolňuje vodík s takovou účinností, že dává naději na praktické využití.
Mohlo by to odstartovat revoluci v energetice, protože by odpadl hlavní problém vodíkového hospodářství, kterým jsou problémy při skladování tohoto výbušného plynu. Už nebude nutné, aby automobily a další dopravní prostředky poháněné vodíkem měly těžké tlakové lahve nebo speciální nádrže udržující plyn zkapalněný při velmi nízkých teplotách, protože pohonnou látkou se stane obyčejná voda. Takto získaný vodík by představoval ideální palivo: jeho slučování s kyslíkem je nejefektivnějším zdrojem energie a přitom jediným "výfukovým plynem" je nezávadná vodní pára. Schopnost hliníku za určitých okolností z vody uvolňovat vodík, je známa už dlouho. Hliník při tom nepůsobí jako katalyzátor rozkládající vodu na vodík a kyslík (jak mylně uvádějí některá média – v takovém případě by se jednalo o perpetuum mobile), ale do reakce vstupuje také. Váže se totiž na kyslík mnohem urputněji než vodík, takže ho z vodní molekuly (obrazně řečeno) vyžene. Díky tomu se mimo jiné při slučování hliníku s kyslíkem uvolňuje velké množství energie, což se využívá v zápalných směsích nebo v raketových motorech na pevná paliva. Při reakci hliníku s vodou je výsledným produktem kromě vodíku buď hydroxid hlinitý, nebo oxid hlinitý. Dosud se to ale dařilo jen při extrémně vysokých teplotách, za přítomnosti drahých katalyzátorů a s účinností, která se i v nejlepších případech sotva blížila k 50 procentům. Vědci z US Army Research Laboratory ale tvrdí, že se jim to daří za běžných podmínek a s velmi vysokou účinností.
zdroj: ihned.cz