Svět řeší extrémní počasí už 30 let, situace se nelepší
07.02.2025
Rok 2023 byl nejteplejším rokem v historii měření, dokud ho rok 2024 nepřekonal a vůbec poprvé posunul globální oteplení nad kritickou hranici 1,5 °C oproti předindustriálnímu období. Tento rekord však nebude poslední – pokud se nezmění současné politiky na snižování emisí, můžeme do konce století očekávat oteplení o 3,1 °C.
Poslední konference, COP29, která se konala v listopadu 2024 v ázerbájdžánském Baku, skončila pouze vágním závazkem mobilizovat do roku 2035 alespoň 300 miliard dolarů ročně na pomoc rozvojovým zemím s přizpůsobením se změnám klimatu. Tato částka je přitom méně než čtvrtina z 1,3 bilionu dolarů, které tyto země podle odhadů potřebují každý rok.
Dalším výsledkem COP29 bylo schválení pravidel pro uhlíkové trhy v rámci Pařížské dohody. Tyto mechanismy umožňují firmám a vládám kupovat uhlíkové kredity, aby kompenzovaly své emise například výsadbou lesů nebo podporou obnovitelných zdrojů energie.
Podle Mezinárodní energetické agentury (IEA) je nezbytné zcela zastavit nové investice do těžby uhlí, ropy a plynu a předčasně ukončit některé již existující projekty. Prvním krokem by mělo být odstranění obrovských dotací fosilnímu průmyslu, které v zemích G20 dosahují až 70 miliard dolarů ročně. Bez těchto subvencí by se mnoho těžebních projektů stalo ekonomicky neudržitelnými, což by výrazně urychlilo přechod na obnovitelné zdroje energie.
Současné klimatické plány mohou fungovat, ale jen pokud se podaří zabránit vlivu fosilního průmyslu na rozhodování a prosadit skutečně ambiciózní opatření. Pokud svět nezasáhne teď, varuje generální tajemník OSN António Guterres, vydáváme se na „dálnici do klimatického pekla“. A to nejen s devastujícími dopady na ekosystémy a ekonomiky států, ale nakonec i na samotné těžařské firmy a vlády, které se stále upínají ke krátkodobým ziskům z fosilních paliv.
S
(Zdroj: eurozpravy.cz)
Prodeje léků v Česku stouply, vyrostla ale i jejich cena
22.02.2023
Prodeje léků na předpis na českém farmaceutickém trhu v roce 2022 vzrostly meziročně o šest procent. Hodnota trhu s léky na předpis, která v tržbách výrobců zahrnuje platby zákazníků za volně prodejné léky, i úhrady pojišťoven a doplatky pacientů za léky na předpis, tak činila 87 miliard korun. Výrazněji stoupal zájem o volně prodejné léky, kde tržby prodejů meziročně vzrostly o 12 procent na celkem 32 miliard korun.
Vedle tržeb rostly i objemy prodaných léků. U léků na předpis meziročně o čtyři procenta, u volně prodejných o devět procent. V průměru léky loni zdražily zhruba o deset procent. Vyplývá to z dat, které dnes ČTK poskytla analytická společnost IQVIA.
V případě léků na předpis dlouhodobě roste poptávka po nejsilnější skupině léků, a sice léků pro léčbu nádorových onemocnění, které stojí téměř za 23 procent hodnoty trhu. Skupinou s největším objemem prodaných léků jsou s pětinovým podílem tradičně léky pro oblast nervového systému, mezi které patří zejména analgetika. Na trhu volně prodejných produktů byly nejprodávanější kategorií tradičně léky proti nachlazení.
Léky na předpis platí z většiny zdravotní pojišťovny, v letech 2020 a 2021 vydaly každoročně na léky na předpis 38,5 miliardy Kč, loňská data ještě nejsou dostupná. Zhruba třetinu částky, kterou za léky na předpis platí pojišťovny, navíc zaplatí každý rok lidé na doplatcích. Například v roce 2020 to bylo podle Českého statistického úřadu průměrně 1152 korun na osobu, dalších 1494 korun pak lidé vydali na volně prodejné léky. Zdravotní pojišťovny lidem, kteří platí na doplatcích vysoké částky, jejich část vrací. U zdravotně postižených seniorů nad 70 let je to nad 500 korun ročně, u dětí a mladších seniorů nad 1000 korun a ostatních dospělých nad 5000 korun.
Z pohledu patentové ochrany nejvíce posílily patentem chráněné léky s růstem tržeb o 14 procent. O šest procent stouply i prodeje léků patentové ochrany. Naopak léky, kterým už patentová ochrana vypršela, zaznamenaly o šest procent nižší prodeje. Potvrdil se tak dlouhodobý trend poklesu cen způsobený postupným nástupem generických léků. Ty zvýšily tržby o sedm procent. U originálních léků na předpis pak loni lékárny navýšily tržby o šest procent.
Všeobecné zvyšování cen na trhu se loni nevyhnulo ani volně prodejným lékům. Podle IQVIA se lékárenský trh obecně držel na úrovni zdražení do deseti procent. V nejprodávanější kategorii léků proti nachlazení byl nárůst tržeb způsoben především vyšším zájmem během chřipkové sezony. V prosinci se obrat této skupiny meziročně zvýšil o 26 procent, což představuje oproti průměrnému růstu v celém roce dvojnásobné tempo. Nejvyšší zvýšení průměrné ceny pak zaznamenala skupina nutričně kompletní vysokoenergetické výživy se čtvrtinovým nárůstem. To však podle IQVIA bylo často zapříčiněno tendencí zákazníků nakupovat větší, a tedy celkově dražší balení produktů.
Léky na předpis mají pojišťovnami a Státním ústavem pro kontrolu léčiv (SÚKL) stanovenou maximální cenu a úhradu, zvyšovat jejich ceny adekvátně k růstu nákladů tak výrobci nemohou. Zástupci asociací sdružující výrobce léčiv v ČR minulý týden uvedli, že náklady rostly o stovky procent, velká část léků se ale prodává už za svou maximální cenu. Největší problém vidí u nejlevnějších léků do 150 korun za balení, kde má výrobce nízkou marži. Tuto cenu má zhruba 1000 z 6500 léků na recept, které v Česku obchodují. Na maximální ceně jich je kolem 60 procent.
Svůj podíl na celkových prodejích léků loni opět zvýšily internetové lékárny, které nyní mají okolo 14 procent. I přesto se však vývoj na on-line trhu ve srovnání s předchozími roky změnil. "Zatímco v předchozích covidových letech jsme mohli sledovat velmi dynamický růst internetových prodejů, který dosahoval i 50procentní posílení, v roce 2022 došlo ke zpomalení růstu na 14 procent," řekl produktový ředitel IQVIA Česká republika a Slovensko Ondřej Frič.
Kamenné lékárny loni navýšily tržby o 12 procent, což oproti minulosti představuje zvýšení tempa růstu. Podle IQVIA jsou přitom patrné rozdílné nákupní návyky podle toho, jestli zákazníci nakupují přes internet či osobně v lékárně.
Lékárny se v posledních měsících potýkají s nedostatkem některých léků. Největší problémy byly například u zásob antibiotik nebo některých léků pro děti. Stát kvůli tomu musel zajistit dovoz balení navíc a jednal s výrobci o navýšení výroby pro tuzemský trh.
IQVIA je poskytovatelem analytických služeb, technologických řešení a smluvních výzkumných služeb ve zdravotnictví.
B
V Česku se s depresemi nebo úzkostmi léčí přes 700 tisíc lidí, spotřeba léků vzrostla
21.02.2023
S depresí či úzkostí se podle údajů Svazu zdravotních pojišťoven léčí v Česku téměř 700 tisíc lidí. Spotřeba léků rostla dvakrát po sobě meziročně o sedm procent, rychleji než v předchozích letech. Za posledních 20 let se spotřeba antidepresiv a anxiolytik zvýšila šestinásobně, informoval svaz.
Obecně lze vidět, že každoročně spotřeba léků rostla o pět procent, v posledních dvou letech dokonce o sedm procent, což nejspíš souvisí s náročnější společensko-ekonomickou situací podporovanou faktory jako covid, válka na Ukrajině nebo vysoká inflace, uvedla expertka pro zdravotní politiku svazu Ludmila Plšková.
Počet lidí, kteří vyhledali pomoc v souvislosti s depresemi či úzkostmi, se za poslední dva roky ztrojnásobil a dnes již úzkostnou poruchou nebo depresí trpí zhruba každá desátá žena a asi šest mužů ze sta. Na vině mohou být i zesílené stresové faktory jako epidemie covidu, válka na Ukrajině nebo prudké zdražování.
B
Stát prodal státní dluhopisy za 19,4 miliardy korun
13.02.2023
Ministerstvo financí podle plánu prodalo ve třech aukcích státní dluhopisy za 19,4 miliardy korun. Zájem investorů byl téměř trojnásobný, chtěli nakoupit dluhopisy za 53,9 miliardy korun. Vyplývá to z údajů České národní banky, která aukci zajišťovala. Největší zájem byl o dluhopisy s proměnlivým úročením se splatností v roce 2031. Investoři je chtěli nakoupit za 34 miliard korun, ministerstvo je na trh nabídlo za 7,5 miliardy korun.
Průměrný výnos byl 0,67 procenta. Dluhopisy se splatností v roce 2030 prodalo ministerstvo v objemu 9,7 miliardy korun při poptávce 15,5 miliardy korun. Průměrný výnos byl 4,51 procenta. U dluhopisů se splatností v roce 2040 dosáhla poptávka 4,37 miliardy korun, prodaly se v objemu 2,1 miliardy korun při průměrném výnosu 4,6 procenta. Současné aukce byly třetí letošní vlnou prodeje státních dluhopisů. V lednu se při dvou vlnách aukcí prodaly dluhopisy celkem za 46,8 miliardy korun. V prvním čtvrtletí letos ministerstvo financí hodlá prodat dluhopisy ve jmenovité hodnotě zhruba 125 miliard korun. Celkem letos podle Strategie financování a řízení státního dluhu chce prodat krátkodobé a střednědobé dluhopisy za 400 až 500 miliard korun.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
České dráhy loni přepravily 157 milionů cestujících
03.02.2023
České dráhy (ČD) loni přepravily 157 milionů cestujících, meziročně o 30 procent více. Jde o 87 procent hodnoty z předcovidového roku 2019, kdy národní dopravce přepravil 182,1 milionu cestujících.
Dráhy o tom informovaly v tiskové zprávě. Přepravní výkon dosáhl 7,7 miliardy takzvaných osobokilometrů, tedy počtu kilometrů, které cestující s vlaky ČD najezdily. Meziročně je to o 43 procent více. Průměrná přepravní vzdálenost stoupla o 4,3 kilometru. S přihlédnutím ke změnám dopravců v uplynulých dvou letech jsou tak ČD v podstatě na úrovni předcovidových let, uvedl mluvčí ČD Petr Šťáhlavský.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)