Svět řeší extrémní počasí už 30 let, situace se nelepší
07.02.2025
Rok 2023 byl nejteplejším rokem v historii měření, dokud ho rok 2024 nepřekonal a vůbec poprvé posunul globální oteplení nad kritickou hranici 1,5 °C oproti předindustriálnímu období. Tento rekord však nebude poslední – pokud se nezmění současné politiky na snižování emisí, můžeme do konce století očekávat oteplení o 3,1 °C.
Poslední konference, COP29, která se konala v listopadu 2024 v ázerbájdžánském Baku, skončila pouze vágním závazkem mobilizovat do roku 2035 alespoň 300 miliard dolarů ročně na pomoc rozvojovým zemím s přizpůsobením se změnám klimatu. Tato částka je přitom méně než čtvrtina z 1,3 bilionu dolarů, které tyto země podle odhadů potřebují každý rok.
Dalším výsledkem COP29 bylo schválení pravidel pro uhlíkové trhy v rámci Pařížské dohody. Tyto mechanismy umožňují firmám a vládám kupovat uhlíkové kredity, aby kompenzovaly své emise například výsadbou lesů nebo podporou obnovitelných zdrojů energie.
Podle Mezinárodní energetické agentury (IEA) je nezbytné zcela zastavit nové investice do těžby uhlí, ropy a plynu a předčasně ukončit některé již existující projekty. Prvním krokem by mělo být odstranění obrovských dotací fosilnímu průmyslu, které v zemích G20 dosahují až 70 miliard dolarů ročně. Bez těchto subvencí by se mnoho těžebních projektů stalo ekonomicky neudržitelnými, což by výrazně urychlilo přechod na obnovitelné zdroje energie.
Současné klimatické plány mohou fungovat, ale jen pokud se podaří zabránit vlivu fosilního průmyslu na rozhodování a prosadit skutečně ambiciózní opatření. Pokud svět nezasáhne teď, varuje generální tajemník OSN António Guterres, vydáváme se na „dálnici do klimatického pekla“. A to nejen s devastujícími dopady na ekosystémy a ekonomiky států, ale nakonec i na samotné těžařské firmy a vlády, které se stále upínají ke krátkodobým ziskům z fosilních paliv.
S
(Zdroj: eurozpravy.cz)
Termín pro nabídky v jaderném tendru se prodlouží do 30. dubna
08.04.2024
Termín pro podání závazných nabídek na stavbu až čtyř jaderných bloků v Česku se prodlouží o dva týdny, uchazeči tak budou mít čas do 30. dubna.
O prodloužení původního termínu požádala francouzská firma EDF. Dalším uchazečem je korejská společnost KHNP. Společně o tom informovali ČEZ a ministerstvo průmyslu a obchodu. Harmonogram projektu se podle nich i přes posun nemění.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Špatné jídlo může za umírání Čechů víc než cigarety a alkohol
03.04.2024
"Špatná strava je zodpovědná za velký podíl předčasných úmrtí, tedy těch, kterým by bylo možné zabránit. Je to dokonce mnohonásobně významnější faktor než nedostatek pohybu, a dokonce i kouření a alkohol," varuje nutriční epidemioložka Eliška Selinger.
U Čechů jsou problém například uzeniny i moc soli. Jíme ale i podstatně méně ovoce a zeleniny, než je třeba. "My víme, že označování potravin na přední straně obalu je velmi efektivní strategie nejenom v rámci vysoce průmyslově zpracovaných potravin, ale obecně podpory zdravé výživy. Bohužel Česká republika trochu propásla svou příležitost, kdy byla celoevropská diskuse o zavedení takzvaného nutriscore," říká nutriční epidemioložka Eliška Selinger k tomu, jak snadno by se mohli Češi vyznat, jakou stravou prospět svému zdraví.
Selinger varuje, jak velký podíl má strava na předčasných úmrtích, což dokládá i nedávná studie o vysoce průmyslově zpracovaných potravinách, podle které se tyto potraviny pojí s více než třiceti škodlivými účinky na zdraví. "Je ale rozdíl, jestli si koupím skutečně velmi levnou sušenku, která je v podstatě jen směsí naprosto neuvěřitelného množství cukru a levného tuku s trochou mouky, anebo jestli si seženu nějakou kvalitnější pochutinu třeba částečně z celozrnné mouky a menším množstvím cukru," popisuje expertka, že člověk si vždycky může v obchodě vybrat, co má rád, aniž by dlouhodobě poškozoval své zdraví. Musí při tom ovšem dbát na určitá pravidla.
Nutriční terapeutka také vysvětluje, jak by měl vypadat takzvaný zdravý talíř. "Polovina tohoto talíře - skutečně základ - je ovoce a zelenina. Upozorňuji ale, že to neznamená salát, ale třeba i zeleninová omáčka, klidně i svíčková," vysvětluje Selinger. Větší čtvrtina talíře by pak měly být bílkoviny a následně příloha doplněná o zdravý tuk.
A lze podle expertky říci, zda jsou vegetariáni a vegani zdravější? "Nedá. Zázračná strava zkrátka neexistuje a každý dietní systém má svoje výhody a nevýhody. Je to ale o tom, jak si pak člověk sestaví konkrétní jídelníček, aby výhody co nejvíc podpořil a naopak rizika minimalizoval," dodává odbornice.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Děti se diví, jaká práce je za vydělanou stovkou. Chci, aby uměly spořit, říká učitel
27.03.2024
Většina škol se dostatečně nevěnuje výuce o financích, přestože je součástí vzdělávacích plánů, ukazují průzkumy. Podle učitele Davida Lopaura ze Základní školy Svatoplukova v Olomouci dětem často chybí povědomí o hodnotě peněz. "Jsou překvapené, kolik úsilí rodičů je za vydělanou stovkou," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Učí děti jak zacházet s penězi nebo spořit. A také jak o úspory nepřijít.
Světový týden peněz každoročně koncem března připomíná důležitost finančního vzdělávání. Vy se tématu věnujete hlavně v občanské výchově. V čem žáci nejvíc tápou?
S kolegy jsme se shodli, že se mezery týkají nejvíce hodnoty peněz. Děti často netuší, kolik se za "každou stovkou" skrývá energie a času, aby si ji pak mohly vzít do ruky a něco si pořídit. Pochopitelně to není jejich čas a energie, ale rodičů. Řekl bych, že zjištění, kolik oni musí do vydělání peněz investovat, by pro děti nebylo úplně od věci. Některé děti dostanou na týden pět set a už druhý den jdou do mekáče a nezbyde jim nic.
Dokážete toto dětem vysvětlit ve škole i v případech, že s nimi rodiče doma finance neřeší?
Máte pravdu, hodně to vychází z prostředí rodiny. Pokud se finanční gramotnost doma neřeší, zprostředkováváme ji ve škole a ideálně na reálných příkladech. Inspirovali jsme se například teď jednou školou a v dubnu se bude celá naše škola po dva týdny v třídnických hodinách věnovat tématu plýtvání jídlem. Abychom dětem ukázali, co se skrývá za kusem jídla na talíři. Je ale samozřejmě pravděpodobné, že části dětí se podobné zjištění i přes naši aktivitu vůbec nedotkne. Ale čím častěji takováto témata budeme zařazovat do výuky, tím vyšší budeme mít dlouhodobou úspěšnost...
B
"Kapesné jsem utratil za blbost, teď lituju." Nový projekt učí středoškoláky s penězi
27.03.2024
V Česku čelí exekuci téměř 650 tisíc lidí. Jedním z hlavních důvodů, proč se tolik lidí propadá do dluhů, jsou podle odborníků chybějící znalosti, jak zacházet s penězi. Problém začíná už na školách. I proto vznikl projekt Rozvoj finanční gramotnosti, který má naučit středoškoláky správně nakládat s financemi. První školy nyní začínají unikátní výukové materiály testovat.
"Víte, co je to růžová daň?" ptá se studentů šéfka Ústavu ekonomiky a managementu Vysoké školy chemicko-technologické Lenka Švecová. "Některé věci jsou růžové, aby je muži kupovali ženám," odpovídá chlapec a listuje interaktivní učebnicí na monitoru počítače.
"Tak to úplně není. Ženy přikládají některým věcem vyšší hodnotu, což si obchodníci uvědomují, a tak jim tyto produkty či služby nacení," upřesňuje učitelka. Fenomén označuje případy, kdy výrobky nebo služby určené ženám jsou bezdůvodně dražší než tytéž pro muže. "Muže vyjde běžné ostříhání asi na stokorunu, ženy za něj zaplatí až pětkrát vyšší cenu," uvádí příklad...
B