Rekodifikace soukromého práva, která odstranila duální úpravu, tvořenou občanským zákoníkem z roku 1964 a obchodním zákoníkem z roku 1991, má za sebou více než 6 let účinnosti. Prvním dnem roku 2014 vstoupil vedle občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.), který tvoří základní pilíř soukromého práva, v účinnost také zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích). Vzhledem k tomu, že nový občanskoprávní kodex zahrnul kromě jiného podstatnou část zrušeného obchodního zákoníku, zůstalo z původního obchodního zákoníku jako předmět samostatné úpravy nového zákona č. 90/2012 Sb. pouze právo obchodních společností a družstev. Přestože tento zákon prokázal jako celek svou životaschopnost, dílčí praktické problémy a změny evropské i domácí legislativy vyvolaly potřebu novelizace. Za období účinnosti (a od publikace komentáře v Poradci 6/2014) byly přijaty tři novely. Z nich nejvýznamnější a nejrozsáhlejší novelu představuje zákon č. 33/2020 Sb., který nabude účinnosti dnem 1. ledna 2021.

 

Již ze samotného názvu zákona plyne, že jeho předmět tvoří výhradně obchodní společnosti a družstva. Z tohoto pohledu nebyla převzata především následující problematika:

1. Hospodářská soutěž je i nadále řešena zvláštním zákonem; nekalá soutěž je součástí občanského zákoníku.

2. Část obecných ustanovení o obchodních společnostech (zejména týkající se jejich likvidace) upravují ustanovení občanského zákoníku o likvidaci právnických osob.

3. Ustanovení upravující obchodní závazkové vztahy jsou přesunuta do občanského zákoníku.

4. Byla vyjmuta agenda obchodního rejstříku, která je předmětem zvláštního zákona. Účelem je sjednotit úpravu různých veřejných rejstříků (obchodního, spolkového, nadačního aj.).

5. Do občanského zákoníku se přesouvá rovněž vymezení podniku, pobočky, firmy, prokury, obchodního tajemství, vlastního kapitálu, obchodního jmění a obchodního majetku.

 

S právem obchodních korporací souvisí také další předpisy, zejména:

-        zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů, ve znění pozdějších předpisů,

-        zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, ve znění pozdějších předpisů,

-        zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů.

 

Jak již bylo řečeno, dosud byly přijaty tři novelizace zákona o obchodních korporacích, a to:

-        Zákon č. 458/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 90/2012 Sb., zákon o obchodních korporacích (účinnost 14. 1. 2017) – změny se týkají pouze § 448 (úprava dozorčí rady).

-        Zákon č. 33/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 90/2012 Sb., zákon o obchodních korporacích, ve znění zákona č. 458/2016 Sb., a další související zákony (účinnost 1. 1. 2021) – mimořádně rozsáhlá novelizace (602 změn), která se dotýká většiny ustanovení zákona o obchodních korporacích.

-        Zákon č. 163/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (Účinnost 1. 7. 2020) – mezi dalšími souvisejícími zákony je i zákon o obchodních korporacích (část druhá novely), jehož změny (57) se týkají převážně úpravy družstva; jedná se převážně o změny obsažené již ve vládním návrhu novely provedené zákonem č. 33/2020 Sb., které však byly v rámci tehdejšího legislativního procesu vypuštěny).

 

Pokud jde o nejvýznamnější a nejrozsáhlejší novelu provedenou zákonem č. 33/2020 Sb., v důvodové zprávě k návrhu tohoto zákona jsou uvedeny tyto nedostatky:

-        nepřesnosti či nejednoznačnosti textu,

-        nadbytečná regulatorní zátěž pro podnikatele,

-        nedostatečná transparentnost organizačních struktur kapitálových společností a družstev,

-        nepřehledná a nejasná úprava monistického systému vnitřní správy akciové společnosti,

-        neefektivní vynucování povinnosti zakládat účetní dokumenty do sbírky listin obchodního rejstříku a řešení problémů s tzv. neaktivními společnostmi,

-        některá ustanovení, nevystihují dostatečně svůj smysl a účel,

-        nedostatky v zapracování některých ustanovení směrnic Evropské unie,

-        propojení obchodního rejstříku s ostatními obdobnými evropskými registry prostřednictvím systému propojení rejstříků,

-        mezery v ochraně práv společníků, zvláště menšinových, a třetích osob,

-        množství legislativně-technických či terminologických chyb a duplicitní či jinak nadbytečná ustanovení.

 

§ 1

(1) Obchodními korporacemi jsou obchodní společnosti (dále jen „společnost“) a družstva.

(2) Společnostmi jsou veřejná obchodní společnost a komanditní společnost (dále jen „osobní společnost“), společnost s ručením omezeným a akciová společnost (dále jen „kapitálová společnost“) a evropská společnost a evropské hospodářské zájmové sdružení.

(3) Družstvy jsou družstvo a evropská družstevní společnost.

(4) Evropská společnost, evropské hospodářské zájmové sdružení a evropská družstevní společnost se řídí ustanoveními tohoto zákona v rozsahu, v jakém to připouštějí přímo použitelné předpisy Evropské unie upravující evropskou společnost, evropské hospodářské zájmové sdružení nebo evropskou družstevní společnost.

 

§ 2

(1) Osobní společnost může být založena jen za podnikatelským účelem nebo za účelem správy vlastního majetku.

(2) Činnosti, které podle jiného právního předpisu mohou vykonávat pouze fyzické osoby, mohou být předmětem podnikání nebo činnosti obchodní korporace, pokud tato činnost bude vykonávána pomocí osob, které jsou k tomu oprávněny podle jiného právního předpisu. Odpovědnost těchto osob podle jiných právních předpisů není dotčena.

 

§ 3

(1) Ustanovení občanského zákoníku o spolcích se použijí na obchodní korporace, jen stanoví-li tak tento zákon.

(2) Ukládá-li tento zákon povinnost nahradit újmu, postihuje škůdce i povinnost nahradit nemajetkovou újmu.

(3) Společenskou smlouvou se podle této hlavy a hlavy IV rozumí i stanovy a zakladatelská listina.

(4) Společníkem podle této hlavy se rozumí i člen družstva.

 

§ 4

(1) Dává-li tento zákon společníkovi obchodní korporace možnost domáhat se za ni nebo proti ní nějakého práva, nese povinná osoba důkazní břemeno o tom, že se protiprávního jednání nedopustila, ledaže soud rozhodne, že to po ní nelze spravedlivě požadovat.

(2) Odstavec 1 platí obdobně, dovolává-li se společník nebo bývalý společník po jiném společníkovi dorovnání, obdobného plnění nebo úhrady újmy tehdy, došlo-li k ukončení jeho postavení v obchodní korporaci nebo mu byla způsobena újma v souvislosti s jeho postavením v obchodní korporaci za podmínek stanovených tímto zákonem nebo jiným právním předpisem.

 

§ 5

(1) Obchodní korporace může požadovat, aby jí ten, kdo porušil zákaz konkurenčního jednání, vydal prospěch, který v důsledku toho získal, anebo aby na ni převedl z toho vzniklá práva, ledaže to vylučuje povaha získaných práv; to platí obdobně pro každého jiného nabyvatele tohoto prospěchu nebo práva, ledaže tento nabyvatel jednal v dobré víře.

(2) Právo podle odstavce 1 lze u povinné osoby uplatnit do 3 měsíců ode dne, kdy se obchodní korporace o porušení tohoto zákazu dozvěděla, nejpozději však do 1 roku od porušení; k později uplatněnému právu se nepřihlíží.

 

§ 6

(1) Právní jednání týkající se založení, vzniku, změny, zrušení nebo zániku obchodní korporace vyžadují písemnou formu s úředně ověřenými podpisy, jinak jsou neplatná; soud k této neplatnosti přihlédne i bez návrhu.

(2) Odstavec 1 se nepoužije na rozhodnutí nejvyššího orgánu obchodní korporace.

 

§ 7

(1) Uvádí-li kapitálová společnost nebo družstvo na obchodních listinách také údaj o svém základním kapitálu, musí se tento údaj týkat pouze upsané a splacené části základního kapitálu.

(2) Akciová společnost bez zbytečného odkladu po svém vzniku a dále průběžně uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup, který je pro veřejnost bezplatný, a to tak, aby informace byly dostupné jednoduchým způsobem po zadání elektronické adresy (dále jen „internetové stránky“), údaje, které je povinna uvádět na obchodních listinách, a další údaje stanovené tímto zákonem.

(3) Zřídí-li společnost s ručením omezeným internetové stránky, vztahuje se na ni ustanovení odstavce 2 obdobně.

(4) Odstavce 1 až 3 se použijí obdobně ve vztahu k závodu zahraniční kapitálové společnosti nebo zahraničního družstva nebo k jeho pobočce. Údaj o zápisu zahraniční osoby do evidence podnikatelů ve státě, jehož právem se zahraniční osoba řídí, se nevyžaduje, ledaže toto právo zápis do takové evidence ukládá nebo umožňuje.

 

Komentář k § 1 až 7

Vzhledem k tomu, že právní úprava obchodních závazkových vztahů se stala (až na drobné výjimky) předmětem úpravy občanského zákoníku, zákon o obchodních korporacích je pojímán zúženě, a to v subjektivním smyslu – reguluje pouze podnikatele. Obecné vymezení pojmu „podnikatel“ přitom tento zákon neprovádí; podává je § 420 až 422 občanského zákoníku.

V § 1 jsou deklarovány právní formy obchodní společnosti, které zůstávají oproti bývalému obchodnímu zákoníku beze změny.

 

Zároveň se výslovně rozlišují osobní společnosti a kapitálové společnosti (toto rozlišení zůstávalo ve zrušeném obchodním zákoníku za rámcem zákonné úpravy), což se z hlediska vyjasnění podstaty jednotlivých forem jeví jako účelné. K osobním společnostem patří veřejná obchodní společnost a – až na některé výjimky dané účastí dvou rozdílných typů společníků (komanditisté, komplementáři) – komanditní společnost. Kapitálovou společností je akciová společnost a také – nehledě na určité zvláštnosti – společnost s ručením omezeným.

 

Základní rozdíly mezi oběma typy společností spočívají v následujícím:

-         zatímco všichni nebo alespoň někteří společníci osobní společnosti ručí za závazky společnosti neomezeně, celým svým majetkem, společníci kapitálové společnosti neručí za závazky společnosti za jejího trvání buď vůbec (akciová společnost), nebo je jejich ručení určitým způsobem omezeno (společnost s ručením omezeným);

-         pro osobní společnost je charakteristická osobní účast společníků (u komanditní společnosti pouze komplementářů) na řízení a činnosti společnosti; kapitálová společnost pro tento účel zřizuje zvláštní orgán;

-         společníci kapitálové společnosti mají povinnost podílet se na činnosti společnosti majetkově předem určeným vkladem; společníci osobní společnosti (vyjma komanditistů v komanditní společnosti) tuto povinnost nemají.

 

Regulace evropské společnosti, evropské družstevní společnosti a evropského zájmového hospodářského sdružení zákonem o obchodních korporacích je co do rozsahu omezena – tyto evropské korporace se jím řídí potud, pokud to připouštějí přímo použitelné předpisy Evropské unie.

Zachováno zůstává pojetí obchodních korporací jako právnických osob, jejichž stěžejním účelem je buď podnikání, nebo (nově) správa vlastního majetku. Zatímco osobní společnost může být založena výhradně za tímto účelem, založit kapitálovou společnost lze i za jiným účelem (fiktivní podnikatel).

 

Ustanovení § 3 odst. 1 vychází ze zásady subsidiarity občanského zákoníku jako obecného předpisu ve vztahu k zákonům zvláštním, jakým je právě zákon o obchodních korporacích. V daném konkrétním případě to znamená, že ustanovení občanského zákoníku, která upravují spolek (§ 214 a násl.), se použijí na obchodní korporace pouze za předpokladu, že to přímo stanoví citovaný zákon (např. přezkum usnesení valné hromady, vyloučení společníka ze společnosti z důvodu prodlení se splácením vkladu, aj.).

I nadále zůstává v platnosti ustanovení, podle něhož povinnost škůdce nahradit újmu, pokud ji ukládá zákon o obchodních korporacích, zahrnuje též náhradu nemajetkové újmy.

 

Pokud jde o pojmosloví, výslovně se stanoví, že

-         pokud se v hlavě I (Společná ustanovení) a v hlavě IV (Společnost s ručením omezeným) hovoří o „společenské smlouvě“, rozumí se, že se jedná i o „stanovy“ a „zakladatelskou smlouvu“;

-         pokud se v hlavě I používá pojem „společník“, rozumí se jím i „člen družstva“.

 

Obchodní korporaci zákon chápe jako otevřenou a proměnnou strukturu, spočívající na smluvním základě. Stěžejním cílem regulace pak je zajistit její fungování, jakož i ochranu slabší nebo méně informované strany (minorita, věřitelé).

 

Ustanovení § 4 ukládají společníkovi (případně i bývalému) povinnost nést důkazní břemeno v případě, že se:

-         domáhá za obchodní korporaci nebo proti ní nějakého práva,

-         dovolává po jiném společníkovi dorovnání, obdobného plnění nebo úhrady újmy.

 

Pokud jde o důsledky porušení zákazu konkurenčního jednání, v odstavci 1 § 5 se stanoví, že porušující osoba buď získaný prospěch vydá společnosti, nebo připustí, že jednání, která učinila, jsou jednáním společnosti. Společnost má tak možnost získat žalobou náhradu újmy způsobené konkrétním jednáním, popř. se může stejným způsobem domoci toho, že takové jednání se považuje za její vlastní jednání (ve druhém případě půjde o nevyvratitelnou domněnku v situaci, kdy soud žalobě vyhoví). Výše uvedené samozřejmě platí i v případě, kdy se společnost a porušující osoba na tomto postupu dohodli bez zásahu soudu.

V odstavci 2 § 5 se pak stanoví lhůty pro uplatnění uvedeného práva poškozené obchodní korporace. Z formulace části věty za středníkem („k později uplatněnému právu se nepřihlíží“) jasně vyplývá, že u jednoroční lhůty jde o lhůtu prekluzivní (neuplatněním ve stanovené lhůtě právo zaniká).

Zachována zůstává povinná písemná forma s úředně ověřenými podpisy pro právní jednání související s životem obchodní korporace (založení, vznik, převod obchodního podílu atd.); porušení znamená neplatnost jednání. Uvedené se nevztahuje na rozhodnutí nejvyššího orgánu obchodní korporace (v osobní společnosti se jedná o všechny společníky, v kapitálové společnosti o valnou hromadu, v družstvu o členskou schůzi – § 44 odst. 1).

 

V § 7 jsou upraveny některé zvláštní informační povinnosti, které se vztahují ke konkrétním formám obchodní korporace. Jedná se o následující:

-         Kapitálová společnost nebo družstvo – odstavec 1.

-         Akciová společnost – odstavec 2.

-         Společnost s ručením omezeným – odstavec 3.

-         Zahraniční kapitálová společnost nebo družstvo – odstavec 4.

 

Více již najdete v měsíčníku Poradce 7/2021, kde je uveřejněno úplné znění zákona o obchodních korporacích s komentářem.

 

Osoby samostatně výdělečně činné, jako jediná ze skupin plátců, hradí pojistné formou záloh, je-li to ze zákona povinností, a případného doplatku pojistného. Za osoby samostatně výdělečně činné se z pohledu zdravotního pojištění považují osoby vyjmenované v ustanovení § 5 písm. b) z. č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Jaké podmínky platí pro OSVČ ve zdravotním pojištění od 1. ledna 2021?

 

Rozhodným obdobím pro placení pojistného OSVČ

je kalendářní rok, za který se pojistné platí. Nejkratším poměrným obdobím je jeden kalendářní měsíc. Pokud tedy OSVČ provozuje svoji samostatnou výdělečnou činnost alespoň jeden den v kalendářním měsíci, považuje se z hlediska zdravotního pojištění za OSVČ po celý tento kalendářní měsíc.

Placením alespoň minimálních záloh (viz dále), nebude-li podle výsledků kalendářního roku 2020 povinností OSVČ platit v roce 2021 zálohy vyšší, je zajištěn postup podle zákona.

Počínaje rozhodným obdobím kalendářního roku 2013 již neplatí ve zdravotním pojištění pro OSVČ (a ani pro zaměstnance a zaměstnavatele) maximální vyměřovací základ. To znamená, že pro OSVČ již není omezena horní hranicí ani výše zálohy, ani výše ročního pojistného.

V souvislosti s placením záloh OSVČ je především důležité, zda je v rozhodném období kalendářního roku samostatná výdělečná činnost pojištěnce jeho jediným, nebo při souběhu se zaměstnáním hlavním či vedlejším zdrojem jeho příjmů.

 

V činnosti zvolené jako hlavní musí být dodrženo zákonné minimum, což je zajištěno buď:

-        odvodem pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu v zaměstnání nebo

-        placením alespoň minimálních záloh osobou samostatně výdělečně činnou.

 

PRŮMĚRNÁ MZDA - Podle nařízení vlády č. 381/2020 Sb. ze dne 21. 9. 2020 představuje výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2019 hodnotu 34 766 Kč. Výše přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu činí 1,0194. Součinem těchto dvou částek dostaneme po zaokrouhlení na celou korunu nahoru průměrnou mzdu pro rok 2021 ve výši 35 441 Kč.

Minimum OSVČ a platby „nových“ záloh v roce 2021 – podnikání jako jediný zdroj příjmů

Minimální měsíční vyměřovací základ OSVČ pro rok 2021 je určen sazbou 50 % z průměrné mzdy 35 441 Kč, tj. 17 720,50 Kč.

 

Minimální měsíční výše zálohy OSVČ pro rok 2021 se vypočte jako 13,5 % z částky 17 720,50 Kč a zvyšuje se tak od ledna 2021 z dosavadních 2 352 Kč na 2 393 Kč, tj. o 41 Kč. Posledním dnem splatnosti nové minimální zálohy za měsíc leden 2021 ve výši 2 393 Kč (jakož i každé jiné zálohy za tento měsíc) je 8. únor 2021.

 

Pokud pro OSVČ platí po celý kalendářní rok výkonu samostatné výdělečné činnosti povinnost dodržet minimální vyměřovací základ, pak za rok 2021 činí minimální vyměřovací základ 212 646 Kč (12 x 17 720,50) a minimální pojistné 28 708 Kč (0,135 x 212 646). Neboli, pokud OSVČ relevantně (tedy i s ohledem na podaný Přehled za rok 2020) zaplatí v roce 2021 každý měsíc minimální zálohu 2 393 Kč, je tímto zajištěn postup podle zákona.

 

Od měsíce, ve kterém OSVČ podá (resp. měla podat) v roce 2021 Přehled za rok 2020, se na ni vztahuje povinnost platit zálohy na pojistné podle Přehledu na základě výsledků samostatné výdělečné činnosti za rozhodné období kalendářního roku 2020, případně za jeho část, následovně:

a) 0 Kč

Zálohy na pojistné není povinna platit:

-        OSVČ, pro kterou je při souběhu se zaměstnáním její samostatná výdělečná činnost vedlejším zdrojem příjmů,

-        v prvním kalendářním roce (2021) své samostatné výdělečné činnosti OSVČ, za kterou je současně plátcem pojistného i stát.

-        OSVČ pro kterou neplatí ustanovení o povinnosti placení pojistného alespoň ze zákonného minima od měsíce podání Přehledu v situaci, kdy je za předcházející kalendářní rok (2020) „v mínusu“ – například u osoby, za kterou je plátcem pojistného stát

b) 1 Kč až 2 392 Kč

Zálohy v tomto rozpětí (avšak i vyšší) mohou platit v roce 2021 od měsíce podání Přehledu za rok 2020 ty OSVČ, které nemusejí dodržet minimální vyměřovací základ (viz § 3a odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů – taktéž se například jedná o osoby, za které je plátcem pojistného i stát).

c) 2 393 Kč a vyšší

Pokud musí OSVČ dodržet ve zdravotním pojištění zákonné minimum, pak alespoň minimální:

-        zálohu za prosinec 2020 ve výši 2 352 Kč zaplatí nejpozději dne 8. 1. 2021,

-        zálohu za leden 2021 ve výši 2 393 Kč uhradí nejpozději dne 8. 2. 2021.

 

Od měsíce podání Přehledu za rok 2020 (tedy například od dubna 2021) platí OSVČ nadále zálohu 2 393 Kč i tehdy, pokud podle příjmů a výdajů za rok 2020 matematicky vyjde výše zálohy nižší než 2 393 Kč. Minimální zálohu platí většina OSVČ.

 

Vždy je třeba dbát na to, aby byly veškeré platby prováděny na správný účet a pod správným variabilním symbolem. Pokud OSVČ uhradí zálohu na pojistné (příp. doplatek pojistného) jinému subjektu, než příslušné zdravotní pojišťovně, považuje se tato platba za neuhrazenou a důsledkem této chyby je vznik dlužného pojistného a návazně penále. Také platí, že jak dlužné pojistné, tak penále jsou zdravotní pojišťovny povinny plošně uplatňovat vůči všem dlužícím subjektům.

 

Souběh zaměstnání a samostatné výdělečné činnosti

Je-li pro pojištěnce v daném souběhu samostatná výdělečná činnost hlavním zdrojem jeho příjmů, pak musí splnit zejména tyto povinnosti:

-        platit pravidelné měsíční zálohy na pojistné alespoň v minimální zákonné výši, za příslušný kalendářní měsíc nejpozději do osmého dne následujícího kalendářního měsíce

-        pokud OSVČ zahájila svoji samostatnou výdělečnou činnost v roce 2020, případně v letech předcházejících, platí od měsíce podání Přehledu v roce 2021 zálohy na pojistné na základě výsledků svojí podnikatelské činnosti dosažených v roce 2020, od ledna 2021 však nejméně v částce 2 393 Kč

-        jestliže OSVČ začíná podnikat v roce 2021, přihlásí se do osmi dnů u zdravotní pojišťovny jako osoba samostatně výdělečně činná. U osob podnikajících na základě živnostenského oprávnění lze tuto povinnost splnit i prostřednictvím Centrálního registračního místa obecního živnostenského úřadu, a to vyplněním tiskopisu nazvaného Jednotný registrační formulář. Od měsíce, ve kterém OSVČ tuto činnost zahájí, platí minimální zálohy 2 352 Kč, pokud si sama nestanoví zálohu vyšší.

-        zahajuje-li OSVČ svoji samostatnou výdělečnou činnost v roce 2021 a je-li současně osobou, za kterou platí pojistné stát, není povinna platit v roce 2021 zálohy na pojistné. Pojistné doplatí jednorázovou úhradou do osmi dnů po dni, ve kterém v roce 2022 podá, resp. měla podat, Přehled za rok 2021. Vykáže-li však za rozhodné období kalendářního roku 2021 kladný hospodářský výsledek (zisk), bude v roce 2022 – od měsíce podání Přehledu – již zálohy platit.

 

Pokud je samostatná výdělečná činnost vedlejším zdrojem příjmům pak:

-        není povinností podnikatele platit zálohy na pojistné a pojistné za rok 2021 doplatí jednorázově v roce 2022 do osmi dnů po dni, ve kterém bude, popřípadě měl být podán, Přehled za rok 2021,

-        pro OSVČ neplatí při ročním zúčtování minimální vyměřovací základ.

 

PODNIKATEL A NEMOC - Trvá-li nemoc podnikatele pouze po část kalendářního měsíce, nemá v tomto směru žádnou úlevu, a pokud se jedná o hlavní či jediný zdroj příjmů, musí být i za tento měsíc zaplacena v roce 2021 alespoň minimální záloha 2 393 Kč, jinými slovy musí být u OSVČ při odvodu pojistného dodržen minimální vyměřovací základ. Odlišně se postupuje v případě, kdy nemoc OSVČ trvá po dobu nejméně jednoho celého kalendářního měsíce. OSVČ není povinna platit zálohy za kalendářní měsíce, v nichž byla uznána po celý kalendářní měsíc neschopnou práce nebo jí byla nařízena karanténa podle zvláštních právních předpisů. Tuto skutečnost však musí OSVČ zdravotní pojišťovně průkazně doložit (zpravidla dokladem o pracovní neschopnosti), neboť za běžného stavu není zdravotní pojišťovně tato skutečnost známa, resp. ji nemůže předpokládat. Tuto okolnost lze sice dokladovat i se zpětnou platností, nicméně jejím opožděným oznámením vzniká problém jak na straně OSVČ, tak následně u zdravotní pojišťovny, kdy dodatečně dochází ke změně výše placené zálohy včetně navazujícího odvodu pojistného z minimálního vyměřovacího základu, platného pro OSVČ. Z obecného pohledu lze konstatovat, že pojistné se sice platí i za měsíce, kdy je OSVČ nemocná, nicméně zvýhodnění OSVČ spočívá ve skutečnosti, že pokud měla nárok na výplatu nemocenského po celý kalendářní měsíc, nemusí být za tento měsíc dodržen minimální vyměřovací základ. Jestliže tento celoměsíční nárok na nemocenské není, musí být i v těchto měsících povinné minimum dodrženo.

 

Více již najdete v měsíčníku Práce a mzdy bez chyb, pokut a penále 1/2021.

 

Pro zaměstnance společnosti je velmi důležité, aby vykonávali práci v kvalitním prostředí, v němž se cítí dobře. Pokud mají zaměstnanci vytvořen dostatečný a kvalitní pracovní život, odráží se to i na výsledcích celé společnosti.

 

MOTIVACE výrazně ovlivňuje dosahované výsledky a celkovou úspěšnost podniku v tržní ekonomice a tvoří neoddělitelnou součást managementu podniku. Pojem motivace je odvozen od latinského slova „movere“, což znamená pohybovat se. Jde o psychologický proces, tedy o interaktivní proces ovlivňující vnitřní pohnutky (motivy), které usměrňují chování člověka, čili aktivizují ho k činnosti s úmyslem dosáhnout cíle. Motivace podněcuje činnost a vnitřně aktivizuje konání člověka, podporuje pokračování v činnosti a reguluje a udržuje konání člověka, zaměřuje činnost určitým směrem. Jsou to všechny podněty a pohnutky, které vedou k určitému chování a jednání lidí.

Vyvozujeme ji ze změn v chování člověka. Pro motivaci je příznačný určitý vztah k objektu, který odpovídá potřebě a dává určitý konkrétní směr celému jednání. Je to něco, co nemůžeme vidět a přímo měřit. Nemůžeme určit motivaci člověka do té doby, dokud se určitým způsobem nezačne chovat. Pozorováním toho, co někdo říká nebo dělá v dané situaci, můžeme vydedukovat to, co ho motivuje.

 

Když chce společnost zlepšit motivaci u zaměstnanců, měla by se věnovat:

·         sociálním potřebám: komunikace a spolupráce na pracovišti, formální a neformální pracovní vztahy, společenské, sportovní uplatnění,

·         potřebám uznání: pocit zodpovědnosti, rozhodování, samostatnosti a důležitosti, pocit přínosu pro společnost a ocenění za něj,

·         potřebám seberealizace: práce jako „koníček“, zaměstnanec práci podřizuje i své osobní zájmy,

·         fyziologickým potřebám: mzdy a základní pracovní podmínky k zajištění existence,

·         potřebám jistoty a bezpečí: jistota zaměstnání, zdravotní a sociální zabezpečení.

 

Motivace zaměřená na prosazování cílů společnosti vytváří určitým způsobem tlak na pracovníky v podniku. Systém stimulace pracovníků zahrnuje odměňování, možnosti postupu, pracovní podmínky, právo spolurozhodovat a účastnit se na rozvoji a vytváření klimatu podniku.

 

PRACOVNÍ PROSTŘEDÍ - je soubor materiálních podmínek, na jejichž základě je práce vykonávána. Představuje soubor vnějších hmotných a nehmotných faktorů bezprostředně působících na pracovníka a jeho pracovní činnost. Je to souhrn fyzikálních faktorů působících na pracovníka a pracovní činnost, životní prostředí pracoviště. Pracovní prostředí je jen málokdy natolik nevhodné, aby úplně znemožnilo pracovní výkon pracovníků. Často však bývá rušivé a nutí pracovníka vynakládat značné úsilí na překonání negativních vlivů prostředí, které mu práci ztěžují.

Pracovní prostředí je část životního prostředí, kde se uskutečňuje společenské pracovní zařazení člověka. Představuje komplex podmínek, které působí na člověka v pracovním procesu.

Časové podmínky - představují délku a strukturu pracovní doby i účelné střídání práce a odpočinku v rámci směny, pracovního týdne a roku. Maximální týdenní pracovní doba je 43 hodin.

 

Prostředí můžeme chápat ve více rovinách:

·         makroprostředí: širší geologické, politické, ekonomické a sociálně-kulturní prostředí,

·         mezoprostředí: prostředí přímo působící na procesy v organizaci,

·         mikroprostředí: interní prostředí v organizaci.

 

Když je pracovní prostředí nevhodné, může ovlivnit negativně zdravotní stav zaměstnanců a vyvolat zdravotní problémy, které jsou provázeny některými symptomy. Jejich průvodním jevem je potom bolest. Nejčastější příčinou vážného poškození zdraví pracovníků bývají i onemocnění srdečně-cévního systému, nervového systému, nádorová onemocnění, alergie a pracovní úrazy různého druhu.

Např. nevhodná židle může způsobit bolesti v kříži. Špatně umístěný monitor způsobuje bolesti v oblasti šíje a krku. Bolesti hlavy a vizuální poruchy mohou být způsobeny nevhodným osvětlením. Mělo by být v zájmu každé organizace, aby se takovým problémům předcházelo. Zaměstnanci by měli dodržovat pracovní přestávky na jídlo a odpočinek. Každý zaměstnanec má právo na ochranu a bezpečnost při práci a zaměstnavatel je povinen toto právo naplňovat a chránit.

 

PROSTŘEDÍ SPOLEČNOSTI - každá společnost je určitým prostředím pro fungování jejích jednotlivých prvků. V něm existují a fungují jednotlivé organizační, relativně stabilní formální i neformální vazby. Prostředí společnosti se rozděluje na externí a interní prostředí.

Externí prostředí je vytvářeno jednotlivými úrovněmi jejího okolí, které je dáno přírodními, geografickými, politickými, ekonomickými, sociálně-kulturními činiteli. Externí prostředí se dále člení na:

·         bezprostřední: odběratelé, dodavatelé,

·         širší: politické, ekonomické, právní,

·         globální: postupné odstraňování bariér v mezinárodním obchodu, sjednocování ekonomických a právních podmínek, rozšiřování prostoru pro podnikání a investování.

Interní prostředí je vytvářeno vnitřními podmínkami organizace, ve kterých dochází k transformaci zdrojů, ve kterých manažeři vykonávají svou činnost.

 

PRACOVNÍ PODMÍNKY jsou podmínky pro výkon určité profese. Působí na zaměstnance bezprostředně (kouření, osvětlení prostorů, hluk) nebo zprostředkovaně (výše odměňování, možnost zvyšování kvalifikace). Zlepšení kvality pracovního života a podmínek, které působí na zaměstnance v pracovním procesu, ovlivňují jeho efektivní průběh. Zaměstnanci mají právo na spravedlivé a uspokojivé pracovní podmínky a na ochranu proti nezaměstnanosti.

 

ODMĚŇOVÁNÍ ZAMĚSTNANCŮ - strategie odměňování zahrnuje proces stanovení vhodné odměny pro určitou úroveň dovedností jednotlivce, jeho zkušeností a jeho příslušnou hodnotu na trhu práce. Odměňování by mělo být v souladu s hodnotou, jakou má jednotlivec pro organizaci. Cílem by mělo být vyplácení mezd, které jsou dostačující pro udržení si dobrých zaměstnanců, přičemž vyplácená mzda by měla být přiměřená.

 

Společnost by měla mít v první řadě zájem udržet si dobré pracovníky a také vytvářet příznivé podmínky pro potenciální zájemce o práci. Společnost má mnoho možností, jak může své zaměstnance odměňovat a také si může sama určit, jaký bude mít systém odměňování. Systém odměňování je způsob, jakým se budou stanovovat mzdy a platy. Patří do něj také zaměstnanecké výhody.

 

Je důležité, aby podnik vytvořil spravedlivý a motivující systém odměňování pro své zaměstnance. Měl by být tvořen tak, aby co nejlépe vyhovoval podniku, jeho potřebám a potřebám jeho zaměstnanců. Důležité je, aby byl systém odměňování akceptován hlavně zaměstnanci. Měl by vytvořit přiměřenou mzdovou diferenciaci, podporovat růst výkonů, zajišťovat rozvoj firmy, přitáhnout a udržet pracovníky dobré pro společnost.

 

Cílem společnosti by mělo být vytvoření jednoduchého, transparentního a konkurenceschopného motivujícího systému. Měl by naplňovat očekávání lidí i vedení společnosti a možnosti dané společnosti, odměňovat výkony a projevy chování zaměstnanců, vycházet z firemní kultury a podporovat firemní hodnoty.

 

Zaměstnanci chtějí být spravedlivě odměňováni. Chtějí se podílet na výsledcích, mít prostor k rozvoji a kariéře a uspokojit své individuální potřeby. Aby zaměstnanci přijali systém odměňování, je důležité, aby mu rozuměli a zároveň cítili, že jejich práce je adekvátně odměněna. Je velmi důležité, jak je systém nastaven a kolik prostředků je na odměňování určeno, ale i to, jak je sdělován a jak lidé systému důvěřují. Společnost by měla zjistit, zda systém odměňování motivuje a stimuluje k výkonům, či nikoliv.

 

HODNOCENÍ ZAMĚSTNANCŮ je základní systémové opatření a mělo by se zavádět postupně a přizpůsobovat konkrétním podmínkách organizace. Úspěšnost hodnocení závisí na spolupráci všech účastníků hodnotícího procesu. Aby hodnotitelé dosahovali standardní objektivity v hodnocení zaměstnanců, musí si osvojit techniku hodnotící práce. Mnoho zaměstnanců vynakládá nemalé úsilí na to, aby vyvolali spíš dojem. Úspěšnost se často interpretuje jako funkce dokonale hrát svou úlohu a ne výkonně pracovat. Hodnocení by mělo odhalit nevýkonné zaměstnance a ocenit pouze spolehlivou, skutečnou a odvedenou práci. Mělo by být pravidelné, opakované a zásadové. Od zaměstnance, který je hodnocen, je dobré během celého období jeho hodnocení získávat informace a postoje. Hodnocení musí být diferencované a musí respektovat specifika určité funkce, pracovního zařazení nebo profese. Je vstupem ke zlepšení v budoucím období a také příležitostí ke zlepšení vztahů v organizaci.

 

Soustavné hodnocení pracovníků a pracovních výsledků je důležitým předpokladem úspěšné práce, nástrojem výchovy k zodpovědnosti a upevňování společenských vztahů na pracovišti. Zároveň by mělo být nástrojem proti setrvačnosti, stagnaci a podprůměrnosti. Při hodnocení zaměstnanců mohou vznikat i subjektivní omyly, mezi které patří např. sympatie a antipatie vedoucího vůči zaměstnancům nebo působení různých názorů na osobu hodnoceného zaměstnance v kolektivu.

 

PODSTATOU VZDĚLÁVÁNÍ ZAMĚSTNANCŮ je pomoci jim, aby získali nové dovednosti a vědomosti, které budou následně rozvíjet. Zaměstnanci potřebují určitou úroveň vzdělání, pokud mají naplnit očekávání organizace, podpořit ji a uspět. Vzdělávání je nástrojem k získání a využití nových vědomostí a dovedností. Vzdělávání je formou krátkodobého plánování, naproti tomu rozvoj je zaměřen dlouhodoběji do budoucnosti. Rozvoj zaměstnanců je nezbytný k tomu, aby dokázali plnit nové výzvy, které posouvají v rámci životaschopnosti organizaci kupředu.

 

SEBEREALIZACE - motivem sebeformování zaměstnance je jeho vlastní zájem o to, aby formoval svou osobnost. Zájmem zaměstnance je být úspěšný, dosáhnout a zastávat určitou pozici ve společnosti, v níž pracuje. Seberealizace je velmi důležitá pro duševní vývoj člověka.

 

VZTAHY MEZI MANAŽEREM A JEHO PODŘÍZENÝMI by měl fungovat a být založen na oboustranné komunikaci a plnění pracovních úkolů. Vztah mezi nadřízeným a podřízeným patří mezi nejrizikovější kombinace. Zaměstnanec by měl vždy informovat nadřízeného o problémech a překážkách, které se vyskytují při vykonávání jeho činnosti. Vedoucí pracovník by měl u podřízeného sledovat a všímat si toho, zda je dostatečně motivován, zda má vytvořeny dobré pracovní podmínky a zda má dostatečné individuální schopnosti k plnění svěřených úkolů. Výsledky nadřízeného se posuzují podle výsledků podřízených zaměstnanců, které řídí. Jeho snahou by proto mělo být vytvořit co nejlepší podmínky k práci svých podřízených zaměstnanců.

Při komunikaci je důležitý i neverbální projev mezi nadřízeným a podřízeným. Z neverbálního projevu se dá vyčíst nespokojenost, nervozita, případně jiný negativní postoj. Každý podřízený by si měl být vědom toho, že každý nadřízený má jinou povahu a jiný přístup k práci.

 

Vztahy na pracovišti - příjemná pracovní atmosféra, dobré vztahy mezi kolegy v práci jsou velmi důležitými ukazateli při výběru zaměstnání. Žádná společnost by neměla být lhostejná vůči vztahům mezi svými zaměstnanci, protože od vztahů se odvíjí jejich produktivita. Když zaměstnanec pracuje v dobrém kolektivu, podává většinou lepší pracovní výkony než zaměstnanec, který pracuje v kolektivu, kde převládá napětí, intriky a špatná atmosféra. Pracovat ve stresu nepomáhá k dobrým výkonům a také má negativní vliv na zdraví zaměstnanců. Je velmi důležité pěstovat dobré vztahy na pracovišti, protože na něm trávíme převážnou část pracovního dne. Každý pracovní kolektiv je jiný, má jiné postoje, hodnoty a schopnosti.

 

ZÁVĚR - Rozvoj pracovního života a poznání různých faktorů, které ho v pozitivním smyslu ovlivňují, má dalekosáhlé důsledky pro efektivní vedení a rozvoj podniku jako takového. Pomáhá manažerům vytvářet příznivé prostředí, v němž se pracovníci budou cítit dobře, což se s vysokou pravděpodobností projeví i na vyšší výkonnosti a stabilizaci podniku.

 

Ing. Oľga Poniščiaková, Ph.D.

 

 

* * *

 

Poradce, měsíčník č. 7/2021 (X/2020)

·         Zákon o obchodních korporacích s komentářem – JUDr. Jiří Nesnídal

 

Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 1/2021 (X/2020)

• Novela zákoníku  práce od 1. 1. 2021- přehled změn
• Změny v odškodňování pracovních úrazů po novele ZP
• Platby OSVČ ve zdravotním pojištění v roce 2021
• Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se ZP se od 1. října 2020 zvyšuje
• Podpora v době částečné nezaměstnanosti
• Bezpečnostní přestávky v práci podle nařízení vlády
• Termín splatnosti a výplaty mzdy
• Drobný majetek v účetnictví příspěvkových organizací
• Trestní odpovědnost poskytovatelů zdravotních služeb

 

Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 1/2021 (X/2020)

• Zákon o DPH po novele – daňový balíček
• Inventarizace majetku
• Daňové souvislosti homeoffice
• Nájem nemovitých věcí a DPH změny od 1. 1. 2021
• Minimální mzda – změny
• Aktuální postupy plátců ve zdravotním pojištění
• Převody dovolené – novela ZP
• Průměrný výdělek v kostce

 

Daně, účetnictví, vzory a případy – (DÚVaP) – měsíčník, č. 12/2020 (X/2020)

• Vzory smluv a písemností dle zákoníku práce
• Přeměny obchodních korporací

 

1000 řešení – měsíčník č. 11-12/2020 (X/2020)

·         Cizí měny a kurzové rozdíly

·         Zaměstnávání osob ze zahraničí

·         Daň z příjmů

·         Daň z přidané hodnoty

·         Účetnictví

·         Odvody

 

Poradce Veřejné Správy č. 11-12/2020 (X/2020)

·         Vyhláška č. 264/2020 Sb. o energetické náročnosti budov

·         Nařízení vlády č. 145/2008 Sb., kterým se stanoví seznam znečišťujících látek…

·         Vyloučení z bytového družstva

·         Vyloučení ze spolku a obrana proti němu

·         Podnájem bytu a souhlas pronajímatele

·         podle NOZ

·         Novela školského zákona

·         Zákon č. 335/2020 Sb. o mezinárodní spolupráci při řešení daňových sporů v Evropské unii

 

Aktualizace IV/3 (X/2020)

·         Zákon o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)

·         Zákon o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění)

 

Aktualizace VI/3 (X/2020)

·         Zákon o ochraně přírody a krajiny

·         Zákon o ochraně zemědělského půdního fondu

·         Zákon o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon)

 

Aktualizace I/8 (X/2020)

·         Zákon o daních z příjmů

·         Zákon o Finanční správě České republiky

·         Zákonné opatření Senátu o dani z nabytí nemovitých věcí

 

Aktualizace I/7 (VIII/2020)

·         Zákon o daních z příjmů

·         Zákon o DPH

·         Zákon o spotřebních daních

·         Živnostenský zákon

 

Aktualizace I/6 (VIII/2020)

·         Vyhláška č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, v z.n.p., pro některé vybrané účetní jednotky

 

Aktualizace II/5 (VIII/2020)

• Trestní zákoník
• Trestní řád
• Zákon o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich

 

Aktualizace V/3 (VIII/2020)

• Školský zákon
• Zákon o zvláštních způsobech hlasování ve volbách do zastupitelstev krajů a do Senátu v roce 2020

 

Aktualizace V/2 (VII/2020)

• Školský zákon
• Zákon o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem
• Zákon o zvláštních pravidlech pro přijímání k některým druhům vzdělávání
  a k jejich ukončování ve školním roce 2019/2020

 

Aktualizace III/4 (VII/2020)

• Zákoník práce
• Zákon o zaměstnanosti
• Vyhláška o zdravotnické dokumentaci

 

Aktualizace I/5 (VII/2020)

·         Zákon o daních z příjmů

·         Zákon o dani silniční

·         Zákon o spotřebních daních

 

Aktualizace I/4 (VII/2020)

·         Daňový řád

·         Zákon o DPH

·         Zákon o dani z nemovitosti

·         Zákon o hazardních hrách

·         Celní zákon

·         Zákon o finanční správě ČR

·         Zákon o oceňování majetku

 

Aktualizace VI/2 (VI/2020)

·         Vyhláška o energetické náročnosti budov

 

Aktualizace III/3 (VI/2020)

·         Zákon o organizaci a provádění sociálního zabezpečení

·         Zákon o pojistném na sociální zabezpečení

·         Zákon o nemocenském pojištění

 

TAKÉ TYTO ODBORNÉ TEMATICKÉ PUBLIKACE VÁM POMOHOU V PODNIKÁNÍ V ČASE PANDEMIE

 

• 100 otázek a odpovědí – GDPR a zákoník práce (řešení na otázky zaměřené na oblastí ochrany osobních údajů, vybrané řešení případů z praxe podle zákoníku práce, odměňování a cestovní náhrady)
• 100 otázek Optimalizace daně, Účetnictví (řešení na otázky zaměřené na optimalizaci daně, paušální výdaje, vedení účetnictví, účetní závěrku a daňovou evidenci)
• Pomocník mzdové účetní k 1. 1. 2020 (přehled parametrů, sazeb, vzorových výpočtů … z oblasti mezd a platů)
• Povinnosti zaměstnavatele 2020 (práva a povinnosti zaměstnance a zaměstnavatele)
• Daňové a mzdové zákony 2020 (daňové a mzdové zákony aktualizované k 1. 1. 2020)
• Souvztažnosti pro podnikatele 2020 (souvztažnosti – aktuální znění)

• Příručka mzdové účetní 2020 (příručka mzdové účetní s příklady)
• 100 otázek Mzdy nově, Archivace (praktická řešení týkající se zpracování a zdaňování mezd a archivace)
• Daňové a nedaňové výdaje A-Z 2020 (výdaje, které lze uplatnit do daňových výdajů a výdaje nedaňové v abecedním pořadí)
• 100 otázek Daňové výdaje, Odpisy (praktická řešení z praxe týkající se daňových výdajů a odpisů)
• Podnikání a koronavirus (komplexní přehled opatření a jejich podrobný popis týkající se daňového řádu, daně z příjmů, DPH, EET, zákoníku práce, mezd)
• 100 otázek Zaměstnávání, Nemovitosti (praktická řešení týkající se pracovněprávních opatření v období pandemie koronaviru a praktická řešení týkající se nájmu, odpisů a prodeje nemovitostí)
• s.r.o. – Průvodce bez chyb, pokut a penále (komplexní a přehledné zpracování problematiky společnosti s ručením omezeným od jejího založení, vzniku až po možnosti zrušení)
• 100 otázek a odpovědí Zaměstnanecké benefity, Obchodování (praktická řešení týkající se poskytování zaměstnaneckých benefitů a obchodování)
• Zaměstnávání v období pandemie (řešení pracovněprávních otázek po pandemii koronaviru)
• 100 otázek a odpovědí Zákoník práce po novele, Reklama, propagace (praktická řešení týkající se změn v zákoníku práce a reklamy z daňového a účetního hlediska)

 

Poradce, měsíčník č. 8/2021 (XII/2020)

·         Celní zákon s komentářem – Mgr. Petr Taranda

·         Zákon o dani silniční s komentářem – Mgr. Petr Taranda

 

Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 2/2021 (XI/2020)

·         Konec roku ve mzdové účtárně

·         Archivace mzdové agendy

·         Zvýšení rozhodné částky a další změny ve zdravotním pojištění od 1. ledna 2021

·         Vliv dočasné pracovní neschopnosti na délku trvání pracovní doby

·         Pozor na solidární zvýšení daně za rok 2020 - stále platí

·         Účetní závěrka u vybraných účetních jednotek

 

Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 2/2021 (XI/2020)

·         Daňový problém záloh OSVČ zaplacených její s.r.o.

·         Změna sazeb DPH kulturní a sportovní činnosti

·         Novela zákona o DPH – daňový balíček (2.) 

·         Příspěvky od úřadu práce pro zaměstnavatele

·         Oddlužení dle insolvenčního zákona

 

Daně, účetnictví, vzory a případy – (DÚVaP) – měsíčník, č. 1-2/2021 (XI/2020)

·         Konec roku v účetnictví – harmonogram účetní závěrky

·         Komunikace a korespondence se správcem daně

·         Alkohol na pracovišti a BOZP

 

1000 řešení – měsíčník č. 1/2021 (XI/2020)

·         Konec roka v účetnictví

·         Zaměstnání poživatele důchodu a zdravotním pojištění

·         Daň z příjmů

·         Daň z přidané hodnoty

·         Účetnictví

·         Odvody

 

 

ODBORNÉ TEMATICKÉ PUBLIKACE

 

 

Vzory smluv, žalob a podání (XII/2020)

·         Občanský zákoník

·         Rodinné právo

·         Zákoník práce

·         Občanský soudní řád

·         Trestní právo

·         Exekuční řád

·         Daňové řízení

·         Správní řízení

·         Stavební právo

 

Účetní závěrka podnikatelů za rok 2020 bez chyb, pokut a penále (I/2021)

·         Účetní zásady a principy

·         Druhy účetních závěrek

·         Účetní období

·         Účetní uzávěrka

·         Účetní závěrka

·         Opravy účetních zápisů

·         Nové účetní období

 

Daňová přiznání za rok 2020, Roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění bez chyb, pokut a penále (I/2021)

·         Přiznání k dani z příjmů právnických osob

·         Přiznání k dani z příjmů fyzických osob

·         Roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění

 

Pomocník mzdové účetní bez chyb, pokut a penále (I/2021)

·         Pomocník mzdové účetní

·         Povinnosti zaměstnavatele a mzdové účetní

 

Příručka mzdové účetní bez chyb, pokut a penále (I/2021)

·         Mzda a plat

·         Zdravotní pojištění

·         Sociální pojištění

·         Daň z příjmů ze závislé činnosti

 

ZÁKONY 2021

 

Zákony IA/2021 (I/2021)

·         Správa daní

·         Daně z příjmů

·         Daň z přidané hodnoty

·         Silniční daň

·         Spotřební daně

·         Daň z nemovitosti

·         Rozpočtová pravidla

 

Zákony IB/2021 (I/2021)

·         Účetnictví

·         Související předpisy

 

Zákony IIA/2021 (I/2021)

·         Občanský zákoník

·         Obchodní korporace

·         Občanský soudní řád

·         Živnostenské podnikání

 

Zákony IIB/2021 (I/2021)

·         Trestní právo

·         Právní pomoc

·         Policie ČR

·         Střelné zbraně

·         Správní právo

 

Zákony IIC/2021 (I/2021)

·         Exekuce

·         Insolvenční řízení

·         Ochrana spotřebitele

·         Notářský řád

·         Advokacie

·         Související předpisy

 

Zákony IIIA/2021 (I/2021)

·         Zákoník práce

·         Mzdové a platové předpisy

·         Předpisy k zaměstnanosti

·         Požární ochrana a BOZP

 

Zákony IIIB/2021 (I/2021)

·         Sociální zabezpečení

·         Důchodové pojištění

·         Nemocenské pojištění

·         Zdravotní pojištění

 

Zákony IV/2021 (I/2021)

·         Stavební zákon

·         Katastr nemovitostí

·         Bydlení

·         Požární bezpečnost

·         Pozemkové úpravy

·         Související předpisy

 

Zákony V/2021 (I/2021)

·         Územní celky a členění státu

·         Organizace veřejné správy

·         Veřejná správa ve vztahu k občanům

·         Školy a školská zařízení

 

Zákony VIA/2021 (I/2021)

·         Životní prostředí

·         Ochrana vod

·         Ochrana přírody a krajiny

·         Ochrana ovzduší

·         Integrovaná prevence

·         Ekologické zemědělství

·         Ochrana půdy a rostlin

·         Kontrola znečištění

 

Zákony VIB/2021 (I/2021)

·         Odpady a obaly

·         Katalog odpadů, evidence

·         Hospodaření s odpady

·         Energetická náročnost budov

·         Podnikání v energetice

·         Podporované zdroje energie

·         Průmyslové havárie

 

 

 

PODZIMNÍ AKCE

 

PUBLIKACE	PŮVODNÍ CENA	CENA PO SLEVĚ	UŠETŘÍTE
Podnikání a koronavirus – odborná tematická publikace	250 Kč	150 Kč	100 Kč