Em@ilové noviny

 

č. 17/2020

3.11.2020

 

 
 
 Téma novin 
 P6 aktual 
 Chybovat znamená platit 
 Nejvíce čtená témata a publikace 
 Horká témata 
 Kontakty 

Služby, které najdete jen u nás:
  • aktuální a rychlé informace
    (změny zákonů a předpisů) z oblastí daní, účetnictví, mezd, odvodů;
  • kvalifikovaný a ochotný personál
    na zákaznickém oddělení;
  • možnost rychlého objednání
    publikací (telefonicky, faxem, e-mailem, poštou);
  • rychlá dodávka (do 48 hodin)
    s minimálními reklamacemi;
  • uvádění nových produktů
    prostřednictvím mailingů a telemarketingu;
  • přibližování se k zákazníkovi
    prostřednictvím bezplatných odpovědí na otázky a e - mailových novin
 

Vážení čtenáři!

Vláda České republiky schválila novelu zákona o zaměstnanosti, kterou se do zákona navrhuje zakotvit nový institut - podporu v době částečné zaměstnanosti. Jaký bude rozsah poskytování podpory, kdo bude mít na ni nárok a jaká bude její výše? Čtěte v rubrice Témata novin pod názvem Podpora v době částečné zaměstnanosti - nový institut. Více již najdete v měsíčníku Práce a mzdy bez chyb, pokut a penále 1/2021.

Zákon o účetnictví stanoví povinnost všem účetním jednotkám inventarizovat veškerý majetek a závazky. Jak postupovat při inventarizaci? Čtěte v rubrice Témata novin pod názvem Inventarizace majetku a závazků. Více již najdete v měsíčníku Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále 1/2021.

S pamětí je to stejné jako se svaly - když ji člověk přestane trénovat, ochabne. Proto je třeba ji trénovat. Co prospívá paměti? Čtěte v rubrice Témata novin v příspěvku Trénink paměti.

V tematických balíčcích najdete: Obchodní korporace - novela, Rezervy, Daňové výdaje - Reklama, DPH po novele, Novela školského zákona, Zákoník práce - novela, Zákoník práce II. - novela.

Přejeme Vám hlavně pevné zdraví a těšíme se na opětovné, brzké setkání u e-mailových novin.

Andrea Súkeníková
odpovědná redaktorka
poradce@i-poradce.cz


Z aktuální nabídky vybíráme:

Poradce č. 7 - Zákon o obchodních korporacích s komentářem
DÚVaP č. 12
PaM č. 1 - Novela zákoníku práce – přehled změn
DaÚ č. 1 / 2021 - Novela zákona o DPH – daňový balíček
1000 řešení č. 11-12














TÉMATA ČÍSLA:

 

 
 
TÉMATA NOVIN

 
PODPORA V DOBĚ ČÁSTEČNÉ ZAMĚSTNANOSTI - NOVÝ INSTITUT

Vláda České republiky schválila novelu zákona o zaměstnanosti, kterou se do zákona navrhuje zakotvit nový institut – podporu v době částečné zaměstnanosti. Stát tak finančně podpoří zaměstnance těch zaměstnavatelů, kteří budou zasaženi hospodářskými potížemi způsobenými vnějšími faktory např. epidemií. Jejím cílem je udržení zaměstnanosti a to zachováním dosavadních pracovních míst. Jaký bude rozsah poskytování podpory, kdo bude mít na ni nárok a jaká bude její výše?

 

Navrhovaná právní úprava zavádí protikrizové opatření – podpora v době částečné zaměstnanosti, veřejnosti známé pod názvem „kurzarbeit“. Česká republika nemá v současné době legislativně upravenou systémovou podporu, která by měla potenciál efektivně podpořit zachování pracovních míst v případě jejich ohrožení vnějšími faktory. Aktuální právní úprava příspěvku v době částečné nezaměstnanosti obsažená v § 115 zákona o zaměstnanosti nebyla z hlediska nastavených parametrů v případě koronovirové krize využitelná (nízká míra podpory a schválení každé žádosti vládou). Ministerstvo práce a sociálních věcí tedy přistoupilo k realizaci podpory zaměstnavatelů zasažených koronavirovou krizí prostřednictvím cíleného programu podle § 120 zákona o zaměstnanosti, tj. programu schváleného vládou (Program Antivirus).

Pokud jde o poskytování podpory v době částečné zaměstnanosti, je změna právní úpravy nezbytná z důvodu zmírnění dopadů krizových situací na trh práce. Podpora v době částečné zaměstnanosti zajistí příjem zaměstnancům i v případech, kdy zaměstnavatel pro ně nemá z objektivní jím ovlivnitelných příčin práci a současně poskytne zaměstnavateli dostatečný časový prostor k řešení jeho aktuální situace, popř. k rozhodnutí, zda je skutečně nezbytné se zaměstnanci pracovní poměr ukončit.

 

ROZSAH POSKYTOVÁNÍ PODPORY v době částečné zaměstnanosti bude záviset na důvodu aktivace, přičemž podpora může být aktivována plošně, regionálně či omezena sektorově. Podpora v době částečné zaměstnanosti bude sloužit k zachování určité úrovně příjmu zaměstnanců i za dobu, kdy jim zaměstnavatel není schopen z objektivních důvodů přidělovat práci. Současně navrhovaná právní úprava počítá s tím, že zaměstnanec může v době „nepráce“ vyvíjet aktivity, které přispějí ke zvýšení jeho uplatnitelnosti na trhu práce. Právní úprava tedy tímto může přispět ke zlepšení postavení zaměstnanců na trhu práce.

 

Předkládaný návrh právní úpravy je v souladu s ústavním zákonem č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů, dále zejména s čl. 2 a čl.4 ústavního zákona č. 23/1991 Sb., kterým se uvozuje jako ústavní zákon Listina základních práv a svobod. Návrh zákona respektuje obecné zásady ústavního pořádku České republiky, není v rozporu s nálezy Ústavního soudu České republiky a je v souladu s předpisy Evropské unie a aktuální judikaturou soudních orgánů Evropské unie.

Současně s předložením návrhu zákona byl předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky požádán o vyhlášení stavu legislativní nouze a o projednání návrhu zákona ve zkráceném jednání v rámci vyhlášeného stavu legislativní nouze podle § 99 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Navrhovaná novela zákona o zaměstnanosti by měla nabýt účinnosti dnem 1. listopadu 2020.

 

Poskytování podpory v době částečné zaměstnanosti aktivuje nařízení vlády

Vláda je zmocněna svým nařízení po projednání v Radě hospodářské a sociální dohody aktivovat spuštění poskytování podpory v době částečné zaměstnanosti, a to zejména z hospodářských důvodů, z důvodu živelní události, epidemie, kybernetického útoku, případně jiné krizové či mimořádné situace masově ohrožující chod hospodářství spočívající v zásahu vyšší moci. Vláda svým nařízením bude oprávněna omezit poskytování podpory sektorově nebo regionálně. Nařízení vlády vždy stanoví období, ve kterém lze podat oznámení týkající se podpory v době částečné zaměstnanosti, podpůrčí dobu, po kterou bude podpora poskytována, konkrétní rozsah týdenní pracovní doby, ve kterém není schopen zaměstnavatel přidělovat svým zaměstnancům práci. Zároveň může být nařízením vlády podpůrčí doba prodloužena, avšak pouze o dobu zbývající do její maximální výše.

 

NÁROK NA PODPORU V DOBĚ ČÁSTEČNÉ NEZAMĚSTNANOSTI bude mít zaměstnanec v pracovním poměru při splnění stanovených podmínek po podpůrčí dobu stanovenou nařízením vlády. Délka podpůrčí doby, která činí nejvýše 12 měsíců, umožní flexibilně stanovit i kratší podpůrčí dobu, a to v návaznosti na důvod aktivace příslušného opatření. Podporu lze vyčerpat v období 24 měsíců počínajícím ode dne podání oznámení týkajícího se jejího poskytnutí.

 

Podpora v době částečné zaměstnanosti bude náležet zaměstnanci, jehož pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou a ke dni podání oznámení zaměstnavatele, týkající se poskytnutí podpory, trvá alespoň 3 měsíce. Zaměstnavatel je povinen před podáním oznámení písemně informovat zaměstnance o tom, že nastala překážka v práci na jeho straně, na základě které zaměstnanci bude náležet podpora v době částečné zaměstnanosti.

 

Zaměstnanci vznikne nárok na další podporu v době částečné zaměstnanosti v rámci pracovního poměru u jednoho zaměstnavatele nejdříve po 3 letech od ukončení předchozího poskytování podpory v době částečné zaměstnanosti. V případě, že by měla být poskytnuta další podpora v době částečné zaměstnanosti na základě jiného nařízení vlády, vznikne zaměstnanci nárok na podporu v době částečné zaměstnanosti bez ohledu na délku časového období, které uplynulo od vyčerpání již poskytnuté podpory v době částečné zaměstnanosti.

Podpora v době částečné zaměstnanosti se nevztahuje na zaměstnance uvedené v § 109 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, tj. zaměstnance odměňované platem.

 

Podpora náleží zaměstnanci

za celý kalendářní měsíc, ve kterém nemůže konat práci z důvodu některé z překážek v práci podle § 207až 209 zákoníku práce, která u jeho zaměstnavatele nastala v přímé souvislosti s některým z důvodů, pro který bylo vydáno nařízení vlády, pokud zaměstnavatel nepřiděluje tomuto zaměstnanci práci v rozsahu nejméně 20 % a nejvíce 80 % jeho týdenní pracovní doby rozvržené podle § 84 zákoníku práce na příslušný kalendářní měsíc. Tento úbytek potřeby výkonu práce se bude sledovat u každého jednotlivého zaměstnance. Relevantní pro výpočet a pro stanovení, zda u zaměstnavatele došlo k úbytku potřeby výkonu práce v rozsahu 20-80 %, tedy budou pouze zaměstnanci, u nichž osobně dojde v rámci písemného rozvrhu pracovní doby dle § 84 zákoníku práce k úbytku potřeby výkonu nejméně 20 % a nejvíce 80 %.

 

Podpora v době částečné zaměstnanosti nebude náležet za dobu, po kterou

-    bylo u zaměstnance uplatněno konto pracovní doby podle § 86 a 87 zákoníku práce. Konto pracovní doby totiž zaměstnavateli ze zákona umožňuje zaměstnancům nerozvrhovat, a tedy ani nepřidělovat práci v celém rozsahu jejich stanovené či sjednané kratší pracovní doby. Existence překážek v práci na straně zaměstnavatele podle § 208 a § 209 zákoníku práce je u konta pracovní doby ze zákona vyloučena, a proto se ani podpora v době částečné zaměstnanosti nebude poskytovat těm zaměstnancům, u kterých zaměstnavatel uplatňuje konto pracovní doby.

-    zaměstnanci bylo poskytováno nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství, dávka otcovské poporodní péče, ošetřovné, dlouhodobé ošetřovné nebo náhrada mzdy v době prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény. Dávky nemocenského pojištění budou nahrazovat ztrátu příjmu odpovídající plné pracovní době zaměstnance před jeho vstupem do systému částečné zaměstnanosti, zaměstnanec nebude mít sníženou dávku, protože ke kalendářním měsícům, v nichž trvala částečná zaměstnanost, se nebude při výpočtu dávek přihlížet. Naopak při souběžném čerpání některé z dávek nemocenského pojištění (nemocenského, peněžité pomoci v mateřství, dávky otcovské poporodní péče, ošetřovného nebo dlouhodobého ošetřovného) a podpory částečné zaměstnanosti by v takovém případě příjem zaměstnance přesahoval jeho obvyklou mzdu.

 

Podpora v době částečné zaměstnanosti nenáleží dále za kalendářní měsíc, za který zaměstnavatel nepodal měsíční přehled nároků na podporu v době částečné zaměstnanosti nejpozději do desátého dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, za který má být podpora v době částečné zaměstnanosti poskytnuta. Tudíž pokud zaměstnavatel nepodá v zákonem stanovené lhůtě přehled nároků na podporu v době částečné zaměstnanosti, podpora nebude za daný kalendářní měsíc náležet.

 

VÝŠE PODPORY V DOBĚ ČÁSTEČNÉ ZAMĚSTNANOSTI se stanoví procentní sazbou z průměrného hodinového čistého výdělku zaměstnance, který se přepočítá z průměrného měsíčního čistého výdělku zaměstnance zjištěného podle § 356 odst. 3 zákoníku práce tak, že se průměrný měsíční čistý výdělek vydělí týdenní pracovní dobou zaměstnance a koeficientem 4,348, který vyjadřuje průměrný počet týdnů připadajících na 1 měsíc v průměrném roce.

 

Pro účely stanovení výše podpory v době částečné zaměstnanosti je třeba použít průměrný čistý hodinový výdělek zaměstnance, jehož výpočet není dosud v zákoníku práce upraven, a proto se výslovně stanoví postup při přepočtu průměrného měsíčního čistého výdělku na hodinový výdělek zaměstnance.

 

Při výpočtu průměrného čistého hodinového výdělku se bude vycházet z obecné úpravy průměrného výdělku uvedené v hlavě XVIII zákoníku práce. Průměrný výdělek zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy zúčtované zaměstnanci k výplatě v rozhodném období a z odpracované doby v rozhodném období (§ 353 odst. 1 zákoníku práce), přičemž není-li v zákoníku práce stanoveno jinak, je rozhodným obdobím předchozí kalendářní čtvrtletí (§ 354 odst.1 zákoníku práce).

 

Podpora bude náležet zaměstnanci pouze za tu část jeho týdenní pracovní doby, po kterou mu zaměstnavatel nebude přidělovat práci, a její výše bude činit 70 % průměrného hodinového čistého výdělku. Zároveň návrh novely zákona stanoví maximální částku podpory, a to měsíčně ve výši 1násoku průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku.

 

Zaměstnanec se může během podpůrčí doby jako zájemce o zaměstnání vedený v evidenci zájemců o zaměstnání Úřadem práce účastnit aktivit zabezpečovaných, zprostředkovaných nebo doporučených Úřadem práce.

 

Písemné oznámení zaměstnavatele a jeho náležitosti

Podporu v době částečné zaměstnanosti bude poskytovat zaměstnancům Úřad práce České republiky prostřednictvím jejich zaměstnavatele na základě písemného oznámení zaměstnavatele podaného elektronicky, a to v české měně. O poskytnutí podpory v době částečné zaměstnanosti bude tedy žádat zaměstnavatel, který až po doručení příslušného svého oznámení bude Úřadu práce České republiky předkládat měsíční přehled nároku podpory v době částečné zaměstnanosti pro jednotlivé zaměstnance. Navrhuje se stanovit, aby uvedené oznámení týkající se podpory v době částečné zaměstnanosti zaměstnavatel podával u té krajské pobočky Úřadu práce České republiky v jejímž obvodu má sídlo zaměstnavatel, který je právnickou osobou, nebo v jejímž obvodu má bydliště zaměstnavatel, který je fyzickou osobou.

 

Návrh zákona stanoví taxativní výčet podstatných náležitostí, které musí oznámení zaměstnavatele obsahovat. Zaměstnavatel bude povinen se ve svém oznámení formou prohlášení zavázat, že do 10 kalendářních dnů po obdržení podpory v době částečné zaměstnanosti poukáže jednotlivým zaměstnancům podporu stejným způsobem jako výplatu mzdy. Zároveň se zaměstnavateli ukládá povinnost k oznámení zaměstnavatele doložit doklady o zřízení účtu u peněžního ústavu vedeného na území České republiky, aby poskytování příslušných finančních prostředků bylo transparentní. Dále bude zaměstnavatel povinen v oznámení také prohlásit, že v zákonem stanoveném období nevyplatí členům, společníkům nebo akcionářům nebo osobám jimi ovládaným nebo je ovládajícím nebo členům orgánu mimořádné podíly na zisku, ani mezi ně jinak nerozdělí vlastní zdroje a ani jim neposkytne jiné mimořádné plnění včetně předčasného splácení úvěrů či zápůjček. Toto opatření koresponduje s charakterem podpory v době částečné zaměstnanosti, kterou zaměstnancům zaměstnavatele vyplácí stát a posiluje odpovědnost zaměstnavatele ve vztahu k jeho finančním zdrojům a ekonomickým dopadům. Úřad práce může vyžadovat další doklady osvědčující skutečnosti uvedené v oznámení.

 

 

Více již najdete v měsíčníku Práce a mzdy bez chyb, pokut a penále 1/2021.

 



INVENTARIZACE MAJETKU A ZÁVAZKŮ

Zákon o účetnictví stanoví povinnost všem účetním jednotkám inventarizovat veškerý majetek a závazky. Dále stanoví, jaký je cíl inventarizace – ověřit, zda stav a ocenění majetku a závazků v účetnictví odpovídá skutečnosti. Porovnává se tedy skutečnost s účetnictvím. Je zřejmé, že v případě rozdílů je třeba účetnictví opravit podle skutečnosti. Jakým způsobem se zpravidla v praxi postupuje?

 

Postup při inventarizaci je možné shrnout do několika bodů:

1.  Zjištění účetního stavu a ocenění majetku a závazků.

2.  Zjištění skutečného stavu majetku a závazků, tj. provedení fyzické nebo dokladové inventury.

3.  Ověření, zda zjištěný skutečný stav odpovídá stavu v účetnictví; vyčíslení a zúčtování případných inventarizačních rozdílů.

4.  Ověření ocenění majetku (včetně uplatnění tzv. zásady opatrnosti).

5.  Zhodnocení dalších souvislostí a informací při inventarizaci.

6.  Zabezpečení uložení provedených inventarizací.

 

Příklady zjištění účetního stavu a ocenění majetku

U dlouhodobého a drobného nehmotného a hmotného majetku je třeba v účetnictví zkontrolovat zejména:

-        zda byl dlouhodobý majetek převeden z účtu pořízení na konkrétní majetkový účet v době jeho uvedení do užívání;

-        zda byl správně oceněn, tj. zpravidla cenou pořízení včetně souvisejících pořizovacích nákladů;

-        zda nedošlo v průběhu období k technickému zhodnocení, a dále

-        zda je majetek odpisován v souladu s odpisovým plánem.

 

Drobný majetek, který se na základě rozhodnutí účetní jednotky účtuje přímo na vrub nákladů, je třeba vést na konkrétním analytickém účtu. Tento majetek není vykázán v aktivech rozvahy, přesto může jít v celku o významnou položku. Při kontrole účetního stavu se zjišťuje i návaznost tohoto analytického nákladového účtu na evidenci (podrozvahovou nebo jinou).

 

U dlouhodobého a krátkodobého finančního majetku je třeba v účetnictví zkontrolovat například:

-        rozlišení podílů na podíly – ovládaná nebo ovládající osoba, podíly – podstatný vliv a ostatní dlouhodobé cenné papíry a podíly;

-        zda byly podíly správně oceněny při jejich pořízení během účetního období (zpravidla pořizovací cenou);

-        zda byly správně oceněny ke konci rozvahového dne (reálnou hodnotou, ekvivalencí).

 

V případě finančního majetku v cizí měně je třeba zajistit souběžnou evidenci jak české, tak i cizí měny. K rozvahovému dni se tento majetek přepočítává kursem devizového trhu vyhlášeného Českou národní bankou k tomuto dni.

 

zásob je třeba v účetnictví zkontrolovat zejména:

-        zda byly zásoby správně zařazeny na konkrétních účtech,

-        zda byly správně oceněny (zejména nákupní cenou včetně souvisejících pořizovacích nákladů, vlastními náklady);

-        zda jsou účtovány případné nevyfakturované dodávky či zásoby na cestě.

Při účtování o zásobách periodicky způsobem B je povinností zajistit průkazné vedení evidence o zásobách v průběhu účetního období.

 

Účetní stav pohledávek představuje zpravidla doložené „saldokonto“ Jedná se o přehled neuhrazených pohledávek (zpravidla členěný podle jednotlivých dlužníků), čili mělo by se jednat o tzv. „vyčištěné saldokonto pohledávek“. Z pohledu účetnictví se dále ověřuje:

-        zda byly pohledávky analyzovány podle doby jejich splatnosti;

-        zda byly rozčleněny na dlouhodobé a krátkodobé;v účetní závěrce jsou dlouhodobé ty pohledávky, které ještě k datu sestavení účetní závěrky mají splatnost delší než jeden rok, ostatní jsou v účetní závěrce krátkodobé (přestože měly například k datu jejich vzniku splatnost delší než jeden rok).

Zjištění (kontrola) účetního stavu probíhá i na straně vlastních a cizích zdrojů financování majetku.

 

Skutečné stavy majetku a závazků

Skutečné stavy majetku se při inventarizaci zjišťují:

-        fyzickou inventurou u majetku, u kterého lze vizuálně zjistit jeho existenci, nebo

-        dokladovou inventurou u závazků a majetku, u kterého nelze vizuálně zjistit jeho existenci, a to včetně jiných aktiv, jiných pasiv a skutečností účtovaných v knize podrozvahových účtů.

 

Účetní jednotky při periodické inventarizaci (pravidelné k datu účetní závěrky)

a)  mohou zahájit inventuru nejdříve čtyři měsíce před rozvahovým dnem,

b)  ukončí inventuru nejpozději dva měsíce po rozvahovém dni.

Skutečné stavy majetku a závazků jsou účetní jednotky povinny zaznamenat v inventurních soupisech.

 

Inventurní soupisy jsou průkazné účetní záznamy, které musí obsahovat:

-        skutečnosti, které umožní jednoznačně určit majetek,

-        podpisový záznam osoby odpovědné za jednoznačné určení majetku a podpisový záznam osoby odpovědné za provedení inventury,

-        způsob zjišťování skutečných stavů,

-        ocenění majetku při periodické inventarizaci k rozvahovému dni nebo i k rozhodnému dni, pokud jej účetní jednotka stanovila,

-        ocenění majetku při průběžné inventarizaci ke dni ukončení inventury nebo i k rozhodnému dni, pokud jej účetní jednotka stanovila,

-        okamžik, ke kterému se sestavuje účetní závěrka,

-        rozhodný den, pokud jej účetní jednotka stanovila,

-        okamžik zahájení a okamžik ukončení inventury.

Při průběžné inventarizaci mohou být inventurní soupisy nahrazeny průkazným účetním záznamem o provedení fyzické inventury a o vyúčtování inventarizačních rozdílů.

 

Příklady zjištění skutečného stavu majetku

U nemovitostí, které podléhají zápisům do katastru nemovitostí, je třeba kombinovat fyzickou a dokladovou inventuru. Základem dokladové inventury jsou listy vlastnictví. Při fyzické inventuře nemovitostí se zjišťuje jejich skutečný stav (ohraničení, vyznačení, zajištění apod.).

Pro fyzickou inventuru strojů, přístrojů, zařízení, dopravních prostředků apod. je třeba již předem rozhodnout, jakým způsobem budou označeny inventárními čísly. Při vlastní inventuře je třeba kontrolovat i úplnost jejich příslušenství.

Inventura dlouhodobého nehmotného majetku je zpravidla kombinací dokladové inventury (smlouvy apod.) a fyzické inventury.

 

Inventura drobného majetku probíhá obdobně jako u dlouhodobého majetku.

U finančního majetku bude zpravidla kombinace fyzické inventury (cenné papíry, peněžní prostředky v hotovosti, ceniny) a dokladové inventury (bankovní výpisy, smlouvy apod.)

Inventura u zásob je buď fyzická (provádí se přepočtení, převážení, přeměření apod.) nebo se zjišťuje technickým propočtem (volně uložené uhlí, dřevo, písek a tekutiny v nádržích) nebo je dokladová. Způsob je třeba vyhlásit vnitřním předpisem a uvést v inventurních soupisech. Při periodické inventarizaci zásob je možné stanovit tzv. rozhodný den, ke kterému se zjišťuje skutečný stav zásob a který předchází rozvahovému dni, a je možné dokončit zjišťování skutečného stavu zásob podle účetních záznamů, které prokazují přírůstky a úbytky zásob, které nastaly mezi tímto dnem a rozvahovým dnem.

Při zjišťování skutečného stavu pohledávek přichází v úvahu inventura dokladová. Dokladová inventura se opírá pouze o doklady; přičemž zákon o účetnictví je blíže nespecifikuje. Závisí tedy na rozhodnutí každé firmy, jaké písemné podklady zvolí a bude je požadovat při ověřování zůstatků příslušných účtů.

 

Příklady:

-        vzájemně „odsouhlasovací dopisy“ dlužníků a věřitelů,

-        daňové doklady, včetně dodacích listů,

-        písemně uzavřené smlouvy,

-        daňová přiznání,

-        kursovní lístek ČNB k rozvahovému dni apod.

Obdobně probíhá zejména dokladová inventura na straně vlastních a cizích zdrojů.

 

Ověření, zda zjištěný skutečný stav odpovídá stavu majetku v účetnictví;

vyčíslení a zúčtování případných inventarizačních rozdílů

-        Porovnáním skutečných stavů podle inventurních soupisů a stavů účetních se zjišťují případné inventarizační rozdíly. Postup účtování inventarizačních rozdílů je v případě podnikatelských subjektů vymezen v České účetním standardu č. 007 Inventarizační rozdíly a ztráty v rámci norem přirozených úbytků zásob.

Platí zásada, že inventarizační rozdíly se vyúčtují do účetního období, za které se inventarizací ověřuje stav majetku.

Výsledkem inventarizací majetku a závazků bývají zpravidla inventarizační zápisy podle konkrétního majetku a závazků doložené obratovou předvahou (dokládající účetní stavy) a inventurními soupisy (dokládající skutečné stavy).

 

Ověření ocenění majetku

Inventarizace má dle zákona o účetnictví dva základní úkoly – jednak ověření stavu majetku a závazků (porovnává se účetní a skutečný stav majetku a závazků; účetnictví musí odpovídat skutečnému stavu); a jednak ověření ocenění, zejména respektováním zásady opatrnosti, jejímiž instrumenty jsou rezervy, odpisy a opravné položky.

Opravné položky se tvoří v případech přechodného snížení ocenění konkrétního majetku; při trvalém snížení ocenění (znehodnocení) je třeba majetek odepsat.

 

Více již najdete v měsíčníku Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále 1/2021.

 



 

 
 
P6 V LEGISLATIVĚ




Částka 182, rozeslaná dne 2. listopadu 2020
452. Usnesení vlády České republiky o změně krizového opatření vyhlášeného pod č. 444/2020 Sb. a krizového opatření vyhlášeného pod č. 447/2020 Sb.

Částka 181, rozeslaná dne 2. listopadu 2020
448. Zákon, kterým se mění zákon č. 247/2020 Sb., o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru označovaného jako SARS CoV-2 na oblast kulturních akcí
449. Zákon, kterým se mění zákon č. 137/2020 Sb., o některých úpravách v oblasti evidence tržeb v souvislosti s vyhlášením nouzového stavu, ve znění pozdějších předpisů
450. Zákon, kterým se mění zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů
451. Zákon, kterým se mění zákon č. 228/2020 Sb., o poskytnutí státní záruky České republiky na zajištění dluhů Českomoravské záruční a rozvojové banky, a.s., vyplývajících z ručení za dluhy z úvěrů v souvislosti se zmírněním negativních dopadů způsobených virem SARS-CoV-2

Částka 180, rozeslaná dne 30. října 2020
439. Usnesení vlády České republiky o prodloužení nouzového stavu v souvislosti s epidemií viru SARS CoV-2
440. Usnesení vlády České republiky o přijetí krizového opatření
441. Usnesení vlády České republiky o přijetí krizového opatření
442. Usnesení vlády České republiky o změně krizového opatření vyhlášeného pod č. 432/2020 Sb.
443. Usnesení vlády České republiky o přijetí krizového opatření
444. Usnesení vlády České republiky o přijetí krizového opatření
445. Usnesení vlády České republiky o přijetí krizového opatření
446. Usnesení vlády České republiky o přijetí krizového opatření
447. Usnesení vlády České republiky o přijetí krizového opatření

Částka 179, rozeslaná dne 30. října 2020
437. Zákon o některých úpravách v oblasti dávek státní sociální podpory a příspěvku na péči v souvislosti s nouzovým stavem při epidemii
438. Zákon o úpravách poskytování ošetřovného v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii a o změně zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů

Částka 178, rozeslaná dne 30. října 2020
435. Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí, kterým se vyhlašuje pro účely nemocenského pojištění výše redukčních hranic pro úpravu denního vyměřovacího základu platných v roce 2021
436. Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí, kterým se vyhlašuje zvýšení částky rozhodné pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění

Částka 177, rozeslaná dne 30. října 2020
433. Vyhláška o údajích vedených v katalogu cloud computingu
434. Sdělení Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy o vyhlášení aktualizovaného seznamu výzkumných organizací schválených pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí

Částka 175, rozeslaná dne 30. října 2020
430. Nařízení vlády, kterým se mění některá nařízení vlády v oblasti prohlašování některých kulturních památek za národní kulturní památky

Částka 173, rozeslaná dne 30. října 2020
428. Vyhláška o stanovení hodnot bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulačních omezení pro rok 2021

Částka 176, rozeslaná dne 26. října 2020
431. Usnesení vlády České republiky o přijetí krizového opatření
432. Usnesení vlády České republiky o přijetí krizového opatření

Částka 174, rozeslaná dne 23. října 2020
429. Usnesení vlády České republiky o změně krizového opatření

Částka 172, rozeslaná dne 22. října 2020
427. Usnesení vlády České republiky o změně krizového opatření




 

 
 
CHYBOVAT ZNAMENÁ PLATIT



Daňový kalendář - DUBEN 2003

Termíny pro praxi v listopadu 2020


Termín zákonné povinnosti

Charakteristika zákonné povinnosti

Povinná osoba a zákon v platném znění

Sankce za nesplnění povinnosti

2. listopad

Pondělí

(za sobotu 31. 10.)

 

Odvod „srážkové“ daně sražené v září 2020

Plátce daně z příjmů vybírané srážkou

§ 38d odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů

Úrok z prodlení 14,25 % p.a. za každý den prodlení, počínaje 5. pracovním dnem po splatnosti.

Oznámení plátce daně o příjmu plynoucím v září 2020 ze zdroje na území ČR daňovému nerezidentovi, ze kterého je daň vybírána srážkou (i když je příjem osvobozen od daně nebo nepodléhá zdanění v ČR, ale s výjimkou „mezd“ podle § 6 odst. 4, a příjmů osvobozených nebo nezdaňovaných do 100 000 Kč)

Plátce příjmu plynoucího do zahraničí

§ 38da zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů

Pokuta za nesplnění nepeněžité povahy až do výše 500 000 Kč.

Odvod zajištění daně sraženého v září 2020 ze stanovených druhů příjmů nerezidentů ČR odjinud z EU/EHP ze zdroje na území ČR a hlášení plátce daně o zajištění daně

Plátce zajišťující daň z příjmů

§ 38e odst. 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů

Úrok z prodlení 14,25 % p.a. za každý den prodlení, počínaje 5. pracovním dnem po splatnosti.

Odvod zálohy na sociální pojištění OSVČ za říjen 2020

Osoba samostatně výdělečně činná

§ 14a odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení

Penále 0,05 % dlužné částky za každý kalendářní den prodlení.

Odvod pojistného na dobrovolné nemocenské pojištění OSVČ za říjen 2020

Osoba samostatně výdělečně činná

§ 14c odst. 2 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení

Penále 0,05 % dlužné částky za každý kalendářní den prodlení.

Odvod pojistného na zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání za IV. čtvrtletí 2020

Zaměstnavatel

§ 365 zákona č. 262/2006 Sb., „nový“ zákoník práce,

§ 205d zákona č. 65/1965 Sb., „starý“ zákoník práce, ve znění do 31. 12. 2006,

§ 12 odst. 3 vyhlášky č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání

Nebylo-li pojistné zaplaceno řádně a včas, zvyšuje se o 10 % dlužné částky za každý započatý měsíc.

Podání přihlášky k registraci skupiny, která chce být registrována k DPH jako plátce od 1. 1. 2021, anebo podání žádosti o zrušení nebo změnu skupinové registrace, obdobně ohledně přistoupení či odstoupení jednotlivých členů skupiny

§ 95a odst. 2 a 3, § 106e, § 106f zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty

K požadované změně statusu DPH dojde nejdříve až za rok, od 1. 1. 2022.

9. listopad

Pondělí

(za neděli 8. 11.)

Odvod zálohy na zdravotní pojištění OSVČ za říjen 2020

Osoba samostatně výdělečně činná

§ 7 odst. 2, § 26b zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění

Penále 0,05 % dlužné částky za každý kalendářní den prodlení.

20. listopad

Pátek

 

Odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti (z mezd) za říjen 2020

Zaměstnavatel

§ 38h odst. 10 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů

Úrok z prodlení 14,25 % p.a. za každý den prodlení, počínaje 5. pracovním dnem po splatnosti.

Odvod pojistného na sociální pojištění za zaměstnance za říjen 2020

Zaměstnavatel

§ 9 odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení

Penále 0,05 % dlužné částky za každý kalendářní den prodlení.

Předložení měsíčního přehledu pro účely sociálního pojištění za říjen 2020

Zaměstnavatel

§ 9 odst. 2 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení

Pokuta až 50 000 Kč za včasné nepředložení přehledu příslušné správě sociálního zabezpečení.

Odvod pojistného na zdravotní pojištění za zaměstnance za říjen 2020

Zaměstnavatel

§ 5 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění

Penále 0,05 % dlužné částky za každý kalendářní den prodlení.

Předložení měsíčního přehledu pro účely zdravotního pojištění za říjen 2020

Zaměstnavatel

§ 25 odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění

Pokuta až 50 000 Kč za včasné nepředložení tiskopisu přehledu příslušné zdravotní pojišťovně.

25. listopad

Středa

Podání přiznání k DPH a její zaplacení za říjen 2020 u plátců s měsíčním zdaňovacím obdobím

Plátce DPH

§ 99, § 99a, § 101 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty

§ 135 odst. 3, § 136 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád

Pokuta za více než 5 pracovních dnů opožděné přiznání činí 0,05 % (nejvýše 5 %) stanovené daně nebo daňového odpočtu za každý den prodlení. Úrok z prodlení 14,25 % p.a. (ročně) za prodlení úhrady, od 5. pracovního dne po splatnosti.

Podání kontrolního hlášení plátce za říjen 2020 - u všech právnických osob, zatímco u osob fyzických jen pokud mají měsíční zdaňovací období

Plátce DPH

§ 101e zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty

Pokuta od 1 000 Kč do 500 000 Kč závisí na druhu, závažnosti a četnosti provinění.

Podání souhrnného hlášení plátce za říjen 2020, o intrakomunitárních plněních (přes hranici ČR, ale v rámci EU): dodání zboží, přemístění obchodního majetku, dodání zboží formou třístranného obchodu (byl-li plátce prostřední osobou) a poskytnutí služby podle § 9 odst. 1, kterou má zdanit příjemce

Plátce DPH

§ 102 odst. 1, 3 až 6 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty

 

Pokuta za více než 5 pracovních dnů opožděné hlášení činí 0,05 % (nejvýše 0,5 %) z celkové daně, kterou byla povinnost v hlášení uvést, za každý další den prodlení.

Podání přiznání k DPH identifikované osoby za říjen 2020, pokud jí vznikla daňová povinnost, a její zaplacení

Identifikovaná osoba (ve smyslu DPH)

§ 99, § 101 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty

§ 135 odst. 3, § 136 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád

Pokuta za více než 5 pracovních dnů opožděné přiznání činí 0,05 % (nejvýše 5 %) stanovené daně nebo daňového odpočtu za každý den prodlení. Úrok z prodlení 14,25 % p.a. (ročně) za prodlení počínaje 5. pracovním dnem po splatnosti.

Podání souhrnného hlášení identifikované osoby za říjen 2020, o intrakomunitárních plněních: poskytnutí služby podle § 9 odst. 1, kterou má zdanit příjemce, nebo dodání zboží formou třístranného obchodu (jde-li o prostřední osobu)

Identifikovaná osoba (ve smyslu DPH)

§ 102 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty

Pokuta za více než 5 pracovních dnů opožděné hlášení činí 0,05 % (nejvýše 0,5 %) z celkové daně, kterou byla povinnost v hlášení uvést, za každý další den prodlení.

30. listopad

Pondělí

 

 

Úhrada druhé ze dvou splátek (á 50 %) daně z nemovitých věcí na rok 2020, pokud daň přesáhla 5 000 Kč (týká se všech poplatníků, kteří nechtějí daň zaplatit najednou)

Poplatník daně z nemovitých věcí

§ 15 odst. 1 písm. a) nebo b) zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí

Úrok z prodlení 14,25 % p.a. za každý den prodlení, počínaje 5. pracovním dnem po splatnosti.

Odvod „srážkové“ daně sražené v říjnu 2020

Plátce daně z příjmů vybírané srážkou

§ 38d odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů

Úrok z prodlení 14,25 % p.a. za každý den prodlení, počínaje 5. pracovním dnem po splatnosti.

Oznámení plátce daně, který je plátcem příjmu plynoucího v říjnu 2020 ze zdroje na území ČR daňovému nerezidentovi, ze kterého je daň vybírána srážkou (i když je osvobozen od daně či nepodléhá zdanění v ČR, ale kromě „mezd“ dle § 6 odst. 4, a příjmů osvobozených nebo nezdaňovaných do 100 000 Kč)

Plátce příjmu plynoucího do zahraničí

§ 38da zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů

Pokuta za nesplnění nepeněžité povahy až do výše 500 000 Kč.

Odvod zajištění daně sraženého v říjnu 2020 ze stanovených druhů příjmů nerezidentů ČR odjinud z EU/EHP ze zdroje na území ČR a hlášení plátce daně o zajištění daně

Plátce zajišťující daň z příjmů

§ 38e odst. 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů

Úrok z prodlení 14,25 % p.a. za každý den prodlení, počínaje 5. pracovním dnem po splatnosti.

Odvod zálohy na sociální pojištění OSVČ za listopad 2020

Osoba samostatně výdělečně činná

§ 14a odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení

Penále 0,05 % dlužné částky za každý kalendářní den prodlení.

Odvod pojistného na dobrovolné nemocenské pojištění OSVČ za listopad 2020

Osoba samostatně výdělečně činná

§ 14c odst. 2 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení

Penále 0,05 % dlužné částky za každý kalendářní den prodlení.

* * *



ŠKODY ZPŮSOBENÁ ZAMĚSTANVATELI - ODPOVĚDNOST ZAMĚSTNANCE

Část jedenáctá zákoníku práce je rozčleněna do čtyř hlav – prevence, povinnosti zaměstnance k náhradě škody, povinnosti zaměstnavatele k náhradě škody a společná ustanovení.

 

Největším úkolem novely zákoníku práce v r. 2015 provedené zákonem č. 205/2015 Sb. bylo navrácení hmotněprávní úpravy odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání, obsažené dočasně v přechodných ustanoveních zákoníku práce, zpět do části jedenácté zákoníku práce, která obsahuje právní úpravu náhrady škody v pracovněprávních vztazích, a provedení adekvátních legislativně technických úprav navazující na tuto změnu, včetně přizpůsobení některých pojmů dosud používaných v oblasti náhrady škody podle pracovněprávní úpravy terminologii nového občanského zákoníku. S tím souvisela celková změna systematiky části jedenácté zákoníku práce.

 

Jak vyplývá z názvu zákona č. 205/ 2015 Sb., novela zrušila i do té doby neúčinný zákon č. 206/25006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, neboť bylo politicky rozhodnuto v rámci Rady hospodářské a sociální dohody, že zákonem o úrazovém pojištění zaměstnanců se zabezpečení zaměstnanců při pracovním úrazu a nemoci z povolání řídit nebude. Kromě uvedeného byly samozřejmě provedeny některé legislativně technické změny, které souvisejí s analýzou současné právní úpravy a které vedou k jejímu zpřesnění a na kterých se dohodli sociální partneři, jako např. změna ustanovení § 1a odst. 2 ZP nebo § 77 ZP apod.

 

Náhrada majetkové a nemajetkové újmy

Původně, při novele zákoníku práce v souvislosti s rekodifikací občanského práva (k 1. lednu 2014) došlo v části jedenácté zákoníku práce pouze z důvodu převzetí nové terminologie použité v novém občanském zákoníku k úpravě § 252 odst. 3 a 255 odst. 4 (slova „způsobilost zaměstnance k právním úkonům omezena nebo byl-li jí zbaven“ se nahrazují slovy „svéprávnost zaměstnance omezena“). Další změny zde provedeny nebyly.

 

Novela v r. 2015 však šla dále, zejména pokud se týká termínu „odpovědnost“. Nový občanský zákoník totiž termín „odpovědnost“ používá pouze ve významu „rodičovská odpovědnost“, nebo v souvislosti s pojištěním odpovědnosti a sporadicky v některých dalších ustanoveních, nikoliv však v rámci úpravy odpovědnostních závazků, kde se používají termíny „závazky z deliktů“, „náhrada majetkové a nemajetkové újmy“ nebo „povinnost nahradit škodu“.

 

Vzhledem k tomu, že občanský zákoník nabyl účinnosti a zavedl nové pojmosloví, musel se mu zákoník práce přizpůsobit, neboť Nález Ústavního soudu č. 116/2008 Sb. k tomu zákonodárce přímo zavazuje. Proto také v celé části jedenácté zákoníku práce pojednávající dosud o „odpovědnosti zaměstnavatele za škodu „ a o „odpovědnosti zaměstnavatele za škodu“ bylo slovo „odpovědnost“ a všechny jeho další zejména slovesné tvary nahrazeny slovy „povinnost k náhradě škody“.

 

Další změna, se týkala názvu celé hlavy jedenácté, která se původně nazývala „Náhrada škody“ a nyní se nazývá „Náhrada nemajetkové a majetkové újmy“. I to souvisí s tím, že zákoník práce byl přizpůsoben občanskému zákoníku. Nový občanský zákoník neboli osnova totiž důsledně odlišil pojmy „majetková újma“ jako škoda na majetku a „nemajetková újma“, u které přichází peněžitá náhrada v úvahu jen tehdy, nelze-li tuto újmu odčinit jinak.

 

Škodou je nově označována újma na majetku, kterou lze vyjádřit v penězích. Oproti škodě nelze nemajetkovou újmu objektivně finančně kvantifikovat, nelze ji změřit nebo zvážit. Dojde-li např. k poškození zdraví, snížení důstojnosti osoby nebo poškození věci, ke které měla dotyčná osoba zvláštní citový vztah, nejedná se o snížení majetku poškozené (pomíjíme náklady vynaložené např. na lékařské ošetření v případě poškození zdraví).

Nemajetkovou škodu nelze nahradit, můžeme se snažit pouze o její vyvážení tím, že se škůdce omluví nebo poskytne dotyčnému poškozenému peníze, aby si ten pořídil něco, co mu pomůže zapomenout např. vytrpěnou bolest.

 

Nový občanský zákoník stanoví obecné pravidlo, že škoda se nahrazuje vždy, ale nemajetková újma jen tehdy, pokud to zákon výslovně přikáže, nebo když si to strany sjednají.

 

Zákon pak stanoví následující čtyři případy, kdy se hradí nemajetková újma

  • zasáhne-li škůdce do přirozených práv člověka (právo na život, zdraví, soukromí, čest, důstojnost, jméno apod. (§ 2956 NOZ),
  • dojde-li k poškození věci ze svévole nebo škodolibosti (§ 2969 NOZ),
  • v případě, kdy poškozený způsobenou újmu důvodně vnímá jako osobní neštěstí (§ 2971 NOZ),
  • dojde-li k ztrátě radosti z dovolené (§ 2543 NOZ).

 

Z toho důvodu i např. formulace nového § 249 odst. 1 věta první ZP, která stanoví dosud, že „Zaměstnanec je povinen počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví, majetku ani k bezdůvodnému obohacení.“ byla přeformulována takto „Zaměstnanec je povinen počínat si tak, aby nedocházelo k majetkové újmě (dále jen „škoda“), nemajetkové újmě ani k bezdůvodnému obohacení.“ Věcně nedošlo k žádné změně, škoda na majetku se označuje jako majetková újmy a škoda na zdraví jako nemajetková újma. Proto také dále používáme v zákoníku práce známý a v praxi běžně používaný pojem škoda ve významu majetková újma.

 

Prevencí škody se zabývají ustanovení § 248, § 249 a § 261 odst. 3 ZP

Zaměstnavateli se v ustanovení § 248 ZP výslovně ukládá, že je povinen zajišťovat svým zaměstnancům takové pracovní podmínky, aby mohli řádně plnit své pracovní úkoly bez ohrožení zdraví a majetku, a musí soustavně kontrolovat, zda zaměstnanci plní své pracovní úkoly tak, aby nedocházelo ke škodám. V případě, že zaměstnavatel zjistí nějaké závady, je povinen učinit opatření k jejich odstranění. To je základní idea celého jeho práva na náhradu škody vůči zaměstnanci. Jedině tehdy, když zaměstnavatel soustavně kontroluje, zda zaměstnanci plní svoje úkoly tak, aby nedocházelo ke škodám, může posléze bez větších problémů vymáhat vzniklé škody.

 

V ustanovení § 248 odst. 2 ZP k tomu ještě zákonodárce dodává, že k ochraně majetku zaměstnavatele je zaměstnavatel oprávněn provádět v nezbytném rozsahu kontrolu věcí, které zaměstnanci vnášejí k zaměstnavateli nebo od zaměstnavatele odnášejí, popřípadě prohlídky zaměstnanců. Při kontrole a prohlídce musí být dodrženy právní předpisy o ochraně osobní svobody a nesmí být ponižována lidská důstojnost. Osobní prohlídky může provádět jen osoba stejného pohlaví.

 

Zaměstnanec na straně druhé je podle § 249 odst. 1 ZP povinen si počínat tak, aby nedocházelo k majetkové újmě, nemajetkové újmě ani k bezdůvodnému obohacení. Zde zákonodárce poprvé v zákoníku práce rozčlenil škodu v dřívějším pojetí na majetkovou újmu (tedy škodu) a nemajetkovou újmu. Zaměstnanec je samozřejmě povinen upozornit nadřízeného vedoucího zaměstnance na hrozící škodu nebo nemajetkovou újmu a v případě neodkladné potřeby proti ní zakročit. Nemusí tak učinit pouze v případě, brání-li mu v tom důležitá okolnost, nebo jestliže by tím vystavil vážnému ohrožení sebe nebo ostatní zaměstnance, popřípadě osoby blízké. Nový občanský zákoník pojem „osoba blízká“ definuje v § 22, a považuje za osoby blízké příbuzné v řadě přímé, sourozence a manžela nebo partnera podle zákona upravujícího registrované partnerství, jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby sobě navzájem blízké, pokud by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní. Má se za to, že osobami blízkými jsou i osoby sešvagřené nebo osoby, které spolu trvale žijí. Rovněž je povinností zaměstnance, který zjistil, že potřebné podmínky nemá vytvořeny, oznámit to svému nadřízenému.

 

Ustanovení § 248 a 249 ZP jsou souhrnnou a skutečně jen nejobecnější úpravou předcházení škodám, nemajetkovým újmám a bezdůvodnému obohacení na majetku a to jak zaměstnavatele, tak zaměstnance. Na to navazuje zejména ustanovení § 301 ZP o základních povinnostech zaměstnance, kde je zdůrazněna mimo jiné povinnost zaměstnance řádně hospodařit s prostředky svěřenými jim zaměstnavatelem a střežit a ochraňovat majetek zaměstnavatele před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím a nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele.

 

Z principu obecné odpovědnosti zaměstnance za škodu vyplývá,

že zaměstnanec odpovídá za tu škodu, kterou zaviněným porušením pracovních povinností skutečně způsobil zaměstnavateli a neodpovídá již za tu část škody, která byla způsobena porušením povinností ze strany zaměstnavatele, případě zaviněním jiného zaměstnance, resp. třetích osob.

Rozsah zakročovací povinnosti, nesplnění povinnosti k odvrácení škody zaměstnancem a škoda způsobená jednáním proti dobrým mravům odráží specifikum pracovněprávního vztahu, v němž oběma smluvním stranám přísluší zvýšená míra práv a povinností. Zaměstnanec, který koná závislou práci pro zaměstnavatele v jeho organizační podřízenosti, dle jeho pokynů, je podle zásady jednání v souladu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele, zatížen relativně velkým rozsahem povinnost, pokud zaměstnavateli hrozí škoda.

 

Povinnosti zaměstnance k náhradě škody

Předpokladem pro vznik obecné povinnosti zaměstnance nahradit škodu způsobenou zaměstnavateli podle § 250 ZP je

    • porušení pracovních povinností zaměstnancem při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním,
    • vznik škody neboli újmy na majetku,
    • příčinná souvislost mezi porušením pracovních povinností a vznikem škody (tzv. kauzální nexus) a
    • zavinění na straně zaměstnance alespoň ve formě nedbalostní.

 

Ke vzniku obecné povinnosti zaměstnance nahradit škodu je zapotřebí, aby všechny předpoklady byly splněny současně, chybí-li kterýkoliv z nich, povinnost nevzniká.

Ustanovení § 250 ZP nedoznalo věcných změn, pouze formulace „zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu“ byla zpřesněna „zaměstnanec je povinen nahradit zaměstnavateli škodu“, to proto, aby se nepoužívalo slovo „odpovídá“.

Stejně tak ustanovení § 251 ZP, které obsahuje předpoklady povinnosti zaměstnance za nesplnění povinnosti k odvrácení škody, bylo upraveno minimálně a pouze formulačně. Toto ustanovení má podpůrnou povahu. Zakládá právo zaměstnavatele požadovat, aby se zaměstnanec podílel na náhradě škody, která byla zaměstnavateli způsobena, pokud vědomě neupozornil nadřízeného vedoucího zaměstnance na škodu hrozící zaměstnavateli. Možnost této úhrady nastupuje až poté, co zaměstnavatel vyčerpal všechny možnosti úhrady od přímého škůdce. Navíc nejde o vlastní náhradu škody, nýbrž jen o určitý podíl zaměstnance na vzniklé škodě.

 

 

Více již najdete v měsíčníku Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále 1/2021.

 

 
BÝT DOBRÝ NESTAČÍ

 
TRÉNINK PAMĚTI

Rodíme se s dispozicí zapamatovat si téměř všechno okolo nás. Schopnost rychle si vzpomenout však u každého přirozeně klesá s přibývajícím věkem. S pamětí je to stejné jako se svaly – když ji člověk přestane trénovat, ochabne. Pro snadnější zapamatování pomáhá využívání tvořivosti, představivosti a asociací. Čím více smyslů při tom zapojujeme, tím větší je pravděpodobnost zapamatování. Množství zapamatovaných informací, mimo jiné, zpětně posiluje kreativitu.

 

Paměť vs. zapomínání

Obecně je to proces zapamatovávání, uchovávání informací, se kterými člověk přichází do kontaktu, a jejich pozdější vybavování. Jde o schopnost udržení informace o podnětu, události, představě apod. na dobu, kdy původní podnět už není přítomný. Paměť je nevyhnutelnou podmínkou při shromažďování zkušeností. Kdyby se v našem vědomí neuchovávalo to, co jsme zažili, všechno by bylo pro nás stále neznámé a nové.

 

Překvapivé je, že paměť směřuje spíš k budoucnosti než k minulosti. Plní ochrannou funkci. Jejím úkolem je připravovat náš organismus na nastávající děje tím, že na základě prožitého a zapamatovaného jsme schopni se později vyhnout tomu, co by nás mohlo ohrozit. Pokud se vám zdá, že si už nepamatujete tolik jako kdysi, může to být tím, že mozková kapacita se lidem snižuje každý rok o přibližně půl procenta. Souvisí to nejen s věkem, ale také se stresem, obezitou, nedostatkem vitamínů a mnoha dalšími faktory.

 

Zapamatování představuje vytvoření paměťové stopy,

která proběhne prostřednictvím syntézy bílkovin. Může být úmyslné nebo neúmyslné. Při neúmyslném si zapamatujeme něco bez toho, že bychom si to vytýčili za cíl, a to bez jakéhokoli úsilí. Např. si zapamatujeme mnoho podrobností, které jsme viděli na ulici – jak byl kdo oblečený apod. Při úmyslném zapamatování si klademe za cíl danou věc si zapamatovat. Typickým příkladem je učení.

 

Opakem uchovávání informací je zapomínání

Zapomínání je nejintenzivnější v rozpětí 1 hodiny od paměťového vstupu, kdy si zapamatujeme asi 44 % z původně osvojeného materiálu. Je však těžké určit, zda jde o trvalou nebo dočasnou ztrátu. Zapomínání má i pozitivní charakter a je nevyhnutelné pro udržení zdravé psychické regulace organismu. Je součástí obranného mechanismu, který nám umožňuje vytěsnit z paměti negativní emoce, události, zkušenosti a současně umožňuje, aby se náš organismus zbytečně nezatěžoval nadbytečným množstvím nepotřebných informací. Proces zapomínání znázorňuje tzv. Ebbingausova křivka zapomínání, kde na její svislé ose je procento zapamatovaného a na vodorovné ose čas, který uplynul od naučení.

(Viz zdroj: http://www.jakstudovat.cz/?p=126)

 

Při zapamatovávání má velký význam kontext a emocionální naladění

 

Vycházejíce z teorie Edgara Dalea (1946), si údajně zapamatujeme:

-        10 % z toho, co slyšíme,

-        15 % z toho, co vidíme,

-        20 % z toho, co současně vidíme i slyšíme,

-        40 % z toho, o čem diskutujeme,

-        80 % z toho, co přímo zažijeme nebo děláme,

-        90 % z toho, co se pokoušíme naučit druhé.

Každý z nás má talent na něco jiného, a proto si i lépe zapamatovává jiné typy vjemů. Podle posledních výzkumů se v některých ohledech mozek zlepšuje s věkem. Vychází se přitom z předpokladu, že zatímco mozek mladých dokáže rychleji zpracovávat data, mozek starších dokáže v rámci už existujících vědomostí, dovedností a zkušeností vytvářet účinnější zkratky.

 

Tři druhy paměti

-        Senzorická paměť uchovává smyslové vjemy (tedy to, co slyšíme, vidíme, cítíme hmatem a chutí) během jedné čtvrtiny až dvou sekund. Funguje jako síto, přefiltruje důležité, nové a neznámé informace. To, co je pro nás potřebné, přejde do krátkodobé paměti.

-        Pracovní paměť dočasně uchovává informace ve vědomí během vykonávání činnosti. Typickým příkladem je zapamatování telefonního čísla, které potřebujeme zadat do telefonu. Ve chvíli, kdy dotyčná osoba telefon zvedne, číslo zapomínáme, protože už ho nepotřebujeme. U kapacity krátkodobé paměti se uvádí, že jsme schopni si zapamatovat 7 položek (± 2) položek, tedy číslic, jmen apod.

-        Dlouhodobá paměť uchovává informace, které jsou pro nás natolik důležité, že si je potřebujeme pamatovat na delší dobu. Ukládají se do šedé kůry mozkové. Dlouhodobá paměť má více složek. Jednak jsou v ní uložené osobní zkušenosti a zážitky (epizodická paměť), základní poznatky a vědomosti, jako pojmy, definice, normy (sémantická paměť) a senzomotorické dovednosti, dynamické stereotypy a myšlenkové postupy (procedurální paměť).

 

Co prospívá paměti?

Kolikrát se vám stalo, že jste si ani po několika minutách rozhovoru neuměli vzpomenout na jméno osoby, která vás oslovila na ulici? Anebo jste někam odložili klíče a nevíte kam?

Na druhou stranu si možná bez jakékoli námahy umíte vybavit přesné znění fyzikálních zákonů či jména všech bývalých spolužáků. To, zda má někdo dobrou paměť, je podmíněno genetickou (dědičnou) predispozicí, životním stylem i tréninkem paměti.

 

Paměti prospívá:

1. Trénink

Paměťový trénink je především tréninkem vizualizace, díky němu se zkvalitňuje paměťová, koncentrační schopnost a také kreativita.

Neztrácejte čas strávený například čekáním u lékaře či každodenním cestováním. Namísto toho potrapte svoji paměť tím, že budete aktivně vzpomínat. Jak se jmenovali vaši učitelé na střední škole? Co jste měli oblečené minulý týden od pondělí do neděle? Mnoho jednoduchých cvičení a paměťových her je dostupných i na internetu.

 

2. Více smíchu na úkor stresu

Stres je jednou z největších příčin zapomínání. Často zapomínáme proto, že si nechceme pamatovat věci, které jsou nám nepříjemné. Zapomínáme také proto, že nemáme čas – na to, abychom si něco zapamatovali, se musí v mozku vytvořit paměťová stopa. Tento proces si žádá dostatek času. Pokud jdou informace příliš rychle za sebou, mozek si nestíhá zapamatovávat.

 

Když jste pozitivně naladění, jste schopni lépe si nahrávat paměťové stopy. Je potvrzeno, že i hudba pomáhá zpracovávat nové informace hlouběji. V okamžiku, když slyšíte chytlavou melodii, váš mozek začne uvolňovat látku dopamin, který napomáhá uchovávat vzpomínky.

 

3. Zdravé jídlo a pití

Vyvážená strava obsahující dostatek cukrů, bílkovin, tuků, minerálů a vitamínů pomáhá udržet paměť fit. Současně platí druhá důležitá zásada: nepřejídat se. S prázdným žaludkem se přemýšlí lépe.

Bylo zjištěno, že na tomto jevu se výrazně podílí hormon ghrelin, který se zvýšeně produkuje v žaludku při hladovění. Tento hormon podporuje chuť k jídlu, ale také aktivizuje hipokampus – část mozku zodpovědnou za intelektové funkce a ukládání informací do paměti.

 

4. Dostatek spánku

Při nedostatku spánku se v hipokampu potlačuje tvorba nových neuronů. Dostatečné množství spánku je u každého individuální, proto si tuto dobu musíte určit sami na základě vlastní potřeby a následně ji i řádně dodržovat.

 

5. Fyzická námaha

Pokud se věnujete jakémukoli sportu déle než 30 minut denně, dochází k lepšímu okysličování mozku, protože lépe dýcháte. Libovolná fyzická činnost zlepšuje průtok krve do části mozku, která ovlivňuje schopnost učit se, a také i tvorbu nových mozkových buněk. Nikdy není pozdě začít. Jedna ze studií provedených v této oblasti uvádí, že seniorům, kteří 3krát týdně absolvovali rychlou 40minutovou procházku, narostl jejich hipokampus o dvě procenta. Navíc lidé, kteří pravidelně cvičí, mají prokazatelně nižší výskyt stařecké demence, včetně Alzheimerovy choroby.

 

6. Organizace myšlenek

Organizujte si materiál, který si chcete zapamatovat – přijímané údaje selektujte, vnímejte, které jsou důležité, a zbavte se nepodstatných. Ty, které si chcete zapamatovat na delší dobu, důsledně zpracujte a pochopte. Nezapomeňte si je opakovat. Pokud jste si zatím neobstarali diář, začněte jej používat.

 

7. Vzdělávání

Sice není pravidlem, že vzdělaní lidé mají zákonitě lepší paměť, ale jejich paměť je výkonnější, protože ji nutí více pracovat. Intelektuální prostředí je důležitým faktorem příznivě působícím na paměť. Lidé s vysokoškolským vzděláním a osoby s bohatými intelektuálními a společenskými aktivitami mají méně zdravotních problémů a lepší paměť. Stejně tak se prokázalo, že zvířata žijící v obohaceném prostředí jsou učenlivější.

 

Trénovat paměť se dá i pohodlně doma

V první řadě je třeba si uvědomit, že si chcete něco zapamatovat. Mnoho věcí totiž zapomínáme proto, že je děláme nevědomky. Snažte se zaktivovat svůj mozek ve chvíli, když vykonáváte rutinní činnost. Pokud si chcete např. zapamatovat, kde jste nechali klíče, ve chvíli, kdy je odkládáte, řekněte nahlas, kam je dáváte. Odborníci doporučují říci i něco „ulítlého“ anebo vydat neobvyklý zvuk (když si např. dupnete či tlesknete, mozek si snadněji vytvoří asociaci, kterou nezapomenete). Jednoduchým tréninkem je i čtení novin a zopakování si toho, co jste se dozvěděli. Případně, když si s někým povídáte, zkuste si zopakovat, o čem jste hovořili. Pokud si chcete dobře zapamatovat nějaký text, čtěte ho nahlas. Při takovémto čtení si informace ukládáte rovněž do sluchové paměti, což zvyšuje pravděpodobnost zapamatování si dané informace. Ještě více může pomoci, pokud čtete rytmicky. Abyste si zapamatovali jméno osoby, která vám byla představena, soustřeďte se v momentě, kdy je jméno vysloveno a následně ho nahlas zopakujte. Zároveň si ověříte, zda jste ho správně zachytili. Do paměti si jméno nejlépe zapíšete tak, že danou osobu představíte někomu dalšímu.

 

Pro lepší zapamatování tváře dané osoby pomáhá, pokud si dotyčného vizualizujete. Přiřaďte si k osobě např. nějaké zvíře podle výrazných rysů její tváře. Pomáhá i to, když vám dotyčný někoho připomíná – ať už člena rodiny, nebo známou osobnost. Důležitou pomůckou je spojit si člověka se situací. Snadněji si pamatujeme konkrétní věci než abstraktní. Jméno je abstraktní, zatímco situace je konkrétní. Pro zlepšení zapamatování se v praxi taktéž využívají různé techniky a tzv. mnemotechnické pomůcky.

 

Technika členění

se používá u čísel na ulehčení jejich zapamatování. Pokud si potřebujete zapamatovat číslo bankovního účtu nebo telefonní číslo, rozčleňte ho na skupiny dvou nebo tří číslic. Tak si nemusíte pamatovat jedno dlouhé deseticiferné číslo, ale jen např. pět čísel. Potom můžete zkusit k jednotlivým dvojicím či trojicím číslic přiřadit známou informaci – číslo domu nebo datum narození.

 

Mnemotechnika

je technika zakládající se na různých sdružených, pomocných představách – tzv. mnemotechnických pomůckách. Základní mnemotechnické pomůcky se používají už při vyučování na školách a mnozí je využíváme intuitivně. Příkladem je zapamatování si římských číslic použitím věty: „Ivan Vedl Xénii Lesní Cestou Do Města“, kde I = 1, V = 5, X = 10, L = 50, C = 100, D = 500, M = 1000. Nepotřebujete se učit, který znak vyjadřuje jakou číslovku. Postačí, pokud víte, jaké hodnoty mohou římské číslice mít, a znáte tuto jednoduchou větu. Existuje mnoho dalších pomocných vět, básniček či obrázků, které pomáhají naučit se vybraná slova, vzorce anebo chemické prvky. Můžete si však vytvářet i vaše vlastní mnemotechnické pomůcky, které vám ulehčí práci.

 

Metoda LOCI,

jinak nazývaná též paměťové paláce či paměťové cesty, je odvozena z angl. locus – místo. Její podstatou je vytvoření tzv. mentální cesty, což je řada za sebou logicky zvolených objektů ve známém prostředí. K těmto objektům si pomocí vizualizace připojíte informaci, kterou si chcete zapamatovat. Jinými slovy, když si chcete něco zapamatovat, „uložte“ si informaci na konkrétní místo, nejlépe takové, které velmi dobře znáte a které se nemění, například prostor vašeho pokoje či kanceláře. Metodu můžete využít např. na zapamatování nákupního seznamu.

Pokud potřebujete koupit vajíčka, cukr a chléb, představte si, jak jste u vchodu do své kanceláře stoupli na vajíčko, které se vám nalepilo na podrážku, na pracovním stole máte rozsypaný cukr a v zásuvce starý chleba, který jste si kdysi připravili na svačinu. Při vstoupení do obchodu vám postačí, když si vybavíte obraz svojí kanceláře a jednotlivé položky nákupu se vám ihned vybaví v mysli.

Paměťové paláce jsou věcí kreativity, představivosti, fantazie a smyslu pro humor. Čím bláznivější představu si vytvoříte, tím lépe a snadněji si ji zapamatujete. Představujte a sestavujte si takto různé cesty, kterými chodíváte do práce či na procházky a které si umíte vybavit co nejpodrobněji – v oddělených záchytných bodech. Paláce jsou nástroj na velmi rychlé uložení si věcí do paměti. Je ale velmi malá pravděpodobnost, že se tam ty věci udrží dva roky bez toho, abyste si je občas vybavili.

 

Závěr Pokud paměť nenamáháme, ochabuje podobně jako svaly. Proto je třeba ji trénovat. Ocení to i váš zaměstnavatel, neboť paměť má velký význam pro tvořivost. Naši pozornost každou minutu rozptyluje mnoho věcí, což velmi škodí procesu pamatování. Prvním kokem k tréninku paměti je proto koncentrace. Ve chvíli, kdy přijímáte důležitou informaci, soustřeďte se na to, abyste ji nezachytili povrchně nebo nesprávně.

 

Ing. Jana Jarošová, Ph. D.

 

Použitá literatura: CARTEROVÁ, R. Prečo si človek pamätá a čo prispieva k inteligencii? 2010. Dostupné z: http://mozgovna.pravda.sk/clovek/clanok/19327-preco-si-clovek-pamaeta-a-co-prispieva-k-inteligencii/; DANIEL, J. et al. Základy všeobecnej psychológie. Univerzita Konštantína Filozofa. Nitra, 2000. ISBN 80-8050-375-3; GOUDREAU, J. 7 tipů, jak snadno zlepšit svou paměť. Říjen 2014. Dostupné z: http://www.forbes.cz/jak-trenovat-pamet-2/; KUBÍK, O. Investigatívna psychológia. Bratislava: Eurokódex, 2012. ISBN 978-80-89447-75-6; THALHEIMER, W. People Remember 10 Percent of What They Read. Březen 2015. Dostupné z: <https://www.td.org/Publications/Blogs/Science-of-Learning-Blog/2015/03/Debunk-This-People-Remember-10-Percent-of-What-They-Read>.

 

 

* * *

 



 
 
PRÁVĚ VYCHÁZEJÍ MĚSÍČNÍKY A ODBORNÉ PUBLIKACE

 
Poradce č. 7 - Zákon o obchodních korporacích s komentářem

Poradce, měsíčník č. 7/2021 (X/2020)

·         Zákon o obchodních korporacích s komentářem – JUDr. Jiří Nesnídal

 






PaM č. 1 - Novela zákoníku práce – přehled změn

Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále(PaM) – měsíčník, č. 1/2021 (X/2020)

  • Novela zákoníku  práce od 1. 1. 2021- přehled změn
  • Změny v odškodňování pracovních úrazů po novele ZP
  • Platby OSVČ ve zdravotním pojištění v roce 2021
  • Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se ZP se od 1. října 2020 zvyšuje
  • Podpora v době částečné nezaměstnanosti
  • Bezpečnostní přestávky v práci podle nařízení vlády
  • Termín splatnosti a výplaty mzdy
  • Drobný majetek v účetnictví příspěvkových organizací
  • Trestní odpovědnost poskytovatelů zdravotních služeb

 




DaÚ č. 1 / 2021 - Novela zákona o DPH – daňový balíček

Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 1/2021 (X/2020)

  • Zákon o DPH po novele – daňový balíček
  • Inventarizace majetku
  • Daňové souvislosti homeoffice
  • Nájem nemovitých věcí a DPH změny od 1. 1. 2021
  • Minimální mzda – změny
  • Aktuální postupy plátců ve zdravotním pojištění
  • Převody dovolené – novela ZP
  • Průměrný výdělek v kostce

 




DÚVaP č. 12

Daně, účetnictví, vzory a případy – (DÚVaP) – měsíčník, č. 12/2020 (X/2020)

  • Vzory smluv a písemností dle zákoníku práce
  • Přeměny obchodních korporací



 

1000 řešení č. 11-12

1000 řešení – měsíčník č. 11-12/2020 (X/2020)

·         Cizí měny a kurzové rozdíly

·         Zaměstnávání osob ze zahraničí

·         Daň z příjmů

·         Daň z přidané hodnoty

·         Účetnictví

·         Odvody




Verejná správa č. 11-12

 

Poradce Veřejné Správy č. 11-12/2020 (X/2020)

·         Vyhláška č. 264/2020 Sb. o energetické náročnosti budov

·         Nařízení vlády č. 145/2008 Sb., kterým se stanoví seznam znečišťujících látek…

·         Vyloučení z bytového družstva

·         Vyloučení ze spolku a obrana proti němu

·         Podnájem bytu a souhlas pronajímatele

·         podle NOZ

·         Novela školského zákona

·         Zákon č. 335/2020 Sb. o mezinárodní spolupráci při řešení daňových sporů v Evropské unii

 

Aktualizace IV/3 (X/2020)

·         Zákon o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)

·         Zákon o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění)

 

Aktualizace VI/3 (X/2020)

·         Zákon o ochraně přírody a krajiny

·         Zákon o ochraně zemědělského půdního fondu

·         Zákon o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon)

 

Aktualizace I/8 (X/2020)

·         Zákon o daních z příjmů

·         Zákon o Finanční správě České republiky

·         Zákonné opatření Senátu o dani z nabytí nemovitých věcí

 

Aktualizace I/7 (VIII/2020)

·         Zákon o daních z příjmů

·         Zákon o DPH

·         Zákon o spotřebních daních

·         Živnostenský zákon

 

Aktualizace I/6 (VIII/2020)

·         Vyhláška č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, v z.n.p., pro některé vybrané účetní jednotky

 

Aktualizace II/5 (VIII/2020)

  • Trestní zákoník
  • Trestní řád
  • Zákon o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich

 

Aktualizace V/3 (VIII/2020)

  • Školský zákon
  • Zákon o zvláštních způsobech hlasování ve volbách do zastupitelstev krajů a do Senátu v roce 2020

 

Aktualizace V/2 (VII/2020)

  • Školský zákon
  • Zákon o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem
  • Zákon o zvláštních pravidlech pro přijímání k některým druhům vzdělávání
    a k jejich ukončování ve školním roce 2019/2020

 

Aktualizace III/4 (VII/2020)

  • Zákoník práce
  • Zákon o zaměstnanosti
  • Vyhláška o zdravotnické dokumentaci

 

Aktualizace I/5 (VII/2020)

·         Zákon o daních z příjmů

·         Zákon o dani silniční

·         Zákon o spotřebních daních

 

Aktualizace I/4 (VII/2020)

·         Daňový řád

·         Zákon o DPH

·         Zákon o dani z nemovitosti

·         Zákon o hazardních hrách

·         Celní zákon

·         Zákon o finanční správě ČR

·         Zákon o oceňování majetku

 

Aktualizace VI/2 (VI/2020)

·         Vyhláška o energetické náročnosti budov

 

Aktualizace III/3 (VI/2020)

·         Zákon o organizaci a provádění sociálního zabezpečení

·         Zákon o pojistném na sociální zabezpečení

·         Zákon o nemocenském pojištění

 

TAKÉ TYTO ODBORNÉ TEMATICKÉ PUBLIKACE VÁM POMOHOU V PODNIKÁNÍ V ČASE PANDEMIE

 

 


PŘIPRAVUJEME


Poradce, měsíčník č. 8/2021 (XII/2020)

·         Celní zákon s komentářem – Mgr. Petr Taranda

·         Zákon o dani silniční s komentářemMgr. Petr Taranda

 

Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále(PaM) – měsíčník, č. 2/2021 (XI/2020)

·         Konec roku ve mzdové účtárně

·         Archivace mzdové agendy

·         Zvýšení rozhodné částky a další změny ve zdravotním pojištění od 1. ledna 2021

·         Vliv dočasné pracovní neschopnosti na délku trvání pracovní doby

·         Pozor na solidární zvýšení daně za rok 2020 - stále platí

·         Účetní závěrka u vybraných účetních jednotek

 

Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 2/2021 (XI/2020)

·         Daňový problém záloh OSVČ zaplacených její s.r.o.

·         Změna sazeb DPH kulturní a sportovní činnosti

·         Novela zákona o DPH – daňový balíček (2.) 

·         Příspěvky od úřadu práce pro zaměstnavatele

·         Oddlužení dle insolvenčního zákona

 

Daně, účetnictví, vzory a případy – (DÚVaP) – měsíčník, č. 1-2/2021 (XI/2020)

·         Konec roku v účetnictví – harmonogram účetní závěrky

·         Komunikace a korespondence se správcem daně

·         Alkohol na pracovišti a BOZP

 

1000 řešení – měsíčník č. 1/2021 (XI/2020)

·         Konec roka v účetnictví

·         Zaměstnání poživatele důchodu a zdravotním pojištění

·         Daň z příjmů

·         Daň z přidané hodnoty

·         Účetnictví

·         Odvody

 

 

ODBORNÉ TEMATICKÉ PUBLIKACE

 

Vzory smluv

Vzory smluv, žalob a podání (XII/2020)

·         Občanský zákoník

·         Rodinné právo

·         Zákoník práce

·         Občanský soudní řád

·         Trestní právo

·         Exekuční řád

·         Daňové řízení

·         Správní řízení

·         Stavební právo

 

100 otázek DPH po novele

100 otázek a odpovědí DPH po novele, Zásoby (XI/2020)

·         DPH nově

·         Zásoby

 






Účetní závěrka

Účetní závěrka podnikatelů za rok 2020 bez chyb, pokut a penále (I/2021)

·         Účetní zásady a principy

·         Druhy účetních závěrek

·         Účetní období

·         Účetní uzávěrka

·         Účetní závěrka

·         Opravy účetních zápisů

·         Nové účetní období

 

Daňová přiznání

Daňová přiznání za rok 2020, Roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění bez chyb, pokut a penále (I/2021)

·         Přiznání k dani z příjmů právnických osob

·         Přiznání k dani z příjmů fyzických osob

·         Roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění

 

Pomocník mzdové účetní bez chyb, pokut a penále (I/2021)

·         Pomocník mzdové účetní

·         Povinnosti zaměstnavatele a mzdové účetní

 

Příručka mzdové účetní bez chyb, pokut a penále (I/2021)

·         Mzda a plat

·         Zdravotní pojištění

·         Sociální pojištění

·         Daň z příjmů ze závislé činnosti

 

ZÁKONY 2021

 

Zákony IA/2021 (I/2021)

·         Správa daní

·         Daně z příjmů

·         Daň z přidané hodnoty

·         Silniční daň

·         Spotřební daně

·         Daň z nemovitosti

·         Rozpočtová pravidla

Zákony IB/2021 (I/2021)

·         Účetnictví

·         Související předpisy

 

Zákony IIA/2021 (I/2021)

·         Občanský zákoník

·         Obchodní korporace

·         Občanský soudní řád

·         Živnostenské podnikání

 

Zákony IIB/2021 (I/2021)

·         Trestní právo

·         Právní pomoc

·         Policie ČR

·         Střelné zbraně

·         Správní právo

 

Zákony IIC/2021 (I/2021)

·         Exekuce

·         Insolvenční řízení

·         Ochrana spotřebitele

·         Notářský řád

·         Advokacie

·         Související předpisy

 

Zákony IIIA/2021 (I/2021)

·         Zákoník práce

·         Mzdové a platové předpisy

·         Předpisy k zaměstnanosti

·         Požární ochrana a BOZP

 

Zákony IIIB/2021 (I/2021)

·         Sociální zabezpečení

·         Důchodové pojištění

·         Nemocenské pojištění

·         Zdravotní pojištění

 

Zákony IV/2021 (I/2021)

·         Stavební zákon

·         Katastr nemovitostí

·         Bydlení

·         Požární bezpečnost

·         Pozemkové úpravy

·         Související předpisy

 

Zákony V/2021 (I/2021)

·         Územní celky a členění státu

·         Organizace veřejné správy

·         Veřejná správa ve vztahu k občanům

·         Školy a školská zařízení

 

Zákony VIA/2021 (I/2021)

·         Životní prostředí

·         Ochrana vod

·         Ochrana přírody a krajiny

·         Ochrana ovzduší

·         Integrovaná prevence

·         Ekologické zemědělství

·         Ochrana půdy a rostlin

·         Kontrola znečištění

 

Zákony VIB/2021 (I/2021)

·         Odpady a obaly

·         Katalog odpadů, evidence

·         Hospodaření s odpady

·         Energetická náročnost budov

·         Podnikání v energetice

·         Podporované zdroje energie

·         Průmyslové havárie

 

 

 

PODZIMNÍ AKCE

 

PUBLIKACE

PŮVODNÍ CENA

CENA PO SLEVĚ

UŠETŘÍTE

Podnikání a koronavirusodborná tematická publikace

250 Kč

150 Kč

100 Kč

 

 

 
 
HORKÁ TÉMATA - najdete v tematických balíčcích

 
1. OBCHODNÍ KORPORACE - NOVELA

Rozsáhlá novela zákona o obchodních korporacích nabývá účinnosti 1. ledna 2021. Novela se snaží o novou úpravu monistického systému akciové společnosti. Dotýká se také problému mnoha "neaktivních" společností, zpřísňuje se odpovědnost členů statutárních orgánů v případě způsobení úpadku obchodní korporace; změny se týkají i konání valných hromad, některé změny se týkají výplaty podílu na zisku. Potřebujete podrobné informace?
Najdete je v našich publikacích, které jsou určeny podnikatelům, účetním, daňovým poradcům, ekonomům, manažerům …


BR>1. Poradce 7/2021 - Zákon o obchodních korporacích s komentářem - komentář
/A5, cca str. 288/

2. DÚVaP 12/2020 - Obchodní korporace - přeměny - příspěvek
/A5, cca str. 192/

3. Aktualizace II/2 - Zákon o obchodních korporacích a družstvech, ... - úplná znění zákonů
/A5, str. 400/

4. Poradce 1/2021 - Novela zákona o obchodních korporacích z pohledu účetnictví - příspěvek
/A5, str. 240/

5. Podnikání a koronavirus - odborná tematická publikace - ZDARMA

/A5, str. 176/

Cena balíčku je 620 Kč.
Cena balíčku s 50 % slevou je 310 Kč.
Ušetříte 310 Kč.

2. REZERVY


Blíží se čas, kdy budou účetní jednotky uzavírat svá účetnictví za rok 2020. Součástí práce při účetní uzávěrce je sestavení předběžné kalkulace stanovující výši daně z příjmů. To vyústí v odhad daně z příjmů a následné zaúčtování tvorby rezervy na daň z příjmů. Jaká jsou aktuálně platná pravidla při vytváření rezerv?

Podrobné informace najdete v našich publikacích, které jsou určeny účetním, podnikatelům, daňovým poradcům, ekonomům, manažerům …

1. Poradce 6/2021 - Zákon o rezervách s kometnářem
/A5, str. 256/

2. Zákony IB/2020 - Zákon o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů -
úplné znění zákona
/A5, str. 528/

3. Účetní Souvztažnosti
/A5, str. 448/

4. Poradce 9-10/2020 - Zákon o daních z příjmů s komentářem

/A5, str. 480/
Cena balíčku je 995 Kč.
Cena balíčku s 60 % slevou je 398 Kč.
Ušetříte 597 Kč.

3. DPH PO NOVELE

DPH tvoří jeden z nejdůležitějších příjmů státního rozpočtu. Platí ji všichni při nákupu většiny zboží a služeb. Novela zákona promítá do zákona o dani z přidané hodnoty směrnici Rady (EU). Směrnice zavádí opatření ke zlepšení stávajícího systému daně z přidané hodnoty v oblastech osvobození dodání zboží do jiného členského státu, přeshraničních dodání zboží v řetězci a přeshraničních skladů zboží (typu call-off stock). Jste plátci DPH? Potřebujete vědět, jaké změny přinese novela?
Odpovědi najdete v našich publikacích, které jsou určeny plátcům daně, podnikatelům, účetním, daňovým poplatníkům, daňovým poradcům, ekonomům …


1. Poradce 4-5/2021 - DPH s komentářem po novele - komentář - Ing. Václav Benda
/A5, str. 320/

2. Aktualizace I/7 - Zákon o dani z přidané hodnoty, ... - úplná znění zákonů
/A5, str. 256/

3. DaÚ 9/2020 - Souhrnné hlášení podávání v roce 2020 - příspěvek
/A4, str. 80/

4. DÚVaP 9/2020 - DPH po novele v příkladech - příspěvek
/A5, str. 192/

5. Daňové a mzdové zákony 2020 - odborná tematická publikace
/A5, str. 272/

Cena balíčku je 728 Kč.
Cena balíčku s 30 % slevou je 510 Kč.
Ušetříte 218 Kč.

4. ZÁKONÍK PRÁCE - NOVELA II.

Dlouho očekávaná novela zákoníku práce byla schválena. Cílem novely je zjednodušení realizace práv zaměstnavatele a zaměstnance při výkonu práce, zjednodušení výkonu práce a podpora komunikace mezi smluvními stranami. Představuje se nová koncepce dovolené, novela přináší institut tzv. sdíleného pracovního místa. Upravuje se i právo na náhradu škody a nemajetkové újmy pozůstalých po zaměstnanci, který v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání zemřel. Nová úprava se vztahuje i na vyslané zaměstnance a přináší také mnohé další změny ...
Potřebujete vědět, jaké změny nastaly v zákoníku práce?
Najdete je v našich publikacích, které jsou určeny podnikatelům, zaměstnavatelům, personalistům, mzdovým účetním, ekonomům, manažerům ...


1. Aktualizace III/4 - Zákoník práce, zákon o zaměstnanosti ... - úplná znění zákonů
/A5, str. 208/

2. DÚVaP 9/2020 - Zákoník práce - novela v příkladech - příspěvek
/A5, str. 176/

3. 1000 řešení 9-10/2020 - Změny v zákoníku práce - praktická řešení
/A5, str. 144/

4. DaÚ 10/2020 - Zákoník práce - novela - příspěvek
/A4, str. 80/

5. Ekonomický a personalistický slovník - slovník - ZDARMA
/A5, str. 277/


Cena balíčku je 623 Kč.
Cena balíčku s 30 % slevou je 430 Kč.
Ušetříte 193 Kč.



Cena balíčků je konečná, včetně DPH a distribučních nákladů. Uvedená nabídka je platná do vyprodání zásob. Vydavatelství si vyhrazuje právo nahradit vyprodanou publikaci jinou - adekvátní k obsahu balíčku.

Všechny publikace a tematické balíčky si můžete objednat telefonicky: 558 731 125, 732 708 627 (Po-Pá od 9,00 do 15,00 hod.), faxem: 558 731 128, e-mailem: abo@i-poradce.cz nebo zakoupit prostřednictvím e-shopu (ceny jsou konečné).

RÁDI ZODPOVÍME VAŠE DOTAZY NA VŠECH UVEDENÝCH TELEFONNÍCH ČÍSLECH V ČASE OD 9,00 DO 15,00 HOD. A PROSTŘEDNICTVÍM E-MAILU.

Publikace vydavatelství si můžete objednat na internetové stránce, nebo telefonický na číslech uvedených v sekci kontakty.

E-mailové noviny jsou bezplatnou službou, která je určena čtenářům (abonentům) vydavatelství Poradce s.r.o., Český Těšín.
  • Tyto e-mailové noviny Vám byly doručeny výhradně na základě žádosti o zasílání e-mailových novín.
  • Obsah novin je chráněn autorskými právy. Zákazník je oprávněn používat příspěvky novin jen pro vlastní účely, nesmějí být bez souhlasu vydavatelství Poradce s.r.o. upravovány, ani rozšiřovány!

 

 
 
AKTIVITY A JEJICH RIZIKA

Vysoké riziko:
Návštěva baru
Návštěva hudebních klubů, tanečních párty, diskotéka
Sportovní soustředění
Účast na velkých koncertech a hudebních událostech
Jízda městskou hromadnou dopravou
Návštěva poutí nebo městských slavností
Cvičení a posilování v uzavřených tělocvičnách
Jídlo v restauraci (švédské stoly, bufety)

Středně vysoké riziko:
Objímání nebo podání si ruky s přáteli
Velké pracovní porady
Větší rodinné oslavy
Účast na svatbě/pohřbu
Jídlo v restauraci (uvnitř)
Návštěva domova seniorů, alzheimer center

Střední riziko:
Návštěva divadla nebo kina
Návštěva kadeřníka nebo holiče
Kolektivní sporty (fotbal, hokej, basketbal)
Návštěva krytých bazénů a aquaparků
Práce ve velkých kancelářských budovách (týden)
Děti ve škole, na internátě nebo škole v přírodě
Nakupování v obchodním centru
Pobyt na venkovním koupališti
Grilování se známými na zahradě
Návštěva úřadu
Večeře na návštěvě u známých

Středně nízké riziko
Hodina na dětském hřišti
Procházka centrem města
Jídlo v restauraci na zahrádce
Návštěva knihovny nebo muzea
Pobyt v čekárně u doktora
Pobyt v hotelu na dvě noci
Hraní golfu
Procházka, běh nebo jízda na kole ve více lidech
Nákup potravin v malém a středním obchodě

Nízké riziko
Trampování/pobyt v kempu
Hraní tenisu
Čerpání pohonných hmot
Objednání jídla s sebou v restauraci
Venčení psa
Sledování televize doma
Práce na počítači

Zdroj: Ministerstvo zdravotnictví České republiky



KONTAKTY

 
Adresa:   E-mail:
MK Media, s.r.o.
Martina Rázusa 1140
010 01 Žilina
Slovenská republika
  objednavky@exicon.eu
 
IČO: 36419176
DIČ: 2021832285
IČ DPH: SK2021832285
 
   
 
Společnost je zapsána v Obchodním rejstříku Okresního soudu Žilina, oddíl Sro, vložka číslo 15012/L.

 

 


V případě, že jste si noviny osobně nevyžádal(a), nebo si přejete ukončit jejich zasílání na Vaši adresu, zašlete prosím zprávu
s předmětem NEPOSÍLAT včetně originální zprávy na adresu objednavky@exicon.eu, následně budete vyřazen(a) z databáze příjemců e-mailových novin.

Copyright (c) MK Media, s.r.o, 2015
Untitled Page