|
PODPORA V DOBĚ ČÁSTEČNÉ ZAMĚSTNANOSTI - NOVÝ INSTITUT
Vláda České
republiky schválila novelu zákona o zaměstnanosti, kterou se do zákona
navrhuje zakotvit nový institut – podporu v době částečné zaměstnanosti.
Stát tak finančně podpoří zaměstnance těch zaměstnavatelů, kteří budou zasaženi
hospodářskými potížemi způsobenými vnějšími faktory např. epidemií. Jejím cílem
je udržení zaměstnanosti a to zachováním dosavadních pracovních míst. Jaký
bude rozsah poskytování podpory, kdo bude mít na ni nárok a jaká bude její
výše?
Navrhovaná
právní úprava zavádí protikrizové opatření – podpora v době částečné
zaměstnanosti, veřejnosti známé pod názvem „kurzarbeit“. Česká republika nemá
v současné době legislativně upravenou systémovou podporu, která by měla
potenciál efektivně podpořit zachování pracovních míst v případě jejich
ohrožení vnějšími faktory. Aktuální právní úprava příspěvku v době
částečné nezaměstnanosti obsažená v § 115 zákona o zaměstnanosti
nebyla z hlediska nastavených parametrů v případě koronovirové krize
využitelná (nízká míra podpory a schválení každé žádosti vládou). Ministerstvo
práce a sociálních věcí tedy přistoupilo k realizaci podpory
zaměstnavatelů zasažených koronavirovou krizí prostřednictvím cíleného programu
podle § 120 zákona o zaměstnanosti, tj. programu schváleného vládou
(Program Antivirus).
Pokud jde o poskytování podpory v době částečné zaměstnanosti,
je změna právní úpravy nezbytná z důvodu zmírnění dopadů krizových situací
na trh práce. Podpora v době částečné zaměstnanosti zajistí příjem zaměstnancům
i v případech, kdy zaměstnavatel pro ně nemá z objektivní jím
ovlivnitelných příčin práci a současně poskytne zaměstnavateli dostatečný
časový prostor k řešení jeho aktuální situace, popř. k rozhodnutí,
zda je skutečně nezbytné se zaměstnanci pracovní poměr ukončit.
ROZSAH POSKYTOVÁNÍ PODPORY v době částečné
zaměstnanosti bude záviset na důvodu aktivace, přičemž podpora může být
aktivována plošně, regionálně či omezena sektorově. Podpora v době částečné
zaměstnanosti bude sloužit k zachování určité úrovně příjmu zaměstnanců
i za dobu, kdy jim zaměstnavatel není schopen z objektivních důvodů
přidělovat práci. Současně navrhovaná právní úprava počítá s tím, že
zaměstnanec může v době „nepráce“ vyvíjet aktivity, které přispějí ke
zvýšení jeho uplatnitelnosti na trhu práce. Právní úprava tedy tímto může
přispět ke zlepšení postavení zaměstnanců na trhu práce.
Předkládaný návrh
právní úpravy je v souladu s ústavním zákonem č. 1/1993 Sb.,
Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů, dále zejména s čl. 2
a čl.4 ústavního zákona č. 23/1991 Sb., kterým se uvozuje jako ústavní
zákon Listina základních práv a svobod. Návrh zákona respektuje obecné
zásady ústavního pořádku České republiky, není v rozporu s nálezy
Ústavního soudu České republiky a je v souladu s předpisy
Evropské unie a aktuální judikaturou soudních orgánů Evropské unie.
Současně
s předložením návrhu zákona byl předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu
České republiky požádán o vyhlášení stavu legislativní nouze
a o projednání návrhu zákona ve zkráceném jednání v rámci vyhlášeného
stavu legislativní nouze podle § 99 zákona o jednacím řádu Poslanecké
sněmovny. Navrhovaná novela zákona o zaměstnanosti by měla nabýt
účinnosti dnem 1. listopadu 2020.
Poskytování
podpory v době částečné zaměstnanosti aktivuje nařízení vlády
Vláda je zmocněna
svým nařízení po projednání v Radě hospodářské a sociální dohody
aktivovat spuštění poskytování podpory v době částečné zaměstnanosti,
a to zejména z hospodářských důvodů, z důvodu živelní události,
epidemie, kybernetického útoku, případně jiné krizové či mimořádné situace
masově ohrožující chod hospodářství spočívající v zásahu vyšší moci. Vláda
svým nařízením bude oprávněna omezit poskytování podpory sektorově nebo
regionálně. Nařízení vlády vždy stanoví období, ve kterém lze podat oznámení týkající
se podpory v době částečné zaměstnanosti, podpůrčí dobu, po kterou bude
podpora poskytována, konkrétní rozsah týdenní pracovní doby, ve kterém není
schopen zaměstnavatel přidělovat svým zaměstnancům práci. Zároveň může být
nařízením vlády podpůrčí doba prodloužena, avšak pouze o dobu zbývající do
její maximální výše.
NÁROK
NA PODPORU V DOBĚ ČÁSTEČNÉ NEZAMĚSTNANOSTI bude mít zaměstnanec v pracovním poměru při
splnění stanovených podmínek po podpůrčí dobu stanovenou nařízením vlády. Délka
podpůrčí doby, která činí nejvýše 12 měsíců, umožní flexibilně stanovit
i kratší podpůrčí dobu, a to v návaznosti na důvod aktivace
příslušného opatření. Podporu lze vyčerpat v období 24 měsíců
počínajícím ode dne podání oznámení týkajícího se jejího poskytnutí.
Podpora v době
částečné zaměstnanosti bude náležet zaměstnanci, jehož pracovní poměr byl
sjednán na dobu neurčitou a ke dni podání oznámení zaměstnavatele,
týkající se poskytnutí podpory, trvá alespoň 3 měsíce. Zaměstnavatel je povinen
před podáním oznámení písemně informovat zaměstnance o tom, že nastala
překážka v práci na jeho straně, na základě které zaměstnanci bude náležet
podpora v době částečné zaměstnanosti.
Zaměstnanci vznikne
nárok na další podporu v době částečné zaměstnanosti v rámci pracovního
poměru u jednoho zaměstnavatele nejdříve po 3 letech od ukončení
předchozího poskytování podpory v době částečné zaměstnanosti. V případě,
že by měla být poskytnuta další podpora v době částečné zaměstnanosti na
základě jiného nařízení vlády, vznikne zaměstnanci nárok na podporu v době
částečné zaměstnanosti bez ohledu na délku časového období, které uplynulo od
vyčerpání již poskytnuté podpory v době částečné zaměstnanosti.
Podpora v době
částečné zaměstnanosti se nevztahuje na zaměstnance uvedené v § 109 odst.
3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, tj.
zaměstnance odměňované platem.
Podpora
náleží zaměstnanci
za celý kalendářní
měsíc, ve kterém nemůže konat
práci z důvodu některé z překážek v práci podle § 207až 209 zákoníku
práce, která u jeho zaměstnavatele nastala v přímé souvislosti
s některým z důvodů, pro který bylo vydáno nařízení vlády, pokud
zaměstnavatel nepřiděluje tomuto zaměstnanci práci v rozsahu nejméně 20
% a nejvíce 80 % jeho týdenní pracovní doby rozvržené podle § 84
zákoníku práce na příslušný kalendářní měsíc. Tento úbytek potřeby výkonu práce
se bude sledovat u každého jednotlivého zaměstnance. Relevantní pro
výpočet a pro stanovení, zda u zaměstnavatele došlo k úbytku
potřeby výkonu práce v rozsahu 20-80 %, tedy budou pouze zaměstnanci,
u nichž osobně dojde v rámci písemného rozvrhu pracovní doby dle § 84
zákoníku práce k úbytku potřeby výkonu nejméně 20 % a nejvíce 80 %.
Podpora
v době částečné zaměstnanosti nebude náležet za dobu, po kterou
- bylo u zaměstnance uplatněno konto pracovní
doby podle § 86 a 87 zákoníku práce. Konto pracovní doby totiž
zaměstnavateli ze zákona umožňuje zaměstnancům nerozvrhovat, a tedy ani
nepřidělovat práci v celém rozsahu jejich stanovené či sjednané kratší
pracovní doby. Existence překážek v práci na straně zaměstnavatele podle §
208 a § 209 zákoníku práce je u konta pracovní doby ze zákona
vyloučena, a proto se ani podpora v době částečné zaměstnanosti
nebude poskytovat těm zaměstnancům, u kterých zaměstnavatel uplatňuje
konto pracovní doby.
-
zaměstnanci bylo poskytováno nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství, dávka otcovské
poporodní péče, ošetřovné, dlouhodobé ošetřovné nebo náhrada mzdy v době
prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo
karantény. Dávky nemocenského pojištění budou nahrazovat ztrátu příjmu
odpovídající plné pracovní době zaměstnance před jeho vstupem do systému
částečné zaměstnanosti, zaměstnanec nebude mít sníženou dávku, protože ke
kalendářním měsícům, v nichž trvala částečná zaměstnanost, se nebude při
výpočtu dávek přihlížet. Naopak při souběžném čerpání některé z dávek
nemocenského pojištění (nemocenského, peněžité pomoci v mateřství, dávky
otcovské poporodní péče, ošetřovného nebo dlouhodobého ošetřovného) a podpory
částečné zaměstnanosti by v takovém případě příjem zaměstnance přesahoval
jeho obvyklou mzdu.
Podpora v době
částečné zaměstnanosti nenáleží dále za kalendářní měsíc, za který
zaměstnavatel nepodal měsíční přehled nároků na podporu v době částečné
zaměstnanosti nejpozději do desátého dne kalendářního měsíce následujícího po
kalendářním měsíci, za který má být podpora v době částečné zaměstnanosti
poskytnuta. Tudíž pokud zaměstnavatel nepodá v zákonem stanovené lhůtě
přehled nároků na podporu v době částečné zaměstnanosti, podpora nebude za
daný kalendářní měsíc náležet.
VÝŠE
PODPORY V DOBĚ ČÁSTEČNÉ ZAMĚSTNANOSTI se stanoví procentní sazbou z průměrného hodinového čistého výdělku zaměstnance, který
se přepočítá z průměrného měsíčního čistého výdělku zaměstnance zjištěného
podle § 356 odst. 3 zákoníku práce tak, že se průměrný měsíční čistý výdělek
vydělí týdenní pracovní dobou zaměstnance a koeficientem 4,348, který
vyjadřuje průměrný počet týdnů připadajících na 1 měsíc v průměrném roce.
Pro účely stanovení
výše podpory v době částečné zaměstnanosti je třeba použít průměrný čistý
hodinový výdělek zaměstnance, jehož výpočet není dosud v zákoníku práce
upraven, a proto se výslovně stanoví postup při přepočtu průměrného
měsíčního čistého výdělku na hodinový výdělek zaměstnance.
Při výpočtu
průměrného čistého hodinového výdělku se bude vycházet z obecné úpravy
průměrného výdělku uvedené v hlavě XVIII zákoníku práce. Průměrný výdělek
zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy zúčtované zaměstnanci k výplatě
v rozhodném období a z odpracované doby v rozhodném období
(§ 353 odst. 1 zákoníku práce), přičemž není-li v zákoníku práce stanoveno
jinak, je rozhodným obdobím předchozí kalendářní čtvrtletí (§ 354 odst.1
zákoníku práce).
Podpora
bude náležet zaměstnanci pouze za tu část jeho týdenní pracovní doby, po kterou
mu zaměstnavatel nebude přidělovat práci, a její výše bude činit 70 %
průměrného hodinového čistého výdělku. Zároveň návrh novely zákona stanoví
maximální částku podpory, a to měsíčně ve výši 1násoku průměrné mzdy
v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího
kalendářního roku.
Zaměstnanec se může
během podpůrčí doby jako zájemce o zaměstnání vedený v evidenci
zájemců o zaměstnání Úřadem práce účastnit aktivit zabezpečovaných, zprostředkovaných
nebo doporučených Úřadem práce.
Písemné
oznámení zaměstnavatele a jeho náležitosti
Podporu v době částečné zaměstnanosti bude poskytovat zaměstnancům
Úřad práce České republiky prostřednictvím jejich zaměstnavatele na základě písemného oznámení
zaměstnavatele podaného elektronicky, a to v české měně.
O poskytnutí podpory v době částečné zaměstnanosti bude tedy žádat
zaměstnavatel, který až po doručení příslušného svého oznámení bude Úřadu práce
České republiky předkládat měsíční přehled nároku podpory v době částečné
zaměstnanosti pro jednotlivé zaměstnance. Navrhuje se stanovit, aby uvedené
oznámení týkající se podpory v době částečné zaměstnanosti zaměstnavatel
podával u té krajské pobočky Úřadu práce České republiky v jejímž
obvodu má sídlo zaměstnavatel, který je právnickou osobou, nebo v jejímž
obvodu má bydliště zaměstnavatel, který je fyzickou osobou.
Návrh zákona stanoví taxativní výčet podstatných náležitostí, které musí
oznámení zaměstnavatele obsahovat. Zaměstnavatel bude povinen se ve svém oznámení
formou prohlášení zavázat, že do 10 kalendářních dnů po obdržení podpory
v době částečné zaměstnanosti poukáže jednotlivým zaměstnancům podporu
stejným způsobem jako výplatu mzdy. Zároveň se zaměstnavateli ukládá
povinnost k oznámení zaměstnavatele doložit doklady o zřízení účtu
u peněžního ústavu vedeného na území České republiky, aby poskytování
příslušných finančních prostředků bylo transparentní. Dále bude zaměstnavatel
povinen v oznámení také prohlásit, že v zákonem stanoveném období
nevyplatí členům, společníkům nebo akcionářům nebo osobám jimi ovládaným nebo
je ovládajícím nebo členům orgánu mimořádné podíly na zisku, ani mezi ně jinak
nerozdělí vlastní zdroje a ani jim neposkytne jiné mimořádné plnění včetně
předčasného splácení úvěrů či zápůjček. Toto opatření koresponduje
s charakterem podpory v době částečné zaměstnanosti, kterou
zaměstnancům zaměstnavatele vyplácí stát a posiluje odpovědnost
zaměstnavatele ve vztahu k jeho finančním zdrojům a ekonomickým
dopadům. Úřad práce může vyžadovat další doklady osvědčující skutečnosti
uvedené v oznámení.
Více již
najdete v měsíčníku Práce a mzdy bez chyb, pokut a penále 1/2021.
INVENTARIZACE MAJETKU A ZÁVAZKŮ
Zákon
o účetnictví stanoví povinnost všem účetním jednotkám inventarizovat
veškerý majetek a závazky. Dále stanoví, jaký je cíl inventarizace –
ověřit, zda stav a ocenění majetku a závazků v účetnictví
odpovídá skutečnosti. Porovnává se tedy skutečnost s účetnictvím. Je
zřejmé, že v případě rozdílů je třeba účetnictví opravit podle
skutečnosti. Jakým způsobem se zpravidla v praxi postupuje?
Postup při
inventarizaci je možné shrnout do několika bodů:
1. Zjištění účetního stavu a ocenění
majetku a závazků.
2. Zjištění skutečného stavu majetku
a závazků, tj. provedení fyzické nebo dokladové inventury.
3. Ověření, zda zjištěný skutečný stav
odpovídá stavu v účetnictví; vyčíslení a zúčtování
případných inventarizačních rozdílů.
4. Ověření ocenění majetku (včetně
uplatnění tzv. zásady opatrnosti).
5. Zhodnocení dalších souvislostí a
informací při inventarizaci.
6. Zabezpečení uložení provedených
inventarizací.
Příklady zjištění
účetního stavu a ocenění majetku
U dlouhodobého
a drobného nehmotného a hmotného majetku je třeba
v účetnictví zkontrolovat zejména:
-
zda byl dlouhodobý majetek
převeden z účtu pořízení na konkrétní majetkový účet v době jeho
uvedení do užívání;
-
zda byl správně oceněn,
tj. zpravidla cenou pořízení včetně souvisejících pořizovacích nákladů;
-
zda nedošlo v průběhu
období k technickému zhodnocení, a dále
-
zda je majetek odpisován
v souladu s odpisovým plánem.
Drobný majetek, který
se na základě rozhodnutí účetní jednotky účtuje přímo na vrub nákladů, je třeba
vést na konkrétním analytickém účtu. Tento majetek není vykázán v aktivech
rozvahy, přesto může jít v celku o významnou položku. Při kontrole
účetního stavu se zjišťuje i návaznost tohoto analytického nákladového
účtu na evidenci (podrozvahovou nebo jinou).
U dlouhodobého
a krátkodobého finančního majetku je třeba v účetnictví zkontrolovat
například:
-
rozlišení podílů na podíly
– ovládaná nebo ovládající osoba, podíly – podstatný vliv a ostatní
dlouhodobé cenné papíry a podíly;
-
zda byly podíly správně
oceněny při jejich pořízení během účetního období (zpravidla pořizovací cenou);
-
zda byly správně oceněny
ke konci rozvahového dne (reálnou hodnotou, ekvivalencí).
V případě
finančního majetku v cizí měně je třeba zajistit souběžnou evidenci jak
české, tak i cizí měny. K rozvahovému dni se tento majetek
přepočítává kursem devizového trhu vyhlášeného Českou národní bankou
k tomuto dni.
|
U zásob je
třeba v účetnictví zkontrolovat zejména:
-
zda byly zásoby správně
zařazeny na konkrétních účtech,
-
zda byly správně oceněny
(zejména nákupní cenou včetně souvisejících pořizovacích nákladů, vlastními
náklady);
-
zda jsou účtovány případné
nevyfakturované dodávky či zásoby na cestě.
Při účtování
o zásobách periodicky způsobem B je povinností zajistit průkazné vedení
evidence o zásobách v průběhu účetního období.
Účetní stav pohledávek
představuje zpravidla doložené „saldokonto“ Jedná se o přehled
neuhrazených pohledávek (zpravidla členěný podle jednotlivých dlužníků), čili
mělo by se jednat o tzv. „vyčištěné saldokonto pohledávek“. Z pohledu
účetnictví se dále ověřuje:
-
zda byly pohledávky
analyzovány podle doby jejich splatnosti;
-
zda byly rozčleněny na
dlouhodobé a krátkodobé;v účetní závěrce jsou dlouhodobé ty
pohledávky, které ještě k datu sestavení účetní závěrky mají splatnost
delší než jeden rok, ostatní jsou v účetní závěrce krátkodobé (přestože
měly například k datu jejich vzniku splatnost delší než jeden rok).
Zjištění (kontrola)
účetního stavu probíhá i na straně vlastních a cizích zdrojů
financování majetku.
Skutečné stavy
majetku a závazků
Skutečné stavy
majetku se při inventarizaci zjišťují:
-
fyzickou inventurou u majetku, u kterého lze vizuálně
zjistit jeho existenci, nebo
-
dokladovou inventurou u závazků a majetku, u kterého
nelze vizuálně zjistit jeho existenci, a to včetně jiných aktiv, jiných
pasiv a skutečností účtovaných v knize podrozvahových účtů.
Účetní jednotky při
periodické inventarizaci (pravidelné k datu účetní závěrky)
a) mohou zahájit inventuru nejdříve čtyři
měsíce před rozvahovým dnem,
b) ukončí inventuru nejpozději dva měsíce po
rozvahovém dni.
Skutečné stavy
majetku a závazků jsou účetní jednotky povinny zaznamenat
v inventurních soupisech.
Inventurní soupisy jsou průkazné účetní záznamy, které musí
obsahovat:
-
skutečnosti, které umožní
jednoznačně určit majetek,
-
podpisový záznam osoby odpovědné za jednoznačné určení majetku
a podpisový záznam osoby odpovědné za provedení inventury,
-
způsob zjišťování skutečných stavů,
-
ocenění majetku při periodické inventarizaci
k rozvahovému dni nebo i k rozhodnému dni, pokud jej účetní
jednotka stanovila,
-
ocenění majetku při
průběžné inventarizaci ke dni ukončení inventury nebo i k rozhodnému
dni, pokud jej účetní jednotka stanovila,
-
okamžik, ke kterému se
sestavuje účetní závěrka,
-
rozhodný den, pokud jej účetní jednotka stanovila,
-
okamžik zahájení
a okamžik ukončení inventury.
Při průběžné
inventarizaci mohou být inventurní soupisy nahrazeny průkazným účetním záznamem
o provedení fyzické inventury a o vyúčtování inventarizačních
rozdílů.
Příklady zjištění
skutečného stavu majetku
U nemovitostí, které podléhají zápisům do katastru
nemovitostí, je třeba kombinovat fyzickou a dokladovou inventuru. Základem
dokladové inventury jsou listy vlastnictví. Při fyzické inventuře nemovitostí
se zjišťuje jejich skutečný stav (ohraničení, vyznačení, zajištění apod.).
Pro fyzickou
inventuru strojů, přístrojů, zařízení, dopravních prostředků apod. je
třeba již předem rozhodnout, jakým způsobem budou označeny inventárními čísly.
Při vlastní inventuře je třeba kontrolovat i úplnost jejich příslušenství.
Inventura
dlouhodobého nehmotného majetku je zpravidla kombinací dokladové
inventury (smlouvy apod.) a fyzické inventury.
Inventura drobného
majetku probíhá obdobně jako u dlouhodobého majetku.
U finančního
majetku bude zpravidla
kombinace fyzické inventury (cenné papíry, peněžní prostředky v hotovosti,
ceniny) a dokladové inventury (bankovní výpisy, smlouvy apod.)
Inventura u zásob
je buď fyzická (provádí se přepočtení, převážení, přeměření apod.) nebo se
zjišťuje technickým propočtem (volně uložené uhlí, dřevo, písek a tekutiny
v nádržích) nebo je dokladová. Způsob je třeba vyhlásit vnitřním předpisem
a uvést v inventurních soupisech. Při periodické inventarizaci zásob
je možné stanovit tzv. rozhodný den, ke kterému se zjišťuje skutečný stav zásob
a který předchází rozvahovému dni, a je možné dokončit zjišťování
skutečného stavu zásob podle účetních záznamů, které prokazují přírůstky
a úbytky zásob, které nastaly mezi tímto dnem a rozvahovým dnem.
Při zjišťování
skutečného stavu pohledávek přichází v úvahu inventura dokladová.
Dokladová inventura se opírá pouze o doklady; přičemž zákon
o účetnictví je blíže nespecifikuje. Závisí tedy na rozhodnutí každé
firmy, jaké písemné podklady zvolí a bude je požadovat při ověřování
zůstatků příslušných účtů.
Příklady:
-
vzájemně „odsouhlasovací
dopisy“ dlužníků a věřitelů,
-
daňové doklady, včetně
dodacích listů,
-
písemně uzavřené smlouvy,
-
daňová přiznání,
-
kursovní lístek ČNB
k rozvahovému dni apod.
Obdobně probíhá
zejména dokladová inventura na straně vlastních
a cizích zdrojů.
Ověření, zda
zjištěný skutečný stav odpovídá stavu majetku v účetnictví;
vyčíslení
a zúčtování případných inventarizačních rozdílů
-
Porovnáním skutečných
stavů podle inventurních soupisů a stavů účetních se zjišťují případné
inventarizační rozdíly. Postup účtování inventarizačních rozdílů je
v případě podnikatelských subjektů vymezen v České účetním standardu
č. 007 Inventarizační rozdíly a ztráty v rámci norem přirozených
úbytků zásob.
Platí
zásada, že inventarizační rozdíly se vyúčtují do účetního období, za které se inventarizací
ověřuje stav majetku.
Výsledkem
inventarizací majetku a závazků bývají zpravidla inventarizační zápisy
podle konkrétního majetku a závazků doložené obratovou předvahou
(dokládající účetní stavy) a inventurními soupisy (dokládající skutečné
stavy).
Ověření ocenění
majetku
Inventarizace má dle
zákona o účetnictví dva základní úkoly – jednak ověření stavu
majetku a závazků (porovnává se účetní a skutečný stav majetku
a závazků; účetnictví musí odpovídat skutečnému stavu); a jednak ověření
ocenění, zejména respektováním zásady opatrnosti, jejímiž instrumenty jsou
rezervy, odpisy a opravné položky.
Opravné položky se tvoří v případech přechodného snížení
ocenění konkrétního majetku; při trvalém snížení ocenění (znehodnocení) je
třeba majetek odepsat.
Více již
najdete v měsíčníku Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále 1/2021.
|
|
|
Částka 182, rozeslaná dne 2. listopadu 2020
452.
Usnesení vlády České republiky o změně krizového opatření vyhlášeného pod č. 444/2020 Sb. a krizového opatření vyhlášeného pod č. 447/2020 Sb.
Částka 181, rozeslaná dne 2. listopadu 2020
448.
Zákon, kterým se mění zákon č. 247/2020 Sb., o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru označovaného jako SARS CoV-2 na oblast kulturních akcí
449.
Zákon, kterým se mění zákon č. 137/2020 Sb., o některých úpravách v oblasti evidence tržeb v souvislosti s vyhlášením nouzového stavu, ve znění pozdějších předpisů
450.
Zákon, kterým se mění zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů
451.
Zákon, kterým se mění zákon č. 228/2020 Sb., o poskytnutí státní záruky České republiky na zajištění dluhů Českomoravské záruční a rozvojové banky, a.s., vyplývajících z ručení za dluhy z úvěrů v souvislosti se zmírněním negativních dopadů způsobených virem SARS-CoV-2
Částka 180, rozeslaná dne 30. října 2020
439.
Usnesení vlády České republiky o prodloužení nouzového stavu v souvislosti s epidemií viru SARS CoV-2
440.
Usnesení vlády České republiky o přijetí krizového opatření
441.
Usnesení vlády České republiky o přijetí krizového opatření
442.
Usnesení vlády České republiky o změně krizového opatření vyhlášeného pod č. 432/2020 Sb.
443.
Usnesení vlády České republiky o přijetí krizového opatření
444.
Usnesení vlády České republiky o přijetí krizového opatření
445.
Usnesení vlády České republiky o přijetí krizového opatření
446.
Usnesení vlády České republiky o přijetí krizového opatření
447.
Usnesení vlády České republiky o přijetí krizového opatření
Částka 179, rozeslaná dne 30. října 2020
437.
Zákon o některých úpravách v oblasti dávek státní sociální podpory a příspěvku na péči v souvislosti s nouzovým stavem při epidemii
438.
Zákon o úpravách poskytování ošetřovného v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii a o změně zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů
Částka 178, rozeslaná dne 30. října 2020
435.
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí, kterým se vyhlašuje pro účely nemocenského pojištění výše redukčních hranic pro úpravu denního vyměřovacího základu platných v roce 2021
436.
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí, kterým se vyhlašuje zvýšení částky rozhodné pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění
Částka 177, rozeslaná dne 30. října 2020
433.
Vyhláška o údajích vedených v katalogu cloud computingu
434.
Sdělení Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy o vyhlášení aktualizovaného seznamu výzkumných organizací schválených pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí
Částka 175, rozeslaná dne 30. října 2020
430.
Nařízení vlády, kterým se mění některá nařízení vlády v oblasti prohlašování některých kulturních památek za národní kulturní památky
Částka 173, rozeslaná dne 30. října 2020
428.
Vyhláška o stanovení hodnot bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulačních omezení pro rok 2021
Částka 176, rozeslaná dne 26. října 2020
431.
Usnesení vlády České republiky o přijetí krizového opatření
432.
Usnesení vlády České republiky o přijetí krizového opatření
Částka 174, rozeslaná dne 23. října 2020
429.
Usnesení vlády České republiky o změně krizového opatření
Částka 172, rozeslaná dne 22. října 2020
427.
Usnesení vlády České republiky o změně krizového opatření
|
|
|
Daňový kalendář - DUBEN 2003
Termíny pro
praxi v listopadu 2020
Termín
zákonné povinnosti
|
Charakteristika
zákonné povinnosti
|
Povinná
osoba a zákon v platném znění
|
Sankce
za nesplnění povinnosti
|
2.
listopad
Pondělí
(za
sobotu 31. 10.)
|
Odvod „srážkové“ daně sražené v září 2020
|
Plátce daně z příjmů vybírané
srážkou
§ 38d odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., o
daních z příjmů
|
Úrok z prodlení 14,25 % p.a. za každý den
prodlení, počínaje 5. pracovním dnem po splatnosti.
|
Oznámení plátce daně o příjmu plynoucím
v září 2020 ze zdroje na území ČR daňovému
nerezidentovi, ze kterého je daň vybírána srážkou (i
když je příjem osvobozen od daně nebo nepodléhá zdanění v ČR, ale s výjimkou „mezd“ podle § 6 odst. 4, a příjmů osvobozených nebo
nezdaňovaných do 100 000 Kč)
|
Plátce příjmu plynoucího do zahraničí
§ 38da zákona č. 586/1992 Sb., o daních
z příjmů
|
Pokuta za nesplnění nepeněžité povahy až do
výše 500 000 Kč.
|
Odvod zajištění daně sraženého v září 2020 ze stanovených druhů příjmů
nerezidentů ČR odjinud z EU/EHP ze zdroje na území ČR a hlášení plátce daně o zajištění daně
|
Plátce zajišťující daň z příjmů
§ 38e odst. 6 zákona č. 586/1992 Sb., o
daních z příjmů
|
Úrok z prodlení 14,25 % p.a. za každý den
prodlení, počínaje 5. pracovním dnem po splatnosti.
|
Odvod zálohy
na sociální pojištění OSVČ za říjen 2020
|
Osoba samostatně výdělečně činná
§ 14a odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném
na sociální zabezpečení
|
Penále 0,05 % dlužné částky za každý
kalendářní den prodlení.
|
Odvod pojistného na dobrovolné nemocenské pojištění OSVČ
za říjen 2020
|
Osoba samostatně výdělečně činná
§ 14c odst. 2
zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení
|
Penále 0,05 % dlužné částky za každý
kalendářní den prodlení.
|
Odvod pojistného
na zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu
nebo nemoci z povolání za IV. čtvrtletí 2020
|
Zaměstnavatel
§ 365 zákona č. 262/2006 Sb., „nový“ zákoník
práce,
§ 205d zákona č. 65/1965 Sb., „starý“
zákoník práce, ve znění do 31. 12. 2006,
§ 12 odst. 3 vyhlášky č. 125/1993 Sb.,
kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti
zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání
|
Nebylo-li pojistné zaplaceno řádně a včas,
zvyšuje se o 10 % dlužné částky za každý započatý měsíc.
|
Podání přihlášky k registraci skupiny, která chce být registrována k DPH jako plátce od 1. 1. 2021, anebo podání
žádosti o zrušení nebo změnu skupinové registrace, obdobně ohledně
přistoupení či odstoupení jednotlivých členů skupiny
|
§ 95a odst. 2 a
3, § 106e, § 106f zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty
|
K požadované změně statusu DPH dojde
nejdříve až za rok, od 1. 1. 2022.
|
9.
listopad
Pondělí
(za
neděli 8. 11.)
|
Odvod zálohy
na zdravotní pojištění OSVČ za říjen 2020
|
Osoba samostatně výdělečně činná
§ 7 odst. 2, § 26b zákona č. 592/1992 Sb., o
pojistném na veřejné zdravotní pojištění
|
Penále 0,05 % dlužné částky za každý
kalendářní den prodlení.
|
20.
listopad
Pátek
|
Odvod úhrnu sražených
záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti (z mezd) za říjen 2020
|
Zaměstnavatel
§ 38h odst. 10 zákona č. 586/1992 Sb., o
daních z příjmů
|
Úrok z prodlení 14,25 % p.a. za každý den
prodlení, počínaje 5. pracovním dnem po splatnosti.
|
Odvod pojistného na sociální pojištění za
zaměstnance za
říjen 2020
|
Zaměstnavatel
§ 9 odst. 1
zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení
|
Penále 0,05 % dlužné částky za každý
kalendářní den prodlení.
|
Předložení měsíčního přehledu pro účely sociálního
pojištění za říjen
2020
|
Zaměstnavatel
§ 9 odst. 2
zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení
|
Pokuta až 50 000 Kč za včasné
nepředložení přehledu příslušné správě sociálního zabezpečení.
|
Odvod pojistného na zdravotní pojištění za zaměstnance za říjen 2020
|
Zaměstnavatel
§ 5 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., o
pojistném na veřejné zdravotní pojištění
|
Penále 0,05 % dlužné částky za každý
kalendářní den prodlení.
|
Předložení měsíčního přehledu pro účely zdravotního pojištění za říjen 2020
|
Zaměstnavatel
§ 25 odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb., o
pojistném na veřejné zdravotní pojištění
|
Pokuta až 50 000 Kč za včasné
nepředložení tiskopisu přehledu příslušné zdravotní pojišťovně.
|
25.
listopad
Středa
|
Podání přiznání k DPH a její
zaplacení za říjen 2020 u plátců s měsíčním zdaňovacím obdobím
|
Plátce DPH
§ 99, § 99a, § 101 zákona č. 235/2004 Sb., o
dani z přidané hodnoty
§ 135 odst. 3, § 136 odst. 4 zákona č.
280/2009 Sb., daňový řád
|
Pokuta za více než 5 pracovních dnů opožděné
přiznání činí 0,05 % (nejvýše 5 %) stanovené daně nebo daňového odpočtu za
každý den prodlení. Úrok z prodlení 14,25 % p.a. (ročně) za prodlení úhrady,
od 5. pracovního dne po splatnosti.
|
Podání kontrolního hlášení plátce za říjen
2020 - u všech právnických osob, zatímco u osob
fyzických jen pokud mají měsíční zdaňovací období
|
Plátce DPH
§ 101e zákona č. 235/2004 Sb., o dani
z přidané hodnoty
|
Pokuta od 1 000 Kč do 500 000 Kč závisí
na druhu, závažnosti a četnosti provinění.
|
Podání souhrnného hlášení plátce za říjen 2020, o
intrakomunitárních plněních (přes hranici ČR, ale v rámci EU): dodání
zboží, přemístění obchodního majetku, dodání zboží formou třístranného
obchodu (byl-li plátce prostřední osobou) a poskytnutí služby podle § 9 odst.
1, kterou má zdanit příjemce
|
Plátce DPH
§ 102 odst. 1, 3 až 6 zákona č. 235/2004
Sb., o dani z přidané hodnoty
|
Pokuta za více než 5 pracovních dnů opožděné
hlášení činí 0,05 % (nejvýše 0,5 %) z celkové daně, kterou byla
povinnost v hlášení uvést, za každý další den prodlení.
|
Podání přiznání k DPH identifikované osoby za říjen 2020, pokud jí vznikla daňová
povinnost, a její zaplacení
|
Identifikovaná osoba (ve smyslu DPH)
§ 99, § 101 zákona č. 235/2004 Sb., o dani
z přidané hodnoty
§ 135 odst. 3, § 136 odst. 4 zákona č.
280/2009 Sb., daňový řád
|
Pokuta za více než 5 pracovních dnů opožděné
přiznání činí 0,05 % (nejvýše 5 %) stanovené daně nebo daňového odpočtu za
každý den prodlení. Úrok z prodlení 14,25 % p.a. (ročně) za prodlení počínaje
5. pracovním dnem po splatnosti.
|
Podání souhrnného hlášení identifikované
osoby za říjen 2020, o
intrakomunitárních plněních: poskytnutí služby podle § 9 odst. 1, kterou má
zdanit příjemce, nebo dodání zboží formou třístranného obchodu (jde-li o prostřední
osobu)
|
Identifikovaná osoba (ve smyslu DPH)
§ 102 zákona č. 235/2004 Sb., o dani
z přidané hodnoty
|
Pokuta za více než 5 pracovních dnů opožděné
hlášení činí 0,05 % (nejvýše 0,5 %) z celkové daně, kterou byla
povinnost v hlášení uvést, za každý další den prodlení.
|
30.
listopad
Pondělí
|
Úhrada druhé
ze dvou splátek (á 50 %) daně z nemovitých věcí na rok 2020, pokud daň
přesáhla 5 000 Kč (týká se všech poplatníků, kteří
nechtějí daň zaplatit najednou)
|
Poplatník daně z nemovitých věcí
§ 15 odst. 1 písm. a) nebo b) zákona č.
338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí
|
Úrok z prodlení 14,25 % p.a. za každý den
prodlení, počínaje 5. pracovním dnem po splatnosti.
|
Odvod „srážkové“ daně sražené v říjnu 2020
|
Plátce daně z příjmů vybírané
srážkou
§ 38d odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., o
daních z příjmů
|
Úrok z prodlení 14,25 % p.a. za každý den
prodlení, počínaje 5. pracovním dnem po splatnosti.
|
Oznámení plátce daně, který je plátcem
příjmu plynoucího v říjnu 2020 ze zdroje na
území ČR daňovému nerezidentovi, ze kterého je daň vybírána srážkou (i když je osvobozen od daně či nepodléhá zdanění v ČR, ale kromě „mezd“ dle § 6 odst. 4, a příjmů osvobozených nebo
nezdaňovaných do 100 000 Kč)
|
Plátce příjmu plynoucího do zahraničí
§ 38da zákona č. 586/1992 Sb., o daních
z příjmů
|
Pokuta za nesplnění nepeněžité povahy až do
výše 500 000 Kč.
|
Odvod zajištění daně sraženého v říjnu 2020 ze stanovených druhů
příjmů nerezidentů ČR odjinud z EU/EHP ze zdroje na území ČR a hlášení plátce daně o zajištění daně
|
Plátce zajišťující daň z příjmů
§ 38e odst. 6 zákona č. 586/1992 Sb., o
daních z příjmů
|
Úrok z prodlení 14,25 % p.a. za každý den
prodlení, počínaje 5. pracovním dnem po splatnosti.
|
Odvod zálohy
na sociální pojištění OSVČ za listopad 2020
|
Osoba samostatně výdělečně činná
§ 14a odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném
na sociální zabezpečení
|
Penále 0,05 % dlužné částky za každý
kalendářní den prodlení.
|
Odvod pojistného na dobrovolné nemocenské pojištění OSVČ za listopad 2020
|
Osoba samostatně výdělečně činná
§ 14c odst. 2
zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení
|
Penále 0,05 % dlužné částky za každý
kalendářní den prodlení.
|
* * *
ŠKODY ZPŮSOBENÁ ZAMĚSTANVATELI - ODPOVĚDNOST ZAMĚSTNANCE
Část jedenáctá
zákoníku práce je rozčleněna do čtyř hlav – prevence, povinnosti zaměstnance
k náhradě škody, povinnosti zaměstnavatele k náhradě škody
a společná ustanovení.
Největším
úkolem novely zákoníku práce v r. 2015 provedené zákonem
č. 205/2015 Sb. bylo navrácení hmotněprávní úpravy odškodňování
pracovních úrazů a nemocí z povolání, obsažené dočasně
v přechodných ustanoveních zákoníku práce, zpět do části jedenácté
zákoníku práce, která obsahuje právní úpravu náhrady škody
v pracovněprávních vztazích, a provedení adekvátních legislativně
technických úprav navazující na tuto změnu, včetně přizpůsobení některých pojmů
dosud používaných v oblasti náhrady škody podle pracovněprávní úpravy
terminologii nového občanského zákoníku. S tím souvisela celková změna
systematiky části jedenácté zákoníku práce.
Jak vyplývá
z názvu zákona č. 205/ 2015 Sb., novela zrušila i do té
doby neúčinný zákon č. 206/25006 Sb., o úrazovém pojištění
zaměstnanců, neboť bylo politicky rozhodnuto v rámci Rady hospodářské
a sociální dohody, že zákonem o úrazovém pojištění zaměstnanců se zabezpečení
zaměstnanců při pracovním úrazu a nemoci z povolání řídit nebude.
Kromě uvedeného byly samozřejmě provedeny některé legislativně technické změny,
které souvisejí s analýzou současné právní úpravy a které vedou
k jejímu zpřesnění a na kterých se dohodli sociální partneři, jako
např. změna ustanovení § 1a odst. 2 ZP nebo § 77 ZP apod.
Náhrada majetkové
a nemajetkové újmy
Původně, při novele
zákoníku práce v souvislosti s rekodifikací občanského práva (k 1.
lednu 2014) došlo v části jedenácté zákoníku práce pouze z důvodu
převzetí nové terminologie použité v novém občanském zákoníku
k úpravě § 252 odst. 3 a 255 odst. 4 (slova
„způsobilost zaměstnance k právním úkonům omezena nebo byl-li jí zbaven“
se nahrazují slovy „svéprávnost zaměstnance omezena“). Další změny zde
provedeny nebyly.
Novela v r. 2015
však šla dále, zejména pokud se týká termínu „odpovědnost“. Nový občanský
zákoník totiž termín „odpovědnost“ používá pouze ve významu „rodičovská
odpovědnost“, nebo v souvislosti s pojištěním odpovědnosti
a sporadicky v některých dalších ustanoveních, nikoliv však
v rámci úpravy odpovědnostních závazků, kde se používají termíny „závazky
z deliktů“, „náhrada majetkové a nemajetkové újmy“ nebo „povinnost
nahradit škodu“.
Vzhledem k tomu,
že občanský zákoník nabyl účinnosti a zavedl nové pojmosloví, musel se mu
zákoník práce přizpůsobit, neboť Nález Ústavního soudu
č. 116/2008 Sb. k tomu zákonodárce přímo zavazuje. Proto také
v celé části jedenácté zákoníku práce pojednávající dosud
o „odpovědnosti zaměstnavatele za škodu „ a o „odpovědnosti
zaměstnavatele za škodu“ bylo slovo „odpovědnost“ a všechny jeho další
zejména slovesné tvary nahrazeny slovy „povinnost k náhradě škody“.
Další změna, se
týkala názvu celé hlavy jedenácté, která se původně nazývala „Náhrada škody“
a nyní se nazývá „Náhrada nemajetkové a majetkové újmy“. I to
souvisí s tím, že zákoník práce byl přizpůsoben občanskému zákoníku. Nový
občanský zákoník neboli osnova totiž důsledně odlišil pojmy „majetková újma“
jako škoda na majetku a „nemajetková újma“, u které přichází peněžitá
náhrada v úvahu jen tehdy, nelze-li tuto újmu odčinit jinak.
Škodou je nově
označována újma na majetku, kterou lze vyjádřit v penězích. Oproti škodě nelze nemajetkovou újmu
objektivně finančně kvantifikovat, nelze ji změřit nebo zvážit. Dojde-li např.
k poškození zdraví, snížení důstojnosti osoby nebo poškození věci, ke
které měla dotyčná osoba zvláštní citový vztah, nejedná se o snížení
majetku poškozené (pomíjíme náklady vynaložené např. na lékařské ošetření
v případě poškození zdraví).
Nemajetkovou škodu
nelze nahradit, můžeme se snažit pouze o její vyvážení tím, že se škůdce
omluví nebo poskytne dotyčnému poškozenému peníze, aby si ten pořídil něco, co
mu pomůže zapomenout např. vytrpěnou bolest.
Nový občanský zákoník
stanoví obecné pravidlo, že škoda se nahrazuje vždy, ale nemajetková újma
jen tehdy, pokud to zákon výslovně přikáže, nebo když si to strany sjednají.
Zákon pak stanoví
následující čtyři případy, kdy se hradí nemajetková újma
- zasáhne-li škůdce do
přirozených práv člověka (právo na život, zdraví, soukromí, čest,
důstojnost, jméno apod. (§ 2956 NOZ),
- dojde-li
k poškození věci ze svévole nebo škodolibosti (§ 2969 NOZ),
- v případě, kdy
poškozený způsobenou újmu důvodně vnímá jako osobní neštěstí (§ 2971
NOZ),
- dojde-li
k ztrátě radosti z dovolené (§ 2543 NOZ).
Z toho důvodu
i např. formulace nového § 249 odst. 1 věta první ZP, která
stanoví dosud, že „Zaměstnanec je povinen počínat si tak, aby nedocházelo ke
škodám na zdraví, majetku ani k bezdůvodnému obohacení.“ byla
přeformulována takto „Zaměstnanec je povinen počínat si tak, aby nedocházelo
k majetkové újmě (dále jen „škoda“), nemajetkové újmě ani
k bezdůvodnému obohacení.“ Věcně nedošlo k žádné změně, škoda na
majetku se označuje jako majetková újmy a škoda na zdraví jako nemajetková
újma. Proto také dále používáme v zákoníku práce známý a v praxi
běžně používaný pojem škoda ve významu majetková újma.
Prevencí škody se
zabývají ustanovení § 248, § 249 a § 261 odst. 3 ZP
Zaměstnavateli
se v ustanovení § 248 ZP výslovně ukládá, že je povinen zajišťovat
svým zaměstnancům takové pracovní podmínky, aby mohli řádně plnit své pracovní
úkoly bez ohrožení zdraví a majetku, a musí soustavně kontrolovat,
zda zaměstnanci plní své pracovní úkoly tak, aby nedocházelo ke škodám.
V případě, že zaměstnavatel zjistí nějaké závady, je povinen učinit
opatření k jejich odstranění. To je základní idea celého jeho práva na
náhradu škody vůči zaměstnanci. Jedině tehdy, když zaměstnavatel soustavně
kontroluje, zda zaměstnanci plní svoje úkoly tak, aby nedocházelo ke škodám,
může posléze bez větších problémů vymáhat vzniklé škody.
V ustanovení
§ 248 odst. 2 ZP k tomu ještě zákonodárce dodává, že
k ochraně majetku zaměstnavatele je zaměstnavatel oprávněn provádět
v nezbytném rozsahu kontrolu věcí, které zaměstnanci vnášejí
k zaměstnavateli nebo od zaměstnavatele odnášejí, popřípadě prohlídky
zaměstnanců. Při kontrole a prohlídce musí být dodrženy právní předpisy
o ochraně osobní svobody a nesmí být ponižována lidská důstojnost.
Osobní prohlídky může provádět jen osoba stejného pohlaví.
Zaměstnanec
na straně druhé je podle § 249 odst. 1 ZP povinen si počínat tak, aby
nedocházelo k majetkové újmě, nemajetkové újmě ani k bezdůvodnému
obohacení. Zde zákonodárce poprvé v zákoníku práce rozčlenil škodu
v dřívějším pojetí na majetkovou újmu (tedy škodu) a nemajetkovou
újmu. Zaměstnanec je samozřejmě povinen upozornit nadřízeného vedoucího
zaměstnance na hrozící škodu nebo nemajetkovou újmu a v případě
neodkladné potřeby proti ní zakročit. Nemusí tak učinit pouze v případě,
brání-li mu v tom důležitá okolnost, nebo jestliže by tím vystavil vážnému
ohrožení sebe nebo ostatní zaměstnance, popřípadě osoby blízké. Nový občanský
zákoník pojem „osoba blízká“ definuje v § 22, a považuje za osoby
blízké příbuzné v řadě přímé, sourozence a manžela nebo partnera
podle zákona upravujícího registrované partnerství, jiné osoby v poměru
rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby sobě navzájem blízké, pokud by
újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu
vlastní. Má se za to, že osobami blízkými jsou i osoby sešvagřené nebo
osoby, které spolu trvale žijí. Rovněž je povinností zaměstnance, který
zjistil, že potřebné podmínky nemá vytvořeny, oznámit to svému nadřízenému.
Ustanovení
§ 248 a 249 ZP jsou souhrnnou a skutečně jen nejobecnější
úpravou předcházení škodám, nemajetkovým újmám a bezdůvodnému obohacení
na majetku a to jak zaměstnavatele, tak zaměstnance. Na to navazuje
zejména ustanovení § 301 ZP o základních povinnostech zaměstnance,
kde je zdůrazněna mimo jiné povinnost zaměstnance řádně hospodařit
s prostředky svěřenými jim zaměstnavatelem a střežit
a ochraňovat majetek zaměstnavatele před poškozením, ztrátou, zničením
a zneužitím a nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy
zaměstnavatele.
|
Z principu
obecné odpovědnosti zaměstnance za škodu vyplývá,
že zaměstnanec
odpovídá za tu škodu, kterou zaviněným porušením pracovních povinností skutečně
způsobil zaměstnavateli a neodpovídá již za tu část škody, která byla
způsobena porušením povinností ze strany zaměstnavatele, případě zaviněním
jiného zaměstnance, resp. třetích osob.
Rozsah zakročovací
povinnosti, nesplnění povinnosti k odvrácení škody zaměstnancem
a škoda způsobená jednáním proti dobrým mravům odráží specifikum pracovněprávního
vztahu, v němž oběma smluvním stranám přísluší zvýšená míra práv
a povinností. Zaměstnanec, který koná závislou práci pro zaměstnavatele
v jeho organizační podřízenosti, dle jeho pokynů, je podle zásady jednání
v souladu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele, zatížen relativně
velkým rozsahem povinnost, pokud zaměstnavateli hrozí škoda.
Povinnosti
zaměstnance k náhradě škody
Předpokladem pro
vznik obecné povinnosti zaměstnance nahradit škodu způsobenou zaměstnavateli
podle § 250 ZP je
- porušení
pracovních povinností zaměstnancem při plnění pracovních úkolů nebo
v přímé souvislosti s ním,
- vznik škody neboli
újmy na majetku,
- příčinná
souvislost mezi porušením pracovních povinností a vznikem škody
(tzv. kauzální nexus) a
- zavinění na straně
zaměstnance alespoň ve formě nedbalostní.
Ke vzniku obecné
povinnosti zaměstnance nahradit škodu je zapotřebí, aby všechny předpoklady
byly splněny současně, chybí-li kterýkoliv z nich, povinnost nevzniká.
Ustanovení § 250
ZP nedoznalo věcných změn, pouze formulace „zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli
za škodu“ byla zpřesněna „zaměstnanec je povinen nahradit zaměstnavateli
škodu“, to proto, aby se nepoužívalo slovo „odpovídá“.
Stejně tak ustanovení
§ 251 ZP, které obsahuje předpoklady povinnosti zaměstnance za nesplnění
povinnosti k odvrácení škody, bylo upraveno minimálně a pouze
formulačně. Toto ustanovení má podpůrnou povahu. Zakládá právo zaměstnavatele
požadovat, aby se zaměstnanec podílel na náhradě škody, která byla
zaměstnavateli způsobena, pokud vědomě neupozornil nadřízeného vedoucího
zaměstnance na škodu hrozící zaměstnavateli. Možnost této úhrady nastupuje až
poté, co zaměstnavatel vyčerpal všechny možnosti úhrady od přímého škůdce.
Navíc nejde o vlastní náhradu škody, nýbrž jen o určitý podíl
zaměstnance na vzniklé škodě.
Více již
najdete v měsíčníku Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále 1/2021.
|
|
TRÉNINK PAMĚTI
Rodíme se s dispozicí
zapamatovat si téměř všechno okolo nás. Schopnost rychle si vzpomenout však
u každého přirozeně klesá s přibývajícím věkem. S pamětí je to
stejné jako se svaly – když ji člověk přestane trénovat, ochabne. Pro snadnější
zapamatování pomáhá využívání tvořivosti, představivosti a asociací. Čím
více smyslů při tom zapojujeme, tím větší je pravděpodobnost zapamatování.
Množství zapamatovaných informací, mimo jiné, zpětně posiluje kreativitu.
Paměť vs. zapomínání
Obecně je to proces
zapamatovávání, uchovávání informací, se kterými člověk přichází do kontaktu,
a jejich pozdější vybavování. Jde o schopnost udržení informace
o podnětu, události, představě apod. na dobu, kdy původní podnět už není
přítomný. Paměť je nevyhnutelnou podmínkou při shromažďování zkušeností. Kdyby
se v našem vědomí neuchovávalo to, co jsme zažili, všechno by bylo pro nás
stále neznámé a nové.
Překvapivé je, že paměť směřuje spíš
k budoucnosti než k minulosti. Plní ochrannou funkci. Jejím úkolem je
připravovat náš organismus na nastávající děje tím, že na základě prožitého
a zapamatovaného jsme schopni se později vyhnout tomu, co by nás mohlo
ohrozit. Pokud se vám zdá, že si už nepamatujete tolik jako kdysi, může to být
tím, že mozková kapacita se lidem snižuje každý rok o přibližně půl procenta.
Souvisí to nejen s věkem, ale také se stresem, obezitou, nedostatkem
vitamínů a mnoha dalšími faktory.
Zapamatování představuje vytvoření
paměťové stopy,
která proběhne prostřednictvím
syntézy bílkovin. Může být úmyslné nebo neúmyslné. Při neúmyslném si
zapamatujeme něco bez toho, že bychom si to vytýčili za cíl, a to bez
jakéhokoli úsilí. Např. si zapamatujeme mnoho podrobností, které jsme viděli na
ulici – jak byl kdo oblečený apod. Při úmyslném zapamatování si klademe za cíl
danou věc si zapamatovat. Typickým příkladem je učení.
Opakem uchovávání informací je
zapomínání
Zapomínání je nejintenzivnější
v rozpětí 1 hodiny od paměťového vstupu, kdy si zapamatujeme asi 44 %
z původně osvojeného materiálu. Je však těžké určit, zda jde
o trvalou nebo dočasnou ztrátu. Zapomínání má i pozitivní
charakter a je nevyhnutelné pro udržení zdravé psychické regulace
organismu. Je součástí obranného mechanismu, který nám umožňuje
vytěsnit z paměti negativní emoce, události, zkušenosti a současně
umožňuje, aby se náš organismus zbytečně nezatěžoval nadbytečným množstvím
nepotřebných informací. Proces zapomínání znázorňuje tzv. Ebbingausova křivka
zapomínání, kde na její svislé ose je procento zapamatovaného a na
vodorovné ose čas, který uplynul od naučení.
(Viz zdroj: http://www.jakstudovat.cz/?p=126)
Při zapamatovávání má velký význam
kontext a emocionální naladění
Vycházejíce z teorie Edgara Dalea (1946), si
údajně zapamatujeme:
-
10 % z toho, co slyšíme,
-
15 % z toho, co
vidíme,
-
20 % z toho, co
současně vidíme i slyšíme,
-
40 % z toho,
o čem diskutujeme,
-
80 % z toho, co přímo
zažijeme nebo děláme,
-
90 % z toho, co se
pokoušíme naučit druhé.
Každý z nás má talent na něco jiného,
a proto si i lépe zapamatovává jiné typy vjemů. Podle posledních
výzkumů se v některých ohledech mozek zlepšuje s věkem. Vychází se
přitom z předpokladu, že zatímco mozek mladých dokáže rychleji zpracovávat
data, mozek starších dokáže v rámci už existujících vědomostí, dovedností
a zkušeností vytvářet účinnější zkratky.
Tři druhy paměti
-
Senzorická paměť uchovává smyslové vjemy (tedy to, co
slyšíme, vidíme, cítíme hmatem a chutí) během jedné čtvrtiny až dvou
sekund. Funguje jako síto, přefiltruje důležité, nové a neznámé informace.
To, co je pro nás potřebné, přejde do krátkodobé paměti.
-
Pracovní paměť dočasně uchovává informace ve vědomí
během vykonávání činnosti. Typickým příkladem je zapamatování telefonního
čísla, které potřebujeme zadat do telefonu. Ve chvíli, kdy dotyčná osoba
telefon zvedne, číslo zapomínáme, protože už ho nepotřebujeme. U kapacity
krátkodobé paměti se uvádí, že jsme schopni si zapamatovat 7 položek (± 2)
položek, tedy číslic, jmen apod.
-
Dlouhodobá
paměť uchovává
informace, které jsou pro nás natolik důležité, že si je potřebujeme pamatovat
na delší dobu. Ukládají se do šedé kůry mozkové. Dlouhodobá paměť má více
složek. Jednak jsou v ní uložené osobní zkušenosti a zážitky
(epizodická paměť), základní poznatky a vědomosti, jako pojmy, definice,
normy (sémantická paměť) a senzomotorické dovednosti, dynamické stereotypy
a myšlenkové postupy (procedurální paměť).
Co prospívá paměti?
Kolikrát se vám stalo, že jste si ani po několika
minutách rozhovoru neuměli vzpomenout na jméno osoby, která vás oslovila na
ulici? Anebo jste někam odložili klíče a nevíte kam?
Na druhou stranu si možná bez jakékoli námahy umíte
vybavit přesné znění fyzikálních zákonů či jména všech bývalých spolužáků. To,
zda má někdo dobrou paměť, je podmíněno genetickou (dědičnou)
predispozicí, životním stylem i tréninkem paměti.
Paměti prospívá:
1. Trénink
Paměťový trénink je především tréninkem vizualizace,
díky němu se zkvalitňuje paměťová, koncentrační schopnost a také
kreativita.
Neztrácejte čas strávený například čekáním
u lékaře či každodenním cestováním. Namísto toho potrapte svoji paměť tím,
že budete aktivně vzpomínat. Jak se jmenovali vaši učitelé na střední škole? Co
jste měli oblečené minulý týden od pondělí do neděle? Mnoho jednoduchých
cvičení a paměťových her je dostupných i na internetu.
2. Více smíchu na úkor stresu
Stres je jednou z největších
příčin zapomínání. Často zapomínáme proto, že si nechceme pamatovat věci, které
jsou nám nepříjemné. Zapomínáme také proto, že nemáme čas – na to, abychom si
něco zapamatovali, se musí v mozku vytvořit paměťová stopa. Tento proces
si žádá dostatek času. Pokud jdou informace příliš rychle za sebou, mozek si
nestíhá zapamatovávat.
Když jste pozitivně naladění, jste schopni lépe si
nahrávat paměťové stopy. Je potvrzeno, že i hudba pomáhá zpracovávat nové
informace hlouběji. V okamžiku,
když slyšíte chytlavou melodii, váš mozek začne uvolňovat látku dopamin, který
napomáhá uchovávat vzpomínky.
3. Zdravé
jídlo a pití
Vyvážená strava obsahující dostatek cukrů, bílkovin,
tuků, minerálů a vitamínů pomáhá udržet paměť fit. Současně platí druhá
důležitá zásada: nepřejídat se. S prázdným žaludkem se přemýšlí lépe.
Bylo zjištěno, že na tomto jevu se výrazně podílí
hormon ghrelin, který se zvýšeně produkuje v žaludku při hladovění. Tento
hormon podporuje chuť k jídlu, ale také aktivizuje hipokampus – část mozku
zodpovědnou za intelektové funkce a ukládání informací do paměti.
4. Dostatek spánku
Při nedostatku spánku se v hipokampu potlačuje
tvorba nových neuronů. Dostatečné množství spánku je u každého
individuální, proto si tuto dobu musíte určit sami na základě vlastní potřeby
a následně ji i řádně dodržovat.
5. Fyzická námaha
Pokud se věnujete jakémukoli
sportu déle než 30 minut denně, dochází k lepšímu okysličování mozku,
protože lépe dýcháte. Libovolná fyzická činnost zlepšuje průtok krve do části
mozku, která ovlivňuje schopnost učit se, a také i tvorbu nových
mozkových buněk. Nikdy není pozdě
začít. Jedna ze studií provedených v této oblasti uvádí, že seniorům,
kteří 3krát týdně absolvovali rychlou 40minutovou procházku, narostl jejich
hipokampus o dvě procenta. Navíc lidé, kteří pravidelně cvičí, mají
prokazatelně nižší výskyt stařecké demence, včetně Alzheimerovy choroby.
6. Organizace myšlenek
Organizujte si materiál, který si chcete zapamatovat –
přijímané údaje selektujte, vnímejte, které jsou důležité, a zbavte se
nepodstatných. Ty, které si chcete zapamatovat na delší dobu, důsledně
zpracujte a pochopte. Nezapomeňte si je opakovat. Pokud jste si zatím
neobstarali diář, začněte jej používat.
7. Vzdělávání
Sice není pravidlem, že vzdělaní
lidé mají zákonitě lepší paměť, ale jejich paměť je výkonnější, protože ji nutí
více pracovat. Intelektuální prostředí je důležitým faktorem příznivě působícím
na paměť. Lidé s vysokoškolským vzděláním a osoby s bohatými
intelektuálními a společenskými aktivitami mají méně zdravotních problémů
a lepší paměť. Stejně tak se prokázalo, že zvířata žijící
v obohaceném prostředí jsou učenlivější.
Trénovat paměť se dá i pohodlně
doma
V první řadě je třeba si uvědomit, že si chcete
něco zapamatovat. Mnoho věcí totiž zapomínáme proto, že je děláme
nevědomky. Snažte se zaktivovat svůj mozek ve chvíli, když vykonáváte
rutinní činnost. Pokud si chcete např. zapamatovat, kde jste nechali
klíče, ve chvíli, kdy je odkládáte, řekněte nahlas, kam je dáváte. Odborníci
doporučují říci i něco „ulítlého“ anebo vydat neobvyklý zvuk (když si
např. dupnete či tlesknete, mozek si snadněji vytvoří asociaci, kterou
nezapomenete). Jednoduchým tréninkem je i čtení novin
a zopakování si toho, co jste se dozvěděli. Případně, když si s někým
povídáte, zkuste si zopakovat, o čem jste hovořili. Pokud si
chcete dobře zapamatovat nějaký text, čtěte ho nahlas. Při takovémto čtení si
informace ukládáte rovněž do sluchové paměti, což zvyšuje pravděpodobnost
zapamatování si dané informace. Ještě více může pomoci, pokud čtete rytmicky. Abyste
si zapamatovali jméno osoby, která vám byla představena, soustřeďte se
v momentě, kdy je jméno vysloveno a následně ho nahlas zopakujte.
Zároveň si ověříte, zda jste ho správně zachytili. Do paměti si jméno
nejlépe zapíšete tak, že danou osobu představíte někomu dalšímu.
Pro lepší zapamatování tváře dané osoby pomáhá, pokud
si dotyčného vizualizujete. Přiřaďte si k osobě např. nějaké zvíře podle
výrazných rysů její tváře. Pomáhá i to, když vám dotyčný někoho připomíná
– ať už člena rodiny, nebo známou osobnost. Důležitou pomůckou je spojit si
člověka se situací. Snadněji si pamatujeme konkrétní věci než abstraktní. Jméno
je abstraktní, zatímco situace je konkrétní. Pro zlepšení zapamatování se
v praxi taktéž využívají různé techniky a tzv. mnemotechnické
pomůcky.
Technika členění
se používá u čísel na ulehčení jejich
zapamatování. Pokud si potřebujete zapamatovat číslo bankovního účtu
nebo telefonní číslo, rozčleňte ho na skupiny dvou nebo tří číslic. Tak
si nemusíte pamatovat jedno dlouhé deseticiferné číslo, ale jen např. pět
čísel. Potom můžete zkusit k jednotlivým dvojicím či trojicím číslic
přiřadit známou informaci – číslo domu nebo datum narození.
Mnemotechnika
je technika zakládající se na různých sdružených,
pomocných představách – tzv. mnemotechnických pomůckách. Základní
mnemotechnické pomůcky se používají už při vyučování na školách a mnozí je
využíváme intuitivně. Příkladem je zapamatování si římských číslic
použitím věty: „Ivan Vedl Xénii Lesní Cestou Do Města“, kde I = 1,
V = 5, X = 10, L = 50, C = 100, D = 500, M = 1000. Nepotřebujete se učit,
který znak vyjadřuje jakou číslovku. Postačí, pokud víte, jaké hodnoty mohou
římské číslice mít, a znáte tuto jednoduchou větu. Existuje mnoho dalších
pomocných vět, básniček či obrázků, které pomáhají naučit se vybraná slova,
vzorce anebo chemické prvky. Můžete si však vytvářet i vaše vlastní
mnemotechnické pomůcky, které vám ulehčí práci.
Metoda LOCI,
jinak nazývaná též paměťové paláce či paměťové cesty,
je odvozena z angl. locus – místo. Její podstatou je vytvoření tzv.
mentální cesty, což je řada za sebou logicky zvolených objektů ve známém
prostředí. K těmto objektům si pomocí vizualizace připojíte informaci,
kterou si chcete zapamatovat. Jinými slovy, když si chcete něco zapamatovat,
„uložte“ si informaci na konkrétní místo, nejlépe takové, které velmi dobře
znáte a které se nemění, například prostor vašeho pokoje či
kanceláře. Metodu můžete využít např. na zapamatování nákupního
seznamu.
Pokud potřebujete koupit vajíčka,
cukr a chléb, představte si, jak jste u vchodu do své kanceláře
stoupli na vajíčko, které se vám nalepilo na podrážku, na pracovním stole máte
rozsypaný cukr a v zásuvce starý chleba, který jste si kdysi
připravili na svačinu. Při vstoupení do obchodu vám postačí, když si vybavíte
obraz svojí kanceláře a jednotlivé položky nákupu se vám ihned vybaví
v mysli.
Paměťové paláce jsou věcí
kreativity, představivosti, fantazie a smyslu pro humor. Čím bláznivější
představu si vytvoříte, tím lépe a snadněji si ji zapamatujete.
Představujte a sestavujte si takto různé cesty, kterými chodíváte do práce
či na procházky a které si umíte vybavit co nejpodrobněji – v oddělených
záchytných bodech. Paláce jsou nástroj na velmi rychlé uložení si věcí
do paměti. Je ale velmi malá pravděpodobnost, že se tam ty věci udrží dva roky
bez toho, abyste si je občas vybavili.
Závěr – Pokud paměť nenamáháme, ochabuje podobně jako
svaly. Proto je třeba ji trénovat. Ocení to i váš zaměstnavatel, neboť
paměť má velký význam pro tvořivost. Naši pozornost každou minutu rozptyluje
mnoho věcí, což velmi škodí procesu pamatování. Prvním kokem k tréninku
paměti je proto koncentrace. Ve chvíli, kdy přijímáte důležitou informaci,
soustřeďte se na to, abyste ji nezachytili povrchně nebo nesprávně.
Ing. Jana Jarošová, Ph. D.
Použitá literatura: CARTEROVÁ, R. Prečo si človek pamätá a čo
prispieva k inteligencii? 2010. Dostupné z:
http://mozgovna.pravda.sk/clovek/clanok/19327-preco-si-clovek-pamaeta-a-co-prispieva-k-inteligencii/;
DANIEL, J. et al. Základy všeobecnej psychológie. Univerzita Konštantína
Filozofa. Nitra, 2000. ISBN 80-8050-375-3; GOUDREAU, J. 7 tipů, jak snadno
zlepšit svou paměť. Říjen 2014. Dostupné z: http://www.forbes.cz/jak-trenovat-pamet-2/;
KUBÍK, O. Investigatívna psychológia. Bratislava: Eurokódex, 2012. ISBN
978-80-89447-75-6; THALHEIMER, W. People Remember 10 Percent of What They Read.
Březen 2015. Dostupné z: <https://www.td.org/Publications/Blogs/Science-of-Learning-Blog/2015/03/Debunk-This-People-Remember-10-Percent-of-What-They-Read>.
* * *
|
|
|
PRÁVĚ VYCHÁZEJÍ MĚSÍČNÍKY A ODBORNÉ PUBLIKACE |
Poradce, měsíčník č. 7/2021 (X/2020)
·
Zákon o obchodních korporacích s komentářem – JUDr. Jiří
Nesnídal
Práce
a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále
– (PaM) – měsíčník,
č. 1/2021 (X/2020)
- Novela zákoníku
práce od 1. 1. 2021- přehled změn
- Změny v
odškodňování pracovních úrazů po novele ZP
- Platby OSVČ ve
zdravotním pojištění v roce 2021
- Příspěvek na
podporu zaměstnávání osob se ZP se od 1. října 2020 zvyšuje
- Podpora v době
částečné nezaměstnanosti
- Bezpečnostní
přestávky v práci podle nařízení vlády
- Termín
splatnosti a výplaty mzdy
- Drobný majetek v
účetnictví příspěvkových organizací
- Trestní
odpovědnost poskytovatelů zdravotních služeb
Daně
a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 1/2021 (X/2020)
- Zákon o DPH po
novele – daňový balíček
- Inventarizace majetku
- Daňové
souvislosti homeoffice
- Nájem nemovitých
věcí a DPH změny od 1. 1. 2021
- Minimální mzda –
změny
- Aktuální postupy
plátců ve zdravotním pojištění
- Převody dovolené
– novela ZP
- Průměrný výdělek
v kostce
Daně,
účetnictví, vzory a případy – (DÚVaP) – měsíčník, č. 12/2020 (X/2020)
- Vzory smluv a
písemností dle zákoníku práce
- Přeměny
obchodních korporací
1000
řešení – měsíčník č. 11-12/2020 (X/2020)
·
Cizí měny a kurzové rozdíly
·
Zaměstnávání osob ze zahraničí
·
Daň z příjmů
·
Daň z přidané hodnoty
·
Účetnictví
·
Odvody
Poradce
Veřejné Správy č. 11-12/2020 (X/2020)
·
Vyhláška č. 264/2020 Sb. o energetické náročnosti budov
·
Nařízení vlády č. 145/2008 Sb., kterým se stanoví seznam
znečišťujících látek…
·
Vyloučení z bytového družstva
·
Vyloučení ze spolku a obrana proti němu
·
Podnájem bytu a souhlas pronajímatele
·
podle NOZ
·
Novela školského zákona
·
Zákon č. 335/2020 Sb. o mezinárodní spolupráci při řešení
daňových sporů v Evropské unii
Aktualizace
IV/3 (X/2020)
·
Zákon o územním plánování a stavebním řádu
(stavební zákon)
·
Zákon o odnětí nebo omezení vlastnického práva k
pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění)
Aktualizace
VI/3 (X/2020)
·
Zákon o ochraně přírody a krajiny
·
Zákon o ochraně zemědělského půdního fondu
·
Zákon o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v
energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon)
Aktualizace
I/8 (X/2020)
·
Zákon o daních z příjmů
·
Zákon o Finanční správě České republiky
·
Zákonné opatření Senátu o dani z nabytí nemovitých věcí
Aktualizace
I/7 (VIII/2020)
·
Zákon o daních
z příjmů
·
Zákon o DPH
·
Zákon
o spotřebních daních
·
Živnostenský zákon
Aktualizace
I/6 (VIII/2020)
·
Vyhláška č. 410/2009
Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o
účetnictví, v z.n.p., pro některé vybrané účetní jednotky
Aktualizace
II/5 (VIII/2020)
- Trestní zákoník
- Trestní řád
- Zákon o
odpovědnosti za přestupky a řízení o nich
Aktualizace
V/3 (VIII/2020)
- Školský zákon
- Zákon
o zvláštních způsobech hlasování ve volbách do zastupitelstev krajů
a do Senátu v roce 2020
Aktualizace
V/2 (VII/2020)
- Školský zákon
- Zákon o
stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem
- Zákon o
zvláštních pravidlech pro přijímání k některým druhům vzdělávání
a k jejich ukončování ve školním roce 2019/2020
Aktualizace
III/4 (VII/2020)
- Zákoník práce
- Zákon o
zaměstnanosti
- Vyhláška o
zdravotnické dokumentaci
Aktualizace
I/5 (VII/2020)
·
Zákon o daních
z příjmů
·
Zákon o dani
silniční
·
Zákon
o spotřebních daních
Aktualizace
I/4 (VII/2020)
·
Daňový řád
·
Zákon o DPH
·
Zákon o dani
z nemovitosti
·
Zákon o hazardních
hrách
·
Celní zákon
·
Zákon o finanční správě
ČR
·
Zákon o oceňování
majetku
Aktualizace
VI/2 (VI/2020)
·
Vyhláška o energetické
náročnosti budov
Aktualizace
III/3 (VI/2020)
·
Zákon o organizaci a
provádění sociálního zabezpečení
·
Zákon o pojistném na
sociální zabezpečení
·
Zákon o nemocenském
pojištění
TAKÉ TYTO
ODBORNÉ TEMATICKÉ PUBLIKACE VÁM POMOHOU V PODNIKÁNÍ V ČASE PANDEMIE
- Příručka mzdové účetní 2020 (příručka mzdové účetní s příklady)
- 100 otázek Mzdy nově, Archivace (praktická řešení týkající se zpracování
a zdaňování mezd a archivace)
- Daňové a nedaňové výdaje A-Z 2020 (výdaje, které lze uplatnit do daňových
výdajů a výdaje nedaňové v abecedním pořadí)
- 100 otázek Daňové výdaje, Odpisy (praktická řešení z praxe týkající
se daňových výdajů a odpisů)
- Podnikání a koronavirus (komplexní přehled opatření a jejich
podrobný popis týkající se daňového řádu, daně z příjmů, DPH, EET,
zákoníku práce, mezd)
- 100
otázek Zaměstnávání, Nemovitosti (praktická řešení týkající se pracovněprávních
opatření v období pandemie koronaviru a praktická řešení týkající se
nájmu, odpisů a prodeje nemovitostí)
- s.r.o.
– Průvodce bez chyb, pokut a penále (komplexní a přehledné zpracování problematiky
společnosti s ručením omezeným od jejího založení, vzniku až po
možnosti zrušení)
- 100
otázek a odpovědí Zaměstnanecké benefity, Obchodování (praktická řešení týkající se poskytování
zaměstnaneckých benefitů a obchodování)
- Zaměstnávání
v období pandemie
(řešení pracovněprávních otázek po pandemii koronaviru)
- 100
otázek a odpovědí Zákoník práce po novele, Reklama, propagace (praktická řešení týkající se změn
v zákoníku práce a reklamy z daňového a účetního hlediska)
PŘIPRAVUJEME
Poradce, měsíčník
č. 8/2021 (XII/2020)
·
Celní zákon s komentářem – Mgr. Petr Taranda
·
Zákon o dani silniční s komentářem – Mgr.
Petr Taranda
Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 2/2021 (XI/2020)
·
Konec roku ve mzdové účtárně
·
Archivace mzdové agendy
·
Zvýšení rozhodné částky a další změny ve zdravotním
pojištění od 1. ledna 2021
·
Vliv dočasné pracovní neschopnosti na délku trvání pracovní
doby
·
Pozor na solidární zvýšení daně za rok 2020 - stále platí
·
Účetní závěrka u vybraných účetních jednotek
Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 2/2021 (XI/2020)
·
Daňový problém záloh OSVČ zaplacených její s.r.o.
·
Změna sazeb DPH kulturní a sportovní činnosti
·
Novela zákona o DPH – daňový
balíček (2.)
·
Příspěvky od úřadu práce pro zaměstnavatele
·
Oddlužení dle insolvenčního zákona
Daně, účetnictví, vzory a případy – (DÚVaP) – měsíčník, č. 1-2/2021 (XI/2020)
·
Konec roku v účetnictví – harmonogram účetní závěrky
·
Komunikace a korespondence se správcem daně
·
Alkohol na pracovišti a BOZP
1000 řešení – měsíčník č. 1/2021 (XI/2020)
·
Konec roka v účetnictví
·
Zaměstnání poživatele důchodu a zdravotním pojištění
·
Daň z příjmů
·
Daň z přidané hodnoty
·
Účetnictví
·
Odvody
ODBORNÉ
TEMATICKÉ PUBLIKACE
|
|
|
HORKÁ TÉMATA - najdete v tematických balíčcích |
1. OBCHODNÍ KORPORACE - NOVELA
Rozsáhlá novela zákona o obchodních korporacích nabývá účinnosti 1. ledna 2021. Novela se snaží o novou úpravu monistického systému akciové společnosti. Dotýká se také problému mnoha "neaktivních" společností, zpřísňuje se odpovědnost členů statutárních orgánů v případě způsobení úpadku obchodní korporace; změny se týkají i konání valných hromad, některé změny se týkají výplaty podílu na zisku. Potřebujete podrobné informace?
Najdete je v našich publikacích, které jsou určeny podnikatelům, účetním, daňovým poradcům, ekonomům, manažerům …
BR> 1. Poradce 7/2021 - Zákon o obchodních korporacích s komentářem - komentář
/A5, cca str. 288/
2. DÚVaP 12/2020 - Obchodní korporace - přeměny - příspěvek
/A5, cca str. 192/
3. Aktualizace II/2 - Zákon o obchodních korporacích a družstvech, ... - úplná znění zákonů
/A5, str. 400/
4. Poradce 1/2021 - Novela zákona o obchodních korporacích z pohledu účetnictví - příspěvek
/A5, str. 240/
5. Podnikání a koronavirus - odborná tematická publikace - ZDARMA
/A5, str. 176/
Cena balíčku je 620 Kč.
Cena balíčku s 50 % slevou je 310 Kč.
Ušetříte 310 Kč.
2. REZERVY
Blíží se čas, kdy budou účetní jednotky uzavírat svá účetnictví za rok 2020. Součástí práce při účetní uzávěrce je sestavení předběžné kalkulace stanovující výši daně z příjmů. To vyústí v odhad daně z příjmů a následné zaúčtování tvorby rezervy na daň z příjmů. Jaká jsou aktuálně platná pravidla při vytváření rezerv?
Podrobné informace najdete v našich publikacích, které jsou určeny účetním, podnikatelům, daňovým poradcům, ekonomům, manažerům …
1. Poradce 6/2021 - Zákon o rezervách s kometnářem
/A5, str. 256/
2. Zákony IB/2020 - Zákon o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů - úplné znění zákona
/A5, str. 528/
3. Účetní Souvztažnosti
/A5, str. 448/
4. Poradce 9-10/2020 - Zákon o daních z příjmů s komentářem
/A5, str. 480/
Cena balíčku je 995 Kč.
Cena balíčku s 60 % slevou je 398 Kč.
Ušetříte 597 Kč.
3. DPH PO NOVELE
DPH tvoří jeden z nejdůležitějších příjmů státního rozpočtu. Platí ji všichni při nákupu většiny zboží a služeb. Novela zákona promítá do zákona o dani z přidané hodnoty směrnici Rady (EU). Směrnice zavádí opatření ke zlepšení stávajícího systému daně z přidané hodnoty v oblastech osvobození dodání zboží do jiného členského státu, přeshraničních dodání zboží v řetězci a přeshraničních skladů zboží (typu call-off stock). Jste plátci DPH? Potřebujete vědět, jaké změny přinese novela?
Odpovědi najdete v našich publikacích, které jsou určeny plátcům daně, podnikatelům, účetním, daňovým poplatníkům, daňovým poradcům, ekonomům …
1. Poradce 4-5/2021 - DPH s komentářem po novele - komentář - Ing. Václav Benda
/A5, str. 320/
2. Aktualizace I/7 - Zákon o dani z přidané hodnoty, ... - úplná znění zákonů
/A5, str. 256/
3. DaÚ 9/2020 - Souhrnné hlášení podávání v roce 2020 - příspěvek
/A4, str. 80/
4. DÚVaP 9/2020 - DPH po novele v příkladech - příspěvek
/A5, str. 192/
5. Daňové a mzdové zákony 2020 - odborná tematická publikace
/A5, str. 272/
Cena balíčku je 728 Kč.
Cena balíčku s 30 % slevou je 510 Kč.
Ušetříte 218 Kč.
4. ZÁKONÍK PRÁCE - NOVELA II.
Dlouho očekávaná novela zákoníku práce byla schválena. Cílem novely je zjednodušení realizace práv zaměstnavatele a zaměstnance při výkonu práce, zjednodušení výkonu práce a podpora komunikace mezi smluvními stranami. Představuje se nová koncepce dovolené, novela přináší institut tzv. sdíleného pracovního místa. Upravuje se i právo na náhradu škody a nemajetkové újmy pozůstalých po zaměstnanci, který v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání zemřel. Nová úprava se vztahuje i na vyslané zaměstnance a přináší také mnohé další změny ...
Potřebujete vědět, jaké změny nastaly v zákoníku práce?
Najdete je v našich publikacích, které jsou určeny podnikatelům, zaměstnavatelům, personalistům, mzdovým účetním, ekonomům, manažerům ...
1. Aktualizace III/4 - Zákoník práce, zákon o zaměstnanosti ... - úplná znění zákonů
/A5, str. 208/
2. DÚVaP 9/2020 - Zákoník práce - novela v příkladech - příspěvek
/A5, str. 176/
3. 1000 řešení 9-10/2020 - Změny v zákoníku práce - praktická řešení
/A5, str. 144/
4. DaÚ 10/2020 - Zákoník práce - novela - příspěvek
/A4, str. 80/
5. Ekonomický a personalistický slovník - slovník - ZDARMA
/A5, str. 277/
Cena balíčku je 623 Kč.
Cena balíčku s 30 % slevou je 430 Kč.
Ušetříte 193 Kč.
Cena balíčků je konečná, včetně DPH a distribučních nákladů. Uvedená nabídka je platná do vyprodání zásob. Vydavatelství si vyhrazuje právo nahradit vyprodanou publikaci jinou - adekvátní k obsahu balíčku.
Všechny publikace a tematické balíčky si můžete objednat telefonicky: 558 731 125, 732 708 627 (Po-Pá od 9,00 do 15,00 hod.), faxem: 558 731 128, e-mailem: abo@i-poradce.cz nebo zakoupit prostřednictvím e-shopu (ceny jsou konečné).
RÁDI ZODPOVÍME VAŠE DOTAZY NA VŠECH UVEDENÝCH TELEFONNÍCH ČÍSLECH V ČASE OD 9,00 DO 15,00 HOD. A PROSTŘEDNICTVÍM E-MAILU.
Publikace vydavatelství si můžete objednat na internetové stránce, nebo telefonický na číslech uvedených v sekci kontakty.
E-mailové noviny jsou bezplatnou službou, která je určena čtenářům (abonentům) vydavatelství Poradce s.r.o., Český Těšín.
- Tyto e-mailové noviny Vám byly doručeny výhradně na základě žádosti o zasílání e-mailových novín.
- Obsah novin je chráněn autorskými právy. Zákazník je oprávněn používat příspěvky novin jen pro vlastní účely, nesmějí být bez souhlasu vydavatelství Poradce s.r.o. upravovány, ani rozšiřovány!
|
|
|
AKTIVITY A JEJICH RIZIKA
Vysoké riziko:
Návštěva baru
Návštěva hudebních klubů, tanečních párty, diskotéka
Sportovní soustředění
Účast na velkých koncertech a hudebních událostech
Jízda městskou hromadnou dopravou
Návštěva poutí nebo městských slavností
Cvičení a posilování v uzavřených tělocvičnách
Jídlo v restauraci (švédské stoly, bufety)
Středně vysoké riziko:
Objímání nebo podání si ruky s přáteli
Velké pracovní porady
Větší rodinné oslavy
Účast na svatbě/pohřbu
Jídlo v restauraci (uvnitř)
Návštěva domova seniorů, alzheimer center
Střední riziko:
Návštěva divadla nebo kina
Návštěva kadeřníka nebo holiče
Kolektivní sporty (fotbal, hokej, basketbal)
Návštěva krytých bazénů a aquaparků
Práce ve velkých kancelářských budovách (týden)
Děti ve škole, na internátě nebo škole v přírodě
Nakupování v obchodním centru
Pobyt na venkovním koupališti
Grilování se známými na zahradě
Návštěva úřadu
Večeře na návštěvě u známých
Středně nízké riziko
Hodina na dětském hřišti
Procházka centrem města
Jídlo v restauraci na zahrádce
Návštěva knihovny nebo muzea
Pobyt v čekárně u doktora
Pobyt v hotelu na dvě noci
Hraní golfu
Procházka, běh nebo jízda na kole ve více lidech
Nákup potravin v malém a středním obchodě
Nízké riziko
Trampování/pobyt v kempu
Hraní tenisu
Čerpání pohonných hmot
Objednání jídla s sebou v restauraci
Venčení psa
Sledování televize doma
Práce na počítači
Zdroj: Ministerstvo zdravotnictví České republiky
Adresa: |
|
E-mail: |
MK Media, s.r.o.
Martina Rázusa 1140
010 01 Žilina
Slovenská republika
|
|
objednavky@exicon.eu
|
|
IČO: 36419176
DIČ: 2021832285
IČ DPH: SK2021832285
|
|
|
|
|
|
Společnost je zapsána v Obchodním rejstříku Okresního soudu Žilina, oddíl Sro, vložka číslo 15012/L. |
|
|
V případě, že jste si noviny osobně nevyžádal(a), nebo si přejete ukončit jejich zasílání na Vaši adresu, zašlete prosím zprávu s předmětem NEPOSÍLAT včetně originální zprávy na adresu objednavky@exicon.eu, následně budete vyřazen(a) z databáze příjemců e-mailových novin.
|
Copyright (c) MK Media, s.r.o, 2015 |