Každá fyzická osoba, tedy jak zaměstnanec, tak poplatník s příjmy ze samostatné činnosti či poplatník s příjmy z kapitálového majetku, z nájmu nebo poplatník, který má pouze ostatní příjmy podléhající zdanění dle § 10 ZDP, může uplatnit za zdaňovací období slevy na dani.

Přehled ročních slev na dani u fyzické osoby

Zatímco základní sleva na dani na poplatníka a sleva za umístění dítěte je roční slevou na dani, pak slevu na manžela, slevy na dani na invaliditu a dále slevu na studenta lze uplatnit ve výši jedné dvanáctiny roční slevy za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly splněny podmínky pro uplatnění nároku na uplatnění této slevy.

U zaměstnance, který učinil u svého zaměstnavatele prohlášení k dani podle § 38k odst. 4 ZDP, sníží zaměstnavatel při výpočtu měsíční zálohy na daň z příjmů vypočtenou zálohu na daň ze závislé činnosti nejprve o částku odpovídající jedné dvanáctině částky stanovené v § 35ba odst. 1 písm. a), c) až f) a následně o prokázanou částku měsíčního daňového zvýhodnění na vyživované dítě žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti. Ke slevě na dani na manžela a ke slevě za umístění dítěte přihlédne plátce daně až při ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za zdaňovací období. U zaměstnance, který neučinil u zaměstnavatele prohlášení k dani podle § 38k odst. 4 ZDP, se při výpočtu měsíční zálohy na daň ze závislé činnosti nepřihlédne k žádné měsíční slevě na dani podle § 35ba ani k měsíčnímu daňovému zvýhodnění.

Pokud poplatník daně z příjmů fyzických osob nevytvoří podmínky ve stanovení výše základu daně a následně vypočtené daně, které by umožnily uplatnit výše uvedené slevy na dani, neuplatněná sleva (v plné nebo částečné výši) v daňovém přiznání (resp. v rámci ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění) propadá a nelze ji převést do následujícího zdaňovacího období.

Základní sleva na dani na poplatníka v roce 2022 činí 30 840 Kč ročně

a přísluší každé fyzické osobě, která podléhá zdanění daní z příjmů. Výše slevy je stejná bez ohledu na to, kolik měsíců ve zdaňovacím období (kalendářním roce) poplatník pobíral zdanitelný příjem. Poplatník, který podává přiznání k dani z příjmů fyzických osob, uplatní si tuto slevu na dani v daňovém přiznání za příslušné zdaňovací období (kalendářní rok) po vypočtení daně ze základu daně.

U poplatníka s příjmy ze závislé činnosti, který učinil prohlášení k dani podle § 38k odst. 4 ZDP na příslušné zdaňovací období, sníží plátce daně (zaměstnavatel) vypočtenou měsíční zálohu na daň o prokázanou měsíční základní slevu na dani na poplatníka podle § 35ba v roce 2022 ve výši 2 570 Kč. Při ročním zúčtování daně provede poslední plátce daně odečet roční základní slevy na dani na poplatníka ve výši 30 840 Kč, což se promítne pozitivně jako přeplatek daně u zaměstnanců, kteří byli v průběhu zdaňovacího období delší dobu nemocni a nepobírali zdanitelnou mzdu, a tudíž jim nemohla být odečtena poměrná měsíční část základní slevy na poplatníka. Pozitivně se uplatnění roční základní slevy na poplatníka promítne rovněž u studentů, kteří byli na prázdninové brigádě a požádají posledního zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování daně.

Základní slevu na dani na poplatníka může uplatnit i výdělečně činný starobní důchodce, který má souběžně se starobním důchodem nebo penzí příjmy ze závislé činnosti, ze samostatné činnosti zdaňované dle § 7 ZDP a případně další příjmy zdaňované dle § 8 až § 10 ZDP. Tato základní sleva na dani na poplatníka je u starobního důchodce uplatněna buď v rámci příjmů ze závislé činnosti (měsíční zálohy na daň a roční zúčtování záloh) anebo v rámci daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob.

Příklad 1

Poplatník daně z příjmů ze závislé činnosti, který učiní na rok 2022 u zaměstnavatele prohlášení k dani, je v průběhu roku dlouhodobě nemocen a příjmy ze závislé činnosti pobírá jen po 7 měsíců. Při stanovení zálohy na daň z příjmů za těchto 7 měsíců je vždy zaměstnavatelem zohledněna základní měsíční sleva na dani na poplatníka ve výši 2 570 Kč. Jiné příjmy poplatník nemá.

V rámci ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění zaměstnavatel odečte od vypočtené daně ze závislé činnosti plnou výši roční slevy na dani na poplatníka 30 840 Kč, přestože v průběhu roku byla odečtena v rámci záloh na daň výše měsíční slevy na poplatníka 7 x 2 570 Kč = 17 990 Kč. Případně vzniklý přeplatek na dani bude zaměstnanci vrácen.

Příklad 2

Po absolvování vysoké školy nastoupí absolvent od 1. září 2022 do zaměstnání. U zaměstnavatele učiní prohlášení k dani a po skončení kalendářního roku požádá zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování daně.

Při výpočtu měsíční zálohy na daň odečte zaměstnavatel od vypočtené daně částku 2 570 Kč jako měsíční základní slevu na dani na poplatníka, protože poplatník učinil prohlášení k dani podle § 38k odst. 4 ZDP. Při ročním zúčtování daně odečte zaměstnavatel od vypočtené daně (za měsíce září – prosinec) plnou výši základní slevy na poplatníka, tedy částku 30 840 Kč. Případně vzniklý přeplatek na dani bude zaměstnanci vrácen.

Příklad 3

Starobní důchodce zahájí v září 2022 pronájem 4 bytů v bytovém domě, který zdědil po zemřelém otci. Za čtyři měsíce pronájmu obdrží příjmy ve výši 240 000 Kč, ke kterým uplatňuje paušální výdaje. Žádné jiné zdanitelné příjmy nemá. S ohledem na výši starobního důchodu je tento osvobozen od daně z příjmů.

Poplatník po skončení zdaňovacího období podá daňové přiznání, ve kterém vyčíslí základ daně 240 000 Kč – 240 000 Kč x 0,30 = 168 000 Kč, z něhož činí daň z příjmů 25 200 Kč. Přestože příjmy z pronájmu zdaňované dle § 9 ZDP získal poplatník jen za 4 měsíce, může si v daňovém přiznání za rok 2022 uplatnit plnou výši základní slevy na dani na poplatníka 30 840 Kč, takže jeho daňová povinnost je nulová. Neuplatněná výše slevy na dani na poplatníka za rok 2022 propadá.

Příklad 4

Manželé zakoupí v Brně byt 3+KK, který je součástí společného jmění manželů. Manžel podniká a uplatňuje paušální výdaje. Manželka je v domácnosti a nemá žádné zdanitelné příjmy. Od září 2022 manželé byt začnou pronajímat a za rok 2022 získají na nájmu 60 000 Kč. Manželé se dohodnou, že příjmy dosažené z nájmu bytu bude v roce 2022 uplatňovat ke zdanění manželka.

Vzhledem k tomu, že příjmy manželky dosažené za rok 2022 nedosáhnou výše 68 000 Kč, může si manžel v daňovém přiznání za rok 2022 uplatnit kromě základní slevy na dani na poplatníka ve výši 30 840 Kč uplatnit i slevu na dani na manželku ve výši 27 840 Kč v souladu se zněním § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP. Manželka si k příjmům z pronájmu uplatní paušální výdaje ve výši 30 %, takže její základ daně z příjmů dle § 9 ZDP bude činit 42 000 Kč. Vypočtená daň pak činí 6 300 Kč, manželka si uplatní v daňovém přiznání za rok 2022 poměrnou výši roční slevy na poplatníka 30 840 Kč do výše nulové daňové povinnosti. Z příjmů z pronájmu se neplatí pojistné na sociální a zdravotní pojištění.

Více již najdete v měsíčníku Daně, účetnictví bez chyb, pokut a penále 3/2022.

Obec je veřejnoprávní korporace, má statut právnické osoby, která má vlastní majetek, vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost vyplývající z těchto právních vztahů. Obec je tvořena třemi základními pilíři, a to: územím, na kterém je samospráva vykonávána; občany podřazenými územnímu samosprávnému celku, samosprávou – existencí územního samosprávného celku jako právnické osoby veřejného práva se soustavou samosprávných orgánů. Zákon o obcích je základním předpisem, kterým se řídí veškeré procesy v obci. Obsahuje úpravu základních pojmů týkajících se obce, práv a povinností obce v samostatné i přenesené působnosti, vymezuje orgány, které v obci působí. V zákoně je také zakotvena možnost zastupitelstva obce vydávat obecně závazné vyhlášky a možnost rady obce vydávat nařízení.

ČÁST PRVNÍ

OBECNÍ ZŘÍZENÍ

HLAVA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Díl 1

Postavení obcí

§ 1

Obec je základním územním samosprávným společenstvím občanů; tvoří územní celek, který je vymezen hranicí území obce.

Komentář k § 1

Toto ustanovení zákona vychází formulačně z čl. 99 a 100 Ústavy ČR. V souladu s čl. 101 odst. 3 Ústavy ČR je pro obce typické, že se jedná o společenství občanů vymezeného území. Tomuto společenství občanů je ústavou zaručena a dalšími právními předpisy vymezena tzv. samospráva. Tato mu umožňuje samostatně si spravovat své záležitosti – bez toho, že by přitom bylo toto společenství podřízeno orgánům státu, resp. správním orgánům. Zákon používá na tomto místě označení „občané“, přičemž za osoby, které vytvářejí „obecní společenství“ lze považovat i občany jiných států EU, budou-li v obci přihlášeni k trvalému pobytu, jelikož jim v souladu s čl. 40 Listiny EU vzniká právo volit a být volen v obecních volbách v členském státě, ve kterém mají své bydliště, za stejných podmínek jako mají státní příslušníci tohoto státu. V kontextu s § 17 zákona vyplývá, že oprávnění občanů uvedená v § 16 zákona má i fyzická osoba, která dosáhla věku 18 let, je cizím státním občanem a je v obci hlášena k trvalému pobytu, stanoví-li tak mezinárodní smlouva, kterou je naše republika vázána a která byla řádně vyhlášena. I takoví občané spadají pod výše uvedenou definici, tj. spoluvytvářejí obecní společenství.

Nutno dodat, že obec vždy tvoří součást vyššího územního samosprávného celku, jak ostatně vyplývá i z čl. 100 odst. 2 Ústavy ČR. Z dikce § 18 zákona dále vyplývá, že každá část území ČR, s výjimkou území vojenských újezdů, je součástí území některé, a to právě jedné obce. Obec tvoří územní celek, který je vymezen hranicí území obce.

Z hlediska územního členění nutno připomenout, že obec jako vymezené území je nejnižší jednotkou územního členění státu. Dále platí, že území obce je součástí území některého (právě jednoho) okresu, přičemž výjimkou je území hlavního města Prahy, které tvoří samostatnou územní jednotku, která není součástí žádného okresu.

Pokud jde o označování územních hranic obcí a hranic pozemků trvalým způsobem v terénu, je tento způsob stanoven vyhláškou č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí, v platném znění.

V případě vzniku nové obce zákon vylučuje, aby byly obce tvořeny územně nespojeným územím, popř. aby existovala obec územně obklopena územím výhradně jedné obce. To znamená, aby taková obec byla fakticky svým způsobem „ostrůvkem“ uvnitř jiné obce.

§ 2

(1) Obec je veřejnoprávní korporací, má vlastní majetek. Obec vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající.

(2) Obec pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů; při plnění svých úkolů chrání též veřejný zájem.

Komentář k § 2

Z dikce tohoto ustanovení zákona vyplývá, že obec je veřejnoprávní korporací, která má vlastní majetek. To ostatně plyne i z čl. 101 odst. 3 Ústavy ČR. Obec ve své podstatě představuje organizační útvar, který je subjektem veřejné správy a jemuž náleží v rámci decentralizované správy oprávnění vykonávat svým jménem určitou část z úkolů veřejné správy. Kromě toho je obec právnickou osobou, která je oprávněna vstupovat do právních vztahů jak práva veřejného, tak i práva soukromého. V rámci takto svěřených pravomocí tak může obec např. vydávat obecně závazné vyhlášky nebo např. zřizovat obecní policii.

Vstupuje-li obec do právních vztahů, nese za své jednání odpovědnost. Tato odpovědnost má nejčastěji podobu odpovědnosti za způsobenou újmu (jak majetkovou, tak i nemajetkovou) – tedy jak dle § 2894 a násl. občanského zákoníku, tak i zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, ve znění pozdějších předpisů.

Zákonodárce předpokládá, že obec pečuje o všestranný rozvoj svého území a potřeby svých občanů, přičemž při plnění úkolů chrání též veřejný zájem. V praxi to znamená, že při samotné činnosti v obci musí být respektován nejen samotný lokální zájem zastávaný místními zastupiteli obce, ale taktéž i širší veřejný zájem, což však může působit určité problémy, jelikož pojem „veřejný zájem“ je značně neurčitý.

§ 3

(1) Obec, která má alespoň 3 000 obyvatel, je městem, pokud tak na návrh obce stanoví předseda Poslanecké sněmovny po vyjádření vlády.

(2) Obec je městysem, pokud tak na návrh obce stanoví předseda Poslanecké sněmovny po vyjádření vlády.

(3) Obec, která byla městem přede dnem 17. května 1954, je městem, pokud o to požádá předsedu Poslanecké sněmovny. Předseda Poslanecké sněmovny tak na žádost obce stanoví a zároveň určí den, kdy se obec stává městem.

(4) Obec, která byla oprávněna užívat označení městys přede dnem 17. května 1954, je městysem, pokud o to požádá předsedu Poslanecké sněmovny. Předseda Poslanecké sněmovny tak na žádost obce stanoví a zá­roveň určí den, od kterého se obec stává městysem.

(5) Kancelář Poslanecké sněmovny zašle údaje o tom, že se obec stala městem nebo městysem, neprodleně Českému úřadu zeměměřickému a katastrálnímu.

(6) Sloučí-li se dvě nebo více obcí, z nichž alespoň jedna je městem, je nově vzniklá obec městem. Sloučí-li se dvě nebo více obcí, z nichž žádná není městem, ale alespoň jedna je městysem, je nově vzniklá obec městysem. Oddělí-li se část města a vzniknou dvě nebo více obcí, pak obec, které zůstane název dosavadního města nebo část jeho názvu, je i nadále městem. Oddělí-li se část městyse a vznik­nou dvě nebo více obcí, pak obec, které zůstane název dosavadního městyse nebo část jeho názvu, je i nadále městysem.

Komentář k § 3

Důležité

Z čl. 99 Ústavy plyne, že základní jednotkou územních samosprávných celků, jsou obce. Obce jsou také jedinými základními územními samosprávnými celky. Platná právní úprava rozlišuje přitom tyto druhy obcí: obec, městys, město, statutární město a hlavní město Praha.

V odst. 1 je zakotveno, že městy jsou obce, které byly městy ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona. To ostatně vyplývá i z přechodných ustanovení k tomuto zákonu. Platí, že městem se může stát v souladu s tímto odstavcem zákona i jiná obec. Musí být ovšem splněna podmínka spočívající v tom, že má alespoň 3 000 obyvatel. Přitom se vychází z toho, že k naplnění uvedeného počtu obyvatel může dojít i osobami, které nemají státní občanství ČR, jsou tedy cizinci, avšak mají zde trvalý pobyt. Při splnění takto stanovených podmínek se taková obec může stát městem, pakliže tak na návrh této obce stanoví předseda Poslanecké sněmovny po předchozím vyjádření vlády. Nutno dodat, že obec nemá právní nárok na „povýšení“ z obce na město, tj. musí sama o sobě naplnit představy o svém městském charakteru, poskytováním rozsahu služeb, které jsou typické pro město apod. I když v této věci s konečnou platností takto rozhoduje předseda Poslanecké sněmovny, přesnější pravidla pro posouzení těchto otázek nastavila vláda, jejíž stanovisko má ovšem v této věci jen doporučující charakter. Učinila tak usnesením č. 418 z 2. 5. 2001, kdy takto stanovila kritéria pro posuzování žádostí obcí o stanovení městem. Posuzuje se tak např., zda střed města odpovídá „soustředěné městské zástavbě s náměstím se zpevněným povrchem“, zda v centru převažuje vícepodlažní zástavba, zda jsou ulice a veřejná prostranství pojmenovány, do jaké míry je v obci zaveden vodovod, kanalizace či bezprašné chodníky, zda je v obci základní škola, pošta atd. Je tak trochu s podivem, že dodnes nebyl tento stav nikterak napraven, navíc s přihlédnutím k tomu, že usnesení vlády je toliko „interní akt“, který ukládá úkoly pouze členům vlády, jak ostatně i plyne z usnesení Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 482/97.

V odst. 2 zákonodárce upravil institut městyse. Tento institut se stal součástí našeho právního řádu znovu od 1. 7. 2006 zákonem č. 234/2006 Sb. Díky této novele se tento institut navrátil do právní úpravy, jejíž součástí byl až do padesátých let minulého století. Za městys je považována taková obec, o které je tak stanoveno rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny po předchozím vyjádření vlády. Ani na „povýšení“ obce na městys není právní nárok, přičemž výjimku z tohoto pravidla zakotvuje odst. 4.

V odst. 3 je stanoveno, že obec, která byla městem přede dnem 17. 5. 1954, je městysem, pokud o to požádá předsedu Poslanecké sněmovny. Je zde tak zakotveno právo obce, která byla městem před uvedeným datem, požádat o znovuzískání tohoto statusu. Je-li tomuto požadavku ze strany vlády a předsedy Poslanecké sněmovny vyhověno, měl by předseda Poslanecké sněmovny dále též stanovit od kterého dne a data se tato obec takto stává městem.

V odst. 4 je řešena situace obdobná jako je situace v odst. 3, tj. ve vztahu k těm obcím, které měly před nabytím účinnosti zákona č. 13/1954 Sb., již zmíněný status městyse a nabytím účinnosti zmíněného zákona o tento status následně přišly.

Z odst. 5 vyplývá, že Kancelář poslanecké sněmovny zašle údaje o tom, že se obec stala městem nebo městysem, neprodleně Českému úřadu zeměměřičskému a katastrálnímu. Tento postup má zaručit zejména to, že orgány vykonávající státní správu na úseku katastru nemovitostí budou o této skutečnosti včas informovány.

V odst. 6 je pamatováno na situaci, kdy dochází k územním změnám obcí sloučením dvou nebo více obcí, z nichž alespoň jedna je městem nebo městysem, a oddělení části města nebo městyse. Přitom se vychází z koncepce, že nově vzniklá obec bude při takovém sloučení městem, popř. městysem. Dále se předpokládá, že obec, které zůstane po oddělení části či jejich částí název dosavadního města nebo městyse, zůstává i nadále městem nebo městysem.

§ 4

(1) Statutárními městy jsou Kladno, České Budějovice, Plzeň, Karlovy Vary, Ústí nad Labem, Liberec, Jablonec nad Nisou, Hradec Králové, Pardubice, Jihlava, Brno, Zlín, Olomouc, Přerov, Chomutov, Děčín, Frýdek-Místek, Ostrava, Opava, Havířov, Most, Teplice, Karviná, Mladá Boleslav, Prostějov a Třinec.

(2) Území statutárních měst se může členit na městské obvody nebo městské části s vlastními orgány samosprávy.

Komentář k § 4

Zákon obsahuje v tomto ustanovení taxativní výčet tzv. statutárních měst. Postavení statutárních měst navazuje na historické tradice a přejímá tento pojem již ze zákona č. 367/1990 Sb., o obcích.

V odst. 1 je jednak podán taxativní výčet těchto statutárních měst a současně je nutno dodat, že statutární města jsou města zvláštního významu, což se odráží i v tom, že postavení tohoto města nelze získat jinak, než na základě zákona.

V odst. 2 zákonodárce stanovil, že území statutárních měst se může členit na městské obvody nebo městské části s vlastními orgány samosprávy. Zvláštní postavení těchto měst je dáno i tím, že tato města mohou na základě rozhodnutí zastupitelstva města své území členit na městské obvody nebo městské části se svěřenou působností, která je realizována vlastními orgány. Hodí se dodat, že např. již zmíněné městské obvody přitom mají do určité míry analogické postavení obcí jako takových, nicméně tyto obvody však nelze považovat za právnické osoby, jelikož jsou součástmi příslušného statutárního města a proto i disponují jen omezenou působností, která se odvíjí od statutárního města jako celku. Typicky se toto omezení projevuje např. v tom, že tyto obvody nemohou přijímat vlastní právní předpisy. V rozsudku Nejvyššího správního soud sp. zn. 3 Ans 9/2005 přijal tento soud závěr, že při nakládání s vlastním majetkem a hospodaření s ním vystupuje obec jako účastník soukromoprávních vztahů, nikoli jako nositel moci veřejné. Při nakládání s majetkem městskou částí nejde o vrchnostenský výkon veřejné správy, ale o soukromoprávní vztah, řešitelný v rovině soukromého práva, což znamená, že městské části takto vystupují jako správní orgán pouze v některých případech a mají tak dvojí postavení – k tomu srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 2 As 52/2010. Celkově lze shrnout, že základním modelem členění těchto statutárních měst je proto rozčlenění jejich samotného území na městské obvody nebo městské části, přičemž však není vyloučeno ani takové rozčlenění tohoto města, kdy se městské obvody (popř. části) zřídí jen na části území města. Potom to znamená, že část města bude takto spravována dvouúrovňově a zbývající část pak jednoúrovňově.

Každopádně platí, že rozhodnutí o tomto územním členění statutárního města náleží vždy do kompetence zastupitelstva statutárního města. K přijetí statutu tohoto města jsou zavázána taková města jen tehdy, rozhodnou-li o svém územním členění a o vytvoření zastupitelských a výkonných orgánů městských obvodů nebo městských částí. Oproti tomu tzv. územně nečleněná statutární města tento statut přijímat nebudou.

§  Z judikatury

     Městské části ke svěřenému majetku hlavního města Prahy vykonávají ve stanoveném rozsahu jen právo hospodaření. Vlastnické právo k takto svěřenému majetku však zůstává jmenované obci. Je-li městská část toliko subjektem, majícím právo hospodaření se svěřeným majetkem jiného subjektu, lze jí přiznat v rámci ochrany tohoto práva např. žalobu zápůrčí, vindikační, nikoliv právo aktivní věcné legitimace k podání určovací žaloby.

Z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 11. 12. 2006, sp. zn. 22 Cdo 3148/2005

     Domnívá-li se navrhovatel, že veřejná vyhláška s návrhem opatření obecné povahy měla být vyvěšena i na úřední desce městského obvodu Plzeň 5-Křimice, mýlí se. Statutární město Plzeň se člení na městské obvody, jedním z nichž je i městský obvod Plzeň 5-Křimice – tyto obvody však samo o sobě nejsou obcemi (městy), jsou toliko jejich součástí. Vyplývá to z § 4 odst. 2 zákona č. 128/2000 Sb., obecního zřízení… Přestože tedy vymezená městská část může vykonávat určitou svěřenou působnost, není samostatnou právnickou osobou, samostatnou obcí. Pochopitelně, prospělo by zájmu na informovanosti potencionálně dotčených osob, aby byl návrh opatření obecné povahy zveřejněn i veřejnou vyhláškou na úřední desce příslušného městského obvodu. Takový postup by odpovídal i tzv. uvědomovací zásadě zakotvené v § 4 odst. 3 správního řádu…

Z rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 13. 9. 2021, sp. zn. 59 A 5/2021

§ 5

(1) Obec je samostatně spravována zastupitelstvem obce; dalšími orgány obce jsou rada obce, starosta, obecní úřad a zvláštní orgány obce. Město je samostatně spravováno zastupitelstvem města; dalšími orgány města jsou rada města, starosta, městský úřad a zvláštní orgány města. Městys je samostatně spravován zastupitelstvem městyse; dalšími orgány městyse jsou rada městyse, starosta, úřad městyse a zvláštní orgány městyse.

(2) Statutární město je samostatně spravováno zastupitelstvem města; dalšími orgány statutárního města jsou rada města, primátor, magistrát a zvláštní orgány města. Městský obvod územně členěného statutárního města je spravován zastupitelstvem městského obvodu; dalšími orgány městského obvodu jsou rada městského obvodu, starosta, úřad městského obvodu a zvláštní orgány městského obvodu. Městská část územně členěného statutárního města je spravována zastupitelstvem městské části; dalšími orgány městské části jsou rada městské části, starosta, úřad městské části a zvláštní orgány městské části.

(3) Orgánem obce, městyse, města, statutárního města, městského obvodu nebo městské části je též komise, jestliže jí byl svěřen výkon přenesené působnosti (§ 122 odst. 2).

Komentář k § 5

Zákon vychází z koncepce, že působnost obce je realizována orgány obce – ať už se jedná o působnost samostatnou anebo přenesenou. Výjimku z této koncepce představují případy v samostatné působnosti obce, které jsou řešeny místním referendem. Vychází se přitom z toho, že zastupitelstvo obce je nejvyšším samosprávným orgánem a zastupitelským sborem obce. Od zastupitelstva se poté odvíjí postavení dalších orgánů obce, kterými jsou rada obce, starosta obce a obecní úřad. Nutno dodat, že mezi orgány obce řadíme i příp. zvláštní orgány, které jsou zřizovány podle zvláštních předpisů. V rámci organizace obce je nutno též zmínit funkci tajemníka a popř. správce obce. Samotná Ústava ČR v souvislosti s orgány obcí zmiňuje toliko ve svém čl. 101 odst. 1 zastupitelstvo obce. To však nic nemění na tom, že samotná koncepce obecního zřízení je relevantní z hlediska svého obsahu nejen pro samotné obce, nýbrž i pro městyse, města a statutární města.

Zastupitelstvo obce

Z odst. 1 plyne, že zastupitelstvo obce v kontextu s obecním zřízením zajišťuje z hlediska svěřených pravomocí ty nejdůležitější v oblasti samostatné působnosti obce. Na zasedání zastupitelstva obce má veřejnost volný přístup, jelikož jsou veřejná a toto zastupitelstvo se schází dle potřeby, nejméně však jedenkrát za tři měsíce. Má-li být toto zastupitelstvo usnášeníschopné, musí být přítomna nadpoloviční většina jeho členů, nicméně k platnosti jeho usnesení je nezbytný souhlas nadpoloviční většiny všech jeho členů. Výkonným orgánem pro oblast samostatné působnosti obce je pak rada obce. Rada obce – až na výjimky stanovené zákonem – není oprávněna rozhodovat v oblasti přenesené působnosti. Tato rada se skládá ze starosty, místostarosty nebo místostarostů a dalších radních, kteří jsou voleni zastupitelstvem z řad členů obecního zastupitelstva. Tento výkonný orgán obce se schází dle potřeby a přijímá rozhodnutí většinou svých členů. V rámci soustavy orgánů obce má významné místo funkce starosty. Orgánem obce, který tuto obec reprezentuje navenek a současně plní další úkoly, je tedy starosta. Starosta je však při svém právním jednání do určité míry limitován. Znamená to, že taková právní jednání, která vyžadují schválení zastupitelstva obce, popř. rady obce, je starosta oprávněn provést jen po tomto předchozím schválení. Pokud by se tak nestalo, jsou taková jeho právní jednání neplatná. Zastupitelstvo obce volí starostu z řad svých členů a tomuto zastupitelstvu je starosta taktéž za svou činnost i další jednání odpovědný. Nezastupitelná role starosty spočívá v tom, že svolává a řídí zasedání zastupitelstva, s určenými ověřovateli podepisuje zápis o průběhu zasedání zastupitelstva, spolu s místostarostou nebo radním podepisuje obecně závazné vyhlášky obce anebo jiná usnesení zastupitelstva obce. Starosta je rovněž odpovědný za svolání a řízení schůze rady obce, kdy spolu s pověřeným členem rady podepisuje nařízení, popř. další usnesení této rady. Není-li v dané obci ustaven tajemník obecního úřadu, dostává se starosta navíc do postavení nadřízeného všech pracovníků tohoto obecního úřadu a kromě toho plní funkci statutárního orgánu zaměstnavatele na základě zvláštních předpisů. Vedle zmíněného starosty je dalším orgánem obce obecní úřad, který zabezpečuje plnění úkolů obce úředního charakteru – ať již se jedná o oblast samostatné nebo přenesené působnosti obce. Samotný obecní úřad se pak člení na odbory a oddělení. V rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 20 Cdo 608/2018 dospěl tento soud k závěru, že zákon o obcích obecnímu úřadu jako orgánu (organizační jednotce) obce nepřiznává způsobilost samostatně nabývat práva z právních vztahů a nést povinnosti z těchto vztahů vyplývající. V tomto zákoně ani v jiných obecně závazných právních předpisech není obsaženo žádné ustanovení, které by obecnímu úřadu (magistrátu) jako organizační jednotce obce (statutárního města) tuto způsobilost přiznávalo. Ze zákona o obcích naopak vyplývá, že obecní úřad se v soukromoprávních vztazích nemůže samostatně zavazovat. Obecní úřad není schopen ani samostatně plnit závazky z občanskoprávních vztahů (vlastní majetek a finanční zdroje má pouze obec a nikoliv obecní úřad) – soudní rozhodnutí, kterým by byla uložena obecnímu úřadu povinnost k plnění, by proto ani nebylo možné vykonat. Zákon o obcích tedy nepřiznává obecnímu úřadu jako orgánu obce způsobilost vystupovat v občanskoprávních vztazích svým jménem a mít odpovědnost vyplývající z těchto vztahů (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 3. 2012, sp. zn. 25 Cdo 1847/2010. Z personálního hlediska obecní úřad tvoří starosta, místostarosta či místostarostové, tajemník obecního úřadu a další zaměstnanci obce, kteří jsou zařazeni do obecního úřadu, v jehož čele stojí vždy starosta. Dalším orgánem obce mohou být zvláštní orgány obcí, které jsou zřizovány na základě zvláštních předpisů, např. komise pro projednávání přestupků. Mezi orgány obce náleží i obecní policie – k tomu srov. rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích sp. zn. 57 A 21/2020.

Zvláštnosti a rozdíly u obecních orgánů

V odst. 2 jsou popsány některé zvláštnosti a rozdíly u obecních orgánů, kdy např. statutární město nemá starostu, nýbrž primátora a nemá městský úřad, ale existuje tu magistrát. Toto ustanovení zákona má reflektovat oproti běžným městům složitější situace v označování orgánů ve vztahu k existenci městských obvodů či městských částí územně členěných statutárních měst apod.

Komise

V odst. 3 je pro účely tohoto zákona stanoveno, že komise jsou obecním zřízením považovány za iniciativní a poradní orgány obce. Platná právní úprava nepočítá s tím, že by tyto komise měly být zřizovány povinně, nýbrž je na příslušné obci, aby sama rozhodla o zřízení takové komise dle momentální potřeby. Je-li taková komise zřízena, řídí se při své iniciativní a poradní činnosti v plném rozsahu pokyny rady obce a její pravomoc se odvíjí od působnosti rady obce, což znamená, že taková komise je za svou činnost vždy odpovědná radě obce. Z toho důvodu komise vždy vystupuje jako orgán rady obce. Zákon umožňuje, aby starosta v případě potřeby této komisi po projednání s ředitelem krajského úřadu svěřil výkon přenesené působnosti v určitých věcech. Za takové situace, ovšem jen v tomto stanoveném rozsahu, se může taková komise pak stát orgánem obce a ve věcech výkonu přenesené působnosti na svěřeném úseku by pak odpovídala za svou činnost přímo starostovi. Jiná situace nastává u malých obcí, kde se zpravidla nevolí rada obce, neb tu má zastupitelstvo obce méně než 15 členů a v těchto obcích pak má komise postavení orgánu, který je zřizován přímo starostou a tudíž podléhá ve všech otázkách s tím spojených tomuto starostovi. Navíc starosta je i ten, kdo přímo tuto komisi řídí svými pokyny. K činnosti těchto komisí se hodí ještě dodat, že je svým způsobem ovlivněna principem transparentnosti, což se odráží i v tom, že podle § 16 odst. 2 písm. e) zákona má každý občan obce, který dosáhl věku 18 let zákonné právo nahlížet do usnesení komisí rady obce a pořizovat si z nich výpisy. Komise mají svou vazbu též i na zastupitelstvo obce, resp. jeho členy, což se odvíjí od § 82 písm. a) zákona, dle kterého má každý člen zastupitelstva při výkonu své funkce právo všem komisím předkládat návrhy na projednání. Třeba ještě dodat, že komise rady obce či městské části se musí usnášet většinou hlasů všech svých členů a nepostačí tak většina z přítomných členů komise rady obce či městské části.

§  Z judikatury

     Obec je aktivně legitimována k podání návrhu na výkon rozhodnutí vydaného orgánem obce v přenesené působnosti. Obec je oprávněna (a současně i povinná) ze zákona vykonávat přenesenou působnost, jejímž obsahem je i dohled a případné vynucení povinnosti uložené jejím orgánem v rámci přenesené působnosti – je tedy osobou aktivně legitimovanou k podání exekučního návrhu ve smyslu § 105 odst. 2 správního řádu.

Z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 4. 2018, sp. zn. 20 Cdo 608/2018

     …Podle § 5 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), je obec samostatně spravována zastupitelstvem obce, přičemž dalšími orgány obce jsou rada obce, starosta, obecní úřad a zvláštní orgány obce. Vzhledem k tomu, že z orgánů obce může být pořizovatelem pouze obecní úřad, není z ničeho zřejmé, že by mělo zastupitelstvo odpůrce úmysl odchýlit se od zákona, ale šlo jen o nepřesnost, spočívající v tom, že zastupitelstvo chtělo využít svůj vlastní úřad, ale nepřesně uvedlo celou obec. Jak již uvedl krajský soud, jednalo se tak o pochybení, ale ze shora uvedených důvodů pouze formálního rázu, neboť nevznikaly pochybnosti, že pořizovatelem je obecní úřad odpůrce.

Z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 4. 2021, sp. zn. 8 As 28/2019

Úplné znění Zákona o obcích s komentářem najdete v měsíčníku Poradce 9/2022.

Otázky kolem srážek ze mzdy (platu) patří k oblastem pracovněprávních předpisů, které se v praxi mzdových účetních objevují velmi často. K nim se připojují i problematické otázky kolem exekucí, u nichž došlo k zásadním změnám od 1. ledna 2022. Mění se normativní náklady na bydlení a tím i nezabavitelná částka při srážkách ze mzdy. Dále má plátce mzdy vůči povinnému nárok na paušálně stanovenou náhradu nákladů, které mu vznikly za kalendářní měsíc, v němž provádí srážky ze mzdy povinného (zaměstnance). O jakou výši náhrady se jedná? Jaké má povinnosti zaměstnavatel vůči exekutorovi?

Srážky ze mzdy nebo z platu a z jiných příjmů zaměstnance upravuje zákoník práce (dále zák. práce nebo ZP), zákon č.89/2012 Sb., občanský zákoník (občan. zákoník nebo NOZ), zákon č. 182/­2006 Sb., o úpadku, nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být sražena povinnému z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, § 276 až 302 občanského soudního řádu a zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu.

1. Vyšší nezabavitelná částka

Od 1. 1. 2022, platí nové (vyšší) normativní náklady na bydlení. Proto se zvyšuje i nezabavitelná částka při srážkách ze mzdy a současně i při exekuci. Jedná se o částku 8 006,25 Kč, která se zvýšila v důsledku vyšších nákladů na bydlení. Nezabavitelná částka na manželku, manžela nebo dítě je v roce 2022 = 2 668,75 Kč.

Výklad pojmu „mzda“ nebo „plat“, z nichž může zaměstnavatel provádět srážky, nečiní v praxi potíže. Jejich vysvětlení je uvedeno v § 113 a 109 zákoníku práce. Jinými příjmy zaměstnance, z nichž se mohou rovněž provádět srážky, jsou např. odměna z dohody o pracovní činnosti, náhrada mzdy nebo platu (např. za dobu dovolené), odměna za pracovní pohotovost, odstupné, případně jiné plnění poskytnuté zaměstnanci v souvislosti se skončením pracovního poměru (např. odchodné) a peněžní plnění věrnostní nebo stabilizační povahy.

1.1 Co lze srazit

Zákoník práce zdůrazňuje, že bez dohody se zaměstnancem nebo bez výkonu rozhodnutí (exekuce) může zaměstnavatel ze mzdy srážet pouze druhy plateb uvedené v § 147 zák. práce.

Jedná se o:

–   daň z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti,

–   pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění,

–   zálohu na mzdu nebo plat, kterou je zaměstnanec povinen vrátit pro nesplnění podmínky pro její poskytnutí,

–   nevyúčtovanou zálohu na cestovní náhrady nebo jiné nevyúčtované zálohy,

–   náhradu mzdy nebo platu za dovolenou, na níž zaměstnanec ztratil právo nebo na níž mu právo nevzniklo.

Při splnění zákonných podmínek může zaměstnavatel srazit ze mzdy zaměstnaci – členu odborové organizace, částku k úhradě členských příspěvků této organizaci. Tato možnost musí však být sjednána v kolektivní smlouvě nebo v písemné dohodě mezi zaměstnavatelem a odborovou orgnizací a musí s tím vyslovit souhlas zaměstnanec, který je členem odborové organizace.

Jiné srážky ze mzdy nemůže zaměstnavatel bez dohody se zaměstnacem provádět. Zaměstnavatel si může zajistit splnění své pohledávky vůči zaměstnanci (např. náhrada škody, kterou zaměstnanec způsobil zaměstnavateli), dohodou o srážkách ze mzdy. Přitom není možné, aby se zaměstnavatel dohodl se zaměstnancem na srážkách ze mzdy, které by realizovaly splnění určité kauce, např. složení peněžních záruk nebo k úhradě smluvních pokut nebo je přijímat jako záruku k přijetí do zaměstnání.

Nelze tímto způsobem řešit situce, kdy např. mzdová účetní pochybila při výpočtu mzdy a „přeplatek“ na mzdě pak zaměstnanci při nejbližší výplatě srazí zaměstnanci ze mzdy.

Zde se uplatní ustanovení zák.práce (§ 331), podle něhož vrácení neprávem vyplacených částek může zaměstnavatel na zaměstnanci požadovat, jen jestliže zaměstnanec věděl nebo musel z okolností předpokládat, že jde o částky nesprávně určené nebo omylem vyplacené, a to do 3 let od jejich výplaty. To je ovšem otázka dokazování, která není v praxi zrovna jednoduchá.

1.2 Srážky ze mzdy jako exekuce

Je však nutné rozeznávat dohodu o srážkách ze mzdy podle NOZ a srážky ze mzdy jako výkon rozhodnutí (exekuce). Ty se řídí novelizovaným § 276 a násl. zákona č. 99/­1963 Sb. (občanský soudní řád) a ZP. Podle tohoto ustanovení:

Z čisté mzdy, která zbývá po odečtení nezabavitelné částky a která se zaokrouhlí směrem dolů na částku dělitelnou třemi a vyjádřenou v celých korunách, lze srazit k vydobytí pohledávky oprávněného jen jednu třetinu. Pro přednostní pohledávky se srážejí dvě třetiny.

Přednostní pohledávky se uspokojují nejprve z druhé třetiny a teprve, nestačí-li tato třetina k jejich úhradě, uspokojují se spolu s ostatními pohledávkami z první třetiny. Paušálně stanovená náhrada nákladů plátce mzdy se uspokojuje před všemi ostatními pohledávkami z první třetiny.

Přednostními jsou pohledávky:

–   výživného;

–   náhrady újmy způsobené poškozenému ublížením na zdraví;

–   náhrady újmy, způsobené úmyslnými trestnými činy

–   daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění,

–   náhrady přeplatků na dávkách nemocenského pojištění, důchodového pojištění a úrazového pojištění,

–   pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pohledávky pojistného na veřejné zdravotní pojištění,

–   náhrady přeplatků na podpoře v nezaměstnanosti a podpoře při rekvalifikaci,

–   náhrady přeplatků na dávkách státní sociální podpory,

–   regresní náhrady podle zákona o nemocenském pojištění

–   náhrady mzdy, platu nebo odměny a sníženého platu nebo snížené odměny, poskytované v období prvních 14 kalendářních dnů a od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2013 v období prvních 21 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény,

–   za náhradní výživné podle jiného zákona.

2. Jak vypočítat nezabavitelnou částku

Povinnému zaměstnanci nesmí být výkonem rozhodnutí sraženy dvě třetiny z celkové částky, která je tvořena součtem částky životního minima jednotlivce a normativních nákladů na bydlení. Od 1. ledna 2022 je nezabavitelná částka 8 006,25 Kč.

Dále se nemůže srazit jedna třetina z nezabavitelné částky na každou osobu, kterou je povinný zaměstnanec vyživovat. Jedná se o částku 2 668,75 Kč (dříve 2 624,25 Kč).

Příklad 1

Ženatý muž, který pobírá čistou mzdu 31 000 Kč a vyživuje jedno dítě, má nezabavitelnou částku 8 006,25 Kč (dříve 7 872,75 Kč) a dvakrát částku na vyživované osoby (manželka a dítě) po 2 668,75 Kč (dříve 2 624,25 Kč), celkem tedy 13 334,75 Kč (dříve 13 121,50 Kč), zaokrouhleno na 13 335 Kč.

Když se tyto nezabavitelné částky odečtou od jeho čisté mzdy, zůstává 17 665 Kč (dříve 17 878 Kč). Tato částka se rozdělí na tři třetiny po 5 888 Kč. Ve prospěch věřitele bude sražena jedna třetina (5 888 Kč) a zaměstnanci zůstane zbytek čisté mzdy – 25 112 Kč.

Poznámka

Na celé koruny nahoru se zaokrouhluje až konečná nezabavitelná částka po součtu poplatníka a jeho vyživované osoby.

Příklad 2

Jedná se o zaměstnance, který má manželku a dvě děti, a zaměstnavatel bude provádět srážky ze mzdy. Postup je následující:

–   Základní nezabavitelné minimum dlužníka
= 8 006,25 Kč

–   Zvýšení nezabavitelné částky za manželku
= 2 668,75 Kč

–   Zvýšení nezabavitelné částky za děti
= 5 337,5 Kč (2x 2668,75 Kč)

–   Celkové nezabavitelné minimum
= 16 013 Kč.

Z tohoto příkladu se může vyjít i při výpočtu srážek ze mzdy při exekuci. Od čisté mzdy se odečte nezabavitelná částka a zbytek se rozdělí na třetiny:

–   První třetina je určena pro úhradu nepřednostních pohledávek, pokud je jich více, zaplatí se první v pořadí (pořadí u více pohledávek se řídí datem, kdy byla exekuce doručena prvnímu zaměstnavateli)

–   Druhá třetina je určena pro úhradu přednostních pohledávek. Pokud dlužník nemá nepřednostní pohledávky, tak mu částka zůstane

–   Třetí třetina zůstane dlužníkovi a připočítá se k nezabavitelné částce.

Dlužníkovi s exekucí tedy po provedení srážek zůstane vždy nezabavitelná částka a nejméně jedna třetina ze zbytku mzdy. Pokud má pouze nepřednostní pohledávky, pak je mu zůstávají dvě třetiny a nezabavitelná částka.

Srážky ze mzdy podle zák. práce jsou upraveny v § 145. Mohou být provedeny nejen ze mzdy nebo z platu, ale i z odměn z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, z náhrady mzdy nebo platu, z odměny za pracovní pohotovost, z odstupného, odměn a z peněžitého plnění věrnostní nebo stabilizační povahy, případně k úhradě členských příspěvků zaměstnance, který je členem odborové organizace.

3. Srážky ze mzdy nebo platu

3.1  Srážky podle dohody

Nároky zaměstnavatele vůči zaměstnanci mohou být uspokojeny a zajištěny dohodou mezi ním a zaměstnancem jako dlužníkem o srážkách ze mzdy. Jedná se např. o náhradu škody, kterou způsobil zaměstnanec a je povinen ji zaměstnavateli uhradit. Srážky ze mzdy tak mohou být účinnou právní formou, jak si zaměstnavatel zajistí náhradu škody. Občanský zákoník upravuje dohodu o srážkách ze mzdy nebo jiných příjmů v § 2045 a násl. Dohoda o srážkách ze mzdy podle tohoto ustanovení již není omezena polovinou mzdy nebo platu nebo náhrady mzdy zaměstnance.

Nepůjde-li o dohodu o srážkách směřující k uspokojení práva zaměstnavatele (např. náhrada škody způsobená zaměstnancem), bude třeba k uzavření dohody předchozího souhlasu zaměstnavatele. Např. dohodu o srážkách ze mzdy mezi zaměstnancem a bývalou manželkou k zajištění výživného nemusí zaměstnavatel respektovat.

Náklady spojené s placením srážek má zaměstnavatel jako plátce mzdy nebo platu. Bude-li se jednat u jednoho zaměstnance o více dohod srážek ze mzdy, náklady s placením srážek podle druhé a další dohody bude mít dlužník (zaměstnanec).

3.2  Srážky podle zákona o úpadku

Další forma srážek ze mzdy je upravena v zákoně č. 182/­2006 Sb., o úpadku. Jedná se o tzv. oddlužení občana (osobní bankrot). Pokud nastane situace, kdy je fyzická osoba – zaměstnanec předlužen, může na sebe prohlásit u příslušného insolventního soudu návrh na tzv, oddlužení podle § 398 odst. 3 tohoto zákona.

Při oddlužení plněním splátkového kalendáře je dlužník povinen po dobu 5 let měsíčně splácet nezajištěným věřitelům ze svých příjmů částku ve stejném rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí nebo při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky. Insolvenční soud vyhotoví usnesení, jehož přílohou je splátkový kalendář na dobu maximálně 5 let.

V tomto rozhodnutí přikáže plátci mzdy dlužníka (většinou zaměstnavateli), aby po doručení rozhodnutí o schválení oddlužení prováděl ze mzdy nebo jiného příjmu dlužníka stanovené srážky a nevyplácel sražené částky dlužníku. V průběhu těchto srážek ze mzdy v rámci „osobního bankrotu“ nemůže zaměstnavatel srážet jiné částky než ty, které se týkají pohledávek v rámci oddlužení (§ 411 odst. 1 zákona o úpadku.)

3.3 Výživné a náhrada škody

Přednostními pohledávkami je např. výživné, náhrada škody způsobené ublížením na zdraví, náhrada škody způsobená úmyslnými trestnými činy, daně a poplatky, přeplatky na dávkách nemocenského a důchodového zabezpečení, náhrada za příspěvek na výživu dítěte a náhrada potřeb dítěte svěřeného do pěstounské péče.

Příklad 3

Zaměstnanec způsobil zaměstnavateli škodu, která představuje částku 20 000 Kč (je omezena čtyřapůlnásobkem jeho průměrného výdělku). Měsíční mzda je 30 000 Kč, pečuje o jedno dítě a je ženatý. Záloha na daň z příjmu a odvody pojistného představují částku 5 000 Kč.

Zbývá tedy čistá mzda 25 0000 Kč, z níž se odečítá nezabavitelná základní částka 13 335 Kč. Zbývá 11 665 Kč. Tato částka se rozdělí na 3 třetiny po 3 888 Kč. Dlužníkovi zůstane jedna třetina zbytku čisté mzdy a celková nezabavitelná částka 13 251,50 Kč. Povinnému nesmí být sraženo po zaokrouhlení 17 223 Kč. Předmětem exekuce může tedy být částka 7 777 Kč (25 000 Kč – 17 223 Kč).

Údaje, které se týkají srážek ze mzdy, má každý zaměstnavatel zapsat do potvrzení o zaměstnání (zápočtový list) při skončení pracovního poměru zaměstnance. Toto potvrzení je povinen zaměstnavatel vydat zaměstnanci při skončení pracovního poměru a uvést v něm, zda ze mzdy zaměstnance jsou prováděny srážky, v čí prospěch, jak vysoká je pohledávka, pro kterou mají být srážky dále prováděny, jaká je výše dosud provedených srážek a jaké je pořadí pohledávky (§ 313 odstavec 1 zák.práce).

3.4 Srážky po skončení pracovního poměru

Při skončení pracovního poměru mají povinnosti zaměstnanec i zaměstnavatel. Povinný musí oznámit do jednoho týdne soudu, který nařídil výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy, že přestal pracovat u dosavadního plátce mzdy. Ve stejném termínu musí oznámit soudu, že nastoupil práci u jiného zaměstnavatele – plátce mzdy. Obdobnou povinnost má zaměstnavatel, který musí rovněž do jednoho týdne oznámit soudu, že u něho přestal povinný pracovat. Zároveň zašle soudu vyúčtování srážek, které ze mzdy povinnému provedl a vyplatil oprávněným, a oznámí soudu, pro které pohledávky byl nařízen výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy a jaké pořadí mají tyto pohledávky.

O provádění srážek ze mzdy se plátce mzdy (zaměstnavatel) dozví z rozhodnutí soudu (exekuce), které je mu doručeno. Bude-li exekuce na mzdu prováděna i na dávky, které se stanou splatnými teprve v budoucnu, což je většina druhů mezd a platů, vztahuje se nařízení výkonu rozhodnutí i na ně. Vyplácí-li plátce mzdy měsíční mzdu nadvakrát (jako zálohu a vyúčtování), může přiměřené srážky provést povinnému již ze zálohy. Výplatu srážek oprávněnému provede však vždy až po uplynutí příslušného měsíce.

4. Pořadí pohledávek

Pořadí pohledávek se řídí dnem, kdy bylo plátci mzdy doručeno nařízení výkonu rozhodnutí. I zde platí přísloví, že „kdo dřív přijde, dřív mele“.

Příklad 4

Sjedná-li zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodu o srážkách ze mzdy, čím se pak řídí pořadí pohledávek?

U srážek ze mzdy, které se provádějí na základě dohody mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, se pořadí řídí dnem, kdy byla dohoda uzavřena. Ale ani v případě této dohody nemůže zaměstnavatel srážet ze mzdy více, než dovolují předpisy, a to i když s tím povinný (zaměstnanec, z jehož mzdy se srážky provádějí), souhlasí. Jestliže zaměstnanec nastoupí do pracovního poměru u jiného zaměstnavatele, zůstává pořadí srážek zachováno i u nového zaměstnavatele (plátce mzdy). Nový plátce mzdy začne provádět srážky dnem, ve kterém se od zaměstnance, dosavadního plátce mzdy nebo věřitele dozví, že byly prováděny srážky ze mzdy a pro jaké pohledávky.

-

5. Zaměstnavatel a exekuce

Od 1. ledna 2022 nastávají změny v exekučním řízení, které se dotýkají mzdové účtárny. Jsou uvedeny v novelizovaném zákoně č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále OSŘ).

Podle změněného § 270 odst. 2 OSŘ je stanoveno nové oprávnění plátce mzdy (zaměstnavatele). Plátce mzdy má vůči povinnému nárok na paušálně stanovenou náhradu nákladů, které mu vznikly za kalendářní měsíc, v němž provádí srážky ze mzdy povinného (zaměstnance). Konkrétní výši a způsob určení paušálně stanovené náhrady nákladů stanovilo ministerstvo spravedlnosti vyhláškou. Jedná se o částku 50 Kč. Náklady plátce mzdy jsou náklady výkonu rozhodnutí. Provádí-li plátce mzdy zároveň srážky k vydobytí několika pohledávek vůči témuž povinnému, náleží mu náhrada nákladů pouze jednou. Paušálně stanovenou náhradu nákladů plátce mzdy (zaměstnavatel) odečte ze sražených částek, které mají být vyplaceny povinnému, pře jejich vyplacením. Pokud tak neučiní, právo na náhradu nákladů zaniká.

Náhrada se bude uspokojovat před všemi ostatními pohledávkami z první třetiny. Plátce mzdy (zaměstnavatel) si ji odečte z toho, co má být po provedených srážkách vyplaceno oprávněnému. Tedy tomu, v jehož prospěch se provádějí srážky ze mzdy.

Právo na částku náhrady nákladů, jež nebyla odečtena podle § 289 odst. 2, § 291 odst. 3 nebo § 293 odst. 1 OSŘ ze sražené částky před jejím vyplacením nebo zasláním, zaniká.˙

Právo na paušální náhradu bude mít zaměstnavatel v exekučních řízeních, která byla zahájena od 1. ledna 2022, tedy ode dne nabytí účinnosti novely OSŘ.

Spolupráce zaměstnavatele s exekutorem

Plátce mzdy (zaměstnavatel) musí spolupracovat s exekutorem. Většinou tuto povinnost mají účetní. Musí sdělit exekutorovi na jeho písemnou žádost některé údaje.

Exekutor nemůže však požadovat jakékoli údaje o zaměstnanci. V souladu s upraveným § 33 exekučního řádu zákon č. 120/2001 Sb. plátce mzdy nebo plátce jiného příjmu (zaměstnavatel) je povinen sdělit exekutorovi na jeho písemnou žádost údaje o mzdě nebo jiném příjmu jím vypláceném, srážkách prováděných ze mzdy nebo z jiného příjmu nebo údaje týkající se pracovněprávního vztahu povinného, nároku nebo práva povinného, na jejichž základě povinný pobírá mzdu nebo jiný příjem.

Zaměstnavatel bude poskytovat tyto informace v souladu s obecným ustanovením § 128 zákona č. 99/1963 Sb., do kterého byla informační povinnost doplněna.

Více již najdete v měsíčníku Poradce 10/2022.

Na počasí a jeho změny reaguje velká část populace. Některé údaje mluví o tom, že téměř 70 procent obyvatelstva je citlivých i na nepatrné výkyvy počasí – jsou meteosenzitivní.

DEPRESE - I když si téměř třicet procent lidí myslí, že byli v depresi ponořeni vícekrát za život, skutečná choroba, která se pod tímto názvem skrývá, zase až tak častá není. Odborníci odhadují, že skutečnými depresemi může trpět pět až devět procent žen a dvě až pět procent mužů. Nejohroženějšími skupinami jsou ženy v klimaktériu, starší lidé, ženy v šestinedělí a na mateřské dovolené, muži a ženy s nadměrným pracovním zatížením a lidé nadměrně citliví na změny počasí. Slovensko představuje svou polohou ve středoevropském regionu oblast, ve které dochází dost často k poměrně prudkým změnám povětrnostní situace.

POVĚTRNOSTNÍ DĚJE ovlivňují fyzickou a psychickou pohodu zdravého člověka a zároveň negativně ovlivňují průběh onemocnění pohybového, nervového, srdečně-cévního, dýchacího a zažívacího systému organismu. Meteosenzitivita může probouzet skrytá onemocnění, zhoršuje chronická zranění a zvyšuje možnost komplikací. Jak zmírnit nepříjemné následky vlivu počasí? Meteosenzitivní jedinci by měli sledovat biometeorologické předpovědi zátěže organismu vlivem povětrnostních změn, které jsou uváděny vždy spolu s předpověďmi o počasí, a chovat se preventivně. Člověka citlivého na počasí totiž začnou trápit například bolesti hlavy, dříve než se na jasné obloze objeví mraky. Současně začne být ospalý, ale přitom má problémy s usínáním. Nejnepříjemnější jsou přechody atmosférických front, provázených velkými výkyvy tlaku, větrem, deštěm a bouřkami. U mnoha jedinců vyvolávají zvýšenou citlivost na bolest, poruchy spánku, žaludeční a střevní problémy. Někteří sportovci jsou zase více podráždění, mají potíže s koncentrací a zpomalené reakce. Takovou nadměrnou citlivost můžeme zmírnit zvýšeným, až dvojnásobným podílem regenerace na tréninkovou jednotku, ale i určitou úpravou jídelníčku.

K depresi dochází nejčastěji na podzim

Smutek a špatná nálada, které lidé často za depresi označují, patří k normálnímu životu. Příznakem skutečné deprese, tedy nemoci, jsou až projevy, jejichž společným znakem je nechuť k sobě samému. Depresivní lidé hodnotí sebe sami jako špatné, mají intenzivní pocit, že nic nedokážou a nic dobrého si nezaslouží, že život nemá smysl. Ztrácejí zájem o věci, které jim jindy dělaly radost, a jsou podráždění. Mají sníženou schopnost soustředění, poruchy spánku, pocity úzkosti, výpadky paměti a nadměrnou nebo sníženou chuť k jídlu. U některých se dostaví intenzivní pocit, že nic nedokážou. Přestávají se starat o svůj zevnějšek, problémem je vstát ráno z postele. Útěchu hledají v alkoholu, množství prášků na spaní, případně v „měkkých“ drogách. To je však chyba, neboť se jedná o onemocnění, za něž není třeba se stydět a může často souviset s jinými problémy, jako je například vysoký krevní tlak nebo žaludeční vřed.

Bez pomoci lékaře se většina lidí z deprese zpravidla nedostane, a proto je třeba zdůraznit, aby postižený navštívil odborníka co nejdříve. Léčba depresí je dnes úspěšná. Mnohem lepší je však do depresivních stavů neupadnout a prosazovat v životě prevenci, kterou je nejen v případě deprese vyvážený životní styl.

ZIMNÍ ČAS - I když astronomické léto končí dříve, přechod z letního času na zimní – středoevropský originál – se opět objevuje později (tak jako v minulých letech). Podle názoru psychologů by přechod na tento čas neměl člověku dělat žádné problémy, v zásadě si zvyká hůře na letní čas (ten má své zásadní odpůrce, kteří tvrdí, že zkrácení ranní fáze spánku letním časem narušuje biorytmus a vede ke stresu a onemocněním). V případě posunu času o hodinu jde však i o něco jiného... Každý, kdo je ráno zvyklý vstávat dříve, ví, že v létě je buzení v dřívějších ranních hodinách mnohem snesitelnější, než vstávání do podzimní až zimní tmy. Velké většině lidí se zhoršuje nálada, bez světla jsou jacísi „otrávení“, nemají na nic chuť, do tmy a sychravého času se jim hůře vstává. Dost často ale není problémem jen špatná nálada – rozladění a nepříjemné pocity časem člověk sám překoná.

Dostavují se mnohem nepříjemnější stavy, přechodné deprese. Patří do kategorie takzvaných sezónních depresí (zkratka SAD – seasonal affective disorders) a mohou postihovat až dvě procenta lidí, což v celkovém kontextu není vůbec nízké číslo. Pokud stavy deprese překročí určité meze a začnou vadit v koncentraci na výkon v práci, při zájmových činnostech („koníčcích“) nebo v osobním životě, je vhodné vyhledat lékaře-specialistu – psychologa.

Hluboce melancholická vnitřní situace člověka, na niž často nestačí psychoterapie v podobě opakovaného dobrého, laskavého a „vše chápajícího“ slova a je nezbytné začít s užíváním léků – antidepresiv –, může mít za následek snížení imunity (obranyschopnosti vůči infekcím) s následným vznikem častější nemocnosti (např. onemocnění horních cest dýchacích), případně nevysvětlitelné chronické únavy.

Kromě lékaře a psychologa pomáhá především pochopení a úprava náplně dne, kvalitní vitaminizace a remineralizace spolu s pitným režimem a potravinovými doplňky. Nejlepší je prevence – poznání, že existují lidé, kteří takové krátkodobé problémy při změnách času mohou mít.

SVĚTLO JE RADOST - I vy máte ten příjemnější pocit, když se ráno neprobouzíte do chladné tmy, ale do prosvětleného rána? Světlo přináší pocity, které znamenají vzestup výkonnosti organismu, lepší psychický stav a zvyšování schopnosti reagovat na podnět. Působí prostřednictvím zrakového nervu na zajímavou žlázu umístěnou v lidském mozku – epifýzu. Je to orgán velikosti lískového oříšku, který francouzský filozof, matematik, fyzik a fyziolog René Descartes (1596–1650, autor výroku „cogito, ergo sum“ – myslím, tedy jsem) považoval za sídlo duše. Pokud na toto místo nedorazí, „nedosvítí“, světelné impulzy, začne epifýza, plnící v těle úlohu žlázy s vnitřní sekrecí, produkovat hormon melatonin. Ten zpomaluje reakční čas (postřeh) a oslabuje pozornost, navozuje spánek. V noci a v ročních obdobích, kdy je méně přirozeného světla, se jeho produkce zvyšuje, za denního světla – zejména na jaře a v létě – jeho vylučování klesá.

Citlivý člověk na sobě cítí, že právě v době přibližně od konce dubna do konce června, když jsou v našich zeměpisných šířkách nejdelší dny v roce, jeho vitalita – životaschopnost – maximálně stoupá. Nasbíraná světelná energie pak přetrvává až do začátku září a října, ale pak postupně – ale téměř nezadržitelně – klesá. I když existují výjimky, u většiny lidí to funguje právě takto.

Lidé, kteří tmou trpí a jsou navíc melancholicky založení, většinu tmavých dní prospí, prodřímají. Jejich výkonnost – nejen psychická, ale i fyzická – nezadržitelně klesá. Proto je pro ně výhodnější, aby pokud možno většinu času trávili při činnostech venku, „na vzduchu“. Omezí tak vylučování melatoninu a podpoří tělesnou aktivitu. Nedostatkům světelné energie nesmí aktivní člověk, který chce prožít plnohodnotný život, podlehnout.

CHODIT JE PŘIROZENÉ - Podzim a zima nám výraznou proměnlivostí počasí může znemožnit fyzické aktivity ve venkovním prostředí (jízda na kole, hry a podobně) vázané na určitý druh terénních povrchů. Hýbat se je však zapotřebí, neboť je to nejlepší prevence proti depresivním stavům. Nezřídka nám zbývá pouze aktivita, jejíž význam jako bychom podceňovali. Jeden z nejdůležitějších a nejcharakterističtějších lidských pohybů – vzpřímená chůze – prakticky vymizel z repertoáru „civilizovaného“ člověka. A přitom – chůze je pro člověka pohyb tak přirozený jako létání pro ptáky. Představuje výborný prostředek k udržování duševní rovnováhy, předcházení stresů, pocitů úzkosti, nejistoty, vyčerpání nebo deprese.

Chůze, při níž pořádně přidáme do kroku, působí spolehlivě proti smutku, melancholii, depresím, prohlubuje pocit duševní svěžesti a zvyšuje pocit energie. Lidé mají, i když si to ani neuvědomují, po rychlejší chůzi nutkání a chuť něco dělat. A přitom stačí krátká a rychlá procházka trvající 10–15 minut. Osobní psychické a „bolestné“ zdravotní problémy se po takovém tělocviku zdají méně závažné. Chůze zlepšuje látkovou výměnu v lidském organismu, příznivě působí na trávení, posiluje dýchací svalstvo, dobře působí na snižování krevního tlaku.

Chůze určité intenzity je předepisována v určitém dávkování i u lidí s cukrovkou, při obtížích se srdcem (po překonání infarktu, při ischemické chorobě srdeční). Chůze je (vedle plavání) při předepisování pohybového režimu velmi důležitá u lidí s nadváhou a postižením kloubů. Tehdy je mnohem vhodnější než běhání – kloubní spojení netrpí otřesy. Chůze je zkrátka zábava i levný, ekonomicky výhodný léčebný a preventivní antidepresivní prostředek.

MUDr. Pavel Malovič

Poradce, měsíčník č. 10/2022 (I/2022)

·         Zákon o účetnictví s komentářem

Poradce, měsíčník č. 9/2022 (I/2022)

·         Zákon o obcích s komentářem

Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 3/2022 (I/2022)

·         Cestovní náhrady v roce 2022

·         Náhrada škody za nemoc Covid 19 a úrazy při home office

·         Jak zvýšení minimální a průměrné mzdy ovlivní daňové parametry zaměstnance?

·         Archivace mzdové agendy

·         Omyly při odměňování

·         Mzdová kalkulačka 2022

·         Fond kulturních a sociálních potřeb v roce 2022

Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 3/2022 (I/2022)

·         DPH a některá zahraniční plnění

·         Úprava odpočtu DPH – nájem nemovité věci

·         Flexibilní zaměstnávání v pružné pracovní době

·         Samoplátci a nárůst výše plateb ve zdravotním pojištění

·         Cestovné náhrady v novém roce

Daně, účetnictví, vzory a případy – (DÚVaP) – měsíčník, č. 5-6/2022 (I/2022)

·         Souvztažnosti v souvislostech 

·         Nemocenské pojištění – komplexně pro praxi

·         Zdravotní pojištění po změnách v příkladech

1000 řešení – měsíčník č. 4-5/2022 (II/2022)

·         Dlouhodobý finanční majetek

·         Dluh u zdravotní pojišťovny

·         Daň z příjmů, DPH

·         Mzdy, zákoník práce, odvody

·         Veřejná správa

ODBORNÉ TEMATICKÉ PUBLIKACE, KTERÉ VÁM POMOHOU V PODNIKÁNÍ V ČASE PANDEMIE

1. Vzory smluv, žalob a podání (nejvíce používané vzory smluv, žalob a podání z oblasti občanského a obchodního práva, pracovněprávních vztahů, daňového a správního řízení, trestního práva, exekucí, soudních sporů a stavebního práva)

2. Příručka mzdové účetní 2021 (příručka mzdové účetní s příklady)

3. Daňové a nedaňové výdaje A-Z 2021 (výdaje, které lze uplatnit do daňových výdajů a výdaje nedaňové v abecedním pořadí)

4. 100 otázek a odpovědí Optimalizace daně, ZDP po novele (praktická řešení týkající se využití zákonných možností optimalizace daně a změn, které přinesla rozsáhlá novela zákona o daních z příjmů)

5. 100 otázek a odpovědí Výdaje, Mzdy (praktická řešení týkající se daňových a nedaňových výdajů a odměňování)

6. 100 otázek a odpovědí Pandemický zákon s komentářem, OSVČ (komentář k pandemickému zákonu a související příklad, OSVČ z pohledu daní, odvodů a ukončení podnikání)

7. Ústava České republiky (úplná znění Ústavy České republiky a volebních zákonů po posledních novelách)

8. 100 otázek a odpovědí Cestovní náhrady, Společnost s.r.o. (příklady z praxe týkající se cestovních náhrad, stravování zaměstnanců, automobilu v podnikání a vzniku, zániku společnosti s.r.o., využití zisku a řešení ztráty ve spol. s.r.o.)

9. 100 otázek a odpovědí Kurzarbeit, Odpočet DPH (příklady z praxe se v první kapitole týkají částečné práce, poskytování příspěvků, zaměstnávání, příspěvků pro podnikatele a ve druhé kapitole odpočtu DPH v poměrné a krácené výši)

10. 100 otázek a odpovědí Pracovní volno, Zaměstnávání (první kapitola obsahuje článek s praktickými příklady, které se týkají různých typů pracovního volna, například dovolené, překážek v práci, pracovní volno bez náhrady mzdy a druhá kapitola obsahuje otázky týkající se pracovního poměru a inspekce práce)

11. Účetní závěrka podnikatelů za rok 2021 (komplexní informace potřebné při sestavování účetní závěrky podnikatelů za rok 2021)

12. 100 otázek a odpovědí Účetní závěrka, Zdaňování zahraničních příjmů (první kapitola obsahuje příklady z praxe týkající se sestavování účetní závěrky a druhá kapitola správné postupy při zdaňování zahraničních příjmů)

13. Daňová přiznání FO a PO za rok 2021, Roční zúčtování příjmů a daňového zvýhodnění za rok 2021 (komplexní informace potřebné při podávání daňového přiznání a ročního zúčtování příjmů, včetně změn, které nastaly)

14. Pomocník mzdové účetní k 1. 1. 2022 (přehled parametrů, sazeb, vzorových výpočtů … z oblasti mezd a platů)

15. Daňový průvodce – Zákony 2022 po novelách (daň z příjmů, daňový řád, DPH, rezevy, mezinárodní spolupráce při správě daní, elektronická evidence tržeb)

16. 100 otázek a odpovědí Zdravotní pojištění po novele (zákon o pojistném na veřejné zdravotní pojištění s komentářem a příklady)

17. Souvztažnosti pro podnikatele (přehled základních účetních souvztažností pro podnikatelské subjekty a to dle ČÚS a syntetických účtů)

Poradce, měsíčník č. 11-12/2022 (III/2022)

·         Zákoník práce s komentářem

Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 4-5/2022 (III/2022)

·         Průměrná mzda zvyšuje v roce 2022 práva a nároky zaměstnanců

·         Pořadí splácení jednotlivých složek dluhu – novely NOZ a OSŘ

·         Sleva na dani za zaměstnávání osob se zdravotním postižením

·         Obchodní majetek u podnikajícího zaměstnance

·         Přehled nových právních předpisů pro neziskové subjekty v roce 2022

·         Mimořádné ředitelské volno a mimořádné vzdělávání distančně - nový zákon

Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 4-5/2022 (III/2022)

·         Registrace plátce DPH v roce 2022

·         Daň z příjmů – změny od 1. 1. 2022

·         Souběžné příjmy ve zdravotním pojištění v roce 2022

·         Může být jednatel s.r.o. plátcem DPH?

·         Účtování a splácení dluhu

·         Zákon o zaměstnanosti v číslech roku 2022

NOVINKY

Aktualizace III/1 (I/2022)

·         Zákon o státní sociální podpoře

Aktualizace VI/1 (I/2022)

·         Vyhláška o podrobnostech nakládání s některými výrobky s ukončenou životností

ZÁKONY 2022 novelizované zákony k 1. 1. 2022