Průmyslová výroba v Česku třetí měsíc za sebou zpomalila meziroční růst. V únoru se zvýšila o 1,3 procenta po lednovém revidovaném nárůstu o 2,7 procenta. Únorový výsledek podpořil kovozpracující či automobilový průmysl. Proti lednu se průmyslová produkce zvýšila také o 1,3 procenta, hodnota nových zakázek meziročně vzrostla o 1,6 procenta, uvedl Český statistický úřad (ČSÚ).
Průmyslová výroba v Česku v lednu zpomalila meziroční růst na 2,8 procenta, v prosinci podle revidovaných údajů stoupla o 4,9 procenta. Průmyslová produkce v Česku roste už 12 měsíců v řadě, uvedl Český statistický úřad (ČSÚ). Hodnota nových zakázek se srovnání s loňským lednem vzrostla o 9,8 procenta. Meziměsíčně byla průmyslová výroba nižší o 2,6 procenta. K růstu českého průmyslu první měsíc letošního roku nejvíc přispěla výroba automobilů, kovozpracující průmysl či výroba a rozvod elektřiny, plynu a tepla.
Bez započtení prodejů a oprav motorových vozů se zvýšily o pět procent, v prosinci to dle revidovaných údajů bylo o 1,8 procenta. Na růstu tržeb se nejvíce podílely prodej přes internet a zásilkové služby. V porovnání s prosincem tuzemští obchodníci reálně utržili o jedno procento více, uvedl Český statistický úřad (ČSÚ).
Cena nafty v ČR stoupla od začátku války na Blízkém východě 28. února v průměru o 6,10 koruny na 39,20 koruny za litr. Naposledy byla průměrná cena dieselu nad 39 korunami v dubnu 2024.
Míra nezaměstnanosti v Česku v únoru meziměsíčně nepatrně vzrostla o 0,1 procentního bodu na 5,2 procenta. Za zvýšením byl každoroční sezonní nárůst před příchodem jara, informoval Úřad práce ČR. Práci si prostřednictvím pracovních úřadů hledalo 381 705 lidí, asi o 3160 více než v lednu. Volných míst přibylo zhruba o 3270 na 89 705. Loni v únoru nezaměstnanost v Česku činila 4,4 procenta. Bez práce bylo tehdy 326 223 lidí a volných míst 88 062.
Cena ropy na světových trzích překonala hranici 100 dolarů za barel, což se stalo poprvé od roku 2022. Tento prudký nárůst je přímým důsledkem pokračujících válečných operací na Blízkém východě. Podle ekonomických expertů se očekává, že tento vývoj povede k dalšímu zdražování pohonných hmot na čerpacích stanicích.
Česká pošta od letošního dubna zdraží některé služby. Více lidé zaplatí například za poslání doporučeného či cenného psaní, dražší budou i cenné zásilky. Cena většinou vzroste o šest korun. Vyplývá to z nového ceníku, na který upozornil server TN.cz. Již dříve letos pošta zvýšila poplatek za platby SIPO. Doporučená psaní ekonomická nově zdraží ze 77 na 83 korun, cenná psaní do hmotnosti 50 gramů z 82 na 88 korun, o šest korun budou vyšší i ceny firemního psaní doporučeného ekonomického stejně jako prioritního psaní. Za cenné zásilky všech rozměrů si lidé připlatí dvě koruny. Naopak cena obyčejných zásilek zůstává stejná.
Důvěra v českou ekonomiku se letos v únoru meziměsíčně zvýšila o 0,9 bodu na hodnotu 101,1. Oznámil to Český statistický úřad (ČSÚ). Za růstem bylo navýšení důvěry mezi podnikateli. U spotřebitelů naopak klesla a aktuálně je nejnižší za poslední čtyři měsíce. Ve srovnání s loňským únorem souhrnná důvěra stoupla o 3,3 bodu. Vyšší je meziročně u podnikatelů i spotřebitelů.
Těžba uhlí v České republice v loňském roce i přes budoucí plánovaný útlum vzrostla. V lomech a dolech se vytěžilo asi 25,6 milionu tun hnědého a černého uhlí, což bylo meziročně o přibližně dvě procenta více. Produkci táhla tradičně těžba hnědého uhlí, které tvořilo 95 procent vytěženého nerostu. Vyplývá to ze statistik ministerstva průmyslu a obchodu (MPO).
V roce 2024 firmy do Česka dovezly 89,6 milionu párů bot, o rok dříve to bylo 81,5 milionu párů. Hodnota předloňské produkce dosáhla 36,8 miliardy korun, v roce 2023 to bylo 33,7 miliardy korun. Zároveň rostl i vývoz obuvi z Česka.
Spotřeba energií loni v tuzemsku začala růst, Češi spotřebovali více elektřiny, plynu i tepla. Nejvýrazněji oproti předloňsku stouplo využití plynu, meziročně o 6,5 procenta. Vliv na to měly především nižší teploty, projevily se ale i klesající ceny energií. Nárůst spotřeby byl patrný zejména u domácností. Novinářům to řekli zástupci Energetického regulačního úřadu (ERÚ).
Hlavní příčinou lednového zvolnění meziroční inflace na 1,6 procenta z prosincových 2,1 procenta bylo převedení platby za obnovitelné zdroje energie (OZE) ze spotřebitelů na stát. Přispěl ale i tržní vývoj cen energií a pohonných hmot, shodli se oslovení analytici.
