Energetická společnost ČEZ chystá i další zlevnění. Začátkem letošní topné sezony ČEZ zlevnil fixované dodávky energií. Ceny plynu a elektřiny s dvou- a tříletým závazkem snížila o stovky korun za megawatthodinu (MWh). Kromě toho ČEZ plánuje další zlevnění tradičně od ledna příštího roku, kdy sníží ceny pro zákazníky se smlouvou na dobu neurčitou. Informovala o tom společnost ČEZ. Ceny energií postupně snižují i další.
Je nejníže od dubna 2022. Činila 4,91 procenta, ve srovnání se zářím se snížila o 0,08 procentního bodu. Tahounem poklesu jsou pětileté fixace, zatímco tříleté sazby mírně vzrostly. Vyplývá to z údajů Swiss Life Hypoindexu, který se zpracovává na základě nabídkových sazeb na začátku každého měsíce. Metodika odráží aktuální průměrnou nabídkovou sazbu hypotečního úvěru pro 80 procent hodnoty nemovitosti.
Oproti předchozímu čtvrtletí hrubý domácí produkt (HDP) v prvních třech měsících roku stoupl o 0,5 procenta. Zpřesněný odhad zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ), který tak potvrdil údaj z konce srpna. Meziroční růst HDP byl nejvýraznější od druhého čtvrtletí 2022, tedy za poslední tři roky. Táhla ho podle dřívějších údajů ČSÚ zejména spotřeba domácností, přispěla i změna stavu zásob. Negativní vliv měla tvorba hrubého fixního kapitálu a meziročně nižší přebytek zahraničního obchodu.
Vláda musí návrh rozpočtu odeslat do sněmovny. Poslanci se jím ale budou zbývat až v novém složení po víkendových volbách. Příjmy i výdaje proti prvnímu návrhu ministerstva financí zvýšila zhruba o 28 miliard korun, plánovaný schodek zůstal 286 miliard korun. Po jednání kabinetu to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Výdaje ministerstva dopravy, které nejsilněji kritizovalo první návrh, vzrostly o 22 miliard korun. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) návrh rozpočtu označil za proinvestiční, investice tvoří 11,3 procenta veškerých výdajů.
Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) zlepšila výhled české ekonomiky na letošní rok. Předpokládá nyní, že hrubý domácí produkt (HDP) České republiky se zvýší o dvě procenta, zatímco v květnové prognóze růst odhadovala na 1,6 procenta. Banka to uvedla ve svém novém hospodářském výhledu pro země, ve kterých působí.
Banky a stavební spořitelny v ČR poskytly v srpnu hypotéky za 33,1 miliardy Kč, což je proti červenci pokles o 14 procent. Nové úvěry bez refinancování klesly o 11 procent na 25,9 miliardy korun, přesto byly letos druhé nejvyšší. Úrokové sazby nových úvěrů pokračovaly v mírném poklesu a snížily se v průměru ze 4,53 procenta na 4,52 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.
Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku letos v srpnu zpomalil z červencových 2,7 procenta na 2,5 procenta. Oznámil to Český statistický úřad, který tak potvrdil svůj předchozí předběžný odhad srpnové inflace. Růst cen podle statistiků ovlivnilo hlavně zdražení potravin. Některé potraviny naopak výrazně zlevnily. Klesly i ceny elektřiny či plynu.
V červenci byla nezaměstnanost na úrovni 4,4 procenta. Podle Úřadu práce je to běžný vývoj, firmy v létě méně nabírají. Bez práce bylo na konci prázdnin 333 624 lidí, meziměsíčně zhruba o 4000 více. Firmy nabízely 95 117 volných míst, což byl proti červenci nepatrný pokles. Loni v srpnu byla nezaměstnanost nižší o 0,7 procentního bodu.
Podle dat Českého statistického úřadu průmyslová výroba v Česku v červenci zrychlila meziroční růst na 1,8 procenta po červnovém zvýšení o 0,2 procenta. Stoupla pošesté po sobě. Meziroční růst táhl automobilový a gumárenský průmysl.
Stavební výroba v Česku v červenci meziročně vzrostla o 10,1 procenta. Meziroční růst zaznamenala podeváté v řadě, tempo růstu zpomalilo, v červnu to bylo po revizi o 15,2 procenta. Produkce v pozemním stavitelství v červenci meziročně stoupla o 9,2 procenta a v inženýrském o 11,5 procenta.
Ekonomiku stimuluje především silná spotřeba domácností. Pro celý rok proto odhadují růst tuzemského hrubého domácího produktu (HDP) nad dvě procenta. Uvedli to analytici při hodnocení pátečních zpřesněných údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) o vývoji hospodářství ve druhém čtvrtletí. Česká ekonomika v letošním druhém čtvrtletí vzrostla meziročně o 2,6 procenta a proti předchozím třem měsícům o půl procenta, uvedl ČSÚ.
Týká se to zejména spotřebitelů, kteří mají u svých dodavatelů staré smlouvy na dobu neurčitou. Těch je v Česku více než polovina. Takové smlouvy často nereagují adekvátně na změny cen na trhu. Vyplývá to z analýzy společnosti bezDodavatele. Cenové rozdíly mezi sazbami některých dodavatelů a skutečnými cenami na trhu mohou přitom podle analýzy být výrazné. Například v červnu se podle dat bezDodavatele lišil průměrný tržní tarif od běžné ceny na dobu neurčitou o více než 350 korun za megawatthodinu (MWh). Domácnosti s průměrnou roční spotřebou tří MWh by tak mohly každý rok ušetřit až 6000 korun.
