Evropský automobilový průmysl se nachází v paradoxní situaci. Na jedné straně se snaží plnit emisní cíle EU a masivně investuje do vývoje elektromobilů, na druhé straně usiluje o odklad zákazu prodeje vozů se spalovacími motory po roce 2035.
Toto napětí bylo zřetelné na mnichovském autosalonu. Například Mercedes-Benz a BMW představily nové elektrické modely s dlouhým dojezdem, které mají konkurovat čínským značkám.
Zároveň ale šéfové automobilek lobbují za větší flexibilitu a zvažují budoucnost hybridních a alternativních paliv, které by mohly spalovacím motorům prodloužit životnost.
Zatímco evropské automobilky chtějí prodávat elektromobily, prodejní čísla ukazují, že to není tak jednoduché. Poptávka po elektrických vozidlech je nižší, než se očekávalo, a celkový prodej aut v Evropě stále nedosáhl úrovně před pandemií. Problémem je také konkurence z Číny, která má náskok v technologiích i výrobě baterií.
Snahy automobilek nachází podporu u některých konzervativních politiků, jako je německý kancléř Friedrich Merz. Naopak předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen během projevu o stavu Unie prohlásila, že „budoucnost bude elektrická a Evropa bude její součástí“, čímž vyvolala nesouhlas poslanců Evropského parlamentu.
Von der Leyen ovšem oznámila novou iniciativu zaměřenou na dostupnější elektromobily, což je kompromis, který by mohl uklidnit obě strany.
Zatímco se evropští politici a automobilky dohadují, čínské automobilky jako BYD, Changan a Xpeng se připravují na expanzi do Evropy. Přestože EU uvalila na čínské elektromobily cla, nezastavilo to jejich příchod.
