Zákon o nemocenském pojištění je komplexní normou, která sjednotila nemocenské pojištění všech kategorií pojištěnců, hmotněprávní úpravu nemocenského pojištění, včetně posuzování zdravotního stavu pro účely tohoto pojištění i procesní pravidla pro organizaci a provádění nemocenského pojištění. Zákon upravuje nemocenské pojištění pro případ dočasné pracovní neschopnosti, nařízené karantény, těhotenství a mateřství, péče otce o dítě po jeho narození, ošetřování člena domácnosti nebo péče o něj, poskytování dlouhodobé péče a organizaci a provádění pojištění. Prováděním pojištění se rozumí též posuzování zdravotního stavu pro účely pojištění.
Zákon č. 187/2006 Sb. s komentářem
JUDr. Eva Dandová
Zákon o nemocenském pojištění je komplexní normou, která sjednotila nemocenské pojištění všech kategorií pojištěnců, hmotněprávní úpravu nemocenského pojištění, včetně posuzování zdravotního stavu pro účely tohoto pojištění i procesní pravidla pro organizaci a provádění nemocenského pojištění. Zákon upravuje nemocenské pojištění pro případ dočasné pracovní neschopnosti, nařízené karantény, těhotenství a mateřství, péče otce o dítě po jeho narození, ošetřování člena domácnosti nebo péče o něj, poskytování dlouhodobé péče a organizaci a provádění pojištění. Prováděním pojištění se rozumí též posuzování zdravotního stavu pro účely pojištění. Zákon o nemocenském pojištění byl od r. 2006 do března 2025 celkem 90 krát novelizován. V roce 2024 byl novelizován 4 krát, nejprve 1. července 2024 zákonem č. 349/2023 Sb. a poté k datu 1. ledna 2025 třemi zákony – zákonem č. 163/2024 Sb., zákonem č. 395/2024 Sb. a zákonem č. 470/2024 Sb. Zákon č. 77/2025 Sb. nabývá účinnosti dnem 1. července 2025.
Je všeobecně známo, že zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění nabyl účinnosti 1. ledna 2009. Nabytí účinnosti zákona bylo původně plánováno k datu 1. ledna 2007, tedy k datu nabytí účinnosti zákoníku práce č. 262/2006 Sb. Oba zákony spojovala nová právní úprava zajištění v době dočasné pracovní neschopnosti. Zákoník práce obsahuje právní úpravu náhrady mzdy, platu nebo odměny z dohody o pracovní činnosti při dočasné pracovní neschopnosti (karanténě) po dobu trvání prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti a zákon o nemocenském pojištění zase poskytování dávek nemocenského až od 15. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti. Vzhledem k tomu, že se jednalo o „převratnou“ změnu, byla původně plánovaná účinnost zákona odložena nakonec o dva roky.
Sám zákon o nemocenském pojištění byl od r. 2006 celkem 90 krát novelizován, v roce 2024 celkem 4 krát:
k datu 1. července 2024 zákonem č. 349/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů,
k datu 1. ledna 2025 zákonem č. 163/2024 Sb., kterým se mění zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony,
k datu 1. ledna 2025 zákonem č. 395/2024 Sb., kterým se mění zákon č. 187/2024 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony,
k datu 1. ledna 2025 zákonem č. 470/2024 Sb., kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Z uvedených novel je nejrozsáhlejší novela provedená zákonem č. 395/2024 Sb. Tento zákon však má dělenou účinnost, většina změn nabyla účinnosti 1. ledna 2025, nicméně některé změny v zákoně o nemocenském pojištění a v zákoně č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení nabývají účinnosti 1. července 2025, v zákoně č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti nabudou účinnosti až 1. ledna 2026.
Největší novela zákona o nemocenském pojištění však byla provedena již před 10 lety, a to zákonem č. 470/2011 Sb. s účinností od 1. ledna 2012. Tato novela přinesla více jak 150 změn, které byly především legislativně technické a odstraňovaly některé nedostatky na základě zkušeností z praxe. Zásadní změnou, kterou tato novela přinesla, ale bylo rozšíření okruhu výdělečně činných osob, které jsou účastny na nemocenském pojištění při splnění podmínek daných zákonem. Šlo především o osoby činné na základě dohody o provedení práce a osoby, které jsou členy kolektivních orgánů. Tyto osoby byly spolu se svým zařazením mezi osoby nemocensky pojištěné zařazeny i mezi osoby důchodově pojištěné.
Z poslední doby jsou významné dvě novely zákona o nemocenském pojištění. První byla novela v r. 2017 (provedená zákonem č. 148/2017 Sb.), která s účinností od 1. 1. 2018 do právního řádu ČR zavedla novou dávku nemocenského pojištění „dávka otcovské poporodní péče“, pro kterou zákon o nemocenském pojištění zavedl legislativní zkratku „otcovská“.
Účelem této nové dávky je především posílení vazby mezi dítětem a jeho oběma rodiči v raných týdnech života dítěte, podpora a motivace otců k zapojení se do péče o novorozené dítě a rozvoj vztahů v rámci rodiny a kompenzace ucházejícího příjmu otce z důvodu péče o novorozené dítě a matku krátce po porodu. Obdobné opatření bylo zavedeno i v případě převzetí dítěte do péče nahrazující péči rodičů.
Otcovská byla v letech 2019 až 2021 poskytována z nemocenského pojištění otci dítěte po dobu jednoho týdne. Od 1. ledna 2022 se podpůrčí doba prodlužuje a dávka může být čerpána po 2 týdny. Nástup na otcovskou je možný v období 6 týdnů ode dne narození dítěte a výše této dávky za kalendářní den činí 70 % denního vyměřovacího základu. Na dávku má nárok při splnění podmínek zaměstnanec a osoba samostatně výdělečně činná (nemocensky pojištěná), pokud je otcem dítěte nebo osobou, která převzala dítě do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu. Dne 1. června 2018 nabyl účinnosti zákon č. 310/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Touto novelou zákona o nemocenském pojištění byla do systému nemocenského pojištění zavedena další dávka – dlouhodobé ošetřovné.
Cílem této dávky bylo finančně zajistit při splnění stanovených podmínek pojištěnce po dobu, po kterou nemůže vykonávat činnost, protože pečuje o osobu potřebující poskytování dlouhodobé péče. U dlouhodobého ošetřovného jsou ve srovnání s již existující dávkou nemocenského pojištění – ošetřovným – stanoveny odlišné podmínky nároku na dávku, odlišný okruh osob s nárokem na dávku a odlišná doba, po kterou bude dávka náležet. Z toho důvodu se také rozšířil okruh dávek náležejících z NP o tuto další dávku.
Zásadní podmínkou nároku na dlouhodobé ošetřovné je, že ošetřující nemocensky pojištěná osoba (zaměstnanec, nebo osoba samostatně výdělečně činná), nevykonává po dobu poskytování dlouhodobé péče žádnou výdělečnou činnost, tedy ani činnost, která nezakládá účast na NP. Dlouhodobá péče je péče poskytovaná v domácím prostředí. Pokud je ošetřovaná osoba přijata do nemocnice, není nárok na dlouhodobé ošetřovné po dobu jejího celodenního pobytu v nemocnici, a to ani v případě, jestliže by byla ze strany ošetřující osoby nadále poskytována hospitalizované osobě v určitém rozsahu péče i po dobu hospitalizace.
Vzhledem k tomu, že poskytování dlouhodobé péče ošetřované osobě je namáhavé, neboť tato péče je ze strany pojištěnce poskytována v průběhu celého dne (tedy. i v noci) zákonodárce neumožňuje souběh dlouhodobé péče s výdělečnou činností. Není možno vykonávat ani zaměstnání, z něhož není zaměstnanec účasten NP, například na základě dohody o provedení práce s příjmem do 11 500 Kč měsíčně.
Novela provedená zákonem č. 395/2024 Sb. je značně rozsáhlá, pouze v samotném zákoně o nemocenském pojištění provádí 208 změn.
Změny se týkají zejména problematiky provádění nemocenského pojištění a oblastí souvisejících a obsahuje zejména tato hlavní opatření:
lzavedení elektronizace dávek nemocenského pojištění, s výjimkou nemocenského (zavedení tzv. e-neschopenky bylo provedeno s účinností od 1. ledna 2020 na základě zákona č. 164/2019 Sb.),
lzavedení ošetřovného pro osoby samostatně výdělečně činné, zahraniční zaměstnance a zaměstnance činné na základě dohody o provedení práce, dohody o pracovní činnosti za zaměstnání malého rozsahu, jednáli se o pracovní poměr nebo dohodu o pracovní činnosti v souvislosti se zavedením povinnosti platit pojistné na NP všem pojištěncům,
lzměny při určování místní příslušnosti u zaměstnavatelů nově se přihlašujících do registru zaměstnavatelů u ČSSZ, nebo u zaměstnavatelů, kteří změní sídlo, nebo místo mzdové účtárny, nebo zřídí novou mzdovou účtárnu,
lúpravy a zpřesnění týkající se pojištění OSVČ a zaměstnanců.
Novela obsahuje i další dílčí úpravy týkající se provádění NP, které nelze přímo podřadit pod některé z uvedených okruhů. Nová právní úprava zahrnuje změny, které umožní zkrácení doby potřebné pro vyřizování žádostí o dávky NP zavedením elektronizace dávek a procesních postupů, a zjednoduší administrativu při provádění pojištění. Je třeba však zdůraznit, že změny provedené citovanou novelou č. 395/2024 Sb. nemění zásadní podmínky nároku na dávky a stanovení jejich výše.
Všechny tyto změny jsou zapracovány do komentářů příslušných ustanovení.
Je všeobecně známo, že zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění nabyl účinnosti 1. ledna 2009. Nabytí účinnosti zákona bylo původně plánováno k datu 1. ledna 2007, tedy k datu nabytí účinnosti zákoníku práce č. 262/2006 Sb. Oba zákony spojovala nová právní úprava zajištění v době dočasné pracovní neschopnosti. Zákoník práce obsahuje právní úpravu náhrady mzdy, platu nebo odměny z dohody o pracovní činnosti při dočasné pracovní neschopnosti (karanténě) po dobu trvání prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti a zákon o nemocenském pojištění zase poskytování dávek nemocenského až od 15. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti. Vzhledem k tomu, že se jednalo o „převratnou“ změnu, byla původně plánovaná účinnost zákona odložena nakonec o dva roky.
Sám zákon o nemocenském pojištění byl od r. 2006 celkem 90 krát novelizován, v roce 2024 celkem 4 krát:
k datu 1. července 2024 zákonem č. 349/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů,
k datu 1. ledna 2025 zákonem č. 163/2024 Sb., kterým se mění zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony,
k datu 1. ledna 2025 zákonem č. 395/2024 Sb., kterým se mění zákon č. 187/2024 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony,
k datu 1. ledna 2025 zákonem č. 470/2024 Sb., kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Z uvedených novel je nejrozsáhlejší novela provedená zákonem č. 395/2024 Sb. Tento zákon však má dělenou účinnost, většina změn nabyla účinnosti 1. ledna 2025, nicméně některé změny v zákoně o nemocenském pojištění a v zákoně č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení nabývají účinnosti 1. července 2025, v zákoně č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti nabudou účinnosti až 1. ledna 2026.
Největší novela zákona o nemocenském pojištění však byla provedena již před 10 lety, a to zákonem č. 470/2011 Sb. s účinností od 1. ledna 2012. Tato novela přinesla více jak 150 změn, které byly především legislativně technické a odstraňovaly některé nedostatky na základě zkušeností z praxe. Zásadní změnou, kterou tato novela přinesla, ale bylo rozšíření okruhu výdělečně činných osob, které jsou účastny na nemocenském pojištění při splnění podmínek daných zákonem. Šlo především o osoby činné na základě dohody o provedení práce a osoby, které jsou členy kolektivních orgánů. Tyto osoby byly spolu se svým zařazením mezi osoby nemocensky pojištěné zařazeny i mezi osoby důchodově pojištěné.
Z poslední doby jsou významné dvě novely zákona o nemocenském pojištění. První byla novela v r. 2017 (provedená zákonem č. 148/2017 Sb.), která s účinností od 1. 1. 2018 do právního řádu ČR zavedla novou dávku nemocenského pojištění „dávka otcovské poporodní péče“, pro kterou zákon o nemocenském pojištění zavedl legislativní zkratku „otcovská“.
Účelem této nové dávky je především posílení vazby mezi dítětem a jeho oběma rodiči v raných týdnech života dítěte, podpora a motivace otců k zapojení se do péče o novorozené dítě a rozvoj vztahů v rámci rodiny a kompenzace ucházejícího příjmu otce z důvodu péče o novorozené dítě a matku krátce po porodu. Obdobné opatření bylo zavedeno i v případě převzetí dítěte do péče nahrazující péči rodičů.
Otcovská byla v letech 2019 až 2021 poskytována z nemocenského pojištění otci dítěte po dobu jednoho týdne. Od 1. ledna 2022 se podpůrčí doba prodlužuje a dávka může být čerpána po 2 týdny. Nástup na otcovskou je možný v období 6 týdnů ode dne narození dítěte a výše této dávky za kalendářní den činí 70 % denního vyměřovacího základu. Na dávku má nárok při splnění podmínek zaměstnanec a osoba samostatně výdělečně činná (nemocensky pojištěná), pokud je otcem dítěte nebo osobou, která převzala dítě do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu. Dne 1. června 2018 nabyl účinnosti zákon č. 310/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Touto novelou zákona o nemocenském pojištění byla do systému nemocenského pojištění zavedena další dávka – dlouhodobé ošetřovné.
Cílem této dávky bylo finančně zajistit při splnění stanovených podmínek pojištěnce po dobu, po kterou nemůže vykonávat činnost, protože pečuje o osobu potřebující poskytování dlouhodobé péče. U dlouhodobého ošetřovného jsou ve srovnání s již existující dávkou nemocenského pojištění – ošetřovným – stanoveny odlišné podmínky nároku na dávku, odlišný okruh osob s nárokem na dávku a odlišná doba, po kterou bude dávka náležet. Z toho důvodu se také rozšířil okruh dávek náležejících z NP o tuto další dávku.
Zásadní podmínkou nároku na dlouhodobé ošetřovné je, že ošetřující nemocensky pojištěná osoba (zaměstnanec, nebo osoba samostatně výdělečně činná), nevykonává po dobu poskytování dlouhodobé péče žádnou výdělečnou činnost, tedy ani činnost, která nezakládá účast na NP. Dlouhodobá péče je péče poskytovaná v domácím prostředí. Pokud je ošetřovaná osoba přijata do nemocnice, není nárok na dlouhodobé ošetřovné po dobu jejího celodenního pobytu v nemocnici, a to ani v případě, jestliže by byla ze strany ošetřující osoby nadále poskytována hospitalizované osobě v určitém rozsahu péče i po dobu hospitalizace.
Vzhledem k tomu, že poskytování dlouhodobé péče ošetřované osobě je namáhavé, neboť tato péče je ze strany pojištěnce poskytována v průběhu celého dne (tedy. i v noci) zákonodárce neumožňuje souběh dlouhodobé péče s výdělečnou činností. Není možno vykonávat ani zaměstnání, z něhož není zaměstnanec účasten NP, například na základě dohody o provedení práce s příjmem do 11 500 Kč měsíčně.
Novela provedená zákonem č. 395/2024 Sb. je značně rozsáhlá, pouze v samotném zákoně o nemocenském pojištění provádí 208 změn.
Změny se týkají zejména problematiky provádění nemocenského pojištění a oblastí souvisejících a obsahuje zejména tato hlavní opatření:
- zavedení elektronizace dávek nemocenského pojištění, s výjimkou nemocenského (zavedení tzv. e-neschopenky bylo provedeno s účinností od 1. ledna 2020 na základě zákona č. 164/2019 Sb.),
- zavedení ošetřovného pro osoby samostatně výdělečně činné, zahraniční zaměstnance a zaměstnance činné na základě dohody o provedení práce, dohody o pracovní činnosti za zaměstnání malého rozsahu, jednáli se o pracovní poměr nebo dohodu o pracovní činnosti v souvislosti se zavedením povinnosti platit pojistné na NP všem pojištěncům,
- změny při určování místní příslušnosti u zaměstnavatelů nově se přihlašujících do registru zaměstnavatelů u ČSSZ, nebo u zaměstnavatelů, kteří změní sídlo, nebo místo mzdové účtárny, nebo zřídí novou mzdovou účtárnu,
- úpravy a zpřesnění týkající se pojištění OSVČ a zaměstnanců.
Novela obsahuje i další dílčí úpravy týkající se provádění NP, které nelze přímo podřadit pod některé z uvedených okruhů. Nová právní úprava zahrnuje změny, které umožní zkrácení doby potřebné pro vyřizování žádostí o dávky NP zavedením elektronizace dávek a procesních postupů, a zjednoduší administrativu při provádění pojištění. Je třeba však zdůraznit, že změny provedené citovanou novelou č. 395/2024 Sb. nemění zásadní podmínky nároku na dávky a stanovení jejich výše.
Všechny tyto změny jsou zapracovány do komentářů příslušných ustanovení.
