Změny mají platit od roku 2026. V posledních dvou letech prochází daňová pravidla zaměstnaneckých benefitů turbulentním vývojem. V rámci legislativního procesu se chystá další změna, a to zpřísnění podmínek pro osvobození nepeněžních benefitů typu vstupů na sportoviště, kulturní akce a představení, využívání zdravotnických zařízení či obdobně využitelné body na benefitních kartách. Aktuální změně se dále věnuje Monika Lodrová, daňová poradkyně a partnerka poradenské společnosti BDO.
Zaměstnanecké benefity čeká zpřísnění
Změny mají platit od roku 2026. V posledních dvou letech prochází daňová pravidla zaměstnaneckých benefitů turbulentním vývojem. V rámci legislativního procesu se chystá další změna, a to zpřísnění podmínek pro osvobození nepeněžních benefitů typu vstupů na sportoviště, kulturní akce a představení, využívání zdravotnických zařízení či obdobně využitelné body na benefitních kartách. Aktuální změně se dále věnuje Monika Lodrová, daňová poradkyně a partnerka poradenské společnosti BDO. „Zákonodárci navrhují, aby se osvobození příjmu ve formě nepeněžních plnění na vyjmenované účely mohlo uplatnit výhradně na benefity poskytované nad rámec mzdy za práci. Záměrem je zabránit situacím, kdy zaměstnavatelé nahrazují část mzdy za práci právě těmito benefity, což má v podstatě za následek osvobození naturální mzdy od daně a pojistných odvodů,“ vysvětluje Monika Lodrová, vedoucí oddělení daně z příjmů fyzických osob v BDO.
Po dvou letech zásadních změn týkajících se daňových pravidel zaměstnaneckých benefitů, které vstupovaly v platnost postupně v letech 2024 a 2025 tak zákonodárci přišli s další úpravou. „Pokud poslanci stihnou novelu schválit poté, co ji vrátil k projednání Senát, účinnost nové úpravy nastane od ledna 2026,“ přibližuje dále Monika Lodrová.
Zákonodárci vysvětlují navrženou úpravu reakcí na judikaturu Nejvyššího správního soudu. „Finanční správa měla snahu doměřovat daň ze závislé činnosti v situaci, kdy došlo k nahrazení části mzdy za práci právě osvobozenými benefity. Dle jejího názoru nebylo záměrem ustanovení osvobozovat od daně naturální mzdu. Nejvyšší správní soud však tuto argumentaci odmítl v rozsudcích Sony DADC a TOKOZ s tím, že zákon mezi mzdou za práci a benefity nerozlišuje, používá souhrnný pojem příjem. Pokud jsou tedy splněny podmínky osvobození, může se aplikovat i na situaci, kdy je formou osvobozeného benefitu vyplácena část mzdy,“ komentuje Monika Lodrová z BDO.
„Zapojení Komory daňových poradců do změn daňových zákonů vnímám jako zásadní. Často zabrání nesystematickým úpravám a nezamýšleným efektům. Například v tomto případě – novou úpravu pro benefity zákonodárci navrhují pouze u tzv. ostatních benefitů typu vstupů na sportoviště, kulturní akce a představení, využívání zdravotnických zařízení či obdobně využitelné body na benefitních kartách.“ komentuje Monika Lodrová.
Úpravu benefitů navíc zákonodárci schválili jako přílepek nepříliš souvisejícího zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele (JMHZ), respektive doprovodných zákonů k JMHZ. Díky JMHZ budou zaměstnavatelé od příštího roku namísto přibližně 25 formulářů pro různé orgány veřejné správy podávat jednou měsíčně jen jedno hlášení na Českou správu sociálního zabezpečení.
„Navrhovaná úprava dává další důvod pro to, aby se zaměstnavatelé pečlivě věnovali nastavení benefitů tak, aby tato plnění naplňovala legální možnosti daňového zvýhodnění. Velmi časté změny týkající se benefitů v poslední době každopádně nijak pozitivně nepřispívají ke stabilitě v daňovém plánování firem a kladou další nároky na mzdová a účetní oddělení,“ uzavírá Monika Lodrová z BDO.
moneymag.cz
15.08.2025