Opět se blíží období, ve kterém mnozí z nás musí absolvovat nejnáročnější fázi naší profesní činnosti – sestavení účetní závěrky. Je třeba upozornit, že již několik let nedochází k zásadnějším změnám v procesu účetní závěrky, což jistě přispívá k prohloubení kvality sestavených závěrek. Naší snahou je formou bodů přispět k provedení jakési inventury vybraných kroků, na které bychom neměli zapomínat. Jedná se o případy, které nastávají před sestavením účetní závěrky, ale i po jejím sestavení. Pokusme se na následujících stránkách připomenout nejdůležitější kroky vztahující se (nejen) k této náročné aktivitě.

Nejdříve si připomeneme kritéria pro rozdělení účetních jednotek do jednotlivých kategorií a vysvětlíme rozdíl mezi účetní uzávěrkou a účetní závěrkou. Tyto pojmy se velice často zaměňují a i zkušení účetní je někdy používají chybně. Připomeneme si základní vnitropodnikové směrnice a z jakých legislativních norem vyplývá povinnost jejich vyhotovení.

 

Důležitou skutečností pro účetního pracovníka je znalost jednotlivých operací a jejich zařazení do správného účetního období. Tomuto problému se budeme věnovat v dalším bodu a pokusíme se výčtovým způsobem rozdělit účetní operace vztahující se k běžnému účetnímu období a již k novému účetnímu období.

Velice významná je oblast inventarizace majetku a závazků. Té se budeme věnovat poněkud podrobněji. Vymezíme si základní informace k tomuto procesu a v rámci dotazů budeme specifikovat inventurní soupisy a inventarizační rozdíly. K procesu účetní závěrky neodmyslitelně patří výpočet kurzových rozdílů, kterým se budeme věnovat v souvislosti s vazbou na jednotlivé účty.

 

Správné ocenění účetní závěrky se neobejde bez tvorby opravných položek. V konkrétním příkladu si naznačíme způsob účtování opravné položky k pohledávkám a zásobám.

Stanovení rozsahu účetní závěrky se taktéž neobejde bez vymezení účetní závěrky pro jednotlivé typy účetních jednotek. Zda sestavit účetní závěrku v plném rozsahu, ve zkráceném rozsahu včetně členění pohledávek na dlouhodobé a krátkodobé, či pouze ve zkráceném rozsahu, pochopíme z dalšího bodu.

Před vlastním uzavřením účetních knih je nezbytné proúčtovat i výši odložené daně či daňové povinnosti účetní jednotky. Stejně tak je nezbytné uvažovat, zda běžnou účetní závěrku ještě ovlivní události, které nastanou až po rozvahovém dni.

Povinnost nechat si ověřit účetní závěrku auditorem a proces schvalování účetní závěrky jsou další témata tohoto bloku.

 

Účetní jednotka musí vědět, zda pro ni platí povinnosti vypracování „zpráv“. Do našich dotazů a odpovědí jsme zařadili výroční zprávu, zprávu o vztazích a zprávu o platbách vládám. Základní informace se jistě hodí především v okamžiku, kdy budeme stát před rozhodnutím, zda se tato povinnost vztahuje i na naši účetní jednotku. Účetní je velice často povinen zpracovat, či alespoň se podílet, na vypracování rozborů účetní závěrky. K čemu a komu souží takovýto rozbor je uvedeno v závěrečném bodu.

Věříme, že následujících dvacet bodů pomůže účetním pracovníkům při rychlém dohledávání podrobností k vybraným skutečnostem vztahujícím se k účetní závěrce a navazujícím činnostem.

 

1. Jednotlivé kroky závěrkových prací

Účetní závěrka je delší proces, který musí vyústit v sestavení účetní závěrky.

O které závěrkové práce včetně navazujících činností se jedná?

Proces účetní závěrky je velice složitý. V rámci jejího sestavování však nesmíme zapomenout i na další záležitosti a navazující činnosti bezprostředně se k účetní závěrce vztahující, např.:

-         rozdělení účetních operací vztahujících se k běžnému účetnímu období a již k novému účetnímu období pro správné vykázání,

-         daňová analýza a výpočet daně,

-         události po rozvahovém dni a jejich správné vykázání,

-         sestavení výroční zprávy,

-         sestavení zprávy o vztazích,

-         sestavení zprávy o platbách vládám,

-         rozbor účetní závěrky,

-         audit,

-         schválení účetní závěrky,

-         zveřejnění účetní závěrky,

- archivace.

 

2. Kritéria pro mikro účetní jednotku

Společnost s ručením omezeným (Beta, s. r. o.), v letech 2017 až 2019 zařazená do kategorie mikro účetní jednotka, zjišťuje, zda splňuje podmínky a stále je zařazena do této kategorie. Za rok 2020 vykazuje tyto hodnoty: aktiva celkem = 8 mil. Kč, roční úhrn čistého obratu = 19,55 mil. Kč a průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období = 8.

Nemusí Beta, s. r. o., uvažovat o přeřazení do kategorie malá účetní jednotka?

Mikro účetní jednotkou je ta, která k rozvahovému dni nepřekračuje alespoň 2 z uvedených hraničních hodnot:

a) aktiva celkem 9 000 000 Kč,

b) roční úhrn čistého obratu 18 000 000 Kč,

c) průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 10.

Společnost s ručením omezeným (Beta, s. r. o.) stále patří do kategorie mikro účetní jednotky. V roce 2020 překračuje hodnoty pouze v rámci ročního úhrnu čistého obratu.

 

1.        Vymezení účetní závěrky

Ke správnému sestavení účetní závěrky jsou nezbytné znalosti o typech účetní závěrky, podle kterých se rozsah účetní závěrky určuje.

Jaký je rozsah účetní závěrky?

 

Rozdělme účetní závěrku na jednotlivé výkazy s uvedením povinností jednotlivých typů účetních jednotek:

Rozvahu:

·         v plném rozsahu sestavuje:

-         velká účetní jednotka,

-         střední účetní jednotka,

-         malá účetní jednotka s povinným auditem,

-         mikro účetní jednotka s povinným auditem,

•  ve zkráceném rozsahu (včetně členění pohledávek na dlouhodobé a krátkodobé) sestavuje:

-        malá účetní jednotka bez povinného auditu,

•  ve zkráceném rozsahu sestavuje:

-        mikro účetní jednotka bez povinného auditu.

Výkaz zisku a ztráty:

•  v plném rozsahu sestavuje:

-         obchodní společnost, a dále:

-         velká účetní jednotka,

-         střední účetní jednotka a

-         malá účetní jednotka s povinným auditem,

-         mikro účetní jednotka s povinným auditem,

•  ve zkráceném rozsahu sestavuje:

-        malá účetní jednotka v případě, že není obchodní společností, nemá povinnost auditu,

-        mikro účetní jednotka v případě, že není obchodní společností, nemá povinnost auditu.

Přílohu sestavují:

• všechny účetní jednotky dle § 39 vyhlášky pro podnikatele,
• malé účetní jednotky s povinností auditu a mikro účetní jednotky s povinností auditu dle § 39 a § 39a vyhlášky pro podnikatele,
• střední účetní jednotky dle § 39 a § 39b vyhlášky pro podnikatele,
• velké účetní jednotky dle § 39 a § 39b a § 39c vyhlášky pro podnikatele.

Přehled o peněžních tocích:

sestavují všechny účetní jednotky (kromě výjimek uvedených dále):

• malé účetní jednotky s povinností auditu,
• mikro účetní jednotky s povinností auditu,
• banky, spořitelny a úvěrní družstva,
• pojišťovny a zajišťovny,
• penzijní společnosti.

Vybrané účetní jednotky sestavují při splnění podmínky § 20 odst. 1 písm. c) body 1 a 2 zákona o účetnictví.

Přehled o změnách vlastního kapitálu:

sestavují všechny účetní jednotky (kromě výjimek uvedených dále):

- malé účetní jednotky s povinností auditu,

- mikro účetní jednotky s povinností auditu.

Vybrané účetní jednotky sestavují při splnění podmínky § 20 odst. 1 písm. c) body 1 a 2 zákona o účetnictví.

 

3. Rozdíl mezi účetní uzávěrkou a účetní závěrkou

Existuje rozdíl mezi účetní uzávěrkou a účetní závěrkou.

Je předmětné tvrzení správné?

Účetní uzávěrka znamená technické uzavření účtů, jinými slovy přeúčtování konečných zůstatků, buď na rozvahový závěrečný účet 702, nebo v případě nákladových a výnosových účtů (výsledkových účtů) na účet 710. Tato transakce je obvykle nastavena v účetním softwaru, který provádí účetní uzávěrku automaticky. Z praktického hlediska je vhodné (alespoň na začátku používání daného softwaru) prověřit správnost provádění této transakce. Zákon č. 563/­1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o účetnictví“) uvádí v § 17 odst. 2, že pokud není v zákoně o účetnictví stanoveno jinak, účetní jednotky uzavírají účetní knihy

a) ke dni zániku povinnosti vést účetnictví,

b) k poslednímu dni účetního období,

c) ke dni předcházejícímu dni vstupu do likvidace,

d) ke dni zrušení bez likvidace s výjimkou přeměn,

e) ke dni předcházejícímu dni, kterým nastanou účinky rozhodnutí o úpadku nebo ke kterému nastanou účinky rozhodnutí soudu o přeměně reorganizace v konkurs,

f) ke dni, kterým nastanou účinky zrušení konkursu,

g) ke dni předcházejícímu dni, kterým nastanou účinky schválení reorganizačního plánu,

h) ke dni, kterým nastanou účinky splnění reorganizačního plánu,

i)  ke dni, kterým nastanou účinky splnění plánu oddlužení, nebo

j)  ke dni, ke kterému stanoví povinnost uzavřít účetní knihy nebo sestavit účetní závěrku zvláštní právní předpis.

Bližší podrobnosti k tomuto procesu pak najdeme v Českém účetním standardu č. 002 – Otevírání a uzavírání účetních knih.

Účetní závěrka je v zákoně o účetnictví definována v § 18 jako nedílný celek, který tvoří rozvaha (bilance), výkaz zisku a ztrát a příloha. Účetní závěrka obchodních společností zahrnuje i přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu.

Rozeznáváme tři druhy účetních závěrek. Nejčastější je účetní závěrka, které se také říká řádná účetní závěrka. To je ta nejběžnější účetní závěrka, kterou každá účetní jednotka sestavuje na konci účetního období a použije pro to naprosto všechny standardní závěrkové postupy. Vedle řádné účetní závěrky existuje i mimořádná účetní závěrka. Mimořádná účetní závěrka se sestavuje také za pomoci všech standardních závěrkových postupů, stejně jako řádná účetní závěrka.

Rozdíl mezi řádnou a mimořádnou účetní závěrkou je v datu, ke kterému se sestavuje. Mimořádná účetní závěrka se sestavuje k jinému než k poslednímu dni účetního období. Dále se lze setkat i s mezitímní účetní závěrkou, která se sestavuje v případech, kdy to vyžadují zvláštní právní předpisy. Účetní jednotky sestavují mezitímní účetní závěrku v průběhu účetního období i k jinému okamžiku než ke konci rozvahového dne a při jejím sestavování se neuzavírají účetní knihy a inventarizaci provádějí jen pro účely vyjádření ocenění dle § 25 odst. 3 zákona o účetnictví (zahrnují jen zisky, které byly k rozvahovému dni dosaženy, a berou v úvahu všechna předvídatelná rizika a možné ztráty, které se týkají majetku a závazků a jsou jim známy do okamžiku sestavení účetní závěrky, jakož i všechna snížení hodnoty bez ohledu na to, zda je výsledkem hospodaření účetního období zisk nebo ztráta).

 

4. Inventarizační rozdíly

Výsledkem inventarizace jsou často inventarizační rozdíly.

Co se rozumí inventarizačními rozdíly?

Inventarizačními rozdíly se rozumí rozdíly mezi skutečným stavem a stavem v účetnictví, které nelze prokázat způsobem stanoveným tímto zákonem, kdy:

a) skutečný stav je nižší než stav v účetnictví a rozdíl se označuje jako manko, popřípadě schodek u peněžních hotovostí a cenin, nebo

b) skutečný stav je vyšší než stav v účetnictví a rozdíl se označuje jako přebytek.

Zákon o daních z příjmů v § 25 odst. 2 definuje manko jako inventarizační rozdíl, kdy skutečný stav je nižší než účetní.

Je nezbytné upozornit (a často se na to zbytečně zapomíná), že mankem nejsou technologické a technické ztráty vznikající např. rozprachem, vyschnutím v rámci technologických úbytků ve výrobním, zásobovacím a odbytovém procesu. Jde o tzv. ztráty v rámci přirozených úbytků zásob. Toto je účetní pohled. Z hlediska zákona o daních z příjmů se za manka nepovažují technologické a technické úbytky a úbytky vyplývající z přirozených vlastností zásob vznikajících např. rozprachem, sesycháním v rámci technologických úbytků ve výrobním, zásobovacím a odbytovém procesu (přirozené úbytky zásob materiálu, zboží, nedokončené výroby, polotovarů a hotových výrobků), ztratné v maloobchodním prodeji a nezaviněné úhyny zvířat, které jsou pro účely zákona o daních z příjmů hmotným majetkem, a to do ekonomicky zdůvodněné normy přirozených úbytků a ztratného stanoveného poplatníkem. I v tomto případě, jak jsme se již výše zmínili, je velice významná vnitropodniková směrnice, ve které jsou uvedeny podmínky dané pro konkrétní účetní jednotku. Při tvorbě této písemnosti je třeba mít na paměti, že správce daně může posoudit, zda výše stanovené normy odpovídá charakteru činnosti poplatníka a jde o obvyklou výši norem jiných poplatníků se shodnou nebo obdobnou činností. Pokud tomu tak není, správce daně o zjištěný rozdíl upraví základ daně.

 

Rozpoznané inventurní rozdíly by měla dílčí inventarizační komise vypořádat. Pod tímto pojmem rozumíme, že je nezbytné rozhodnout o:

o    způsobu jejich zúčtování,

o    vymáhání mank (od osob, které mají podepsánu dohodu o odpovědnosti),

o    způsobu náhrady případných škod zjištěných v rámci inventarizace.

Zodpovědné osoby – v praxi se obvykle sestavují dílčí inventarizační komise – musí za svůj svěřený úsek jednotlivých druhů majetku a závazků vyčíslit inventarizační rozdíly.

 

Více již najdete v měsíčníku 1000 řešení 1-2/2021.

 

S ohledem na uzavření prvních stupňů základních škol v ČR dne 14. 10. 2020, budou moci rodiče dětí mladších 10 let žádat o ošetřovné z důvodu uzavření školy. Dne 30. října 2020 byl ve Sbírce zákonů publikován zákon č. 438/2020 Sb., o úpravách poskytování ošetřovného v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii a o změně zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění  pozdějších předpisů. Jaká bude nová úprava ošetřovného?

 

V souvislosti s výskytem koronaviru označovaného jako SARS CoV-2, k ochraně obyvatelstva a prevenci nebezpečí vzniku a rozšíření onemocnění COVID-19 způsobené tímto koronavirem došlo od 11. března 2020 k uzavření základních škol a v měsících březnu a dubnu k uzavírání školských zařízení nebo zvláštních dětských zařízení, popřípadě jiných obdobných zařízení pro děti, v jehož denní nebo týdenní péči dítě jinak je, a k uzavírání zařízení sociálních služeb (např. denní stacionáře). Na toto uzavírání, které bylo dlouhodobého charakteru (od března do června 2020), reagovalo Ministerstvo práce a sociálních přijetím některých dočasných úprav k ošetřovnému upravenému v ustanovení § 39 zákona č. 187/­2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zpracováním zákona č. 133/­2020 Sb., ve znění zákona č. 230/­2020 Sb. a zákona č. 255/­2020 Sb.

Platnost opatření podle tohoto zákona skončila dnem 30. června 2020. Právní úprava finančního zabezpečení rodičů po několik měsíců pečujících o menší děti byla založena na zásadě, že těmto rodičům bude po dobu péče o dítě poskytována dávka nemocenského pojištění – ošetřovné – avšak za modifikovaných podmínek proti „obvyklému“ stavu.

 

Nejvýraznějšími odchylkami byly možnosti pobírat ošetřovné:

•    při péči o širší okruh osob (dětí), neboť došlo k rozšíření definice dětského zařízení o zařízení, která byla pro účely ošetřovného považována za dětské /­ školské zařízení, z důvodu jejichž uzavření bylo poskytováno ošetřovné (např. denní stacionáře), a ošetřovné bylo poskytováno osobám ve stupni závislosti bez ohledu na věk v těchto zařízeních umístěných,

•    po celou dobu, po kterou trvalo uzavření zařízení nebo školy z důvodu mimořádného opatření při epidemii, nejdéle však do 30. června 2020,

•    když zaměstnanec neumístil dítě do otevřené školy, školského zařízení nebo zvláštního dětského zařízení, popřípadě jiného obdobného zařízení pro děti, v jehož denní nebo týdenní péči dítě jinak je, s ohledem na možnost ohrožení jeho zdraví nebo zdraví jiných osob, které žijí s dítětem v domácnosti, v důsledku výskytu koronaviru označovaného jako SARS CoV-2 nebo z jiných vážných důvodů (např. pro výrazné omezení kapacity nebo provozní doby zařízení pro děti nebo školy),

•    od 1. dubna 2020 do 30. června 2020 ve výši denního vyměřovacího základu za kalendářní den 80 % (podle „obecné“ úpravy je 60 %),

•    z důvodu péče o dítě ve věku od 10 let, které nedovršilo 13 let věku,

•    při opakovaném střídání dvou oprávněných (podle „obecné“ úpravy se mohou vystřídat pouze jednou),

•    u zaměstnanců činných na základě dohody o pracovní činnosti a dohody o provedení práce účastných nemocenského pojištění.

 

Důvod nové úpravy

V současné době Česká republika čelí nástupu dalšího ataku koronavirové epidemie. Bez ohledu na to, zda bude mít charakter celostátní, nebo bude pouze o lokálního charakteru („dočasná ohniska“), bude zřejmě znovu docházet k vyhlašování protiepidemických opatření spočívajících mj. v uzavření školských zařízení nebo zvláštních dětských zařízení, popřípadě jiných obdobných zařízení pro děti, v jehož denní nebo týdenní péči dítě jinak je, (dále jen „zařízení pro děti“) a škol, do které dítě chodí, nebo jejich částí, přičemž doba jejich uzavření se bude řídit příslušným opatřením orgánu krizového řízení, Ministerstva zdravotnictví nebo krajské hygienické stanice. Nicméně i když nedojde k uzavření celého zařízení pro děti nebo školy, lze očekávat při výskytu dočasných ohnisek regulaci počtu přítomných dětí, což dětem znemožní v některých dnech docházku do tohoto zařízení nebo školy s nutností zajistit péči o tyto děti rodinou. Pro tyto děti bude ve skutečnosti takové zařízení uzavřeno.

 

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

na tuto možnost reagovalo novelou školského zákona (zákona č. 564/­2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů), která byla provedena zákonem č. 349/­2020 Sb., na základě které je škola povinna automaticky poskytnout dětem, žákům nebo studentům vzdělávání distančním způsobem, pokud nebude možná osobní přítomnost většiny dětí, žáků nebo studentů z nejméně jedné třídy, studijní skupiny nebo oddělení ve škole z důvodu krizového opatření vyhlášeného v souvislosti s krizovým stavem podle krizového zákona, z důvodu nařízení mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví nebo krajské hygienické stanice podle zákona o ochraně veřejného zdraví nebo z důvodu nařízení karantény.

 

Stejně jako MŠMT řeší, jak zajistit výuku při vyhlášení krizového opatření nebo nařízení mimořádného opatření spočívajícího v zákazu osobní přítomnosti žáků /­ studentů ve školách při výuce, je nutno z hlediska působnosti MPSV zajistit, aby rodiče dětí, na něž krizová /­ mimořádná opatření dopadnou, při delší nepřítomnosti v zaměstnání z důvodu péče o tyto děti nezůstali bez finančních prostředků. Současná dávka – ošetřovné – tak, jak je upravena v zákoně o nemocenském pojištění tuto funkci zcela neplní, neboť se poskytuje nejdéle po dobu 9 kalendářních dnů ve většině případů a po dobu 16 kalendářních dnů, jde-li o osamělého zaměstnance, který má v trvalé péči aspoň jedno dítě ve věku do 16 let, které neukončilo povinnou školní docházku (tuto dobu ani nelze přerušit). Protože lze očekávat, že (přinejmenším) mimořádná opatření Ministerstva zdravotnictví nebo orgánů hygieny budou vyhlašována za současné epidemiologické situace častěji, než tomu bylo doposud, je potřebné přijmout právní úpravu, která na tyto situace pamatuje a řeší je.

 

Navrhuje se proto, aby zaměstnanec byl po dobu své nepřítomnosti v práci při uzavření školy, školského zařízení a zařízení pro osoby závislé na péči (stacionáře) zabezpečen ošetřovným po celou dobu uzavření tohoto zařízení. Vychází se přitom z úprav obsažených v zákoně č. 133/­2020 Sb. a z praktických zkušeností s aplikací tohoto zákona, který podstatně pomohl ve finančním zabezpečení rodin s malými dětmi.

 

Navrhují se zejména tato opatření:

•    prodloužit podpůrčí dobu pro poskytování dávky z 9 kalendářních dnů, resp. 16 kalendářních dnů při osamělosti rodiče, na celou dobu uzavření školy nebo její části z důvodu trvání mimořádného opatření,

•    poskytovat ošetřovné i zaměstnancům činným na základě dohody o pracovní činnosti a dohody o provedení práce,

•    nárok na ošetřovné bude i na dítě, které má nařízenou karanténu.

 

Zároveň se jednoznačně se stanoví období, za které se ošetřovné neposkytuje, například po skončení zaměstnání, v době školních prázdnin, ředitelského volna nebo při omezení výuky v jednotlivých dnech. Navrhované úpravy jsou přitom vázány na školní rok 2020/­2021, tj. končí dnem 30. června 2021.

S ohledem na zkušenost z koronavirové krize v měsících březnu až červnu 2020 se také navrhuje zjednodušení administrativních procesů předávání dokumentů potřebných pro výplatu dávek, neboť se jeví některé současné praktické aspekty uplatňování a výplaty ošetřovného jako administrativně náročné a veřejností obtížně akceptovatelné. Jedním z těchto aspektů je (ihned na začátku procesu žádosti o dávku) potřeba vystavení potvrzení příslušného školského zařízení o skutečnosti, že je uzavřeno a že uvedené dítě je v tomto zařízení umístěno, kdy příslušný rodič (žadatel o dávku) musí nejprve požádat školské či obdobné zařízení o vystavení tohoto potvrzení, převzít jej, vyplnit další potřebné údaje a až následně tiskopis předat zaměstnavateli. Jedná-li se o školské zařízení s velkým počtem žáků a k jeho uzavření dojde v krátkém časovém intervalu i vícekrát za sebou, jeví se míra administrativní zátěže i na straně školských zařízení jako nadále obtížně obhajitelná.

 

Všeobecně rozšířený postup školských zařízení praktikovaný v jarních měsících roku 2020, vyvolaný reálnou celospolečenskou potřebou, kdy k vystavení potvrzení docházelo pouze elektronicky (bez zaručeného elektrického podpisu) a bylo zasíláno rodičům prostým
e-mailem, se přitom za současné legislativní úpravy jeví být na hraně souladu s právní úpravou.

 

S ohledem na výše uvedené se navrhuje potvrzení školského zařízení o jeho uzavření z procesu žádosti o dávku zcela vypustit a nahradit jej čestným prohlášením žádajícího rodiče, s předpokladem oprávnění ke kontrole této skutečnosti ze strany příslušné okresní správy sociálního zabezpečení v případě vzniku pochybností o pravdivosti tohoto prohlášení.

 

Druhým zásadním praktickým aspektem je zjednodušení požadavků na formální náležitosti žádosti o dávky nemocenského pojištění, kdy zákon o nemocenském pojištění (subsidiárně správní řád) připouští pouze listinnou formu žádosti. V praxi to znamená, že vyplněnou žádost, např. o ošetřovné, musí zaměstnanec (žadatel) nejprve vyplněnou a podepsanou fyzicky předat svému zaměstnavateli a tento ji opět fyzicky předat příslušné okresní správě, přesto, že ostatní dokumenty zpravidla zasílá elektronicky; přílohu k žádosti o dávku je zaměstnavatel povinen zaslat přitom přímo elektronicky. Tím se fakticky dostává do situace, kdy část podkladů k dávce téhož zaměstnance zasílá povinně elektronicky a část podkladů předkládá povinně listinné formě.

 

Navrhuje se proto s cílem zjednodušit procesy předávání dokumentů, a tím zpřehlednit a potenciálně i urychlit vyřizování žádosti o dávky, zaslání žádosti o dávku nemocenského pojištění zaměstnavatelem příslušné okresní správě sociálního zabezpečení kvalifikovaným způsobem i ve formě kopie žádosti nebo podkladu s tím, že originál žádosti, který zaměstnavatel povinně uschová, může být ex post při kontrole ze strany příslušné okresní správy sociálního zabezpečení na zaměstnavateli vyžádán.

 

Obecná ustanovení zákona

Jak jsme uvedli výše, v souvislosti s epidemií onemocnění COVID-19 byla v březnu 2020 přijata řada opatření, a to i v oblasti sociální. Na úseku dávek nemocenského pojištění se jednalo o zákon č. 133/­2020 Sb., o některých úpravách v sociálním zabezpečení v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020, který přinesl speciální a dočasnou úpravu týkající se ošetřovného z nemocenského pojištění. Situace ohledně onemocnění COVID-19 však je v současné době taková, že toto onemocnění neustoupilo a lze předpokládat, že toto onemocnění bude nadále ještě alespoň po určitou dobu významně ovlivňovat situaci ohledně zabezpečení péče o malé a menší děti v důsledku uzavírání škol nebo jednotlivých tříd či oddělení. Je proto potřebné přijmout i opatření v sociální oblasti, tj. na úseku nemocenského pojištění, pokud jde o poskytování ošetřovného; ošetřovné se bude poskytovat podle zákona o nemocenském pojištění s úpravami podle navrhovaného zákona.

 

Ustanovení § 1 zároveň vymezuje pojem „mimořádná opatření při epidemii“. Navrhuje se přesně specifikovat, která jednotlivá opatření se rozumí mimořádnými opatřeními při epidemii pro účely tohoto zákona, a vázat nároky vzniklé podle tohoto zákona pouze na dobu platnosti těchto opatření. Navrhované úpravy jsou přitom vázány na školní rok 2020/2021, tj. končí nejpozději dnem 30. června 2021. Vychází se též z předpokladu, že pandemie takového rozsahu, které společnost aktuálně čelí, bude postupně slábnout, popř. bude vyvinuta účinná očkovací látka.

 

Zákon rozšiřuje se pojem „nařízení příslušného orgánu“ o uzavření dětského zařízení nebo školy tak, aby se za toto nařízení považovalo též opatření podle školských předpisů o uzavření z důvodu onemocnění COVID-19, neboť v některých případech dochází k uzavření na základě tohoto opatření, nikoliv příslušného orgánu (zejm. orgánu ochrany veřejného zdraví); tím se umožňuje reagovat na situaci uzavření vzniklou např. v důsledku nemožnosti zajistit chod zařízení nebo školy nikoliv pro karanténu ve škole, ale pro karanténu učitelů, přičemž důvod pro tuto karanténu nemusel nastat v důsledku onemocnění ve škole, ale nastal mimo školu.

Dále byl rozšířen okruh zařízení, jejichž uzavření zakládá nárok na dávku, o zařízení určené pro péči o osoby, které jsou závislé na pomoci jiné osoby aspoň ve stupni I (lehká závislost) podle zákona o sociálních službách. Ustanovení míří zejména na denní a týdenní stacionáře, které pečují o osoby v nějakém stupni závislosti podle zákona o sociálních službách a jejichž uzavření (např. obdobně jako tomu na jaře 2020 na základě krizového opatření vlády a později mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví) vyvolá potřebu zajistit péči o tyto osoby.

Ošetřovné bude poskytováno i nemocensky pojištěným zaměstnancům činným na základě dohody o pracovní činnosti (včetně výkonu zaměstnání malého rozsahu) a dohody o provedení práce. Důvodem tohoto rozšíření okruhu osob, které budou mít nárok na ošetřovné v době platnosti mimořádných opatření při epidemii, jsou zkušenosti získané v průběhu jara 2020, kdy se ukázalo, že i tyto osoby je nutné, pokud pečují o dítě z důvodu přijatých mimořádných opatření při epidemii, s ohledem na délku jejich trvání finančně zabezpečit.

 

NÁROK NA OŠETŘOVNÉ má podle této úpravy též zaměstnanec, který nemůže vykonávat v zaměstnání práci z důvodu péče o nezaopatřené dítě, které je závislé na pomoci jiné osoby aspoň ve stupni I (lehká závislost) podle zákona o sociálních službách a nemůže navštěvovat školu z důvodu jejího uzavření na základě mimořádného opatření při epidemii.

Nárok má též zaměstnanec z důvodu péče o osobu, která je závislá na pomoci jiné osoby alespoň ve stupni I (lehká závislost) podle zákona o sociálních službách, bylo-li zařízení určené pro péči o tyto osoby uzavřeno na základě mimořádného opatření při epidemii, nebo kdy z těchto důvodů tato osoba nemůže navštěvovat toto zařízení (nařízení karantény v přímé souvislosti s onemocněním COVID-19). Ustanovení míří zejména na denní a týdenní stacionáře, které pečují o uvedené osoby a jejichž uzavření (např. obdobně jako tomu bylo na jaře 2020 na základě krizového opatření vydaného vládou a později mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví) vyvolá potřebu zajistit péči o tyto osoby. U těchto osob není stanoven limit věku jako u dětí, neboť potřeba péče je založená na jejich dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu.

 

Zaměstnanec činný na základě dohody o pracovní činnosti nebo na základě dohody o provedení práce a zaměstnanec vykonávající zaměstnání malého rozsahu, kteří nejsou účastni nemocenského pojištění v kalendářním měsíci, v němž vznikla potřeba péče, mají nárok na ošetřovné též, pokud byli účastni nemocenského pojištění aspoň ve třech kalendářních měsících bezprostředně předcházejících kalendářnímu měsíci, v němž vznikla potřeba péče.

 

Jednoznačně se stanoví období, za které se ošetřovné neposkytuje, například po skončení zaměstnání, v době školních prázdnin nebo ředitelského volna. Důvodem tohoto ustanovení jsou zkušenosti získané při aplikaci zákona č. 133/2020 Sb., kdy vznikaly výkladové nejistoty, zda v uvedené dny ošetřovné náleží, či nikoli. Navrhuje se ošetřovné nevyplácet v době školních prázdnin i jiného volna, kdy je omezena výuka z jiného důvodu než z důvodu mimořádných opatření při epidemii, neboť za těchto okolností by rodič dítěte musel i jinak zajistit péči dítěte bez nároku na ošetřovné podle zákona o nemocenském pojištění. Při určení období školních prázdnin a volných dnů ve školním roce (ředitelské volno) se vychází z § 24 školského zákona a vyhlášky č. 16/­2005 Sb., o organizaci školního roku.

 

Ošetřovné se nevyplácí za dny pracovního klidu v kalendářním týdnu, pokud zaměstnanci v tomto týdnu nevznikl nárok na výplatu ošetřovného ani za 1 kalendářní den, který měl být pro zaměstnance pracovním dnem v kalendářním týdnu a v němž potřeba péče trvala.

 

Podpůrčí doba pro poskytování dávky se prodlužuje z 9 kalendářních dnů, resp. 16 kalendářních dnů při osamělosti rodiče, na celou dobu uzavření školy nebo její části z důvodu trvání mimořádného opatření. Standardní podpůrčí doba stanovená pro ošetřovné zákonem o nemocenském pojištění je s ohledem na průběh epidemie a zejména délku doby, na kterou jsou přijatá mimořádná opatření při epidemii, příliš krátká. Při dlouhodobějším uzavření škol a jiných zařízení, popř. karanténě je ovšem třeba zajistit péči o děti, resp. osoby, které do uzavřených zařízení nemohou docházet.

V rámci podpůrčí doby je možné vystřídání se v péči, a to i vícekrát, přičemž vystřídání není možné v jednom kalendářním dnu; podmínky nároku na ošetřovné a rozhodné období se přitom u každého oprávněného posuzují ke dni prvního převzetí péče.

 

Ošetřovné se bude vyplácet ve výši 70 % (podle zákona č. 133/­2020 Sb. to bylo 80 %) denního vyměřovacího základu.

 

Ošetřovné a důchodové pojištění

Navrhuje se, aby o dobu, po kterou bude poskytováno ošetřovné podle navrhovaného zákona (jak pokud jde o podpůrčí dobu, tak i o rozšířený okruh dětí, o které bude pečováno), byl rozšířen okruh vyloučených dob ve smyslu ustanovení § 16 odst. 4 písm. a) zákona o důchodovém pojištění. To se projeví také při aplikaci souvisejících ustanovení zákona o důchodovém pojištění, tedy ustanovení § 11 odst. 2 věty první, které řeší institut tzv. omluvných důvodů jako jedné z podmínek pro získání účasti na důchodovém pojištění, a ustanovení § 34 odst. 2 věty poslední, které řeší institut tzv. „odečítaných dob“ při posuzování podmínek nároku na zvýšení starobního důchodu po vzniku nároku na starobní důchod či nároku na jeho výplatu.

 

Více již najdete v měsíčníku Práce a mzdy bez chyb, pokut a penále 2/2021.

 

Ke kterým datům platí pojistné zaměstnavatelé a osoby bez zdanitelných příjmů a jak jsou povinny platit zálohy na pojistné OSVČ? Z jakého důvodu je pro zaměstnavatele a osoby bez zdanitelných příjmů důležité datum 21. září 2020? Jakým způsobem uplatňují zdravotní pojišťovny své pohledávky a které pohledávky nevymáhají?

 

Průvodním jevem současné složité ekonomické situace je nárůst dlužníků i ve zdravotním pojištění. Zaměstnavatelé ztrácejí zakázky, jsou nuceni omezovat výrobu, poklesl zájem o poskytované služby. Podobné projevy registrujeme i u podnikatelské sféry, kdy podnikatelé platí pojistné jednak sami jako OSVČ, jednak za své zaměstnance, pokud je mají. Speciální skupinu plátců (a taktéž i možných dlužníků) pak představují osoby bez zdanitelných příjmů.

 

Které subjekty jsou povinny platit pojistné na zdravotní pojištění?

Pomineme-li stát, hradící zdravotním pojišťovnám měsíčně pojistné za tzv. „státní pojištěnce“, jsou skupinami plátců:

a)  hromadní plátci pojistného, tedy zaměstnavatelé (za sebe a za své zaměstnance)

b)  samoplátci, mezi které řadíme:

•    osoby samostatně výdělečně činné,

•    osoby bez zdanitelných příjmů.

 

Tito plátci jsou – mimo výjimek, aktuálně daných zákonem č. 134/2020 Sb. – povinni hradit pojistné (OSVČ zálohy na pojistné) pravidelně každý měsíc.

Zaměstnavatelé platí pojistné za zaměstnance nejpozději do 20. dne následujícího kalendářního měsíce na účet určený pro hromadné platby pojistného. Pojistné činí 13,5 % z vyměřovacího základu zaměstnance, případně i s potřebou dodržet minimální vyměřovací základ nebo jeho poměrnou část (§ 3 odst. 4 – 10 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění p.p.).

 

OSVČ jako jediná ze skupin plátců platí pojistné formou záloh (je-li to zákonnou povinností) a případného doplatku pojistného po podání Přehledu. Zálohy na pojistné se platí za příslušný kalendářní měsíc nejpozději do osmého dne následujícího kalendářního měsíce. Pro úhradu případného doplatku pojistného je určena lhůta do osmi dnů po dni, ve kterém byl, popřípadě měl být, podán Přehled OSVČ. I u podnikatelské sféry platí minimální vyměřovací základ – výjimkou jsou v tomto směru pouze situace, kdy toto minimum nemusí být dodrženo nebo se v rámci rozhodného období kalendářního roku snižuje na poměrnou část za podmínek definovaných v § 3a, odst. 3 a 4 zákona č. 592/1992 Sb.

 

Osobou bez zdanitelných příjmů je pojištěnec s trvalým pobytem na území České republiky, který:

•    nemá svoji účast v systému veřejného zdravotního pojištění krytou některou z variant výdělečné činnosti (zaměstnání nebo podnikání ve smyslu právních předpisů platných ve zdravotním pojištění) a 

•    není osobou, za kterou platí pojistné stát (např. poživatelé některého z důchodů, nezaopatřené děti, ženy na mateřské nebo osoby na rodičovské dovolené, uchazeči o zaměstnání apod. – blíže viz ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., ve znění p.p.) a ani

•    není vyňat z českého systému veřejného zdravotního pojištění, nejčastěji buď z důvodu výkonu výdělečné činnosti podle koordinačních nařízení Evropské unie č. 883/2004 a 987/2009 nebo s využitím institutu dlouhodobého pobytu v cizině.

 

Pokud je pojištěnec v průběhu kalendářního měsíce alespoň jeden den registrován u zdravotní pojišťovny buď jako zaměstnanec nebo jako OSVČ nebo je zařazen v některé ze skupin osob, za které platí pojistné stát, není (resp. nemůže být) v tomto měsíci osobou bez zdanitelných příjmů. Pojistné ve výši 13,5 % z minimální mzdy je u osoby bez zdanitelných příjmů splatné ve stejných lhůtách jako záloha na pojistné u OSVČ – tj. za příslušný kalendářní měsíc do osmého dne následujícího kalendářního měsíce.

 

Platby, dluhy, promlčecí doba

Pro správné provedení platby je rozhodující datum připsáním úhrady na příslušný účet zdravotní pojišťovny, určený pro hromadné nebo individuální plátce, nebo platba v hotovosti na pokladně zdravotní pojišťovny. Neprovedení úhrady v souladu se zákonem zakládá nárok zdravotní pojišťovny na penále, jehož sazba činí 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení.

 

Všichni výše uvedení plátci se reálně mohou stát dlužníky zdravotních pojišťoven. To v situaci, kdy pojistné nebo zálohu na pojistné:

-        uhradí opožděně,

-        uhradí v nižší částce, než jak je stanoveno,

-        hradí kombinací obou těchto chybných postupů,

-        neuhradí vůbec.

 

Pokud plátce některým z těchto způsobů poruší tuto důležitou zákonnou povinnost, pak zdravotní pojišťovna evidovanou pohledávku na pojistném (a návazně na dlužném penále) uplatňuje. To znamená, že v první fázi požaduje po plátci úhradu pohledávky dobrovolně. Jestliže plátce tento odůvodněný požadavek nesplní, nastupují mechanismy, na jejichž základě jsou pohledávky zdravotní pojišťovnou vyměřeny a v případě nezaplacení posléze vymáhány. Zdravotní pojišťovny si nemohou vybrat, kterým plátcům dlužné pojistné a penále vyměří, a kterým nikoli. V ustanovení § 8 odst. 5 zákona č. 48/1997 Sb. je uvedeno, že nezaplatí-li plátce pojistného pojistné ve stanovené výši a včas, je příslušná zdravotní pojišťovna povinna vymáhat na dlužníkovi jeho zaplacení včetně penále. Veškeré pohledávky a závazky jsou ve zdravotním pojištění řešeny v rámci desetileté promlčecí doby.

 

Postupy zdravotních pojišťoven

Není-li pohledávka zdravotní pojišťovny uhrazena dobrovolně, postupují zdravotní pojišťovny ve dvou liniích.

1)  Platební výměry

Z moci úřední zahájí zdravotní pojišťovna v předmětné věci správní řízení a následně vydá platební výměr. Platební výměr obsahuje výrokovou část, odůvodnění a poučení účastníků.

2)  Výkazy nedoplatků

Ve věcech uplatňování dlužných pohledávek na pojistné a penále mohly do 31. 7. 2004 rozhodovat zdravotní pojišťovny výhradně platebními výměry.

 

Novelou zákonů o zdravotním pojištění č. 438/2004 Sb. je s účinností od 1. 8. 2004 umožněno zdravotním pojišťovnám předepsat dlužné pojistné a penále rovněž výkazem nedoplatků, na který se nevztahují obecné předpisy o správním řízení. Účelem zavedení institutu výkazu nedoplatků, jenž je upraven v ustanovení § 53 zákona č. 48/1997 Sb., bylo zefektivnění výběru a vymáhání dlužného pojistného a penále. Výkazem nedoplatků předepíší zdravotní pojišťovny plátci pojistného dlužné pojistné a penále, které je nesporné. Za nesporné lze považovat takové pojistné a penále, o kterém lze důvodně předpokládat, že jej plátce nezpochybní co do důvodu a výše.

 

Jaké má plátce – dlužník možnosti?

Zdravotní pojišťovna neodpustí (ani nepromine) plátci úhradu pojistného, které je podle zákona povinen zaplatit v příslušné částce a ve lhůtách výše uvedených.

 

V důsledku pandemie koronaviru jsou zákonem č. 134/2020 Sb. zvýhodněni:

•    zaměstnavatelé tím způsobem, že pojistné za zaměstnance za kalendářní měsíce březen – srpen 2020 mohli bez penále uhradit nejpozději dne 21. 9. 2020,

•    podnikatelé, kteří nemuseli za březen – srpen 2020 hradit zálohy do výše minimální zálohy a zálohy nad minimální výši zálohy (tedy z rozdílu mezi zálohou, kterou měli platit a minimální zálohou) mohou doplatit až v roce 2021 do osmi dnů po dni, kdy podají, nebo měli podat, Přehled za rok 2020,

•    pojištěnci jako osoby bez zdanitelných příjmů, kdy – stejně jako zaměstnavatelé – mohli pojistné za březen – srpen 2020 uhradit bez penále nejpozději dne 21. 9. 2020.Mimo tyto úlevy musejí plátci hradit pojistné (OSVČ zálohy na pojistné a případný doplatek pojistného) ve stanovených termínech.

 

Počínaje platbami podle zákona neprovedenými za září 2020 a za měsíce následující již zdravotní pojišťovny musejí striktně nárokovat evidované pohledávky a v případě jejich nezaplacení je i vymáhat. Právní úprava zdravotního pojištění však připouští možnosti, které mohou plátci ke svému prospěchu využít, resp. existují situace, kdy zdravotní pojišťovny některé pohledávky z různých důvodů neuplatňují.

 

Splátkování pohledávek

Stane-li se plátce dlužníkem, pak zdravotní pojišťovny celkem běžně sjednávají s těmito dlužníky splácení (zpravidla pravomocných a vykonatelných) pohledávek formou splátkových kalendářů, případně lze dohodu o splátkách uzavřít již na základě zaslaného vyúčtování, ze kterého výše příslušných pohledávek vyplývá. Základním smyslem tohoto postupu zdravotních pojišťoven je jednak umožnit plátci určitou konsolidaci jeho vnitřní hospodářské situace, jednak je však při uzavírání takových dohod zapotřebí přihlížet k vývoji bilance systému veřejného zdravotního pojištění, jinými slovy, postupné úhrady by neměly zásadním způsobem narušit finanční vyrovnanost systému veřejného zdravotního pojištění. Z pohledu jak věřitele (zdravotní pojišťovny), tak dlužníka je smysl tohoto postupu naplněn v případě, kdy plátce dojednaný harmonogram splátek dodrží. Na uzavření dohody o splátkách dluhu není právní nárok, proto záleží na postoji zdravotní pojišťovny, zda ke sjednání splátkového kalendáře vůbec přistoupí. Poruší-li plátce podmínky splátkové dohody, pak takové ujednání pozbývá platnosti a nezaplacené pohledávky se stávají předmětem vymáhání.

 

Žádost o prominutí penále

Je-li plátci vyměřeno penále, může o jeho prominutí požádat v rámci tzv. institutu odstranění tvrdosti. Podáním žádosti o odstranění tvrdosti dává plátce zdravotní pojišťovně na vědomí, že nenamítá správnosti vyměřeného penále co do důvodu a výše, ale obrací se na zdravotní pojišťovnu se žádostí o prominutí vyměřeného penále cestou odstranění tvrdosti. V těchto případech o žádosti o prominutí penále nepřesahujícího 20 000 Kč rozhodují zdravotní pojišťovny, u částek penále nad 20 000 Kč pak rozhoduje jejich Rozhodčí orgán.

V žádosti by měl plátce vždy uvést argumenty, které v dané záležitosti hovoří v jeho prospěch, resp. popsat a okomentovat okolnosti, které vznik penále zapříčinily. Každá podaná žádost je zdravotní pojišťovnou (zpravidla k tomuto účelu ustanovenou komisí) individuálně posuzována a po zvážení všech skutečností je penále buď prominuto v plné výši, prominuto částečně anebo není prominuto vůbec.

 

O prominutí vyměřeného penále je standardně zapotřebí požádat do 15 dnů ode dne doručení platebního výměru a do 8 dnů ode dne doručení výkazu nedoplatků. Jestliže žadatel tyto lhůty zmešká, nemůže zdravotní pojišťovna podané žádosti ani částečně vyhovět z důvodu opožděného podání.

Primární okolností, kterou zdravotní pojišťovna při projednávání žádosti zkoumá, je úhrada aktuálního dlužného pojistného v plné výši, neboli ke dni vydání rozhodnutí nesmí být u žadatele evidováno žádné dlužné pojistné. Rovněž je brána v úvahu platební morálka, to znamená, jak plátce v uplynulém období platil pojistné. Přihlíží se i k tomu, zda se jedná o první nebo již několikátou žádost o prominutí penále včetně toho, zda a případně v jakých částkách bylo již dříve penále prominuto. Každopádně je vždy komplexně posuzována podaná žádost a okolnosti bezprostředně související.

 

Podle ustanovení § 53a odst. 3 zákona č. 48/1997 Sb. nelze o odstranění tvrdosti rozhodnout v těchto případech:

-   nebude-li předem uhrazeno pojistné splatné do vydání rozhodnutí o prominutí penále, přirážky k pojistnému nebo pokuty,

-   na plátce pojistného byl podán insolvenční návrh,

-   plátce vstoupil do likvidace.

Rozhodne-li o odstranění tvrdosti ať již Rozhodčí orgán nebo sama zdravotní pojišťovna, je toto rozhodnutí konečné.

 

Více již najdete v měsíčníku Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále 2/2021.

 

Odložené soutěže, zrušené či posunuté akce a k tomu jako negativní bonus různě odstupňované „domácí vězení“. Opatření kvůli pandemii koranaviru obrátily život sportovců „vzhůru nohama“. Zdá se, že na konci tunelu přece jen probleskuje světýlko možnosti návratu ke sportování v takové míře, jak ji známe a jaká je populární. Ale jak nejzdravěji to udělat?

 

Ve většině zemí je za bezpečný odstup jednotlivých osob při sportování považována vzdálenost jeden až dva metry. Podle novějších poznatků o koronaviru je to ale až pět metrů. Odstup jednoho až dvou metrů se zdá být bezpečný v interiéru a venku při slabém větru, ale pouze za předpokladu, že stojíme na místě. Při chůzi, běhu nebo specifických technických činnostech (například s míčem nebo na kole) sportovec vylučuje částečky slin při vydechování a větší silou při kašlání, kýchání nebo „oblíbeném“ odplivnutí. Většina takto vyloučených mikročástic končí v okolí (zejména za zády) pohybujícího se jedince. Když někdo další proběhne přes takový „oblak“, může je vdechnout nebo přistanou na jeho oblečení. Problémem, který zhoršuje situaci, jsou alergici. Není sice až tak aktuální jako v době kvetoucích stromů, poletujícího hmyzu, pylů a prachu, ale jsou tu i jiné druhy věcí vyvolávající kašel, kýchání, smrkání, otoky očního okolí a slzení, což zvýší útočné šance koronaviru.

I přes to, že 95 procent obětí nákazy v Evropě jsou lidé nad 60 let, rizikovými budou stále i profesionální cyklisté, běžci, fotbalisté a hokejisté, jimž za normálních okolností v této době běží sezóna.

 

Opatření v klubech se velmi podobají

Sportovci užívají ve zvýšené míře podpůrné prostředky na zvyšování imunity organismu (kombinovaný betaglukanový štít s vitaminy a stopovými prvky), často a důsledně si umývají ruce, převlékají se ve větším počtu dezinfikovaných šaten, neabsolvují masáže, regenerační ani rehabilitační procedury, na trénink přicházejí individuálně a většinou se sprchují až doma. Po ukončení tréninkové jednotky si okamžitě nasazují roušku.

Každý sportovec by měl mít kvůli vyloučení vzniku skupinové nákazy lékařem vedený zvláštní zdravotní protokol se záznamy za poslední dva měsíce, který se doplňuje každých 14 dnů (nebo i hned) – cestovatelská anamnéza, prodělaná onemocnění v tomto období, předchozí očkování, přecitlivělost na alergeny, styk s rizikovými osobami, užívání podpůrných preparátů ke zlepšení imunity, aktuální zdravotní stav, případný výsledek testu (PCR, antigenový, komplexní, rychlotest).

Už od začátku koronavirové pandemie lékaři postupně zjišťovali, že choroba COVID-19 není onemocněním, které postihuje „jen“ dýchací systém, ale že tato nákaza útočí i na další části lidského organismu – mozek, cévy a zejména srdce. Údaje z rozsáhlé studie Ohio State University (USA) hovoří o tom, že téměř 30 procent pacientů s touto virovou infekcí vykazovalo známky poškození srdce následkem prodělaného virového zánětu.

 

Nález tohoto druhu může být mimořádně rizikový u sportovců, kteří se velmi brzy po nákaze, sice s příslušnou následnou karanténou a negativním výsledkem PCR testu, ale bez detailních kontrolních vyšetření (echokardiografie, klidový i zátěžový elektrokardiogram – EKG), krevních a ergometrických testů, vrátí do tréninkového a soutěžního rytmu.

 

Ve studii univerzitní kliniky v německém Frankfurtu nad Mohanem se u vyšetřovaných našly příznaky zánětlivého poškození srdeční svaloviny a chlopní v průměru až 71 dní po tom, co byl u nich koronavirus diagnostikován. V porovnání s lidmi, kteří nebyli onemocněním COVID-19 nakaženi, pumpovaly srdce postižených slaběji a vykazovaly větší riziko selhání funkcí tohoto bioelektrického čerpadla. Vyskytly se změny struktury srdeční svaloviny a následky, které se u tohoto orgánu objevují po infarktu i akutním zánětu. Šlo přitom o mladé, doposud zdravé jedince, kteří se koronavirem nakazili na jaře. Někteří se cítili celkově vyčerpaní a stěžovali si na větší dušnost, což v případě sportovců jejich trenéři (a často bohužel i lékaři) mohou mylně považovat „jen“ za následek přerušení tréninkového procesu.

 

Za všechny jeden příklad. 27 letý nigerijský basketbalista Crvene zvezdy Bělehrad Michael Ojo zemřel na infarkt. Zkolaboval při tréninku a lékařům se ho již nepodařilo oživit. Podle vyjádření klubu měl Ojo před časem pozitivní test na COVID-19, ale „uzdravil se“.

 

Výsledky uvedených sledování naznačují, že u mnoha mladých sportovců může být toto onemocnění (i když překonané) předzvěstí srdečního selhání, při němž je narušena čerpací funkce srdce. Zatím ale nejsou k dispozici přímé důkazy o pozdějších důsledcích, např. o prognóze rozvinutí selhání srdce.

 

RADA! Je důležité, aby sportovci věděli, že COVID-19 může negativně ovlivnit činnost srdce. Proto je podstatné a důležité nic nepodcenit a přesvědčit sportujícího, který překonal infekci COVID-19, aby se dal důkladně a třeba i opakovaně vyšetřit. Jen v takovém případě bude možné, aby byl aktuální sport vykonáván zdravě se zdravým srdcem. MUDr. Pavel Malovič

 

 

* * *

 

Poradce, měsíčník č. 8/2021 (XII/2020)

·         Zákon o dani silniční s komentářem – Mgr. Petr Taranda

·         Celní zákon s komentářem – Jaroslav Dombrowski, Mgr. Petr Taranda

·         Pozor na solidární zvýšení daně za rok 2020 - stále platí

·         Zaměstnavatel na současném trhu práce po zvýšení minimální mzdy

 

Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 2/2021 (XI/2020)

·         Konec roku ve mzdové účtárně

·         Archivace mzdové agendy

·         Zvýšení rozhodné částky a další změny ve zdravotním pojištění od 1. ledna 2021

·         Změny parametrů nemocenského pojištění zaměstnanců pro rok 2021

·         Pozor na solidární zvýšení daně za rok 2020 - stále platí

·         Účetní závěrka u vybraných účetních jednotek

 

Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 2/2021 (XI/2020)

·         Časové rozlišení v účetnictví

·         Zákon o dani silniční – novela

·         OSVČ a zdravotní pojištění od 1. 1. 2021

·         Daňový problém záloh OSVČ zaplacených její s.r.o.

·         Změna sazeb DPH kulturní a sportovní činnosti

·         Novela zákona o DPH – daňový balíček (2.) 

·         Příspěvky od úřadu práce pro zaměstnavatele

 

Daně, účetnictví, vzory a případy – (DÚVaP) – měsíčník, č. 3/2021 (XII/2020)

·         Odpočty a slevy na dani PO v DP za rok 2020

·         Silniční daň v roce 2021

• Odpočty a slevy na dani FO v DP rok 2020

 

1000 řešení – měsíčník č. 1-2/2020 (XII/2020)

·         Konec roku v účetnictví

·         Zákon o dani silniční po novele

·         Minimální mzda od 1. 1. 2021

·         Daň z příjmů

·         Daň z přidané hodnoty

·         Účetnictví

·         Odvody

 

Poradce Veřejné Správy č. 1-2/2021 (XII/2020)

·         Zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční

·         Vyhláška č. 478/2000 Sb., kterou se provádí Zákon o silniční dopravě

·         Vyhláška č. 522/2006 Sb. o státním odborném dozoru a kontrolách v silniční dopravě

·         Zákon o silniční dani po novele

·         Vyhláška č. 433/2020 Sb. o údajích vedených v katalogu cloud computingu

·         Vyhláška č. 317/2014 Sb. o významných informačních systémech a jejich určujících kritériích

 

Aktualizace V/4 (X/2020)

• Zákon o vysokých školách
• Vyhláška o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou
• Školský zákon

 

Aktualizace IV/3 (X/2020)

·         Zákon o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)

·         Zákon o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění)

 

Aktualizace VI/3 (X/2020)

·         Zákon o ochraně přírody a krajiny

·         Zákon o ochraně zemědělského půdního fondu

·         Zákon o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon)

 

Aktualizace I/8 (X/2020)

·         Zákon o daních z příjmů

·         Zákon o Finanční správě České republiky

·         Zákonné opatření Senátu o dani z nabytí nemovitých věcí

 

Aktualizace I/7 (VIII/2020)

·         Zákon o daních z příjmů

·         Zákon o DPH

·         Zákon o spotřebních daních

·         Živnostenský zákon

 

Aktualizace I/6 (VIII/2020)

·         Vyhláška č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, v z.n.p., pro některé vybrané účetní jednotky

 

Aktualizace II/5 (VIII/2020)

• Trestní zákoník
• Trestní řád
• Zákon o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich

 

Aktualizace V/3 (VIII/2020)

• Školský zákon
• Zákon o zvláštních způsobech hlasování ve volbách do zastupitelstev krajů a do Senátu v roce 2020

 

Aktualizace V/2 (VII/2020)

• Školský zákon
• Zákon o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem
• Zákon o zvláštních pravidlech pro přijímání k některým druhům vzdělávání
  a k jejich ukončování ve školním roce 2019/2020

 

Aktualizace III/4 (VII/2020)

• Zákoník práce
• Zákon o zaměstnanosti
• Vyhláška o zdravotnické dokumentaci

 

Aktualizace I/5 (VII/2020)

·         Zákon o daních z příjmů

·         Zákon o dani silniční

·         Zákon o spotřebních daních

 

Aktualizace I/4 (VII/2020)

·         Daňový řád

·         Zákon o DPH

·         Zákon o dani z nemovitosti

·         Zákon o hazardních hrách

·         Celní zákon

·         Zákon o finanční správě ČR

·         Zákon o oceňování majetku

 

Aktualizace VI/2 (VI/2020)

·         Vyhláška o energetické náročnosti budov

 

Aktualizace III/3 (VI/2020)

·         Zákon o organizaci a provádění sociálního zabezpečení

·         Zákon o pojistném na sociální zabezpečení

·         Zákon o nemocenském pojištění

 

TAKÉ TYTO ODBORNÉ TEMATICKÉ PUBLIKACE VÁM POMOHOU V PODNIKÁNÍ V ČASE PANDEMIE

 

• 100 otázek a odpovědí – GDPR a zákoník práce (řešení na otázky zaměřené na oblastí ochrany osobních údajů, vybrané řešení případů z praxe podle zákoníku práce, odměňování a cestovní náhrady)
• 100 otázek Optimalizace daně, Účetnictví (řešení na otázky zaměřené na optimalizaci daně, paušální výdaje, vedení účetnictví, účetní závěrku a daňovou evidenci)
• Pomocník mzdové účetní k 1. 1. 2020 (přehled parametrů, sazeb, vzorových výpočtů … z oblasti mezd a platů)
• Povinnosti zaměstnavatele 2020 (práva a povinnosti zaměstnance a zaměstnavatele)
• Daňové a mzdové zákony 2020 (daňové a mzdové zákony aktualizované k 1. 1. 2020)
• Souvztažnosti pro podnikatele 2020 (souvztažnosti – aktuální znění)

• Příručka mzdové účetní 2020 (příručka mzdové účetní s příklady)
• 100 otázek Mzdy nově, Archivace (praktická řešení týkající se zpracování a zdaňování mezd a archivace)
• Daňové a nedaňové výdaje A-Z 2020 (výdaje, které lze uplatnit do daňových výdajů a výdaje nedaňové v abecedním pořadí)
• 100 otázek Daňové výdaje, Odpisy (praktická řešení z praxe týkající se daňových výdajů a odpisů)
• Podnikání a koronavirus (komplexní přehled opatření a jejich podrobný popis týkající se daňového řádu, daně z příjmů, DPH, EET, zákoníku práce, mezd)
• 100 otázek Zaměstnávání, Nemovitosti (praktická řešení týkající se pracovněprávních opatření v období pandemie koronaviru a praktická řešení týkající se nájmu, odpisů a prodeje nemovitostí)
• s.r.o. – Průvodce bez chyb, pokut a penále (komplexní a přehledné zpracování problematiky společnosti s ručením omezeným od jejího založení, vzniku až po možnosti zrušení)
• 100 otázek a odpovědí Zaměstnanecké benefity, Obchodování (praktická řešení týkající se poskytování zaměstnaneckých benefitů a obchodování)
• Zaměstnávání v období pandemie (řešení pracovněprávních otázek po pandemii koronaviru)
• 100 otázek a odpovědí Zákoník práce po novele, Reklama, propagace (praktická řešení týkající se změn v zákoníku práce a reklamy z daňového a účetního hlediska)
• 100 otázek a odpovědí DPH nově, Zásoby (praktická řešení týkající se dani z přidané hodnoty po novelách a zásob z hlediska účetnictví a daní)
• Vzory smluv, žalob a podání (nejvíce používané vzory smluv, žalob a podání z oblasti občanského a obchodního práva, pracovněprávních vztahů, daňového a správního řízení, trestního práva, exekucí, soudních sporů a stavebního práva)

 

Poradce, měsíčník č. 9/2021 (I/2021)

·         Zákon o účetnictví s komentářem – Ing. Zdenka Cardová

 

Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 3/2021 (I/2021)

• Zvýšení minimální mzdy
• Zvýšení minimální mzdy a zdravotní pojištění
• Archivace mzdové agendy
• Podmínky ochrany zdraví při práci – novela
• Ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou - změny

 

Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 3/2021 (I/2021)

• Zákon o daních z příjmů po novele
• Zákoník práce od 1. 1. 2021
• Vzory smluv - tiskopisy

 

Daně, účetnictví, vzory a případy – (DÚVaP) – měsíčník, č. 3/2021 (XII/2020)

·         Odpočty a slevy na dani PO v DP za rok 2020

·         Silniční daň v roce 2021

• Odpočty a slevy na dani FO v DP rok 2020

 

1000 řešení – měsíčník č. 3/2021 (I/2021)

·         Účetnictví - aktuálně

·         Daň z příjmů

·         Daň z přidané hodnoty

·         Účetnictví

·         Odvody

 

 

ODBORNÉ TEMATICKÉ PUBLIKACE

 

 

Vzory smluv, žalob a podání (XII/2020)

·         Občanský zákoník

·         Rodinné právo

·         Zákoník práce

·         Občanský soudní řád

·         Trestní právo

·         Exekuční řád

·         Daňové řízení

·         Správní řízení

·         Stavební právo

 

100 otázek a odpovědí DPH po novele, Zásoby (XI/2020)

·         DPH nově

·         Zásoby

 

Účetní závěrka podnikatelů za rok 2020 bez chyb, pokut a penále (I/2021)

·         Účetní zásady a principy

·         Druhy účetních závěrek

·         Účetní období

·         Účetní uzávěrka

·         Účetní závěrka

·         Opravy účetních zápisů

·         Nové účetní období

 

Daňová přiznání za rok 2020, Roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění bez chyb, pokut a penále (I/2021)

·         Přiznání k dani z příjmů právnických osob

·         Přiznání k dani z příjmů fyzických osob

·         Roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění

 

Pomocník mzdové účetní bez chyb, pokut a penále (I/2021)

·         Pomocník mzdové účetní

·         Povinnosti zaměstnavatele a mzdové účetní

 

Příručka mzdové účetní bez chyb, pokut a penále (I/2021)

·         Mzda a plat

·         Zdravotní pojištění

·         Sociální pojištění

·         Daň z příjmů ze závislé činnosti

 

ZÁKONY 2021

 

Zákony IA/2021 (I/2021)

·         Správa daní

·         Daně z příjmů

·         Daň z přidané hodnoty

·         Silniční daň

·         Spotřební daně

·         Daň z nemovitosti

·         Rozpočtová pravidla

Zákony IB/2021 (I/2021)

·         Účetnictví

·         Související předpisy

 

Zákony IIA/2021 (I/2021)

·         Občanský zákoník

·         Obchodní korporace

·         Občanský soudní řád

·         Živnostenské podnikání

 

Zákony IIB/2021 (I/2021)

·         Trestní právo

·         Právní pomoc

·         Policie ČR

·         Střelné zbraně

·         Správní právo

 

Zákony IIC/2021 (I/2021)

·         Exekuce

·         Insolvenční řízení

·         Ochrana spotřebitele

·         Notářský řád

·         Advokacie

·         Související předpisy

 

Zákony IIIA/2021 (I/2021)

·         Zákoník práce

·         Mzdové a platové předpisy

·         Předpisy k zaměstnanosti

·         Požární ochrana a BOZP

 

Zákony IIIB/2021 (I/2021)

·         Sociální zabezpečení

·         Důchodové pojištění

·         Nemocenské pojištění

·         Zdravotní pojištění

 

Zákony IV/2021 (I/2021)

·         Stavební zákon

·         Katastr nemovitostí

·         Bydlení

·         Požární bezpečnost

·         Pozemkové úpravy

·         Související předpisy

 

Zákony V/2021 (I/2021)

·         Územní celky a členění státu

·         Organizace veřejné správy

·         Veřejná správa ve vztahu k občanům

·         Školy a školská zařízení

 

Zákony VIA/2021 (I/2021)

·         Životní prostředí

·         Ochrana vod

·         Ochrana přírody a krajiny

·         Ochrana ovzduší

·         Integrovaná prevence

·         Ekologické zemědělství

·         Ochrana půdy a rostlin

·         Kontrola znečištění

 

Zákony VIB/2021 (I/2021)

·         Odpady a obaly

·         Katalog odpadů, evidence

·         Hospodaření s odpady

·         Energetická náročnost budov

·         Podnikání v energetice

·         Podporované zdroje energie

·         Průmyslové havárie