Jednou z možností, jak snížit daňovou povinnost poplatníka daně z příjmů fyzických osob, je v plné míře využít všech nezdanitelných částí základů daně (odpočtů) umožněných ustanovením § 15 ZDP a všech položek odčitatelných od základu daně specifikovaných v § 34 ZDP. Pokud poplatník daně z příjmů fyzických osob vytvoří základ daně, ze kterého za zdaňovací období není možno uplatnit plnou výši odpočtů od základu daně dle § 15 ZDP, anebo je možno uplatnit jen dílčí část těchto odpočtů, pak neuplatněný odpočet od základu daně v příslušném zdaňovacím období již nelze uplatnit v dalších zdaňovacích obdobích a výše neuplatněného odpočtu propadá.

 

6.   Odpočet daňové ztráty

 

6.1   Stanovení základu daně z příjmů

Stanovením základu daně se zabývá ustanovení § 23 ZDP, kde jsou specifikovány případy zvýšení, snížení, popřípadě možného snížení výsledku hospodaření nebo rozdílu mezi příjmy a výdaji při stanovení základu daně v souvislosti s vyplněním daňového přiznání k dani z příjmů.

Pro poplatníky daně z příjmů fyzických (i právnických) osob platí dle § 23 odst. 1 ZDP, že základem daně je rozdíl, o který příjmy, s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně, a příjmů osvobozených od daně, převyšují výdaje (náklady), a to při respektování jejich věcné a časové souvislosti v daném zdaňovacím období, s tím, že u poplatníka, který je účetní jednotkou, jsou těmito příjmy jeho výnosy a těmito výdaji jeho náklady; rozdíl se upraví podle tohoto zákona.

U poplatníků, kteří vedou účetnictví, se pro zjištění základu daně vychází dle znění § 23 odst. 2 písm. a) ZDP z výsledku hospodaření (zisk nebo ztráta) a to vždy bez vlivu Mezinárodních účetních standardů. U poplatníků, kteří nevedou účetnictví (nebo vedou jednoduché účetnictví), se pro zjištění základu daně vychází dle znění § 23 odst. 2 písm. b) ZDP z rozdílu mezi příjmy a výdaji.

U poplatníků, kteří vedou účetnictví, může dojít po úpravě účetního výsledku hospodaření na základ daně ve smyslu § 23 odst. 3 ZDP k následujícím situacím:

 

a)  výsledek hospodaření je větší než nula – účetní zisk

     základ daně je větší než nula – základ daně pro výpočet daně z příjmů

b)  výsledek hospodaření je větší než nula – účetní zisk

     základ daně je menší než nula – daňová ztráta

c)  výsledek hospodaření je menší než nula – účetní ztráta

     základ daně je menší než nula – daňová ztráta

d)  výsledek hospodaření je menší než nula – účetní ztráta

základ daně je větší než nula – základ daně pro výpočet daně z příjmů.

 

Příklad 29

Z účetnictví podnikatele s příjmy zdaňovanými dle § 7 ZDP vyplývá za zdaňovací období 2020 záporný výsledek hospodaření ve výši 115 000 Kč (účetní ztráta). V účetnictví poplatník vykazuje následující položky:

Účet 513 Náklady na reprezentaci 60 000 Kč

Účet 545 Ostatní pokuty a penále 25 000 Kč

Daňové odpisy jsou menší než účetní odpisy o 85 000 Kč

Jedná se o připočitatelné položky k výsledku hospodaření, ovlivňující výši základu daně z příjmů. V daňovém přiznání je nutno provést úpravy výsledku hospodaření o připočitatelnou částku 170 000 Kč. Základem daně je tedy částka 55 000 Kč. Znamená to, že zatímco podnikatel dosáhl účetní ztrátu, jeho daňový základ je kladný. Pokud poplatník nemá jiné zdanitelné příjmy a uplatňuje pouze základní slevu na dani na poplatníka, bude jeho daňová povinnost v daňovém přiznání nulová.

 

Vymezení daňové ztráty

Vymezením daňové ztráty se zabývá § 38n ZDP, kde se uvádí, že pokud výdaje (náklady) upravené podle § 23 ZDP převyšují příjmy upravené podle § 23 ZDP, je rozdíl daňovou ztrátou (výše uvedené platí i pro stanovení daňové ztráty komanditní společnosti připadající kompletářům). Při správě daňové ztráty se postupuje obdobně jako při správě daňové povinnosti, avšak daňová ztráta vzniklá a stanovená poplatníkovi zaniklému bez provedení likvidace nepřechází na jeho právního nástupce s výjimkami uvedenými v § 23a odst. 5 písm. b) a § 23c odst. 8 písm. b) ZDP. Při snižování daňové ztráty se postupuje obdobně jako při zvyšování daňové povinnosti; při zvyšování daňové ztráty se postupuje obdobně jako při snižování daňové povinnosti.

Toto znění ustanovení zákona platí i pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob, pokud není v § 5 ZDP stanoveno jinak.

 

Vyměření daňové ztráty

Pro vyměření daňové ztráty se použije ustanovení § 139 a 140 DŘ. Daň lze vyměřit na základě daňového přiznání nebo z moci úřední. Podle výsledků vyměřovacího řízení správce daně vyměří daň, kterou předepíše do evidence daní; vyměřením daně se rozumí i stanovení daně plátci daně k přímé úhradě. Je-li daň vyměřená správcem daně vyšší než daň tvrzená daňovým subjektem, je rozdíl splatný v náhradní lhůtě do 15 dnů ode dne právní moci platebního výměru. Ve stejné náhradní lhůtě je splatná i daň vyměřená z moci úřední.

 

Neodchyluje-li se vyměřovaná daň od daně tvrzené daňovým subjektem, správce daně nemusí daňovému subjektu výsledek vyměření oznamovat platebním výměrem; to neplatí, pokud byl zahájen postup k odstranění pochybností nebo byla zahájena daňová kontrola. Platební výměr správce daně založí do spisu. Za den doručení platebního výměru daňovému subjektu se považuje poslední den lhůty pro podání daňového přiznání nebo vyúčtování, a bylo-li daňové přiznání nebo vyúčtování podáno opožděně, den, kdy došlo správci daně.

 

6.2   Vznik daňové ztráty u fyzických osob a její odpočet

Stanovením základu daně a daňové ztráty u poplatníků daně z příjmů fyzických osob se zabývá § 5 ZDP. Základem daně u poplatníků daně z příjmů fyzických osob je dle § 5 odst. 1 ZDP částka, o kterou příjmy plynoucí poplatníkovi ve zdaňovacím období (u poplatníka daně z příjmů fyzických osob je to kalendářní rok) přesahují výdaje prokazatelně vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení, pokud u jednotlivých příjmů podle § 6 až § 10 není v zákonu stanoveno jinak.

 

Poplatník daně z příjmů fyzických osob může ve zdaňovacím období dosáhnout pěti dílčích základů daně:

-        dílčí základ daně z příjmů ze závislé činnosti dle § 6 ZDP,

-        dílčí základ daně z příjmů ze samostatné činnosti dle § 7 ZDP,

-        dílčí základ daně z příjmů z kapitálového majetku dle § 8 ZDP,

-        dílčí základ daně z příjmů z nájmu dle § 9 ZDP,

-        dílčí základ daně z ostatních příjmů dle § 10 ZDP.

 

Pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob se stanoví v § 5 odst. 3 ZDP, že pokud podle účetnictví nebo daňové evidence (u příjmů zdaňovaných dle § 7 ZDP), nebo podle záznamů o příjmech a výdajích (u příjmů zdaňovaných dle § 9 ZDP) přesáhnou výdaje příjmy uvedené v § 7 a § 9 ZDP, je rozdíl daňovou ztrátou. Daňová ztráta vznikne u těchto dvou druhů příjmů pouze tehdy, pokud daňový poplatník uplatňuje výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů v prokazatelné výši.

 

Pokud poplatník s příjmy ze samostatné činnosti uplatňuje výdaje procentem z příjmů dle § 7 odst. 7 ZDP a podobně poplatník s příjmy z nájmu uplatňuje výdaje procentem z příjmů dle § 9 odst. 4 ZDP, nemůže u těchto dílčích základů daně vzniknout daňová ztráta.

Ztráta nemůže vzniknout při zdanění příjmů z kapitálového majetku dle § 8 a při zdanění ostatních příjmů dle § 10 ZDP. O ztrátu upravenou podle § 23 ZDP se sníží úhrn dílčích základů daně zjištěných podle jednotlivých druhů příjmů uvedených v § 7 až § 10 ZDP v příslušném zdaňovacím období. V žádném případě nelze daňovou ztrátu z příjmů ze samostatné činnosti anebo z nájmu odečíst od dílčího základu daně ze závislé činnosti.

Podle znění § 38g odst. 1 ZDP podává poplatník daně z příjmů fyzických osob daňové přiznání, pokud jeho roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly 15 000 Kč, pokud se nejedná o příjmy osvobozené od daně nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Pokud však poplatník vykazuje daňovou ztrátu, je povinen podat daňové přiznání i tehdy, pokud jeho příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, nepřesáhly 15 000 Kč.

Podle znění pokynu GFŘ D-22 k § 5 odst. 3 ZDP se ztrátou rozumějí i případy, kdy poplatník při výkonu činnosti, z níž mohou plynout příjmy uvedené v § 7 nebo § 9 zákona, nedosáhl ve zdaňovacím období příjmů, ale měl pouze výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Rozhodné je, že poplatník samostatnou činnost vykonává nebo majetek pronajímá.

 

Shrnutí zásad pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob:

-        Daňová ztráta může vzniknout pouze u dílčího základu daně dle § 7 a § 9 ZDP. Daňová ztráta vznikne u těchto dvou druhů příjmů pouze tehdy, pokud daňový poplatník uplatňuje výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů v prokazatelné výši;

-        Daňová ztráta nemůže vzniknout u dílčího základu daně dle § 8 a § 10 ZDP, ale v případě, že u dílčích základů daně dle § 8 a § 10 ZDP je vykázán základ daně, lze do výše tohoto základu daně uplatnit daňovou ztrátu vzniklou u dílčího základu daně dle § 7 nebo § 9 ZDP;

-        Daňová ztráta nemůže vzniknout u dílčího základu daně dle § 6 ZDP a ani nelze při stanovení celkového základu daně snížit dílčí základ dle § 6 ZDP o daňovou ztrátu z dílčího základu daně dle § 7 nebo § 9 ZDP. Jedinou výjimkou, kdy výše uvedené neplatí, je postup uplatnění daňové ztráty dosažené v rámci samostatné činnosti pro účely stanovení solidárního zvýšení daně, pokud má poplatník souběžně příjmy ze závislé činnosti a příjmy ze samostatné činnosti;

-        Odpočet daňové ztráty vzniklé za zdaňovací období může uplatnit poplatník daně z příjmů fyzických osob v daňovém přiznání za toto zdaňovací období pouze do výše součtu dílčího základu daně podle § 7 až § 10 ZDP za zdaňovací období.

 

Příklad 30

Fyzická osoba má za rok 2020 příjmy ze zaměstnání, ze živnostenského podnikání, z nájmu bytů a ostatní příjmy z prodeje cenných papírů (porušení časového testu pro osvobození od daně z příjmů). Dosáhne následující dílčí základy daně:

-        dílčí základ daně z příjmů ze závislé činnosti 315 000 Kč

-        dílčí základ daně z příjmů podnikání – daňová ztráta – 145 000 Kč

-        dílčí základ daně z příjmů z nájmu 65 000 Kč

-        dílčí základ daně z ostatních příjmů dle § 10 ZDP 28 000 Kč

Poplatník daně z příjmů uplatní v daňovém přiznání za rok 2020 odečet daňové ztráty z podnikání pouze ve výši 93 000 Kč, tj. do výše součtu dílčích základů daně z nájmu a z ostatních příjmů. Zbývající část daňové ztráty z podnikání nemůže odečíst od dílčího základu daně ze závislé činnosti, ale může ji přenést k uplatnění do dalších pěti zdaňovacích období, následujících po období, za které byla daňová ztráta stanovena (pokud poplatník nevyužije možnosti dle zákona č. 299/2020 Sb. a neuplatní odpočet daňové ztráty za rok 2020 ve dvou zdaňovacích obdobích bezprostředně předcházejících zdaňovacímu období, za která se daňová ztráta stanoví). Základem daně za zdaňovací období (kalendářní rok) 2020 bude částka 315 000 Kč, tj. dílčí základ daně z příjmů ze závislé činnosti.

 

Součástí základu daně (dílčího základu daně) společníka veřejné obchodní společnosti (fyzická osoba) je podle znění § 7 odst. 4 ZDP poměrná část základu daně nebo daňové ztráty veřejné obchodní společnosti. Tento poměr odpovídá poměru, kterým se společník podílí na zisku v.o.s. U poplatníka (fyzická osoba), který je komplementářem komanditní společnosti, je podle znění § 7 odst. 5 ZDP součástí základu daně (dílčího základu daně) poměrná část základu daně nebo daňové ztráty komanditní společnosti. Tento poměr odpovídá poměru, kterým se komplementář podílí na zisku komanditní společnosti.

 

6.3   Daňová ztráta podnikatele a její uplatnění u spolupracující osoby

Pokud fyzická osoba s příjmy ze samostatné činnosti (s výjimkou podílů společníků veřejné obchodní společnosti a komplementářů komanditní společnosti na zisku) provozuje tuto činnost za spolupráce druhého manžela nebo za spolupráce manžela (manželky) a ostatních osob žijících s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti, popřípadě za spolupráce jen ostatních osob žijících s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti, může na spolupracující osoby rozdělit podle ustanovení § 13 ZDP příjmy dosažené ze samostatné činnosti a výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení těchto příjmů, přičemž může dojít k situaci, že rozdělované příjmy jsou nižší než rozdělované výdaje. Lze tedy rozdělit na spolupracující osobu i ztrátu z podnikání. Toto řešení se využije zejména v situaci, když podnikatel dosahuje ztrátu, zatímco jeho spolupracující manželka nebo ostatní osoby žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti, dosahují dílčí základ daně např. z podnikání, z nájmu, z kapitálového majetku nebo z ostatních příjmů. Pro možné uplatnění daňové ztráty pak platí jak pro podnikatele, tak pro spolupracující osobu, podmínky § 34 odst. 1 ZDP. Dle znění § 13 ods.1 písm. c) ZDP se spolupracující osobou rozumí i člen rodiny zúčastněný na provozu rodinného závodu.

 

Příklad 31

Manžel podnikající na základě živnostenského oprávnění dosáhne za zdaňovací období 2020 zdanitelné příjmy 200 000 Kč a prokázané daňové výdaje 500 000 Kč, je tedy v daňové ztrátě. Manželka má příjmy zdanitelné dle § 9 ZDP a dosáhne zdanitelné příjmy z nájmu 900 000 Kč a prokazatelné daňové výdaje 560 000 Kč. Současně manželka vypomáhá svému manželovi v podnikání jako spolupracující osoba.

Z důvodu reálné spolupráce manželky s manželem může být na ni převedena plná výše 50 % příjmů a výdajů manžela, tedy 50 % jeho daňové ztráty.

 

Daňový subjekt	Rozdělení příjmů v Kč	Rozdělení výdajů v Kč
Manžel	100 000	250 000
Manželka ze spolupráce	100 000	250 000
z nájmu	900 000	560 000
celkem	1 000 000	810 000

 

Manželka z důvodu převedení 50 % podílu příjmů a výdajů manžela sníží v roce 2020 svůj základ daně z 340 000 Kč na 190 000 Kč a tím dojde u ní ke snížení daně z 26 160 Kč na 3 660 Kč.

 

6.4   Odpočet daňové ztráty v následujících pěti zdaňovacích obdobích

Nejdříve si uvedeme možnost odpočtu daňové ztráty v následujících pěti zdaňovacích obdobích dle § 34 odst. 1 ZDP ve znění před účinností zákona č. 299/2020 Sb. Pokud daňovou ztrátu vyčíslenou v daňovém přiznání k dani z příjmů nelze uplatnit v běžném zdaňovacím období v plné výši, ustanovení § 34 odst. 1 a 2 ZDP umožňuje odečíst daňovou ztrátu, která vznikla a byla vyměřena za předchozí zdaňovací období nebo jeho část, a to nejdéle v pěti zdaňovacích obdobích následujících bezprostředně po období, za které se daňová ztráta vyměřuje. Pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob platí dále úprava uvedená v § 5 odst. 3 ZDP, podle které daňovou ztrátu nebo její část, kterou nelze uplatnit při zdanění příjmů ve zdaňovacím období, ve kterém vznikla, lze odečíst od úhrnu dílčích základů daně zjištěných podle jednotlivých druhů příjmů uvedených v § 7 až § 10 v následujících zdaňovacích obdobích podle § 34 ZDP.

 

V zákonu o daních z příjmů však nenajdeme způsob odpočtu daňové ztráty v jednotlivých následujících zdaňovacích obdobích, a proto lze odpočet daňové ztráty využít v pěti zdaňovacích obdobích následujících po období, za které byla daňová ztráta vyměřena, k optimalizaci daňové povinnosti poplatníka. Pro poplatníka daně z příjmů fyzických osob je z hlediska optimalizace daňové povinnosti výhodné uplatnit v následujících zdaňovacích obdobích vždy jen takový odpočet daňové ztráty z předcházejících zdaňovacích období, aby poplatník mohl uplatnit všechny nezdanitelné částky dle § 15, slevy na dani dle § 35 a § 35ba zákona, resp. odpočty dle § 34 odst. 5 ZDP, které by jinak při jejich neuplatnění v daném zdaňovacím období propadly.

V daňovém přiznání za rok 2020 lze uplatnit daňovou ztrátu vzniklou a vyměřenou za zdaňovací období 2015, 2016, 2017, 2018 a 2019.

 

Příklad 32

Fyzická osoba uvedla za rok 2019 v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob podaném v posunutém termínu do 10. 8. 2020 (v důsledku opatřeních souvisejících s šířením epidemie COVID-19) následující dílčí základy daně:

-        dílčí základ daně z příjmů ze závislé činnosti 145 000 Kč

-        dílčí základ daně z příjmů z podnikání 125 000 Kč

-        dílčí základ daně z příjmů z nájmu 55 000 Kč

Z roku 2016 má poplatník dosud neuplatněnou daňovou ztrátu z podnikání ve výši 190 000 Kč. Poplatník uplatňuje za rok 2019 odpočet příspěvků na penzijní připojištění ve výši 12 000 Kč, odpočet příspěvků na soukromé životní pojištění ve výši 12 000 Kč, dále základní slevu na dani na poplatníka.

Vzhledem k tomu, že součet dílčího základu daně z podnikání a z nájmu dosahuje za rok 2019 výše 180 000 Kč, mohl by poplatník uplatnit v daňovém přiznání za rok 2019 část dosud neuplatněné daňové ztráty z roku 2016 do výše 180 000 Kč. To by pro něho mělo následující důsledky:

-        úhrn dílčích základů daně podle § 7 až 10 ZDP 180 000 Kč

-        celkový základ daně 145 000 Kč + 180 000 Kč 325 000 Kč

-        odpočet daňové ztráty roku 2016 180 000 Kč

-        základ daně po odečtení daňové ztráty 145 000 Kč

Pokud by poplatník uplatnil odpočty příspěvků na penzijní připojištění a na životní pojištění ve výši 24 000 Kč, činila by jeho daňová povinnost 18 150 Kč. Od této výše daně by si nemohl uplatnit plnou výši základní slevy na poplatníka ve výši 24 840 Kč.

Z toho důvodu je pro poplatníka výhodnější uplatnit nižší odpočet daňové ztráty z roku 2016, např. pouze částku 135 400 Kč. V tomto případě by uvedl v daňovém přiznání za rok 2019:

-        součet všech dílčích základů daně 325 000 Kč

-        odpočet daňové ztráty z roku 2016 135 400 Kč

-        základ daně po odečtení daňové ztráty 189 600 Kč

Při uplatnění odpočtu příspěvků na penzijní připojištění a na životní pojištění ve výši 24 000 Kč, činila by jeho daňová povinnost 24 840 Kč. Po uplatnění slevy na poplatníka ve výši 24 840 Kč by byla jeho daňová povinnost za rok 2019 nulová.

 

Více již najdete v měsíčníku Daně, účetnictví, vzory a případy 3/2021.

 

Zákonem č. 609/2020 Sb. dochází s účinností od 1. ledna 2021 v zákonu o daních z příjmů ke zrušení superhrubé mzdy a solidárního zvýšení daně a k zavedení dvou sazeb daně z příjmů fyzických osob. Došlo rovněž ke zvýšení i základní daňové slevy na dani na poplatníka, která od roku 2008 zůstávala stejná navzdory inflaci i růstu mezd. V § 35ba odst. 1 písm. a) ZDP se zvyšuje základní sleva na dani na poplatníka z dosavadních 24 840 Kč na částku 27 840 Kč pro rok 2021 a na částku 30 840 Kč pro rok 2022. Jak se dané skutečnosti promítnou u zaměstnanců s různě vysokými měsíčními příjmy a jak se jim zvýší čistá mzda?

 

Zrušení superhrubé mzdy

Dochází ke zrušení zvýšení základu daně z příjmů ze závislé činnosti o částku odpovídající pojistnému na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistnému na veřejné zdravotní pojištění, které je z těchto příjmů podle zvláštních právních předpisů povinen platit zaměstnavatel (33,8 % z hrubé mzdy zaměstnance).

 

V upraveném znění § 6 odst. 12 ZDP se uvádí, že základem daně (dílčím základem daně) jsou příjmy ze závislé činnosti. Daň z příjmů ze závislé činnosti (resp. měsíční záloha na daň z příjmů ze závislé činnosti) se už počínaje měsícem leden 2021 nepočítá ze superhrubé mzdy, ale pouze z hrubé mzdy zaměstnance, tedy z výrazně menší částky než tomu bylo dříve při uvažování výpočtu daně (měsíční zálohy na daň) ze superhrubé mzdy. K obdobné úpravě došlo v § 6 odst. 13 a dále došlo v § 6 ke zrušení odstavce 14 a 15 ZDP.

 

V souvislosti se zrušením superhrubé mzdy došlo k úpravě znění § 38h odst. 1 ZDP, týkající se vybírání a placení záloh na daň z příjmů FO ze závislé činnosti. Upravené znění uvádí, že plátce daně vypočte zálohu na daň z příjmů FO ze závislé činnosti ze základu pro výpočet zálohy. Tato záloha se spravuje jako daň podle daňového řádu.

 

Základem pro výpočet zálohy je úhrn příjmů ze závislé činnosti zúčtovaných nebo vyplacených poplatníkovi za kalendářní měsíc nebo za zdaňovací období, s výjimkou příjmu, který není předmětem daně, který je od daně osvobozen nebo z něhož je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Základ pro výpočet zálohy do 100 Kč se zaokrouhlí na celé koruny nahoru a nad 100 Kč na celé stokoruny nahoru.

 

Zavedení dvou sazeb daně z příjmů FO

 

Nově zákon v § 16 ZDP obsahuje dvě sazby daně z příjmů FO. Sazba daně činí

a)  15 % pro část základu daně do 48násobku průměrné mzdy a

b)  23 % pro část základu daně přesahující 48násobek průměrné mzdy.

 

Daň se vypočte ze základu daně sníženého o nezdanitelné části základu daně a o odčitatelné položky od základu daně a zaokrouhleného na celá sta Kč dolů, a to jako součet součinů příslušné části takového základu daně a sazby pro tuto část základu daně. Zvýšená sazba daně 23 % nahrazuje dosavadní solidární zvýšení daně ve výši 7 % z kladného rozdílu mezi součtem příjmů zahrnovaných do dílčího základu daně podle § 6 a dílčího základu daně podle § 7 ZDP a 48násobkem průměrné mzdy (dosavadní znění § 16a ZDP).

 

Výše průměrné mzdy pro účely uplatnění druhé zvýšené sazby daně

vyplývá pro rok 2021 z nařízení vlády č. 381/2020 Sb. Všeobecný vyměřovací základ za rok 2019 činí 34 766 Kč, přepočítací koeficient 1,0194, takže průměrná mzda za rok 2019 činí 34 766 Kč x 1,0194 = 35 441 Kč.

 

Do částky základu daně 48 x 35 441 Kč = 1 701 168 Kč se použije sazba daně ve výši 15 %, nad tuto výši základu daně se použije sazba daně 23 %. U příjmů zaměstnance v přepočtu na 1 měsíc, půjde v roce 2021 o hraniční částku měsíční hrubé mzdy 141 764 Kč. Nad tuto výši je nutno počítat měsíční zálohu na daň se sazbou daně 23 %.

 

V § 16a ZDP je obsažen výpočet daně pro samostatný základ daně. Uvádí se zde, že sazba daně pro samostatný základ daně činí 15 %. Daň se vypočte jako součin samostatného základu daně zaokrouhleného na celá sta Kč dolů a sazby daně pro tento základ daně.

 

Způsob výpočtu daně je obsažen v novém ustanovení § 16ab ZDP. Daň poplatníka se vypočte jako součet daně podle § 16 snížené o slevy na dani a daně podle § 16a. Pokud je daňový bonus podle § 35c odst. 3 ZDP vyšší nebo roven dani podle § 16a, sníží se o tuto daň daňový bonus a daň poplatníka se rovná nule. Pokud je daňový bonus podle § 35c odst. 3 nižší než daň podle § 16a, daňový bonus je roven nule a daň poplatníka se rovná dani podle § 16a snížené o daňový bonus podle § 35c odst. 3 ZDP.

 

V novém znění § 38h odst. 2 ZDP se uvádí, že sazba zálohy činí 15 % pro část základu pro výpočet zálohy do 4násobku průměrné mzdy a 23 % pro část základu pro výpočet zálohy přesahující 4násobek průměrné mzdy. Záloha se vypočte jako součet součinů příslušné části základu pro výpočet zálohy a sazby zálohy pro tuto část základu pro výpočet zálohy.

S ohledem na zrušení solidárního zvýšení daně, dochází ke zrušení stávajícího § 38g odstavec 4 (týká se povinnosti podat daňové přiznání poplatníkem, u něhož se daň zvyšuje o solidární zvýšení daně) a ke zrušení § 38ha ZDP (týká se solidárního zvýšení daně u zálohy na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti).

 

Zatímco solidární zvýšení daně se vztahovalo pouze na příjmy ze závislé činnosti (§ 6 ZDP) a dílčí základ daně ze samostatné činnosti (§ 7 ZDP), pak nová progresivní sazba daně 23 % se vztahuje na celkový základ daně z příjmů FO přesahující 48násobek měsíční průměrné mzdy. Jedná se o celkový základ daně, jehož součástí jsou i dílčí základy daně z kapitálového majetku, z nájmu a z ostatních příjmů.

 

Příklady výpočtu čisté mzdy u zaměstnance s různě vysokou měsíční hrubou mzdou

Pro zjednodušení výpočtu a rozsahu tabulky nebudeme uvažovat s žádným odpočtem nezdanitelné částky od základu daně dle § 15 ZDP a ze slev na dani zohledníme pouze základní slevu na dani na poplatníka. Porovnáme si, kolik zaměstnanec při stejné hrubé mzdě v roce 2021 a 2020 na zrušení superhrubé mzdy a zvýšení slevy na poplatníka vydělá.

 

Zaměstnanec má měsíční hrubou mzdu 20 000 Kč a učinil u zaměstnavatele prohlášení k dani
Příklad 1	Údaje v Kč	Měsíce 1-12/2020	Měsíce 1-12/2021
	Výše hrubé mzdy	20 000	20 000
	Pojistné hrazené zaměstnavatelem (33,8 %)	6 760	6 760
	Superhrubá mzda po zaokrouhlení na stovky	26 800	zrušena
	Daň 15 %	4 020	3 000
	Základní sleva na dani na poplatníka	2 070	2 320
	Pojistné hrazené zaměstnancem (11 %)	2 200	2 200
	Čistá mzda	15 850	17 120
	Měsíční zvýšení čisté mzdy 2021		1 270

 

Zaměstnanec má měsíční hrubou mzdu 30 000 Kč a učinil u zaměstnavatele prohlášení k dani
Příklad 2	Údaje v Kč	Měsíce 1-12/2020	Měsíce 1-12/2021
	Výše hrubé mzdy	30 000	30 000
	Pojistné hrazené zaměstnavatelem (33,8 %)	10 140	10 140
	Superhrubá mzda po zaokrouhlení na stovky	40 200	zrušena
	Daň 15 %	6 030	4 500
	Základní sleva na dani na poplatníka	2 070	2 320
	Pojistné hrazené zaměstnancem (11 %)	3 300	3 300
	Čistá mzda	22 740	24 520
	Měsíční zvýšení čisté mzdy 2021		1 780

 

Zaměstnanec má měsíční hrubou mzdu 50 000 Kč a učinil u zaměstnavatele prohlášení k dani
Příklad 3	Údaje v Kč	Měsíce 1-12/2020	Měsíce 1-12/2021
	Výše hrubé mzdy	50 000	50 000
	Pojistné hrazené zaměstnavatelem (33,8 %)	16 900	16 900
	Superhrubá mzda po zaokrouhlení na stovky	66 900	zrušena
	Daň 15 %	10 035	7 500
	Základní sleva na dani na poplatníka	2 070	2 320
	Pojistné hrazené zaměstnancem (11 %)	5 500	5 500
	Čistá mzda	36 535	39 320
	Měsíční zvýšení čisté mzdy 2021		2 785

 

Zaměstnanec má měsíční hrubou mzdu 70 000 Kč a učinil u zaměstnavatele prohlášení k dani
Příklad 4	Údaje v Kč	Měsíce 1-12/2020	Měsíce 1-12/2021
	Výše hrubé mzdy	70 000	70 000
	Pojistné hrazené zaměstnavatelem (33,8 %)	23 660	23 660
	Superhrubá mzda po zaokrouhlení na stovky	93 700	zrušena
	Daň 15 %	14 055	10 500
	Základní sleva na dani na poplatníka	2 070	2 320
	Pojistné hrazené zaměstnancem (11 %)	7 700	7 700
	Čistá mzda	50 315	54 120
	Měsíční zvýšení čisté mzdy 2021		3 805

 

 

Více již najdete v měsíčníku Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále 4-5/2021.

 

Jedním z předpokladů pro podnikatelské úspěchy firmy je uplatňování know–how, které patří do jejího výrobního, obchodního i technologického tajemství. Nejčastěji s ním přicházejí do styku manažeři firmy, statutární zástupci i další vedoucí zaměstnanci. Každá firma se snaží chránit své poznatky, pracovní a technologické postupy a další úseky své podnikatelské činnosti. Nejde jen o ochranu zaměstnavatele před konkurencí, ale v zájmu zlepšení ekonomické situace i o další významnou skutečnost: o udržení zakázek, práci po týdenní stanovenou pracovní dobu apod.

 

PO SKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU - Vstříc těmto požadavkům vychází zákoník práce č. 262/2006 Sb. (dále ZP), který umožňuje sjednávání konkurenční doložky v § 310.

 

Zaměstnavatel může uzavřít se zaměstnancem doložku (dohodu), kterou se zaměstnanec zavazuje, že se po určitou dobu po skončení pracovního poměru, nejdéle však po dobu jednoho roku, zdrží výkonu výdělečné činnosti, která by byla shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele nebo která by měla vůči němu soutěžní povahu.

 

Tuto doložku může zaměstnavatel se zaměstnancem uzavřít, jestliže to je možné od zaměstnance spravedlivě požadovat s ohledem na povahu informací, poznatků, znalostí pracovních a technologických postupů, které získal v zaměstnání u zaměstnavatele. Další podmínkou je, že využití těchto poznatků (know-how) by při výkonu výdělečné činnosti u jiného zaměstnavatele nebo při samostatné výdělečné činnosti mělo vůči dřívějšímu zaměstnavateli soutěžní povahu a že by jejich využití mohlo zaměstnavateli závažným způsobem ztížit jeho činnost.

 

Jestliže např. u zaměstnavatele pracuje vedoucí zaměstnanec, který přichází do styku s informacemi, poznatky, se znalostmi pracovních a technologických postupů, může s ním firma sjednat konkurenční dohodu. Záleží na zaměstnavateli, jaký okruh zaměstnanců zvolí. Nemělo by význam uzavírat dohody se zaměstnanci, kteří nemohou v budoucí pracovní činnosti, např. u jiného zaměstnavatele, tyto poznatky zneužít ve prospěch jiné firmy. Pokud tedy zaměstnanec při pracovní činnosti u zaměstnavatele nepřijde do styku s podobnými informacemi, neměla by být konkurenční doložka sjednávána (např. údržbář, uklizečka a jiné druhy prací, jejichž obsahem nejsou informace a poznatky, které by mohli tito zaměstnanci uplatnit v budoucím pracovním poměru v neprospěch dřívějšího zaměstnavatele).

 

Příklad z judikatury

V této souvislosti je zajímavý rozsudek Nejvyššího soudu ČR spis.zn.-21 Cdo.1135/2020 ze dne 26. 8. 2020. Jednalo se o situaci, kdy zaměstnavatel a zaměstnanec si sjednali konkurenční doložku v užším předmětu činnosti, než je uvedeno v § 310 odst. 1. ZP. Nejvyšší soud rozhodl, že k porušení doložky by došlo jedině v případě, že by zaměstnanec vyvíjel konkurenční činnost v předmětu a úkonech, které byly sjednány úžeji. Kdyby zaměstnanec vykonával jinou výdělečnou činnost mimo její sjednaný okruh, nešlo by o porušení jeho závazku. A to i tehdy, kdyby šlo o činnost shodnou s předmětem činnosti zaměstnavatele a která by měla vůči němu soutěžní povahu.

 

Nejen pracovní smlouva

Platí zásada nepřímo deklarovaná Ústavním soudem a uvedená v § 4 ZP, že občanský zákoník (dále NOZ) je možné použít v případech, které nejsou v ZP upraveny. Tato doložka může být sjednána jako součást pracovní smlouvy, ale i v průběhu pracovního poměru. Může se tedy jednat i o samostatné ujednání, což je zřejmé u vedoucích zaměstnanců, u nichž vzniká pracovní poměr jmenováním a nikoliv podle pracovní smlouvy. Může se sjednat i v průběhu zkušební doby. Podle § 1746 odst. 2 NOZ mohou strany uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.

 

Peněžité vyrovnání

ZP stanoví zaměstnavateli povinnost, aby poskytl zaměstnanci přiměřené peněžité vyrovnání (smluvní pokutu) za to, že zaměstnanec dodrží konkurenční doložku. Jeho výše není limitována, musí však být nejméně v částce poloviny průměrného měsíčního výdělku zaměstnance, za každý měsíc plnění závazku. Vyrovnání je splatné pozadu za měsíční období, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodl na jiné době splatnosti.

 

Příklad č. 1

Zaměstnanec s průměrným měsíčním výdělkem 30 000 Kč sjednal se zaměstnavatelem konkurenční doložku v trvání 12 měsíců. Jde tedy o závazek zaměstnance, že nejdéle po dobu 12 měsíců po skončení pracovního poměru nebude vykonávat výdělečnou činnost shodnou s předmětem činnosti bývalého zaměstnavatele nebo která by vůči němu měla soutěžní povahu.

Celková minimální částka, kterou zaměstnavatel musí zaměstnanci poskytnout, je 180 000 Kč. Neposkytuje ji však najednou, ale v měsíčních splátkách, tedy po 15 000 Kč, což je polovina průměrného měsíčního výdělku. Samozřejmou podmínkou je, že zaměstnanec tento závazek dodrží.

 

Pokud by zaměstnavatel nevyplatil peněžité vyrovnání nebo jeho část za příslušný měsíc do 15 dnů po uplynutí jeho splatnosti, může zaměstnanec dohodu vypovědět. Ta pak přestane platit prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi.

 

Příklad č. 2

Zaměstnavatel poskytl zaměstnanci peněžité vyrovnání za jednotlivé tři měsíce, čtvrtý měsíc nikoliv.

Zaměstnanec může dohodu vypovědět a od následujícího měsíce již není touto dohodou vázán.

 

Dohoda bez peněz

V praxi se často stává, že zaměstnavatel sjedná se zaměstnancem konkurenční dohodu se smluvní pokutou zaměstnance pro případ, že nedodrží sjednaný závazek, ale neuvede v ní částku peněžitého vyrovnání, které by zaměstnanec dostal v případě, že dohodu dodrží. Jak posuzovat takové dohody?

ZP umožňuje, aby se v pracovněprávních vztazích uplatnily i některá ustanovení NOZ (zákon č. 89/2012 Sb.) Konkurenční doložka je dvoustranným právním jednáním mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem a je proto nutné její platnost posuzovat nejen podle ustanovení ZP, ale i podle § 547 a § 580 NOZ a násl. V ustanovení § 547 NOZ se uvádí, že právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům a zákonu. Ustanovení § 580 NOZ stanoví, že neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům nebo které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Z těchto ustanovení vyplývá, že konkurenční dohoda sjednaná bez závazku zaměstnavatele k peněžitému vyrovnání by byla pro rozpor s § 547 a § 580 NOZ neplatná. Pro praxi to např. znamená, že zaměstnanec by v tomto případě mohl po skončení pracovního poměru vykonávat konkurenční činnost vůči svému bývalému zaměstnavateli, ale ten by nemohl na něm uplatňovat sjednanou smluvní pokutu.

 

SMLUVNÍ POKUTA - Ani zaměstnavatel není ovšem bez obrany. Může v dohodě se zaměstnancem sjednat peněžitou částku (smluvní pokuta), kterou je zaměstnanec povinen zaměstnavateli zaplatit, jestliže závazek poruší. Její výše musí být přiměřená povaze a významu podmínek, které k jejímu sjednání vedly (např. charakter informací, délka závazku apod.). Zpravidla by se mohla rovnat sjednané částce, kterou by zaměstnavatel měl poskytnout zaměstnanci při dodržení doložky.

 

Příklad č. 3

Např. s manažerem bude sjednána konkurenční doložka se smluvní pokutou 200 tisíc korun.

V případě, že tento zaměstnanec závazek poruší a po skončení pracovního poměru přijme zaměstnání u „konkurenční“ firmy, u níž bude vykonávat výdělečnou činnost, která bude shodná s předmětem činnosti bývalého zaměstnavatele, bude mu muset zaplatit sjednanou smluvní pokutu. Tuto povinnost by měl i tehdy, kdyby začal pracovat jako osoba samostatně výdělečně činná a podnikal by ve shodném předmětu činnosti s bývalým zaměstnavatelem.

 

Pro posouzení, zda zaměstnanec porušil závazek sjednaný v konkurenční doložce, je rozhodující předmět činnosti bývalého zaměstnavatele ve srovnání s druhem práce (profesí) zaměstnance.

 

Příklad č. 4

Jestliže by např. zaměstnanec stavební firmy vykonával po skončení pracovního poměru u této firmy samostatnou výdělečnou činnost, která by se shodovala s předmětem činnosti bývalého zaměstnavatele (např. zajišťování stavebních prací), porušil by konkurenční dohodu.

Stejně by tomu bylo v případě, kdyby zaměstnanec projektové nebo počítačové firmy začal vykonávat samostatnou výdělečnou činnost v oblasti projektování nebo v programování počítačového softwaru. Pokud by se však výdělečná činnost (např. práce údržbářské) neshodovaly s předmětem činnosti bývalého zaměstnavatele (např. výroba uzenin), konkurenční doložku by neporušil a peněžní vyrovnání by vracet nemusel. Stejně by tomu bylo tehdy, kdyby manažer výrobního podniku, který má v předmětu činnosti „strojírenskou činnost“, začal pracovat u podniku, v němž by druh práce tohoto zaměstnance neodpovídal předmětu činnosti bývalého zaměstnavatele.

 

V případě, že zaměstnanec zaplatí sjednanou smluvní pokutu, jeho závazek vyplývající vůči zaměstnavateli z konkurenční doložky zaniká.

 

Odstoupení od doložky

Sjednání konkurenční doložky není pro zaměstnavatele trvalým „břemenem“. Může od dohody odstoupit, ovšem pouze po dobu trvání pracovního poměru zaměstnance. Po skončení pracovního poměru již takovou možnost nemá. Oprávnění k odstoupení od dohody má po skončení pracovního poměru jen zaměstnanec a to za podmínky, že mu zaměstnavatel nevyplatil peněžité vyrovnání nebo jeho část do 15 dnů po uplynutí jeho splatnosti.

 

Doložka v obchodních korporacích

S konkurenčními doložkami (zákazem konkurenčního jednání) se můžeme setkat i v obchodních korporacích. Např. podle § 199 zák.č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích nesmí jednatel společnosti s ručením omezeným bez svolení všech společníků podnikat v předmětu činnosti nebo podnikání společnosti, a to ani ve prospěch jiných osob ani zprostředkovávat obchody společnosti pro jiného.

Nemůže rovněž být členem statutárního orgánu jiné právnické osoby s obdobným předmětem činnosti nebo podnikání a účastnit se podnikání jiné obchodní korporace jako společník s neomezeným ručením nebo jako osoba ovládající jiné osoby se stejným nebo obdobným předmětem činnosti nebo podnikání. Společenská smlouva s.r.o. může určit, v jakém rozsahu se zákaz konkurence vztahuje také na společníky.

 

V akciové společnosti je přímý zákaz konkurence v § 441 zák. č. 90/2012 Sb. Jde téměř o stejné ustanovení, které zakazuje konkurenční činnost jednatele v s.r.o.

V oblasti obchodního zastoupení je možnost sjednání konkurenční doložky uvedena v § 2518 NOZ. Obchodní zástupce po zániku obchodního zastoupení nesmí na určeném území nebo vůči určenému okruhu osob na tomto území vykonávat na vlastní nebo cizí účet činnost, která by měla soutěžní povahu ve vztahu k podnikání zastoupeného. Konkurenční doložku je možné sjednat maximální na dva roky.

 

Konkurenční doložky ve státních orgánech

Podle zákona č. 220/2000 Sb., o změnách některých zákonů v souvislosti s přijetím zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích se uzavírají pracovní smlouvy a jiné smlouvy nebo dohody v pracovněprávních vztazích v současných orgánech státní správy (správní úřady) jménem státu – České republiky. Tyto státní rozpočtové organizace se dnem 1. ledna 2001 staly organizačními složkami státu. Právní jednání a tedy i pracovní smlouvy uzavírají vedoucí organizační složky státu, jíž se tato právní jednání týkají. Jiní zaměstnanci, zejména vedoucí organizačních útvarů složky státu, jsou oprávněni činit právní jednání vyplývající z jejich funkcí stanovených organizačními předpisy. Vedoucí organizační složky státu (např. ředitel finanční správy, ředitel úřadu práce apod.) může určitým právním jednáním v pracovněprávních vztazích pověřit další zaměstnance, kteří pracují v této organizační složce státu.

 

Konkurenční doložka je u zaměstnanců státní správy nevhodná a neúčelná, neboť jejich případná podnikatelská činnost nemůže být konkurenční k předmětu činnosti organizační složky státu. Působnost a pravomoc orgánu státní správy je vymezena zákonem. Tuto kompetenci nemůže nahradit fyzická osoba ani jako samostatně podnikající nebo jako zaměstnanec jiného orgánu státní správy. Vůbec by nemohlo jít o ztížení činnosti správního úřadu – nového zaměstnavatele.

Konkurenční doložku není možné sjednávat u pedagogických pracovníků škol a školských zařízení zřizovaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí a dobrovolným svazkem obcí, jehož předmětem činnosti jsou úkoly v oblasti školství. Dále není možné ji uzavírat s pedagogickými pracovníky v zařízeních sociálních služeb (§ 311 ZP).

 

Více již najdete v měsíčníku Práce a mzdy bez chyb, pokut a penále 4-5/2021.

 

Každé roční období má svůj poměrně výrazný vliv na životní styl a zdraví člověka, ale úplně specifická situace nastává v jejich přechodových fázích, což se asi nejvýrazněji projevuje při přelévání zimy do jara. Co je třeba při specifických projevech příchodu jara jako klimatické změny?

 

PŘEVAHA „TMAVÝCH“ DNŮ v zimním období, kdy později svítá a dříve se stmívá, lákala mnoho lidí více k lenošení, menšímu fyzickému zatěžování během vzácných hodin volna a k výraznější konzumaci ne příliš zdravých potravin.

 

Pokud jsme netrávili v průměru minimálně sto dvacet minut na přímém denním slunci a nebyli výrazně fyzicky aktivní alespoň tři čtvrtě hodiny v rámci dne, mohlo se to nepříznivě projevit i náchylností k vyšší únavnosti, migrenózním bolestem hlavy „bez příčiny“, nízké kreativitě a depresivním náladám či smutku - jakýmsi příznakům „chřipky duše“. Zima tak obvykle negativně přispívá k ukládání vyšších zásob tuku, redukci fyzické a psychické kondice, jakož i poklesu naší odolnosti vůči přílivu infekčních onemocnění.

 

ČÍHAJÍCÍ JARNÍ ÚNAVA během přechodu zimy do jara pronásleduje téměř 75 % lidí fyzicky i psychicky. Absence barev přírody a především nedostatek denního světla způsobuje, že v průběhu zimních měsíců vyčerpáme nashromážděné „zásoby“ slunečního svitu a energie, které jsme pracně nastřádali během letních měsíců. Ne každý má šanci a čas řešit tuto kritickou světelnou ztrátu tím, že odletí na deset dní do teplých slunečných krajin anebo vystihne azurově svítící nebe na horách. Málokdy si tak dobře uvědomujeme magický vliv přirozeného světla, které je hlavní ochranou před smutkem a výrazně se podílí na tvorbě serotoninu - „ladiče“ dobré nálady aneb hormonu štěstí. Pokud je jeho hladina nízká, člověk se může cítit depresivně, být „bez nálady“, mít poruchy spánku, pociťovat nudu a neschopnost něco nového vymyslet. Odborně se tento stav nazývá sezónní emoční poruchou (Seasonal Affective Disorder - SAD). Odhaduje se, že právě tímto smutečním stavem může být postiženo 4 až 6 % populace a u dalších 10 až 20 % se vyskytuje mírnější forma SAD označovaná jako takzvaná „zimní melancholie“. Někdy následuje agresivní chování, neurčité chronické pobolívání celého těla a „z ničeho nic“ se dostavuje výrazná až „ďábelská“ chuť k jídlu. Mnozí odborníci tvrdí, že tento stav, podobný „klasické“ depresi, se projevuje u žen, které drží nějakou dietu, spojenou s omezováním příjmu oblíbené potravy a nedostatkem pohybu. Velmi často se taková situace objevuje u usilovných studentů, kteří tráví denně nad knihami a u počítačů dlouhé hodiny.

 

Snížení množství serotoninu v lidském těle se obvykle projeví i tím, že člověk má chuť na něco sladkého (čokoláda, zákusek, kostka cukru a podobně) - „organismus si to žádá“.

 

Cítíme se „pod psa“, zažíváme nepřátelství sami k sobě, jsme jakoby „vygumovaní“, „odcházíme“, hodnotíme se negativně, máme intenzivní pocit, že nic nedokážeme a nic dobrého si nezasloužíme (anebo naopak - nedostaneme to), že život nemá smysl. Právě konzumace sladkostí věc řeší jen částečně a dočasně. Mnohem lepší je odsunout „hříšné touhy“ stranou a dát si raději banán a potom rychlou procházku nebo krátké cvičení. Světlo a pohyb tvorbu tohoto hormonu „dobré nálady“, který vzniká z aminokyseliny L-tryptofanu, stimulují. Mnohými praktikované hledání útěchy ve zvýšené konzumaci alkoholu, množství nevhodných prášků na spaní nebo uklidnění (sedativa, antidepresiva), případně v „měkkých“ drogách (zejména marihuana) věc určitě neřeší.

 

NA SEZÓNNÍ PORUCHU - SAD - je osvědčenou a účinnou metodou, kromě pohybu a správné výživy, léčba světlem (fototerapie). Dokáže výrazně zlepšit kvalitu života pomocí speciálních biolamp, nahrazujících sluneční svit. Obyčejná „klasická“ lampa slunce nenahradí, protože ve skutečnosti jde jen o velmi slabý zdroj světla. Na účinný léčebný druh fototerapie se používá světlo s intenzitou až 2500 luxů, což je záření přibližně desetkrát větší než běžné osvětlení. O délce aplikace sezení před biolampou (více dní po sobě 30 minut až dvě hodiny) je vhodné se poradit s lékařem-specialistou. Cílená léčba světlem se aplikuje v rozmanitých regeneračních centrech, ale vhodná biolampa se dá zakoupit i do domácnosti či firmy. Na rozdíl od solárií nemá toto světelné polarizované záření nežádoucí účinky na zdraví a jeho efekt je podobný účinkům léků proti depresi. Polarizované světlo jako zdroj koncentrovaného léčivého světla působí i:

1.                  proti bolesti - působením své energie snižuje citlivost nervových buněk,

2.                  proti zánětu - aktivizuje přirozené faktory těla, podílející se na likvidaci různých zánětů, rozšiřuje krevní cévy a urychluje látkovou výměnu v místě zánětu, podporuje obranyschopnost,

3.                  biostimulačně - podporuje a urychluje obnovu i zdravý vývoj buněk a poškozených tkání.

 

Správná výživa je třeba proti specifickým projevům příchodu jara jako klimatické změny. Považuje se za vhodné konzumovat látky obsahující vhodnou formu cukru - komplexní sacharidy (celozrnné pečivo, neloupaná rýže, neupravované obilniny, hrubá mouka, zelenina, ovoce), které pomáhají buňkám lidského těla dodávkami energie. K postupnému návratu ke svěží mysli, dobré náladě, kreativitě, kvalitní koncentraci, schopnosti rychlé reakce a mozkové vitalitě je třeba přirozeného zvýšení přívodu vitaminů (B1 - thiamin, B2 - riboflavin, B3 - nikotinamid, B5 - kyselina pantothenová, B6 - pyridoxin, C, B10 - kyselina listová, B12), minerálů a stopových prvků (chrom, zinek, selen, vápník), výživových doplňků (koenzym Q10, cholin, lecitin, DMAE [dimethylaminoethanol]) a bílkovin - obzvlášť jejich stavebních kamenů a kamínků - aminokyselin. V přirozené výživě člověka se jich nachází dvacet různých typů, z nichž osm si neumí organismus vytvořit sám a nazývají se esenciální. Ty je také vhodné doplňovat pomocí potravinových doplňků. Zajímavé jsou však i takzvané očišťovací dny, což znamená pravidelné výrazné omezení konzumace pevné stravy, nahrazované zeleninovými a ovocnými šťávami. Jde vlastně o jistou formu „hladovky“ či půstu. Očistný den může být do stravovacího režimu zařazován prakticky každý týden, nejlépe vždy první den. Důvodem načasování je ve většině případů zvýšený energetický příjem a větší objem potravy během víkendu. V průběhu očišťovacího dne se organismus zbaví nahromaděných zbytků požité potravy v trávicím traktu a spolu s nimi dalších toxických látek kolujících v organismu, které přijal v průběhu stravování. Tímto způsobem může být poskytnut odpočinek všem orgánům, které jsou zapojeny do zpracování přijímané potravy. Doporučuje se používat i bylinkové čaje, speciální ovocné a zeleninové šťávy (například z červené řepy, celeru a mrkve). Někdo přidává specifický přírodní produkt mumio nebo používá jako přísadu kořen žen-šen. Takový systém se jistým způsobem blíží praktikám jogínů a starověkých křesťanů, kteří si takto „očišťovali tělo“ a „umožňovali duši“ koncentraci a poznání nepoznatelného. Správně voleným „půstem“ se dá velmi výrazně korigovat nebezpečí případného rozvoje cukrovky (diabetu) nebo poruch přeměny tuků. Pro zdraví se zdá být nezbytné využití postních dní po období výrazněji zvýšeného příjmu potravy (po víkendech, různých svátcích). Když nic jiného - docílíme tím udržení stálé tělesné hmotnosti. Postít se však vyžaduje vůli a nácvik. Doporučuje se začít jednou za 14 dnů jen 24 hodinami „hladovky“, v jejichž průběhu je přijímán dostatek tekutin. Optimální je zahájit tento proces v neděli večer, další strava potom následuje v pondělí večer - musí být velmi málo vydatná, nesmí docházet k přejídání. Vhodná je hustá zeleninová polévka s těstovinami a nic víc. Ještě lepší je vydržet až do úterního rána, kdy je dobré dát si obilnou směs (například müsli) s nízkotučným bílým jogurtem. Ten, kdo trpí zácpou, může v průběhu pondělka použít „projímadlo“ z heřmánkového vývaru v množství asi 0,5 litru. Je třeba ještě připomenout nezbytnost příjmu většího množství tekutin v průběhu půstu - alespoň 3 až 4 litry za den.

 

Recept na čerstvou zeleninovou šťávu: 150 g červené řepy, 100 g hlávkového zelí, 50 g celeru a 150 g mrkve nastrouháme na nerezovém struhadle a přelijeme dvěma litry studené, předem převařené vody. V nádobě uložíme do chladu a temna na 24 hodin. Pijeme po 1 dl tak, abychom za den vypili alespoň jeden litr.

 

RADA!

Samozřejmostí při odstraňování jarní únavy je dostatek skutečně kvalitního spánku v chladnějších a dobře větraných místnostech a velmi častý razantní pohybový program (rychlá chůze, nordic walking, klus, běh, jízda na kole) na denním světle a čerstvém vzduchu. U lidí, kteří trpí typickými jarními onemocněními (alergie a astma), zvyšujícími únavu, je vhodná kontrola u specialistů kvůli revizi dosavadní léčby a sekundární prevence. Takže - každý může trpět na jaře únavou, ale může její příznaky zmírnit na úplné minimum.

 

MUDr. Pavel Malovič

 

 

* * *

 

Poradce, měsíčník č. 10-11/2021 (II/2021)

·         Zákon o daních z příjmů po novele s komentářem – Ing. Eva Sedláková, Ing. Drahomíra Martincová

 

Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 4-5/2021 (II/2021)

• Kdy je zaměstnanec povinen podat daňové přiznání za rok 2020?
• Nová výše záloh OSVČ po podání Přehledu za rok 2020
• Minimální mzda a minimální výše odměny z dohod
• Školení zaměstnanců v praxi
• Kontrolní činnost inspektorátů práce
• Řádné a opravné daňové přiznání za rok 2020 a dodatečné DP v roce 2021
• Rovné odměňování zaměstnanců
• Zvláštní právní požadavky na úředníky ve veřejné správě
• Daňové souvislosti spolků

 

Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 4-5/2021 (II/2021)

·         Daňové přiznání FO – odpočet za rok 2020

·         Daňové přiznání PO

·         Nový zákon o odpadech

·         Zdravotní pojištění a minimální mzda v roce 2021

·         Slevy na dani a daňové zvýhodnění

·         Uzavírání a otevírání účetních knih

·         Valorizace úrazových rent

·         Superhrubá mzda – zrušení

 

Daně, účetnictví, vzory a případy – (DÚVaP) – měsíčník, č. 4-5/2021 (I/2021)

·         DPH u služeb a zboží v roce 2021

·         Zdravotní pojištění po změně pro mzdovou účetní

·         Vzory smluv dle OZ

·         Sociální pojištění

 

1000 řešení – měsíčník č. 4/2021 (II/2021)

·         DPH od 1. 1. 2021 – zboží a služby

·         Optimalizace daně

·         Odvody pojistného – zaměstnavatelé

·         Daň z příjmů – po novele

·         Daň z přidané hodnoty

·         Účetnictví

·         Zákoník práce

·         Mzdy

 

TAKÉ TYTO ODBORNÉ TEMATICKÉ PUBLIKACE VÁM POMOHOU V PODNIKÁNÍ V ČASE PANDEMIE

 

• 100 otázek Daňové výdaje, Odpisy (praktická řešení z praxe týkající se daňových výdajů a odpisů)
• Podnikání a koronavirus (komplexní přehled opatření a jejich podrobný popis týkající se daňového řádu, daně z příjmů, DPH, EET, zákoníku práce, mezd)
• 100 otázek Zaměstnávání, Nemovitosti (praktická řešení týkající se pracovněprávních opatření v období pandemie koronaviru a praktická řešení týkající se nájmu, odpisů a prodeje nemovitostí)
• s.r.o. – Průvodce bez chyb, pokut a penále (komplexní a přehledné zpracování problematiky společnosti s ručením omezeným od jejího založení, vzniku až po možnosti zrušení)
• 100 otázek a odpovědí Zaměstnanecké benefity, Obchodování (praktická řešení týkající se poskytování zaměstnaneckých benefitů a obchodování)
• Zaměstnávání v období pandemie (řešení pracovněprávních otázek po pandemii koronaviru)
• 100 otázek a odpovědí Zákoník práce po novele, Reklama, propagace (praktická řešení týkající se změn v zákoníku práce a reklamy z daňového a účetního hlediska)
• 100 otázek a odpovědí DPH nově, Zásoby (praktická řešení týkající se dani z přidané hodnoty po novelách a zásob z hlediska účetnictví a daní)
• Vzory smluv, žalob a podání (nejvíce používané vzory smluv, žalob a podání z oblasti občanského a obchodního práva, pracovněprávních vztahů, daňového a správního řízení, trestního práva, exekucí, soudních sporů a stavebního práva)
• Účetní závěrka podnikatelů za rok 2020 (komplexní informace potřebné při sestavování účetní závěrky)
• Daňová přiznání FO a PO za rok 2020, Roční zúčtování příjmů a daňového zvýhodnění za rok 2020 (komplexní informace potřebné při podávání daňového přiznání a ročního zúčtování příjmů)
• Pomocník mzdové účetní k 1. 1. 2021 (přehled parametrů, sazeb, vzorových výpočtů … z oblasti mezd a platů)
• Daňové, mzdové a účetní zákony 2021 (daňové a mzdové zákony aktualizované k 1. 1. 2021)
• Příručka mzdové účetní 2021 (příručka mzdové účetní s příklady)
• Daňové a nedaňové výdaje A-Z 2021 (výdaje, které lze uplatnit do daňových výdajů a výdaje nedaňové v abecedním pořadí)
• 100 otázek a odpovědí Optimalizace daně, ZDP po novele (praktická řešení týkající se využití zákonných možností optimalizace daně a změn, které přinesla rozsáhlá novela zákona o daních z příjmů)

 

Poradce, měsíčník č. 12/2021 (III/2021)

·         Daňový řád po novele s komentářem – Mgr. Petr Taranda

 

Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 6-7/2021 (III/2021)

·         Kompenzační bonus - nový zákon

·         Srážky ze mzdy – nově

·         Podpora v době částečné nezaměstnanosti – novela

·         Pracovnělékařské prohlídky v době pandemie

·         Otazníky kolem náhrad při home-office

·         Jaké varianty odpisování při zahájení podnikání může uplatnit zaměstnanec?

·         Péče o dítě a zdravotní pojištění

·         Nový zákon o odpadech

·         Stravování u příspěvkových organizací - stravovací paušál

 

Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 6-7/2021 (III/2021)

·         Daňová ztráta – nově

·         Souběžné činnosti pojištěnce ve ZP

·         Vyšší náhrada mzdy při karanténě

·         Uplatnění DPH u nájmu

·         Vybrané účetní metody

·         Cenné papíry – daňové výdaje

·         Zálohy, závdavky a daň z příjmů

·         Závislá činnost – specifické příjmy

 

Daně, účetnictví, vzory a případy – (DÚVaP) – měsíčník, č. 6/2021 (III/2021)

·         Kontrola z FÚ jak se ji ubránit

·         Změny v účetnictví od 1. 1. 2021

·         Závislá práce v kostce I. část

·         Výdaje zaměstnavatelů

 

1000 řešení – měsíčník č. 5-6/2021 (III/2021)

·         Daňové výdaje

·         Odměňování podle ZP

·         Daň z příjmů – po novele

·         Daň z přidané hodnoty

·         Účetnictví

·         Zákoník práce

·         Mzdy

 

 

ODBORNÉ TEMATICKÉ PUBLIKACE

 

 

Vzory smluv, žalob a podání (XII/2020)

·         Občanský zákoník

·         Rodinné právo

·         Zákoník práce

·         Občanský soudní řád

·         Trestní právo

·         Exekuční řád

·         Daňové řízení

·         Správní řízení

·         Stavební právo

 

Účetní závěrka podnikatelů za rok 2020 bez chyb, pokut a penále (I/2021)

·         Účetní zásady a principy

·         Druhy účetních závěrek

·         Účetní období

·         Účetní uzávěrka

·         Účetní závěrka

·         Opravy účetních zápisů

·         Nové účetní období

 

Daňová přiznání za rok 2020, Roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění bez chyb, pokut a penále (I/2021)

·         Přiznání k dani z příjmů právnických osob

·         Přiznání k dani z příjmů fyzických osob

·         Roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění

 

Pomocník mzdové účetní 2021 bez chyb, pokut a penále (I/2021)

·         Pomocník mzdové účetní

·         Povinnosti zaměstnavatele a mzdové účetní

 

Příručka mzdové účetní 2021 bez chyb, pokut a penále (I/2021)

·         Mzda a plat

·         Zdravotní pojištění

·         Sociální pojištění

·         Daň z příjmů ze závislé činnosti

 

100 otázek a odpovědí Optimalizace daně, ZDP po novele (II/2021)

·         Optimalizace daně

·         ZDP po novele

 

Daňové a nedaňové výdaje 2021 (II/2021)

·         Abecedně seřazeny daňové a nedaňové výdaje s příklady

·         Zákon o daních z příjmů

·         Zákon o účetnictví

 

 

ZÁKONY 2021

 

Zákony IA/2021 (I/2021)

·         Správa daní

·         Daně z příjmů

·         Daň z přidané hodnoty

·         Silniční daň

·         Spotřební daně

·         Daň z nemovitosti

·         Rozpočtová pravidla

Zákony IB/2021 (I/2021)

·         Účetnictví

·         Související předpisy

 

Zákony IIA/2021 (I/2021)

·         Občanský zákoník

·         Obchodní korporace

·         Občanský soudní řád

·         Živnostenské podnikání

 

Zákony IIB/2021 (I/2021)

·         Trestní právo

·         Právní pomoc

·         Policie ČR

·         Střelné zbraně

·         Správní právo

 

Zákony IIC/2021 (I/2021)

·         Exekuce

·         Insolvenční řízení

·         Ochrana spotřebitele

·         Notářský řád

·         Advokacie

·         Související předpisy

 

Zákony IIIA/2021 (I/2021)

·         Zákoník práce

·         Mzdové a platové předpisy

·         Předpisy k zaměstnanosti

·         Požární ochrana a BOZP

 

Zákony IIIB/2021 (I/2021)

·         Sociální zabezpečení

·         Důchodové pojištění

·         Nemocenské pojištění

·         Zdravotní pojištění

 

Zákony IV/2021 (I/2021)

·         Stavební zákon

·         Katastr nemovitostí

·         Bydlení

·         Požární bezpečnost

·         Pozemkové úpravy

·         Související předpisy

 

Zákony V/2021 (I/2021)

·         Územní celky a členění státu

·         Organizace veřejné správy

·         Veřejná správa ve vztahu k občanům

·         Školy a školská zařízení

 

Zákony VIA/2021 (I/2021)

·         Životní prostředí

·         Ochrana vod

·         Ochrana přírody a krajiny

·         Ochrana ovzduší

·         Integrovaná prevence

·         Ekologické zemědělství

·         Ochrana půdy a rostlin

·         Kontrola znečištění

 

Zákony VIB/2021 (I/2021)

·         Odpady a obaly

·         Hospodaření s odpady

·         Energetická náročnost budov

·         Podnikání v energetice

·         Podporované zdroje energie

·         Průmyslové havárie