Mzdy letos navyšuje 85 procent výrobních firem
08.04.2025
Mzdy zaměstnancům letos v Česku zvyšuje 85 procent výrobních, velkoobchodních a logistických firem. Průměrné zvýšení činí 4,8 procenta, což je méně než loňských 5,5 procenta. Vyplývá to z průzkumu personální agentury Hofmann Personal, kterého se zúčastnilo 255 respondentů z řad personalistů mezi výrobními, velkoobchodními a logistickými firmami v Česku s více než stovkou zaměstnanců. "Je pozitivní, že podniky navyšují mzdy, i když tempo růstu je nižší než průměr celé ekonomiky. Podle dat Českého statistického úřadu se meziročně průměrná nominální měsíční mzda v ekonomice zvýšila o 7,2 procenta. Spotřebitelské ceny se za toto období zvýšily o tři procenta, reálně tak mzda vzrostla o 4,2 procenta. Zaměstnanci ve zkoumaných podnicích si tak reálně si polepšili o 1,8 procenta," uvedla ředitelka Hofmann Personal Gabriela Hrbáčková.
Nižší stavy zaměstnanců hlásí 28 procent firem. Naopak 21 procent podniků uvádí, že letos zaměstnance přibíralo. Podle úřadu práce míra nezaměstnanosti vzrostla meziročně o 0,3 procentního bodu na 4,3 procenta v lednu 2025. To naznačuje, že pracovní trh dokáže propouštěné pracovníky dobře absorbovat. "I když téměř třetina firem hlásí nižší stavy, na celkové nezaměstnanosti se tento trend výrazně neprojevuje. Zaměstnanci si nacházejí nové uplatnění, což ukazuje na přetrvávající poptávku po pracovní síle," doplnila Hrbáčková.
Průzkum ukázal na to, že zhoršení ekonomické situace očekává především 27 procent firem s německým vlastníkem, a to kvůli obavám z možné krize v Německu. Největší obavy z poklesu poptávky mají podniky v automobilovém a lehkém průmyslu, stejně jako větší firmy s více než 500 zaměstnanců. Firmy z velkoobchodu, logistiky a služeb, které rovněž očekávají zhoršení ekonomické situace, za hlavní příčinu svých obav považují inflaci.
reklama
I přes propouštění většina firem, 62 procent, stále čelí nedostatku určitých typů zaměstnanců, zejména kvalifikovaných dělníků. Data úřadu práce ukazují změny ve struktuře nezaměstnaných podle délky setrvání v jeho evidenci. Podíl těch, kteří jsou bez práce méně než tři měsíce, na celkovém počtu nezaměstnaných klesl o 3,6 procentního bodu na 33,2 procenta. Naopak podíl uchazečů, kteří jsou v evidenci více než rok, vzrostl o 2,3 procentního bodu na 30,7 procenta.
Průměrná mzda v Česku se v loňském roce zvýšila meziročně o 7,1 procenta na 46 165 korun. Lidem tak v průměru na výplatní pásce přibylo 3044 korun. Reálně po zohlednění inflace průměrná mzda po předchozích dvou letech poklesu loni vzrostla o 4,6 procenta, vyplývá z dat Českého statistického úřadu. Obecně ale platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Důchodci dostanou v prosinci jednorázově 5000 korun
24.11.2020
Všichni důchodci dostanou v prosinci jednorázově 5000 korun. Vládní návrh zákona, který výplatu příspěvku předpokládá, podepsal prezident Miloš Zeman. O jeho podpisu informoval Hrad. Rozpočtové náklady se odhadují na 15 miliard korun.
S
Česko má nové sazby nejdůležitější daně
20.11.2020
Zdaňování takzvané superhrubé mzdy v tuzemsku po 13 letech skončí. Sněmovna na nočním jednání přijala návrh premiéra Andreje Babiše (ANO), který toto zdaňování ruší. Místo toho se má od příštího roku zdaňovat pouze hrubá mzda sazbou 15 procent a u lidí se mzdou nad 140 000 Kč měsíčně sazbou 23 procent. Spočítejte si na naší kalkulačce, o kolik korun si přilepšíte, pokud Senát změny potvrdí.
Sněmovna schválila také návrh pirátského poslance Mikuláše Ferjenčíka na zvýšení základní daňové slevy na poplatníka. Dosud činí 24 840 korun a nově by měla odpovídat průměrné hrubé mzdě za předminulý rok. Poslanec uvádí, že v roce 2021 by činila sleva 34 125 korun. Měsíční zvýšení tak představuje změnu z 2 070 Kč na přibližně 2 843 korun. I tuto změnu už zachycuje naše kalkulačka. Nový koncept daně z příjmů fyzických osob spočívá ve zrušení superhrubé mzdy a zavedení daňové progrese. "Daňové sazby by měly být nastavené tak, aby příliš nezatěžovaly poplatníka, ale aby došlo k získání dalších dodatečných prostředků, zejména z vyššího zdanění vyšších příjmů. Daňové sazby jsou nastaveny ve výši 15 a 23 procent, základem daně by byl hrubý příjem," vysvětluje daňový expert Michal Jelínek ze společnosti V4 Group.
V
Zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2021
18.11.2020
Vláda rozhodla o zvýšení minimální mzdy na částku 15 200 Kč. S účinností od 1. ledna 2021 se zvyšuje minimální mzda na částku 15 200 Kč. Od tohoto data se zvyšuje minimální mzda jako minimální vyměřovací základ zaměstnance (zaměstnavatele) a také je tradičně vyšší minimální záloha OSVČ.
Dále se zvyšuje platba pojistného osobami bez zdanitelných příjmů, jakož i platba státu zdravotním pojišťovnám za tzv. „státní pojištěnce“ včetně navazujícího zvýšení odpočitatelné částky příjmu za podmínek specifikovaných v ustanovení § 3 odst. 7 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. A také se na 3 500 Kč zvyšuje částka rozhodná pro vznik zaměstnání u vybraných skupin osob jako zaměstnanců.
Složitěji než na jaře. Kdo může nyní žádat o státní pětistovku denně
16.11.2020
Od pondělka začíná finanční správa vyřizovat žádosti o kompenzační bonus ve výši 500 korun na den. Na rozdíl od jarní pomoci ovšem tato pomoc míří jen k podnikatelům a lidem pracujícím na dohody, jejichž práce byla omezena říjnovými vládními restrikcemi. Nejvíc dostanou provozovatelé restaurací a barů, méně pak lidé nabízející služby.
Žádosti přijímá finanční správa už několik dní, vyřizovat je začne v pondělí. Konečně totiž finanční pomoc osobám samostatně výdělečně činným, majitelům malých s. r. o. do maximálně dvou společníků a také dohodářům prošla schvalovacím procesem. Peníze začne úřad vyplácet zhruba za týden. Jenže řada podnikatelů a lidí, kteří pracují na dohody, neví, zda o podzimní kompenzační bonus mohou vůbec žádat a za kolik dní mají náhradu ušlého zisku požadovat. V úředních zprávách se objevuje termín od 5. října do 4. listopadu a pak od 5. do 21. listopadu. To je termín vyhlášení nouzového stavu, nejde tedy o termín poskytnutí pomoci. "Bonus bude přiznán jen za ty dny, kdy došlo k bezprostřednímu zákazu či omezení jejich činnosti," píše ministerstvo financí. A uvádí příklady: Provozovatel restaurace má nárok na podporu od začátku nouzového stavu, tedy od 5. října, neboť na něj se již vztahovala omezení z doby před vyhlášením nouzového stavu, byť se jednalo o mírnější omezení otevírací doby.
V