Mzdy letos navyšuje 85 procent výrobních firem
08.04.2025
Mzdy zaměstnancům letos v Česku zvyšuje 85 procent výrobních, velkoobchodních a logistických firem. Průměrné zvýšení činí 4,8 procenta, což je méně než loňských 5,5 procenta. Vyplývá to z průzkumu personální agentury Hofmann Personal, kterého se zúčastnilo 255 respondentů z řad personalistů mezi výrobními, velkoobchodními a logistickými firmami v Česku s více než stovkou zaměstnanců. "Je pozitivní, že podniky navyšují mzdy, i když tempo růstu je nižší než průměr celé ekonomiky. Podle dat Českého statistického úřadu se meziročně průměrná nominální měsíční mzda v ekonomice zvýšila o 7,2 procenta. Spotřebitelské ceny se za toto období zvýšily o tři procenta, reálně tak mzda vzrostla o 4,2 procenta. Zaměstnanci ve zkoumaných podnicích si tak reálně si polepšili o 1,8 procenta," uvedla ředitelka Hofmann Personal Gabriela Hrbáčková.
Nižší stavy zaměstnanců hlásí 28 procent firem. Naopak 21 procent podniků uvádí, že letos zaměstnance přibíralo. Podle úřadu práce míra nezaměstnanosti vzrostla meziročně o 0,3 procentního bodu na 4,3 procenta v lednu 2025. To naznačuje, že pracovní trh dokáže propouštěné pracovníky dobře absorbovat. "I když téměř třetina firem hlásí nižší stavy, na celkové nezaměstnanosti se tento trend výrazně neprojevuje. Zaměstnanci si nacházejí nové uplatnění, což ukazuje na přetrvávající poptávku po pracovní síle," doplnila Hrbáčková.
Průzkum ukázal na to, že zhoršení ekonomické situace očekává především 27 procent firem s německým vlastníkem, a to kvůli obavám z možné krize v Německu. Největší obavy z poklesu poptávky mají podniky v automobilovém a lehkém průmyslu, stejně jako větší firmy s více než 500 zaměstnanců. Firmy z velkoobchodu, logistiky a služeb, které rovněž očekávají zhoršení ekonomické situace, za hlavní příčinu svých obav považují inflaci.
reklama
I přes propouštění většina firem, 62 procent, stále čelí nedostatku určitých typů zaměstnanců, zejména kvalifikovaných dělníků. Data úřadu práce ukazují změny ve struktuře nezaměstnaných podle délky setrvání v jeho evidenci. Podíl těch, kteří jsou bez práce méně než tři měsíce, na celkovém počtu nezaměstnaných klesl o 3,6 procentního bodu na 33,2 procenta. Naopak podíl uchazečů, kteří jsou v evidenci více než rok, vzrostl o 2,3 procentního bodu na 30,7 procenta.
Průměrná mzda v Česku se v loňském roce zvýšila meziročně o 7,1 procenta na 46 165 korun. Lidem tak v průměru na výplatní pásce přibylo 3044 korun. Reálně po zohlednění inflace průměrná mzda po předchozích dvou letech poklesu loni vzrostla o 4,6 procenta, vyplývá z dat Českého statistického úřadu. Obecně ale platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Dovolená placená z daní, záchrana pro neschopné
30.09.2020
Český kurzarbeit je na světě. Nástroj, který má pomoci firmám hradit část mzdy zaměstnanců při závažných hospodářských potížích, posílá nyní vláda do parlamentu. Řada odborníků napříč trhem vítá, že vůbec nějaký model kurzarbeitu, který je běžnou pomocí v řadě států, vzniká i u nás. Apelují ale ještě na úpravy návrhu, aby nebyl zneužíván. Odbory chtějí vyšší kompenzace.
Kurzarbeit představuje "zkrácenou práci" při ekonomických potížích. Podnik platí lidem jen za odpracované hodiny, stát jim poskytuje část výdělku za neodpracovaný čas, a dorovnává jim tak plat. Tento nástroj je běžný v řadě zemí, našim podmínkám je nejbližší německý model, podle něhož se také vžil termín kurzarbeit. Navrhované podmínky českého kurzarbeitu jsou ale trochu jiné než v Německu. Vláda stanovila, že přesné podmínky pomoci v době krize nastaví vláda ve svém nařízení. Stanoví region, odvětví, rozsah zkrácené práce i dobu, po kterou by část mzdy vyplácel stát.
ČSSD nepodpoří zrušení superhrubé mzdy jen na dva roky
28.09.2020
ČSSD nepodpoří zákon, který by zrušil superhrubou mzdu a za dva roky ji znovu zavedl. V Otázkách Václava Moravce v České televizi to v neděli řekl předseda strany a vicepremiér Jan Hamáček. Premiér Andrej Babiš (ANO) v sobotu řekl, že vláda navrhne zrušení superhrubé mzdy pouze na dva roky, jak o tom dříve mluvil prezident Miloš Zeman. Podle odborníků by takový krok znepřehlednil daňový systém.
Zrušení superhrubé mzdy by znamenalo snížení daní z příjmu pro zaměstnance, protože by se základ daně snížil o platby povinných odvodů zaplacené zaměstnavatelem. ČSSD a ANO se domluvily na zrušení superhrubé mzdy a zavedení patnáctiprocentní daně z příjmu koncem srpna. Zároveň by měla zůstat sazba 23 procent pro lidi s příjmem nad zhruba 139 000 korun měsíčně. Nyní činí efektivní zdanění pro zaměstnance 20,1 procenta.
Vzniká účet, který ulehčí život dlužníkům
23.09.2020
Vzniká účet, na který bude exekutor krátký. Konec absurdním pravidlům, chválí experti. Má jít o zvláštní bankovní účet, na kterém by mohli mít lidé v exekuci nezabavitelné peníze beze strachu, že jim i na ně "sáhne" exekutor. Poslanecký návrh, který v pondělí podpořila vláda, snad začne platit od ledna a ulehčí tak život statisícům dlužníků.
Řada z nich dnes raději žádný účet nemá a žije jen s hotovostí po kapsách. Nyní je to tak, že pokud máte exekuce, zaměstnavatel vám ze mzdy strhne exekuční srážky a na účet pošle nezabavitelné minimum. Ačkoliv už název říká, že by se tyto peníze neměly dál zabavovat, na účtu se stanou běžnou hotovostí a i na ně může exekutor sáhnout. Navíc vedení bankovních účtů, které jsou "postižené" exekucí, stojí víc než běžné účty. "Velké banky si za ně účtují v průměru 250 korun měsíčně. A také si účtují většinou 300 korun poplatek za takzvanou součinnost, tedy za každou odpověď exekutorovi, který se dotáže, zda má dlužník na účtu nějaké peníze a kolik," říká Daniel Hůle z Člověka v tísni, který pomáhá lidem s finančními problémy. Bankovní účet tak může dlužníky vyjít pěkně draho.
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Vzniká účet, na který bude exekutor krátký
23.09.2020
Má jít o zvláštní bankovní účet, na kterém by mohli mít lidé v exekuci nezabavitelné peníze beze strachu, že jim i na ně "sáhne" exekutor. Poslanecký návrh, který v pondělí podpořila vláda, snad začne platit od ledna a ulehčí tak život statisícům dlužníků. Řada z nich dnes raději žádný účet nemá a žije jen s hotovostí po kapsách.
Nyní je to tak, že pokud máte exekuce, zaměstnavatel vám ze mzdy strhne exekuční srážky a na účet pošle nezabavitelné minimum. Ačkoliv už název říká, že by se tyto peníze neměly dál zabavovat, na účtu se stanou běžnou hotovostí a i na ně může exekutor sáhnout. Navíc vedení bankovních účtů, které jsou "postižené" exekucí, stojí víc než běžné účty. "Velké banky si za ně účtují v průměru 250 korun měsíčně. A také si účtují většinou 300 korun poplatek za takzvanou součinnost, tedy za každou odpověď exekutorovi, který se dotáže, zda má dlužník na účtu nějaké peníze a kolik," říká Daniel Hůle z Člověka v tísni, který pomáhá lidem s finančními problémy. Bankovní účet tak může dlužníky vyjít pěkně draho.