Mzdy letos navyšuje 85 procent výrobních firem
08.04.2025
Mzdy zaměstnancům letos v Česku zvyšuje 85 procent výrobních, velkoobchodních a logistických firem. Průměrné zvýšení činí 4,8 procenta, což je méně než loňských 5,5 procenta. Vyplývá to z průzkumu personální agentury Hofmann Personal, kterého se zúčastnilo 255 respondentů z řad personalistů mezi výrobními, velkoobchodními a logistickými firmami v Česku s více než stovkou zaměstnanců. "Je pozitivní, že podniky navyšují mzdy, i když tempo růstu je nižší než průměr celé ekonomiky. Podle dat Českého statistického úřadu se meziročně průměrná nominální měsíční mzda v ekonomice zvýšila o 7,2 procenta. Spotřebitelské ceny se za toto období zvýšily o tři procenta, reálně tak mzda vzrostla o 4,2 procenta. Zaměstnanci ve zkoumaných podnicích si tak reálně si polepšili o 1,8 procenta," uvedla ředitelka Hofmann Personal Gabriela Hrbáčková.
Nižší stavy zaměstnanců hlásí 28 procent firem. Naopak 21 procent podniků uvádí, že letos zaměstnance přibíralo. Podle úřadu práce míra nezaměstnanosti vzrostla meziročně o 0,3 procentního bodu na 4,3 procenta v lednu 2025. To naznačuje, že pracovní trh dokáže propouštěné pracovníky dobře absorbovat. "I když téměř třetina firem hlásí nižší stavy, na celkové nezaměstnanosti se tento trend výrazně neprojevuje. Zaměstnanci si nacházejí nové uplatnění, což ukazuje na přetrvávající poptávku po pracovní síle," doplnila Hrbáčková.
Průzkum ukázal na to, že zhoršení ekonomické situace očekává především 27 procent firem s německým vlastníkem, a to kvůli obavám z možné krize v Německu. Největší obavy z poklesu poptávky mají podniky v automobilovém a lehkém průmyslu, stejně jako větší firmy s více než 500 zaměstnanců. Firmy z velkoobchodu, logistiky a služeb, které rovněž očekávají zhoršení ekonomické situace, za hlavní příčinu svých obav považují inflaci.
reklama
I přes propouštění většina firem, 62 procent, stále čelí nedostatku určitých typů zaměstnanců, zejména kvalifikovaných dělníků. Data úřadu práce ukazují změny ve struktuře nezaměstnaných podle délky setrvání v jeho evidenci. Podíl těch, kteří jsou bez práce méně než tři měsíce, na celkovém počtu nezaměstnaných klesl o 3,6 procentního bodu na 33,2 procenta. Naopak podíl uchazečů, kteří jsou v evidenci více než rok, vzrostl o 2,3 procentního bodu na 30,7 procenta.
Průměrná mzda v Česku se v loňském roce zvýšila meziročně o 7,1 procenta na 46 165 korun. Lidem tak v průměru na výplatní pásce přibylo 3044 korun. Reálně po zohlednění inflace průměrná mzda po předchozích dvou letech poklesu loni vzrostla o 4,6 procenta, vyplývá z dat Českého statistického úřadu. Obecně ale platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Průměrné mzdy oproti loňsku stouply o 160 korun
07.09.2020
Zdražování z nich však ukouslo více. Průměrná mzda v Česku činila ve druhém čtvrtletí 34 271 korun, což znamená nárůst o 0,5 procenta a 160 korun, uvedl Český statistický úřad (ČSÚ). Po zahrnutí růstu spotřebitelských cen výdělek ale reálně klesl o 2,5 procenta.
V posledních letech mzdy rostly. Vyšší pokles zaznamenali statistici jen na konci roku 2013, kdy byl ale meziroční index zkreslen tehdejší daňovou úpravou. Mzda klesla lidem v osmi krajích, v šesti naopak vzrostla. Mzdy klesly nejvíce v Libereckém kraji, a to o 2,8 procenta. Naopak nejvyšší nárůst mezd, o 2,4 procenta, byl v Ústeckém kraji.Tradičně nejvyšší mzdy berou lidé v Praze, kde byla ve druhém čtvrtletí průměrná hrubá mzda 42 435 korun. Nízké mzdy, těsně nad 30 000 korun mají i ve Zlínském nebo Pardubickém kraji.
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Průměrné mzdy oproti loňsky stouply o 160 korun
04.09.2020
Průměrná mzda v Česku činila ve druhém čtvrtletí 34 271 korun, což znamená nárůst o 0,5 procenta a 160 korun, uvedl Český statistický úřad (ČSÚ). Po zahrnutí růstu spotřebitelských cen výdělek ale reálně klesl o 2,5 procenta. V posledních letech mzdy rostly. Vyšší pokles zaznamenali statistici jen na konci roku 2013, kdy byl ale meziroční index zkreslen tehdejší daňovou úpravou.
Mzda klesla lidem v osmi krajích, v šesti naopak vzrostla. Mzdy klesly nejvíce v Libereckém kraji, a to o 2,8 procenta. Naopak nejvyšší nárůst mezd, o 2,4 procenta, byl v Ústeckém kraji. Tradičně nejvyšší mzdy berou lidé v Praze, kde byla ve druhém čtvrtletí průměrná hrubá mzda 42 435 korun. Nízké mzdy, těsně nad 30 000 korun mají i ve Zlínském nebo Pardubickém kraji. Analytici pokles průměrné mzdy po zohlednění inflace očekávali, a to zejména kvůli dopadům šíření koronaviru i poměrně vysokému růstu spotřebitelských cen. Navíc platí, že dvě třetiny zaměstnanců v ČR na průměrnou mzdu nedosáhnou.
Digitální daň si Google a spol. nechají zaplatit od svých firemních klientů
04.09.2020
Za nové daně si necháme zaplatit od firem, kterým zdražíme své placené služby, shodují se aktuální vyjádření Googlu, Applu a Amazonu.
Americké technologické giganty tím reagují na zavedení nové digitální daně ve Velké Británii, Turecku, Itálii či Rakousku, k němuž došlo v prvních měsících letošního roku.
Pandemie prohloubila rozdíly ve mzdách
31.08.2020
Pandemie koronaviru dopadla také na mzdovou nerovnost mezi Češkami a Čechy. Zatímco ještě nedávno vývoj nahrával tomu, že za 30 let dosáhneme poloviční míry nerovnosti oproti současným statistikám, stačilo jen pár měsíců, aby virus dlouhodobý problém u zaměstnavatelů odsunul na vedlejší kolej. Takzvaný "gender pay gap" se navíc podle odborníků ještě prohloubí.
"Pandemie covidu-19 pravděpodobně zvyšuje nerovnost žen na trhu práce, protože jsou touto krizí nejvíce postižené obory, kde je vyšší zastoupení žen - gastronomie, hotelnictví a občanské služby," vysvětluje pro on-line deník Aktuálně.cz specialistka náboru v ManpowerGroup Lenka Vokáčová. Podobný efekt podle ní má i rostoucí míra digitalizace a automatizace, která zvyšuje poptávku po lidech s technickým vzděláním, kde jsou převážně zastoupeni muži. "V těchto oborech také rostou platy nejrychleji," dodává Vokáčová.