Mzdy letos navyšuje 85 procent výrobních firem
08.04.2025
Mzdy zaměstnancům letos v Česku zvyšuje 85 procent výrobních, velkoobchodních a logistických firem. Průměrné zvýšení činí 4,8 procenta, což je méně než loňských 5,5 procenta. Vyplývá to z průzkumu personální agentury Hofmann Personal, kterého se zúčastnilo 255 respondentů z řad personalistů mezi výrobními, velkoobchodními a logistickými firmami v Česku s více než stovkou zaměstnanců. "Je pozitivní, že podniky navyšují mzdy, i když tempo růstu je nižší než průměr celé ekonomiky. Podle dat Českého statistického úřadu se meziročně průměrná nominální měsíční mzda v ekonomice zvýšila o 7,2 procenta. Spotřebitelské ceny se za toto období zvýšily o tři procenta, reálně tak mzda vzrostla o 4,2 procenta. Zaměstnanci ve zkoumaných podnicích si tak reálně si polepšili o 1,8 procenta," uvedla ředitelka Hofmann Personal Gabriela Hrbáčková.
Nižší stavy zaměstnanců hlásí 28 procent firem. Naopak 21 procent podniků uvádí, že letos zaměstnance přibíralo. Podle úřadu práce míra nezaměstnanosti vzrostla meziročně o 0,3 procentního bodu na 4,3 procenta v lednu 2025. To naznačuje, že pracovní trh dokáže propouštěné pracovníky dobře absorbovat. "I když téměř třetina firem hlásí nižší stavy, na celkové nezaměstnanosti se tento trend výrazně neprojevuje. Zaměstnanci si nacházejí nové uplatnění, což ukazuje na přetrvávající poptávku po pracovní síle," doplnila Hrbáčková.
Průzkum ukázal na to, že zhoršení ekonomické situace očekává především 27 procent firem s německým vlastníkem, a to kvůli obavám z možné krize v Německu. Největší obavy z poklesu poptávky mají podniky v automobilovém a lehkém průmyslu, stejně jako větší firmy s více než 500 zaměstnanců. Firmy z velkoobchodu, logistiky a služeb, které rovněž očekávají zhoršení ekonomické situace, za hlavní příčinu svých obav považují inflaci.
reklama
I přes propouštění většina firem, 62 procent, stále čelí nedostatku určitých typů zaměstnanců, zejména kvalifikovaných dělníků. Data úřadu práce ukazují změny ve struktuře nezaměstnaných podle délky setrvání v jeho evidenci. Podíl těch, kteří jsou bez práce méně než tři měsíce, na celkovém počtu nezaměstnaných klesl o 3,6 procentního bodu na 33,2 procenta. Naopak podíl uchazečů, kteří jsou v evidenci více než rok, vzrostl o 2,3 procentního bodu na 30,7 procenta.
Průměrná mzda v Česku se v loňském roce zvýšila meziročně o 7,1 procenta na 46 165 korun. Lidem tak v průměru na výplatní pásce přibylo 3044 korun. Reálně po zohlednění inflace průměrná mzda po předchozích dvou letech poklesu loni vzrostla o 4,6 procenta, vyplývá z dat Českého statistického úřadu. Obecně ale platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Stát ochrání zaměstnance do října
26.08.2020
Firmy v Česku se původně měly na konci tohoto měsíce rozloučit se státní podporou určenou na udržení pracovních míst. Vláda ale program Antivirus v pondělí na návrh ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) prodloužila do konce října. Podle ekonomky Heleny Horské Antivirus drží při životě zhruba 130 tisíc pracovních míst.
Mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Jan Brodský již minulý týden pro on-line deník Aktuálně.cz uvedl, že pokračování programu Antivirus je předmětem koaličního jednání. Ministryně Maláčová původně prosazovala, aby tato forma státní podpory, která platí od 12. března, trvala do konce roku. Nakonec vláda v pondělí rozhodla o prodloužení na další dva měsíce. Program Antivirus má pokrýt náklady na mzdy zaměstnanců, aby je firmy nemusely ve velkém propouštět. První dva příspěvky, které se dají souhrnně nazvat jako takzvaný kurzarbeit, představují náhrady mezd.
Program Antivirus patrně vláda prodlouží
24.08.2020
Kurzarbeit bude od nového roku, řekla ministryně Maláčová. Program Antivirus zřejmě vláda prodlouží o dva měsíce nebo až do konce roku. V diskusním pořadu Otázky Václava Moravce České televize to řekla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Program nyní pokrývá období od 12. března do konce srpna, zaměstnavatelé a odbory požadují jeho prodloužení, někteří ekonomové ale byli pro jeho co nejdřívější ukončení.
Minimální mzda jako polovinu průměrné mzdy
20.08.2020
Ministerstvo práce navrhuje, aby minimální mzda od roku 2022 odpovídala vždy od ledna polovině průměrného výdělku z předminulého roku. Tento valorizační vzorec má obsahovat novela zákona o změně platu ústavních činitelů a soudců a zákoníku práce, kterou úřad připravil.
S tímto návrhem přišla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) už před dvěma lety v tehdejší novele pracovního kodexu. Neuspěla. Odbory návrh podporovaly, zaměstnavatelé byli proti. Shoda se nenašla, plán se tak z projednávané normy vyškrtl.
Minimální mzda pro letošek činí 14 600 korun. Odpovídá tak zhruba 46 procentům předloňské průměrné mzdy. O navýšení pro příští rok bude tripartita teprve jednat. Ministerstvo v podkladech pro vládu uvedlo, že by podle nového modelu nejnižší výdělek v roce 2021 vzrostl na 17 100 korun. Minimální mzdu loni pobíralo podle resortu asi 140 000 zaměstnanců.
Poplatky za předčasné splacení hypotéky musí vzrůst
20.08.2020
Ani čtyři roky po vzniku zákona, který usnadnil předčasné splácení hypoték, stále není jasné, co všechno mohou banky při ukončení úvěrů na bydlení svým klientům naúčtovat. V některých bankách klient zaplatí jen stovky korun, v jiných desítky tisíc.
Stížností zákazníků přibývá. Tomáš Salomon, generální ředitel České spořitelny a nový prezident České bankovní asociace, nyní přichází s tvrzením, že ve věci bude brzy pořádek: poplatek musí být vyšší než v řádu stokorun, aby bankám nahradil část nákladů, které s náhlým zkrácením hypotéky mají. Jinak podle něj hrozí, že hypotéky zdraží.