Běžný účet platební bilance skončil loni v přebytku 140,5 miliardy korun
19.03.2025
Běžný účet platební bilance, který je souhrnem všech ekonomických transakcí české ekonomiky se zahraničím, skončil loni v přebytku 140,5 miliardy korun. Vyplývá to z údajů, které zveřejnila zveřejnila Česká národní banka (ČNB). Spolu s loňskými daty aktualizovala také výsledky za rok 2023, podle nich skončil předloni běžný účet platební bilance v deficitu 8,5 miliardy korun, před revizí uváděla ČNB za rok 2023 přebytek 23,7 miliardy korun. V loňském roce byl běžný účet platební bilance v přebytku v osmi měsících. Nejvýraznější byl v březnu, kdy činil 55,2 miliardy korun. Naopak schodkové měsíce byly čtyři, nejvyšší deficit evidovala ČNB v červnu, a to 24,8 miliardy korun.
V posledním čtvrtletí loňského roku skončil běžný účet platební bilance v přebytku 35,3 miliardy korun. Bilance zboží a služeb dosáhla ve čtvrtém čtvrtletí přebytku 109 miliard korun. Meziročně se podle ČNB výsledné saldo v běžných cenách zlepšilo o 3,4 miliardy korun. Obchodní bilance se zbožím byla aktivní ve výši 95,9 miliardy korun, což je meziroční zlepšení o šest miliard korun. Bilance služeb skončila rovněž přebytkem, a to 13 miliard korun, což ale představuje meziroční pokles aktivního salda o 2,7 miliardy korun. Celkový obchodní obrat zboží a služeb v běžných cenách byl v meziročním srovnání ve čtvrtém čtvrtletí o 5,7 procenta vyšší při navýšení vývozu o 76,2 miliardy korun a dovozu o 72,8 miliardy korun.
Záporné saldo bilance prvotních důchodů dosáhlo loni v posledním čtvrtletí 54,3 miliardy korun. "Jeho meziroční pokles o 38,7 miliardy korun ovlivnily především nižší platby dividend z přímých a portfoliových investic do zahraničí a pokles podílu nerezidentů na reinvestovaném zisku v tuzemských firmách," uvedla ČNB. Objem vyplacených dividend do zahraničí činil 45,1 miliardy korun, meziročně to bylo o 15,6 miliardy korun méně.
V bilanci druhotných důchodů vznikl ve čtvrtém čtvrtletí schodek 19,4 miliardy korun. V meziročním prohloubení záporného salda o 13,1 miliardy korun se podle ČNB nepříznivě promítly růst pasivního salda čistých příjmů z rozpočtu EU zaznamenávaných v bilanci druhotných důchodů a dále zhoršená bilance nákladů na pracovní sílu v souvislosti se zaměstnáváním nerezidentů v ČR a rezidentů ČR v zahraničí.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Devizové rezervy ČNB meziročně klesly na 129 miliard eur
12.04.2023
Devizové rezervy České národní banky (ČNB) v březnu meziročně klesly zhruba o 27 miliard eur na 129,3 miliardy eur. Ve srovnání s únorem letošního roku byly vyšší přibližně o dvě miliardy eur. Proti loňskému březnu se devizové rezervy snížily i v korunách a dolarech, meziměsíčně naopak v obou těchto měnách vzrostly. Vyplývá to z předběžných údajů, které dnes na svém webu zveřejnila ČNB.
V korunách činily devizové rezervy v březnu přibližně tři biliony korun, meziročně tak byly nižší zhruba o 777 miliard korun. Meziměsíčně se pak zvýšily asi o 48 miliard. V dolarovém vyjádření rezervy proti loňskému březnu klesly o 33 miliard na 140,7 miliardy. Proti únoru byly vyšší o 5,5 miliardy.
Devizové rezervy představují zahraniční aktiva České národní banky ve směnitelných měnách, případně ve zlatě, jsou součástí majetku ČNB a právo nakládat s nimi náleží pouze ČNB.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Česká národní banka ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech
30.03.2023
Bankovní rada ČNB dnes podle očekávání ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech, na této úrovni je od loňského června. Rozhodnutí podpořilo šest členů rady, jeden navrhoval růst sazby o 0,25 procentního bodu. Podle guvernéra ČNB Aleše Michla bankovní rada na svém příštím jednání na počátku května zváží, zda sazby ponechat na současné výši, nebo je zvednout.
Analytici už ale další růst sazeb neočekávají. Ke snižování sazeb by podle nich mohla ČNB přistoupit nejdříve v srpnu.
Podle Michla se ale nemusí naplnit očekávání trhu, že sazby už jsou na vrcholu. "Jsme připraveni zvýšit sazby, zejména pokud vzroste riziko mzdově-inflační spirály," řekl Michl. Jako předčasné hodnotí i očekávání analytiků, že ČNB začne snižovat sazby od srpnového jednání bankovní rady. Zdůraznil, že na dnešním jednání nepadl žádný názor ohledně poklesu sazeb.
Michl uvedl, že ČNB je připravena bojovat proti inflaci, dokud se ji nepodaří stabilizovat na dvouprocentním cíli. V únoru byla meziroční inflace 16,7 procenta. Podle guvernéra proto zůstanou úrokové sazby po určitou dobu na relativně vysoké úrovni. Důležitým nástrojem pro boj proti inflaci bude podle Michla i nadále silná koruna. Bankovní rada dnes potvrdila závazek bránit nadměrným výkyvům jejího kurzu.
Zachování sazeb na současné úrovni trh očekával. "Inflace v únoru byla sice mírně vyšší, než se čekalo, ale na druhou stranu očekávání nenaplnila spotřeba domácností, která zpomalila stejně jako růst mezd v posledním čtvrtletí loňského roku. ČNB hraje do karet i stále relativně silná koruna," uvedl analytik Portu Marek Pokorný…
J
Stát uvolní stovky miliard na energetickou soběstačnost domácností i obcí
30.03.2023
Stát uvolní do roku 2030 stovky miliard korun na zvýšení energetické soběstačnosti domácností i samospráv. Peníze chce prostřednictvím dotačních programů investovat například do zateplení objektů, budování fotovoltaických elektráren nebo tepelných čerpadel. Novinářům to dnes řekl v Českých Budějovicích na zahájení veletrhu Urbatech ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
"Finančních prostředků na dekarbonizaci, tedy odchodu od uhlí, je dostatek. Nabídka je široká, ale je limitována do roku 2030. Znamená to, že zde máme okno sedmi osmi let, kdy je velmi vhodné, aby obyvatelé i obce a města toho využili a připravili se na energetickou soběstačnost," uvedl Hladík.
Dvoudenní veletrh Urbatech je určen pro starosty měst a obcí. Jeho součástí je konference, jejímž tématem je hospodaření s vodou a energetická soběstačnost obcí. Akci pořádá Svaz měst a obcí ČR.
Hladík uvedl, že neexistuje univerzální rada, která by plošně platila pro všechny samosprávy.
"Každá obec a město je jiné a má odlišné podmínky. Některé vlastní zemědělskou půdu, kterou lze prostřednictvím bioplynky energeticky využít. Jiné obce a města zase mají lesy. To znamená, že mohou využívat vytápění pomocí štěpky. Jinde je zase možné využít teplo z odpadních vod. Těch možností je skutečně mnoho a každá obec si tak může nastavit svou malou energetickou koncepci," řekl ministr…
J
Ekonom vypočítal, kolik peněz do rozpočtu by přineslo zvýšení DPH na 23 procent
28.03.2023
"Zvýšení základní sazby DPH z 21 na 23 procent by mělo zvýšit celkové příjmy z této daně asi o 37 miliard korun, z toho pro státní rozpočet by to bylo 24 miliard korun, za předpokladu, že by se neměnilo zařazení jednotlivých komodit a služeb mezi základní a obě snížené sazby DPH," uvedl Marek. DPH patří mezi sdílené daně, jejichž výnosy putují do státního rozpočtu i do pokladen měst a krajů.
"V rámci daňového systému by se našla vhodnější místa ke změnám, například návrat spotřební daně u nafty na původní hodnotu nebo znovuzavedení zbytečně zrušené daně z převodu nemovitostí. Nicméně lepší zvyšovat DPH než přímé daně," konstatoval Marek.
Navrhovaný růst základní sazby DPH by znamenal, že se tato sazba vrátí na nejvyšší úroveň, jakou v ČR měla v prvních dvou letech po svém zavedení v roce 1993. V evropském srovnání by základní sazba byla mírně nadprůměrná, Česko by se dostalo na úroveň Polska, Irska a Portugalska. V sousedním Rakousku a na Slovensku je sazba 20 procent, v Německu 19 procent. V Evropské unii je nejvyšší základní sazba DPH v Maďarsku, kde činí 27 procent, nejnižší je se 17 procenty v Lucembursku....
J