Běžný účet platební bilance skončil loni v přebytku 140,5 miliardy korun
19.03.2025
Běžný účet platební bilance, který je souhrnem všech ekonomických transakcí české ekonomiky se zahraničím, skončil loni v přebytku 140,5 miliardy korun. Vyplývá to z údajů, které zveřejnila zveřejnila Česká národní banka (ČNB). Spolu s loňskými daty aktualizovala také výsledky za rok 2023, podle nich skončil předloni běžný účet platební bilance v deficitu 8,5 miliardy korun, před revizí uváděla ČNB za rok 2023 přebytek 23,7 miliardy korun. V loňském roce byl běžný účet platební bilance v přebytku v osmi měsících. Nejvýraznější byl v březnu, kdy činil 55,2 miliardy korun. Naopak schodkové měsíce byly čtyři, nejvyšší deficit evidovala ČNB v červnu, a to 24,8 miliardy korun.
V posledním čtvrtletí loňského roku skončil běžný účet platební bilance v přebytku 35,3 miliardy korun. Bilance zboží a služeb dosáhla ve čtvrtém čtvrtletí přebytku 109 miliard korun. Meziročně se podle ČNB výsledné saldo v běžných cenách zlepšilo o 3,4 miliardy korun. Obchodní bilance se zbožím byla aktivní ve výši 95,9 miliardy korun, což je meziroční zlepšení o šest miliard korun. Bilance služeb skončila rovněž přebytkem, a to 13 miliard korun, což ale představuje meziroční pokles aktivního salda o 2,7 miliardy korun. Celkový obchodní obrat zboží a služeb v běžných cenách byl v meziročním srovnání ve čtvrtém čtvrtletí o 5,7 procenta vyšší při navýšení vývozu o 76,2 miliardy korun a dovozu o 72,8 miliardy korun.
Záporné saldo bilance prvotních důchodů dosáhlo loni v posledním čtvrtletí 54,3 miliardy korun. "Jeho meziroční pokles o 38,7 miliardy korun ovlivnily především nižší platby dividend z přímých a portfoliových investic do zahraničí a pokles podílu nerezidentů na reinvestovaném zisku v tuzemských firmách," uvedla ČNB. Objem vyplacených dividend do zahraničí činil 45,1 miliardy korun, meziročně to bylo o 15,6 miliardy korun méně.
V bilanci druhotných důchodů vznikl ve čtvrtém čtvrtletí schodek 19,4 miliardy korun. V meziročním prohloubení záporného salda o 13,1 miliardy korun se podle ČNB nepříznivě promítly růst pasivního salda čistých příjmů z rozpočtu EU zaznamenávaných v bilanci druhotných důchodů a dále zhoršená bilance nákladů na pracovní sílu v souvislosti se zaměstnáváním nerezidentů v ČR a rezidentů ČR v zahraničí.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Tržby obchodníků dál klesají. V srpnu se snížily o 8,8 procenta
07.10.2022
Meziroční pokles tržeb v maloobchodě v Česku se v srpnu dál prohloubil. Snížily se o 8,8 procenta po červencovém revidovaném poklesu o 7,9 procenta. Tržby obchodníků klesly čtvrtý měsíc v řadě a opět si pohoršily všechny typy prodejen s výjimkou lékáren. Vyplývá to z informací, které dnes na svém webu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně byly tržby v maloobchodě nižší o 0,7 procenta.
"K meziročnímu poklesu tržeb v maloobchodě přispěl vývoj prodeje potravin i nepotravinářského zboží. Na snížení maloobchodních tržeb se podílel i nižší prodej pohonných hmot, avšak oproti předchozímu měsíci pokles zmírnil," uvedla k srpnovým výsledkům maloobchodu vedoucí oddělení statistiky obchodu, dopravy a služeb ČSÚ Jana Gotvaldová.
V
Vláda nařízením stanovila maximální ceny elektřiny a plynu
06.10.2022
Zastropování bude platit i příští rok, v zálohách by se mělo opatření projevit během listopadu. Cenový strop pro domácnosti, firmy s nízkým napětím a veřejné služby bude platit bez ohledu na spotřebu. Pro malé a střední firmy připojené na vysoké a velmi vysoké napětí bude strop stanovený na 80 procentech nejvyšší spotřeby za pět let. U plynu se bude zastropování týkat kromě domácností také firem s roční spotřebou do 4200 megawatthodin, původně se navrhovala spotřeba do 630 megawatthodin. Cenový strop bude platit na plyn také pro teplárny, řekl ve středu po jednání vlády premiér Petr Fiala (ODS). Ministři ve středu rovněž zrušili takzvaný úsporný tarif na příští rok, což avizovali již dříve.
Vláda stanovila již dříve uvedené cenové stropy, a to 6000 korun za jednu megawatthodinu elektřiny včetně DPH a 3000 korun za jednu megawatthodinu plynu. K tomu je potřeba připočíst distribuční poplatky. Náklady na toto opatření budou činit kolem 130 miliard korun. Vláda stanovila již dříve uvedené cenové stropy, a to 6000 korun za jednu megawatthodinu elektřiny včetně DPH a 3000 korun za jednu megawatthodinu plynu. K tomu je potřeba připočíst distribuční poplatky. Náklady na toto opatření budou činit kolem 130 miliard korun. Náměstek ministra průmyslu Petr Třešňák (Piráti) uvedl, že zastropování se bude týkat velmi širokého spektra podnikatelů, veřejné správy i zdravotnických zařízení, do kterých spadá například většina lázeňských provozů.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Pivo zdražuje, po Prazdroji a Staropramenu zdražuje i Budvar
06.10.2022
Budějovický Budvar zdraží od 1. listopadu pivo na českém trhu v průměru o deset procent. Půllitr piva zdraží o korunu až dvě koruny. Příčinami jsou rostoucí ceny energií i klíčových surovin jako jsou chmel a slad. Meziročně tak národnímu podniku stoupnou náklady o několik set milionů korun. Od 1. listopadu zároveň zvýší mzdy. Na dotaz ČTK to řekl ředitel Budvaru Petr Dvořák. Plzeňský Prazdroj, největší český pivovar, zdražil od 1. října většinu produktů zhruba o osm procent, v průměru o 1,70 Kč na půllitru.
Budvar zdraží pivo ve všech obalech, lahvové, sudové i v plechovkách. Energie vyjdou Budvar meziročně na víc než trojnásobek. "Nárůst ceny elektřiny o tři sta procent, to jsou pro nás desítky milionů, to stejné u ceny plechovek, ceny lahví, kartonáže, obalového materiálu a energií. Od příštího roku se vedle energie a plynu zdražuje také všechno ostatní. Očekáváme zásadnější růst cen sladu, který je pro nás úplně nejpodstatnější položkou. Podle zpráv z chmelnic to vypadá na katastrofální úrodu, a byť máme dlouhodobé tříleté kontrakty, tak očekávám, že nebudou naplněné, protože chmel prostě není. V této chvíli už nemáme jediný vstup, u kterého bych mohl říci, že nám zásadně nepodraží," řekl ředitel. Suroviny i obaly zdražily o víc než deset procent, dodal.
S
Až 70 procent českých firem trápí nedostupnost surovin
06.10.2022
Podnikatelé se v posledních měsících potýkají nejen s vysokou inflací a energetickou krizí, ale i s nedostupností surovin. Vyplývá to z červencového průzkumu, který pro společnost The Ship uskutečnila agentura Ipsos mezi 300 podniky.
"České firmy jsou v tuto chvíli vystaveny tlakům z několika stran. Podle průzkumu je vedle rostoucích cen ohrožuje i přetrvávající vliv pandemie, války na Ukrajině a s tím související problematika logistiky a kvůli rostoucím úrokovým sazbám i problematika financování. Více než dvě pětiny dotčených by v tuto chvíli ocenilo snížení DPH na pohonné hmoty a energie a další položky, které by alespoň částečně zmírnily dopady inflace,“ uvedl konzultant agentury The Ship Petr Pařízek. Polovina podnikatelů by od vlády nejvíce ocenila vyjednání nových partnerských smluv pro dovoz zboží či surovin z dalších zemí, zrušení cel na dovoz zboží a surovin by přivítala třetina dotazovaných. Částečnou kompenzaci nárůstu cen by kvitovalo 23 procent firem.
S