Běžný účet platební bilance skončil loni v přebytku 140,5 miliardy korun
19.03.2025
Běžný účet platební bilance, který je souhrnem všech ekonomických transakcí české ekonomiky se zahraničím, skončil loni v přebytku 140,5 miliardy korun. Vyplývá to z údajů, které zveřejnila zveřejnila Česká národní banka (ČNB). Spolu s loňskými daty aktualizovala také výsledky za rok 2023, podle nich skončil předloni běžný účet platební bilance v deficitu 8,5 miliardy korun, před revizí uváděla ČNB za rok 2023 přebytek 23,7 miliardy korun. V loňském roce byl běžný účet platební bilance v přebytku v osmi měsících. Nejvýraznější byl v březnu, kdy činil 55,2 miliardy korun. Naopak schodkové měsíce byly čtyři, nejvyšší deficit evidovala ČNB v červnu, a to 24,8 miliardy korun.
V posledním čtvrtletí loňského roku skončil běžný účet platební bilance v přebytku 35,3 miliardy korun. Bilance zboží a služeb dosáhla ve čtvrtém čtvrtletí přebytku 109 miliard korun. Meziročně se podle ČNB výsledné saldo v běžných cenách zlepšilo o 3,4 miliardy korun. Obchodní bilance se zbožím byla aktivní ve výši 95,9 miliardy korun, což je meziroční zlepšení o šest miliard korun. Bilance služeb skončila rovněž přebytkem, a to 13 miliard korun, což ale představuje meziroční pokles aktivního salda o 2,7 miliardy korun. Celkový obchodní obrat zboží a služeb v běžných cenách byl v meziročním srovnání ve čtvrtém čtvrtletí o 5,7 procenta vyšší při navýšení vývozu o 76,2 miliardy korun a dovozu o 72,8 miliardy korun.
Záporné saldo bilance prvotních důchodů dosáhlo loni v posledním čtvrtletí 54,3 miliardy korun. "Jeho meziroční pokles o 38,7 miliardy korun ovlivnily především nižší platby dividend z přímých a portfoliových investic do zahraničí a pokles podílu nerezidentů na reinvestovaném zisku v tuzemských firmách," uvedla ČNB. Objem vyplacených dividend do zahraničí činil 45,1 miliardy korun, meziročně to bylo o 15,6 miliardy korun méně.
V bilanci druhotných důchodů vznikl ve čtvrtém čtvrtletí schodek 19,4 miliardy korun. V meziročním prohloubení záporného salda o 13,1 miliardy korun se podle ČNB nepříznivě promítly růst pasivního salda čistých příjmů z rozpočtu EU zaznamenávaných v bilanci druhotných důchodů a dále zhoršená bilance nákladů na pracovní sílu v souvislosti se zaměstnáváním nerezidentů v ČR a rezidentů ČR v zahraničí.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Poprvé od revoluce hrozí Česku zhoršení ratingu
10.05.2022
Mezinárodní ratingová agentura Fitch Ratings zhoršila výhled hodnocení České republiky, takže Česku hrozí zhoršení hodnocení a prodražení dluhu. Ve svém novém posouzení agentura výhled zrevidovala ze stabilního na negativní. Ekonom Lukáš Kovanda ve svém komentáři uvedl, že tak Česku poprvé od listopadu roku 1998 hrozí zhoršení ratingu od jedné ze tří významných agentur. Fitch sice potvrdila dosavadní hodnocení ČR stupněm AA-, avšak výhled zhoršila.
Rating bude snížen, pokud odstřižení od ruského plynu a jeho následky vyvolají recesi, rychlou inflaci a projeví se nepříznivými dopady na ukazatele fiskální kondice. Rating bude zhoršen také v případě, že se vládě nepodaří ozdravit veřejné finance. Úvěrový rating je důležitým vodítkem pro investory, neboť jim ukazuje, jaká je pravděpodobnost řádného splácení půjček. Má významný vliv na ochotu věřitelů příslušnému státu či jinému subjektu půjčovat a rovněž na podmínky půjčky, například na úrokovou sazbu. Pokud se rating nachází ve spekulativním pásmu, nemohou do dluhopisů dané země investovat velcí institucionální investoři, například penzijní fondy. Česko od roku 1998 nikdy nečelilo negativnímu výhledu, Fitch jí rating zhoršila roku 1997, o rok později pak i Standard & Poor’s.
S
Český průmysl roste, vzrostlo i stavebnictví, brzdí ho ale výroba aut
10.05.2022
Český průmysl po únorovém poklesu o 0,3 procenta v březnu přešel do meziročního růstu o 0,4 procenta. Stále ho ale brzdí výroba aut, uvedl Český statistický úřad. Stavební výroba v Česku v březnu zpomalila meziroční růst na 8,2 procenta z únorových 18,9 procenta.
Pozemní stavitelství, což je stavba bytových i nebytových budov, se v březnu meziročně zvýšilo o 6,2 procenta a inženýrské stavitelství, tedy stavby cest nebo telekomunikačních a energetických sítí, o 14,7 procenta. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad. Meziměsíčně byla stavební produkce o 3,7 procenta nižší.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Koruna během pátku prudce klesla
09.05.2022
Koruna v pátek oslabila vůči oběma hlavním světovým měnám. K euru si od čtvrtečního podvečera pohoršila o 34 haléřů na 24,93 Kč/EUR. To je její nejslabší závěr za posledních skoro osm týdnů. Vůči dolaru klesla o 22 haléřů na 23,56 Kč/USD. Vyplývá to z údajů serveru Patria Online kolem pátečních 17:00.
Zvýšení základní úrokové sazby Českou národní bankou (ČNB) pomohlo koruně ve čtvrtek posílit. V pátek naproti tomu výrazně ztrácela. „Důvodem je zvýšená averze k riziku vzhledem k pokračující válce na Ukrajině a jestřábí tón amerického Fedu a Evropské centrální banky,“ uvedl analytik společnosti Purple Trading Jaroslav Tupý.
Americká centrální banka (Fed) ve středu zvýšila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu do rozmezí 0,75 procenta až jedno procento. Zvýšení úroků bylo nejvyšší za posledních 22 let. Šéf Fedu Jerome Powell nevyloučil další zvýšení sazeb o 0,75 procentního bodu na nadcházejícím zasedání.
Ekonomka Komerční banky Jana Steckerová vidí za pátečním oslabením koruny informaci, že se novým guvernérem ČNB pravděpodobně stane člen bankovní rady Aleš Michl. Ten je známý jako odpůrce zvyšování úrokových sazeb.
V
Nezaměstnanost v dubnu klesla na 3,3 procenta
09.05.2022
Nezaměstnanost v Česku v dubnu klesla o desetinu procentního bodu na 3,3 procenta. Bez práce bylo 243 658 lidí, asi o devět tisíc méně než v březnu. Počet volných pracovních míst se sice snížil přibližně o 16 tisíc, zaměstnavatelé jich ale přesto nabízeli celkem 344 350. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Úřad práce. Loni v dubnu byla nezaměstnanost v Česku 4,1 procenta.
"Počet nezaměstnaných v dubnu dosáhl na 243 658 a počet volných pracovních míst je na 344 350. Takto rozevřené nůžky znamenají, že na trhu práce chybí 107 295 lidí. Firmám jdou tak nahoru mzdové náklady a také náklady na nalezení každého nového zaměstnance," podotýká analytik Citfin Tomáš Volf. "Pokud jde o výhled do dalších měsíců, bude se vše odvíjet od ekonomického vývoje s ohledem na průběh válečného konfliktu na Ukrajině či aktuální pandemické situace a s ní spojených přijatých bezpečnostních opatření," uvedl generální ředitel Úřadu práce ČR Viktor Najmon. Podle dostupných údajů nastoupilo od zahájení ruské invaze k zaměstnavatelům v Česku 35 943 Ukrajinců. Nejvíce jich pracuje v Plzeňském kraji, a to bezmála 5900. Ukrajinci nejčastěji nacházejí uplatnění jako montážní dělníci výrobků a zařízení, pomocníci ve stavebnictví, ve výrobě nebo v dopravě.
V