Běžný účet platební bilance skončil loni v přebytku 140,5 miliardy korun
19.03.2025
Běžný účet platební bilance, který je souhrnem všech ekonomických transakcí české ekonomiky se zahraničím, skončil loni v přebytku 140,5 miliardy korun. Vyplývá to z údajů, které zveřejnila zveřejnila Česká národní banka (ČNB). Spolu s loňskými daty aktualizovala také výsledky za rok 2023, podle nich skončil předloni běžný účet platební bilance v deficitu 8,5 miliardy korun, před revizí uváděla ČNB za rok 2023 přebytek 23,7 miliardy korun. V loňském roce byl běžný účet platební bilance v přebytku v osmi měsících. Nejvýraznější byl v březnu, kdy činil 55,2 miliardy korun. Naopak schodkové měsíce byly čtyři, nejvyšší deficit evidovala ČNB v červnu, a to 24,8 miliardy korun.
V posledním čtvrtletí loňského roku skončil běžný účet platební bilance v přebytku 35,3 miliardy korun. Bilance zboží a služeb dosáhla ve čtvrtém čtvrtletí přebytku 109 miliard korun. Meziročně se podle ČNB výsledné saldo v běžných cenách zlepšilo o 3,4 miliardy korun. Obchodní bilance se zbožím byla aktivní ve výši 95,9 miliardy korun, což je meziroční zlepšení o šest miliard korun. Bilance služeb skončila rovněž přebytkem, a to 13 miliard korun, což ale představuje meziroční pokles aktivního salda o 2,7 miliardy korun. Celkový obchodní obrat zboží a služeb v běžných cenách byl v meziročním srovnání ve čtvrtém čtvrtletí o 5,7 procenta vyšší při navýšení vývozu o 76,2 miliardy korun a dovozu o 72,8 miliardy korun.
Záporné saldo bilance prvotních důchodů dosáhlo loni v posledním čtvrtletí 54,3 miliardy korun. "Jeho meziroční pokles o 38,7 miliardy korun ovlivnily především nižší platby dividend z přímých a portfoliových investic do zahraničí a pokles podílu nerezidentů na reinvestovaném zisku v tuzemských firmách," uvedla ČNB. Objem vyplacených dividend do zahraničí činil 45,1 miliardy korun, meziročně to bylo o 15,6 miliardy korun méně.
V bilanci druhotných důchodů vznikl ve čtvrtém čtvrtletí schodek 19,4 miliardy korun. V meziročním prohloubení záporného salda o 13,1 miliardy korun se podle ČNB nepříznivě promítly růst pasivního salda čistých příjmů z rozpočtu EU zaznamenávaných v bilanci druhotných důchodů a dále zhoršená bilance nákladů na pracovní sílu v souvislosti se zaměstnáváním nerezidentů v ČR a rezidentů ČR v zahraničí.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Česká ekonomika stoupla v prvním čtvrtletí meziročně o 4,6 procenta
02.05.2022
Česká ekonomika v letošním prvním čtvrtletí vzrostla meziročně o 4,6 procenta. Proti poslednímu loňskému čtvrtletí se hrubý domácí produkt zvýšil o 0,7 procenta. Předběžný odhad zveřejnil v pátek Český statistický úřad (ČSÚ). Čísla jsou lepší, než odhadovali analytici, podle kterých je výrazný meziroční nárůst ekonomiky dán především srovnávací základnou. Ve stejném období loni zasaženém epidemií koronaviru ekonomika klesla.
„K meziročnímu růstu HDP pozitivně přispěly zejména výdaje na konečnou spotřebu domácností a tvorba hrubého kapitálu. Naopak přetrvával negativní vliv zahraniční poptávky,“ komentoval čísla ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet. Mezičtvrtletní vývoj podle ČSÚ pozitivně ovlivnily hlavně tvorba hrubého fixního kapitálu a zahraniční obchod.
Meziroční růst hrubé přidané hodnoty nejvíce podpořilo stavebnictví a skupina odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství. Dařilo se také většině odvětví služeb, uvedl ČSÚ. Zpřesněné údaje o vývoji ekonomiky v prvním čtvrtletí oznámí 31. května.
Ve čtvrtém čtvrtletí loni česká ekonomika stoupla meziročně o 3,6 procenta a mezičtvrtletně o 0,8 procenta. Za celý loňský rok se HDP zvýšil o 3,3 procenta.
V
Česká ekonomika vzrostla meziročně o 4,6 procenta
29.04.2022
Česká ekonomika v letošním prvním čtvrtletí vzrostla meziročně o 4,6 procenta. Proti poslednímu loňskému čtvrtletí se hrubý domácí produkt zvýšil o 0,7 procenta. Předběžný odhad dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Čísla jsou lepší, než odhadovali analytici, podle kterých je výrazný meziroční nárůst ekonomiky dán především srovnávací základnou. Ve stejném období loni ekonomika klesla.
"K meziročnímu růstu HDP pozitivně přispěly zejména výdaje na konečnou spotřebu domácností a tvorba hrubého kapitálu. Naopak přetrvával negativní vliv zahraniční poptávky," komentoval čísla ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet. Zpřesněné údaje o vývoji ekonomiky v prvním čtvrtletí ČSÚ oznámí 31. května. Ve čtvrtém čtvrtletí loni česká ekonomika stoupla meziročně o 3,6 procenta a mezičtvrtletně o 0,8 procenta. Za celý loňský rok se HDP zvýšil o 3,3 procenta.
V
Válka může mít značné ekonomické dopady
26.04.2022
Když Rusko zaútočilo na Ukrajinu, nikdo nevěděl, jak dlouho konflikt potrvá a jak velké dopady bude mít na Evropu a zbytek světa. Po téměř třech měsících války jsou ekonomické důsledky konfliktu zřetelnější a vyhlídky nevypadají dobře.
V době už tak silných inflačních tlaků, za kterými stojí rostoucí ceny potravin a energií a výpadky v dodavatelských řetězcích po pandemii, prohlubuje válka mezi RuskPozornost globálních finančních trhů se stále upírá k válce, která nyní vstupuje do druhé fáze, v níž začínají tvrdé boje na východě Ukrajiny. Podle analytiků by právě "bitva o Donbas" mohla určit výsledek války. Mezi investory nyní panují obavy z vysoké inflace a jejích negativních dopadů na globální hospodářský růst. Mezinárodní měnový fond (MMF) předpovídá, že ve Spojených státech letos inflace dosáhne 7,7 procenta a že v eurozóně bude činit 5,3 procenta.
S
Pražská plynárenská i hodonínská společnost MND od června výrazně zdraží energie
26.04.2022
Pražská plynárenská od června zdraží části zákazníků plyn, v průměru o 39 procent. Zvýšení ceny se dotkne domácností, které využívají ceník Standard, popřípadě produkty navázané na tento ceník.
Zákazníků využívajících různé fixované cenové produkty a cenové produkty nenavázané na základní ceník se zvýšení ceny nijak nedotkne. ČTK o tom informoval mluvčí Miroslav Vránek. Pražská plynárenská patří mezi největší tuzemské dodavatele energií, plynem a elektřinou zásobuje zhruba 425.000 odběrných míst. Kvůli zdražování plynu na burze zvýšila ceny i hodonínská společnost MND, která měla v Česku v polovině února téměř 118.000 odběratelů plynu a dalších 136.000 odběratelů elektřiny.
S