Běžný účet platební bilance skončil loni v přebytku 140,5 miliardy korun
19.03.2025
Běžný účet platební bilance, který je souhrnem všech ekonomických transakcí české ekonomiky se zahraničím, skončil loni v přebytku 140,5 miliardy korun. Vyplývá to z údajů, které zveřejnila zveřejnila Česká národní banka (ČNB). Spolu s loňskými daty aktualizovala také výsledky za rok 2023, podle nich skončil předloni běžný účet platební bilance v deficitu 8,5 miliardy korun, před revizí uváděla ČNB za rok 2023 přebytek 23,7 miliardy korun. V loňském roce byl běžný účet platební bilance v přebytku v osmi měsících. Nejvýraznější byl v březnu, kdy činil 55,2 miliardy korun. Naopak schodkové měsíce byly čtyři, nejvyšší deficit evidovala ČNB v červnu, a to 24,8 miliardy korun.
V posledním čtvrtletí loňského roku skončil běžný účet platební bilance v přebytku 35,3 miliardy korun. Bilance zboží a služeb dosáhla ve čtvrtém čtvrtletí přebytku 109 miliard korun. Meziročně se podle ČNB výsledné saldo v běžných cenách zlepšilo o 3,4 miliardy korun. Obchodní bilance se zbožím byla aktivní ve výši 95,9 miliardy korun, což je meziroční zlepšení o šest miliard korun. Bilance služeb skončila rovněž přebytkem, a to 13 miliard korun, což ale představuje meziroční pokles aktivního salda o 2,7 miliardy korun. Celkový obchodní obrat zboží a služeb v běžných cenách byl v meziročním srovnání ve čtvrtém čtvrtletí o 5,7 procenta vyšší při navýšení vývozu o 76,2 miliardy korun a dovozu o 72,8 miliardy korun.
Záporné saldo bilance prvotních důchodů dosáhlo loni v posledním čtvrtletí 54,3 miliardy korun. "Jeho meziroční pokles o 38,7 miliardy korun ovlivnily především nižší platby dividend z přímých a portfoliových investic do zahraničí a pokles podílu nerezidentů na reinvestovaném zisku v tuzemských firmách," uvedla ČNB. Objem vyplacených dividend do zahraničí činil 45,1 miliardy korun, meziročně to bylo o 15,6 miliardy korun méně.
V bilanci druhotných důchodů vznikl ve čtvrtém čtvrtletí schodek 19,4 miliardy korun. V meziročním prohloubení záporného salda o 13,1 miliardy korun se podle ČNB nepříznivě promítly růst pasivního salda čistých příjmů z rozpočtu EU zaznamenávaných v bilanci druhotných důchodů a dále zhoršená bilance nákladů na pracovní sílu v souvislosti se zaměstnáváním nerezidentů v ČR a rezidentů ČR v zahraničí.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Český průmysl loni meziročně rostl o 6,4 procenta. Stoupla i stavební výroba
07.02.2022
Český průmysl loni meziročně rostl o 6,4 procenta po poklesu o více než sedm procent v roce 2020. Polepšila si většina odvětví. Předcovidové úrovně ale průmyslová výroba nedosáhla, důvodem byly problémy automobilového průmyslu. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). V prosinci průmysl meziročně klesl o 2,1 procenta, horší byl i výsledek za celé čtvrté čtvrtletí.
Automobilová výroba se vedle následků koronavirové pandemie stále potýká také s nedostatkem čipů. Přesto loni meziročně vzrostla o 3,4 procenta. Výroba ostatních dopravních prostředků si polepšila o 22 procent, produkce strojů o 9,4 procenta a výroba elektrických zařízení o 11,2 procenta. Jediná dvě odvětví, která zaznamenala ve srovnání s rokem 2020 horší výsledek, jsou zpracování dřeva a výroba oděvů.
V
ČNB opět skokově zvedla úroky
04.02.2022
Tažení České národní banky proti inflaci má další pokračování. Centrální bankéři ve čtvrtek odhlasovali zvýšení úrokových sazeb – v pořadí už šesté a opět větší, než je obvyklé. Klíčová sazba, kterou ČNB řídí ekonomiku, se tak dostane až na 4,5 procenta, kde byla naposledy v roce 2001. Skokovým zdražováním peněz chce centrální banka tlumit přehřátou ekonomiku a zpomalit růst spotřebitelských cen.
Sedmičlenná bankovní rada se při rozhodování o sazbách tentokrát mohla opírat o nejnovější prognózu ekonomického vývoje, kterou odborníci v ČNB pravidelně vytvářejí. Při následném hlasování pak padlo rozhodnutí zvýšit takzvanou dvoutýdenní repo sazbu o 0,75 procentního bodu. Změna začne platit od 4. února. Pro zvýšení bylo pět členů rady, dva byli pro ponechání sazby na úrovni 3,75 procenta. Od repo sazby se odvíjí cena peněz v ekonomice, hlavně úroky úvěrů a hypoték a také úroky na vkladech.
V
ČNB opět zasáhla proti inflaci
04.02.2022
Bankovní rada České národní banky (ČNB) ve čtvrtek zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 4,5 procenta. Informovala o tom mluvčí centrální banky Markéta Fišerová. Důvodem růstu sazeb je rostoucí inflace a s tím spojená snaha centrální banky tlumit inflační očekávání, tedy že inflace nadále rychle poroste.
Základní úroková sazba je tak nejvyšší od počátku roku 2002. Zároveň šlo o čtvrté nadstandardní zvýšení základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě za sebou. Na předchozím měnovém jednání před Vánoci rada zvýšila základní úrokovou sazbu o jeden procentní bod na 3,75 procenta. Na zasedání na počátku listopadu rada ČNB zvýšila překvapivě základní úrokovou sazbu o 1,25 procentního bodu na 2,75 procenta, přičemž šlo o nejvýraznější zvýšení sazeb od roku 1997. Předtím v září odhlasovala rada zvýšení základní sazby o 0,75 procentního bodu na 1,5 procenta.
V
Kavárny otevřou nové pobočky, kvůli dražší kávě ale zvýší ceny
01.02.2022
Kavárenské řetězce v Česku se v důsledku pandemie koronaviru potýkají s nižší návštěvností, přesto letos plánují otevřít nové pobočky. Vzrostl počet lidí, kteří si občerstvení objednávají s sebou, firmy tak hodlají tuto službu vylepšovat.
Některé kavárny také kvůli rostoucím cenám kávy, energií, dopravy a dalších nákladů zdražují. Vyplývá to z odpovědí zástupců kavárenských sítí.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)