Běžný účet platební bilance skončil loni v přebytku 140,5 miliardy korun
19.03.2025
Běžný účet platební bilance, který je souhrnem všech ekonomických transakcí české ekonomiky se zahraničím, skončil loni v přebytku 140,5 miliardy korun. Vyplývá to z údajů, které zveřejnila zveřejnila Česká národní banka (ČNB). Spolu s loňskými daty aktualizovala také výsledky za rok 2023, podle nich skončil předloni běžný účet platební bilance v deficitu 8,5 miliardy korun, před revizí uváděla ČNB za rok 2023 přebytek 23,7 miliardy korun. V loňském roce byl běžný účet platební bilance v přebytku v osmi měsících. Nejvýraznější byl v březnu, kdy činil 55,2 miliardy korun. Naopak schodkové měsíce byly čtyři, nejvyšší deficit evidovala ČNB v červnu, a to 24,8 miliardy korun.
V posledním čtvrtletí loňského roku skončil běžný účet platební bilance v přebytku 35,3 miliardy korun. Bilance zboží a služeb dosáhla ve čtvrtém čtvrtletí přebytku 109 miliard korun. Meziročně se podle ČNB výsledné saldo v běžných cenách zlepšilo o 3,4 miliardy korun. Obchodní bilance se zbožím byla aktivní ve výši 95,9 miliardy korun, což je meziroční zlepšení o šest miliard korun. Bilance služeb skončila rovněž přebytkem, a to 13 miliard korun, což ale představuje meziroční pokles aktivního salda o 2,7 miliardy korun. Celkový obchodní obrat zboží a služeb v běžných cenách byl v meziročním srovnání ve čtvrtém čtvrtletí o 5,7 procenta vyšší při navýšení vývozu o 76,2 miliardy korun a dovozu o 72,8 miliardy korun.
Záporné saldo bilance prvotních důchodů dosáhlo loni v posledním čtvrtletí 54,3 miliardy korun. "Jeho meziroční pokles o 38,7 miliardy korun ovlivnily především nižší platby dividend z přímých a portfoliových investic do zahraničí a pokles podílu nerezidentů na reinvestovaném zisku v tuzemských firmách," uvedla ČNB. Objem vyplacených dividend do zahraničí činil 45,1 miliardy korun, meziročně to bylo o 15,6 miliardy korun méně.
V bilanci druhotných důchodů vznikl ve čtvrtém čtvrtletí schodek 19,4 miliardy korun. V meziročním prohloubení záporného salda o 13,1 miliardy korun se podle ČNB nepříznivě promítly růst pasivního salda čistých příjmů z rozpočtu EU zaznamenávaných v bilanci druhotných důchodů a dále zhoršená bilance nákladů na pracovní sílu v souvislosti se zaměstnáváním nerezidentů v ČR a rezidentů ČR v zahraničí.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Důvěra v českou ekonomiku se v lednu po půl roce zvýšila
24.01.2022
Důvěra v českou ekonomiku se v lednu po půl roce zvýšila. Proti loňskému prosinci stoupla o dva body na hodnotu 97,6 bodu, přičemž optimističtější jsou podnikatelé i spotřebitelé. Vyplynulo to z dnes zveřejněných údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V meziročním srovnání je souhrnný i podnikatelský indikátor vyšší, zatímco důvěra spotřebitelů je na nižší úrovni.
Důvěra firem se v lednu zvýšila zejména v průmyslu a stavebnictví. "Podnikatelé v těchto odvětvích očekávají v příštích měsících růst tempa výrobní i stavební činnosti, přestože jsou stále významně limitováni nedostatkem materiálu. Právě nedostatek vstupů je i jednou z příčin očekávaného růstu cen v obou odvětvích," uvedl vedoucí oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ Jiří Obst.
V
Rychlý růst cen vydrží i letos
12.01.2022
Tři čtvrtiny českých firem v loňském roce zvyšovaly ceny, téměř třetina přitom přistoupila ke zdražení o více než deset procent. Generální ředitelé firem navíc očekávají, že rychlý růst cen vydrží i v letošním roce, vyplývá z aktuálního průzkumu PwC CEO Survey mezi 185 šéfy českých firem.
„Už na jaře loňského roku jsme od šéfů českých firem slyšeli o hrozbách rychle rostoucích cen. Málokdo si ale tehdy dovedl současnou výši inflace představit nebo připustit. Reálný život ve firmách přitom statistiky předbíhá, a proto nelze v prvním pololetí letošního roku čekat, že by inflace zmizela,“ komentoval výsledky partner PwC Petr Kříž.
Více než čtvrtina firem loni zvýšila ceny o pět až deset procent, což odpovídá reálné inflaci, která se koncem roku přehoupla přes šestiprocentní hranici. Naopak 23 procent firem ceny loni neměnilo a dvě procenta společností si mohla dovolit zlevnit.
V
Inflace v prosinci zrychlila na 6,6 procenta
12.01.2022
Inflace v Česku v prosinci zrychlila meziroční růst na 6,6 procenta z listopadových šesti procent. Takový růst spotřebitelských cen zaznamenalo Česko naposledy v září 2008. Aktuální vývoj nejvíce ovlivnily ceny v dopravě a bydlení. Vyplývá to z údajů, které ve středu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici připomínají, že růst cen není zdaleka u konce.
Největší vliv na meziroční růst cenové hladiny měly v prosinci nadále ceny v dopravě. Ceny pohonných hmot a olejů stouply o téměř 30 procent. Dál zdražilo i bydlení, kde kromě nákladů vlastnického bydlení vzrostly ceny nájemného z bytu o 3,9 procenta, výrobků a služeb pro běžnou údržbu a opravy bytu o 10,3 procenta, vodného a stočného shodně o 5,5 procenta a tuhých paliv o 8,9 procenta. Naopak ceny elektřiny klesly o 15 procent a zemního plynu o 7,9 procenta. Analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák připomíná, že v prosinci, stejně jako v listopadu, meziroční růst inflace zkreslovalo dočasné zavedení nulové DPH na elektřinu a zemní plyn. "Bez tohoto mimořádného vlivu by meziročně spotřebitelské ceny vzrostly téměř o osm procent," říká analytik.
V
Stavební spořitelny loni poskytly rekordní úvěry
11.01.2022
Stavební spořitelny loni poskytly úvěry za rekordních 113,4 miliardy korun, což je meziroční nárůst o 66 procent. Zájem o nové smlouvy o stavebním spoření loni mírně stoupl na 520 387.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)