Běžný účet platební bilance skončil loni v přebytku 140,5 miliardy korun
19.03.2025
Běžný účet platební bilance, který je souhrnem všech ekonomických transakcí české ekonomiky se zahraničím, skončil loni v přebytku 140,5 miliardy korun. Vyplývá to z údajů, které zveřejnila zveřejnila Česká národní banka (ČNB). Spolu s loňskými daty aktualizovala také výsledky za rok 2023, podle nich skončil předloni běžný účet platební bilance v deficitu 8,5 miliardy korun, před revizí uváděla ČNB za rok 2023 přebytek 23,7 miliardy korun. V loňském roce byl běžný účet platební bilance v přebytku v osmi měsících. Nejvýraznější byl v březnu, kdy činil 55,2 miliardy korun. Naopak schodkové měsíce byly čtyři, nejvyšší deficit evidovala ČNB v červnu, a to 24,8 miliardy korun.
V posledním čtvrtletí loňského roku skončil běžný účet platební bilance v přebytku 35,3 miliardy korun. Bilance zboží a služeb dosáhla ve čtvrtém čtvrtletí přebytku 109 miliard korun. Meziročně se podle ČNB výsledné saldo v běžných cenách zlepšilo o 3,4 miliardy korun. Obchodní bilance se zbožím byla aktivní ve výši 95,9 miliardy korun, což je meziroční zlepšení o šest miliard korun. Bilance služeb skončila rovněž přebytkem, a to 13 miliard korun, což ale představuje meziroční pokles aktivního salda o 2,7 miliardy korun. Celkový obchodní obrat zboží a služeb v běžných cenách byl v meziročním srovnání ve čtvrtém čtvrtletí o 5,7 procenta vyšší při navýšení vývozu o 76,2 miliardy korun a dovozu o 72,8 miliardy korun.
Záporné saldo bilance prvotních důchodů dosáhlo loni v posledním čtvrtletí 54,3 miliardy korun. "Jeho meziroční pokles o 38,7 miliardy korun ovlivnily především nižší platby dividend z přímých a portfoliových investic do zahraničí a pokles podílu nerezidentů na reinvestovaném zisku v tuzemských firmách," uvedla ČNB. Objem vyplacených dividend do zahraničí činil 45,1 miliardy korun, meziročně to bylo o 15,6 miliardy korun méně.
V bilanci druhotných důchodů vznikl ve čtvrtém čtvrtletí schodek 19,4 miliardy korun. V meziročním prohloubení záporného salda o 13,1 miliardy korun se podle ČNB nepříznivě promítly růst pasivního salda čistých příjmů z rozpočtu EU zaznamenávaných v bilanci druhotných důchodů a dále zhoršená bilance nákladů na pracovní sílu v souvislosti se zaměstnáváním nerezidentů v ČR a rezidentů ČR v zahraničí.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Počet insolvencí podle odhadů v roce 2022 vzroste
09.11.2021
Počet insolvencí v roce 2022 vzroste ve světě meziročně o 33 procent. Bankrot hrozí především firmám, jejichž přežití dosud záviselo na mimořádných státních podporách, které nyní postupně končí. Vyplývá to z odhadů úvěrové pojišťovny Atradius, která patří mezi světové lídry v pojištění pohledávek, poskytování záruk a vymáhání pohledávek.
S
Česko má nejnižší nezaměstnanost z celé EU
04.11.2021
Míra nezaměstnanosti v zemích Evropské unie v září podle sezonně přepočtených údajů klesla na 6,7 procenta ze srpnové hodnoty 6,9 procenta. Ze všech unijních zemí byla nejnižší míra nezaměstnanosti v Česku, kde činila 2,6 procenta. Ve své předběžné zprávě to uvedl statistický úřad Eurostat.
V zemích eurozóny klesla na 7,4 procenta ze 7,5 procenta v předchozím měsíci. Údaj za srpen Eurostat po zpřesnění dat upravil směrem vzhůru. Původně uváděl, že srpnová nezaměstnanost v EU činila 6,8 procenta. Letos je situace díky zmírnění pandemie příznivější než před rokem. Loni v září míra nezaměstnanosti v EU činila 7,7 procenta a v zemích platících eurem 8,6 procenta.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Schodek rozpočtu v říjnu stoupl na 335 miliardy
04.11.2021
Schodek státního rozpočtu ke konci října stoupl na 335 miliardy korun ze zářijových 326,3 miliardy korun. Informovalo o tom dnes ministerstvo financí. Jde o nejhorší říjnový výsledek od vzniku ČR. Loni ke konci října byl schodek 274 miliard korun.
S
Za vyšší energetickou třídu si Češi ještě připlatí
01.11.2021
Ceny bytů vzrostly v Praze a krajských městech ve druhém čtvrtletí meziročně v průměru o 19,6 procenta na 80 100 korun za metr čtvereční, ukázala data firmy Deloitte. Šlo o nejvyšší tempo růstu od roku 2015. Data developerů pak ukázala, že se v metropoli nachází nejméně nových bytů na prodej za deset let. Realitní trh navíc nyní ovlivňuje i zdražování energií.
Podle poradenské společnosti Deloitte se ceny bytů v Česku od konce roku 2015 zvýšily v průměru téměř o 92 procent. Ve druhém čtvrtletí i nadále platila za město s nejdražšími byty Praha (105 700 korun za metr čtvereční), nejlevnější bylo Ústí nad Labem (27 700 Kč za metr čtvereční). Za stejné období zdražily byty meziročně nejvíce v Ostravě (o 37,6 procenta), Zlíně (o třetinu) a v Karlových Varech (o 31,7 procenta). Ceny ale stouply ve všech krajských městech, nejméně v Liberci (o 7,7 procenta), Plzni (o 11,5 procenta) a Českých Budějovicích (o 14,5 procenta). Celkově se ceny v metropoli a krajských městech zvýšily v průměru o 19,6 procenta na 80 100 korun za metr čtvereční.
Zdražování bytů potvrzují i údaje ke třetímu čtvrtletí společnosti FérMakléři.cz. Podle těchto dat vzrostly ceny nejvíce v Ústí nad Labem (meziročně o 53 procent) a nejméně v Praze (o 14,1 procenta). Byty v metropoli se ale i nadále prodávaly nejdráž (s průměrnou cenou 117 253 korun za metr čtvereční) a i přes setrvalý růst cen bylo stále nejlevnější Ústí nad Labem (34 803 korun za metr čtvereční). Analýza srovnala ceny bytů v osmi největších městech z devíti, údaje za Liberec nejsou k dispozici.
V