Běžný účet platební bilance skončil loni v přebytku 140,5 miliardy korun
19.03.2025
Běžný účet platební bilance, který je souhrnem všech ekonomických transakcí české ekonomiky se zahraničím, skončil loni v přebytku 140,5 miliardy korun. Vyplývá to z údajů, které zveřejnila zveřejnila Česká národní banka (ČNB). Spolu s loňskými daty aktualizovala také výsledky za rok 2023, podle nich skončil předloni běžný účet platební bilance v deficitu 8,5 miliardy korun, před revizí uváděla ČNB za rok 2023 přebytek 23,7 miliardy korun. V loňském roce byl běžný účet platební bilance v přebytku v osmi měsících. Nejvýraznější byl v březnu, kdy činil 55,2 miliardy korun. Naopak schodkové měsíce byly čtyři, nejvyšší deficit evidovala ČNB v červnu, a to 24,8 miliardy korun.
V posledním čtvrtletí loňského roku skončil běžný účet platební bilance v přebytku 35,3 miliardy korun. Bilance zboží a služeb dosáhla ve čtvrtém čtvrtletí přebytku 109 miliard korun. Meziročně se podle ČNB výsledné saldo v běžných cenách zlepšilo o 3,4 miliardy korun. Obchodní bilance se zbožím byla aktivní ve výši 95,9 miliardy korun, což je meziroční zlepšení o šest miliard korun. Bilance služeb skončila rovněž přebytkem, a to 13 miliard korun, což ale představuje meziroční pokles aktivního salda o 2,7 miliardy korun. Celkový obchodní obrat zboží a služeb v běžných cenách byl v meziročním srovnání ve čtvrtém čtvrtletí o 5,7 procenta vyšší při navýšení vývozu o 76,2 miliardy korun a dovozu o 72,8 miliardy korun.
Záporné saldo bilance prvotních důchodů dosáhlo loni v posledním čtvrtletí 54,3 miliardy korun. "Jeho meziroční pokles o 38,7 miliardy korun ovlivnily především nižší platby dividend z přímých a portfoliových investic do zahraničí a pokles podílu nerezidentů na reinvestovaném zisku v tuzemských firmách," uvedla ČNB. Objem vyplacených dividend do zahraničí činil 45,1 miliardy korun, meziročně to bylo o 15,6 miliardy korun méně.
V bilanci druhotných důchodů vznikl ve čtvrtém čtvrtletí schodek 19,4 miliardy korun. V meziročním prohloubení záporného salda o 13,1 miliardy korun se podle ČNB nepříznivě promítly růst pasivního salda čistých příjmů z rozpočtu EU zaznamenávaných v bilanci druhotných důchodů a dále zhoršená bilance nákladů na pracovní sílu v souvislosti se zaměstnáváním nerezidentů v ČR a rezidentů ČR v zahraničí.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
ČNB překvapila razantním zvýšením sazeb
01.10.2021
Ve čtvrtek se Česká národní banka rozhodla pro nečekaně razantní krok, kterým chce tlumit přehřátou ekonomiku a brzdit růst spotřebitelských cen. Centrální bankéři na svém zasedání odhlasovali zvýšení klíčové úrokové sazby o tři čtvrtě procentního bodu. Takto skokové zvýšení tuzemská ekonomika naposledy zažila během měnové krize v roce 1997.
Ke krocení inflace používá ČNB takzvanou dvoutýdenní repo sazbu. Od té se pak odvíjejí ostatní sazby v ekonomice, například sazby úvěrů nebo hypoték. Během pandemie loni na jaře ČNB sazbu srazila až na 0,25 procenta, aby ekonomice ulehčila, a od té doby centrální bankéři sazbu postupně zvedají. Letos jde už o třetí zvýšení, které sazbu zvedá na 1,5 procenta.
V
Česká ekonomika vzrostla o 8,1 procenta
01.10.2021
Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí podle zpřesněných údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) proti stejnému loňskému období stoupla o 8,1 procenta a mezičtvrtletně o jedno procento. Předchozí odhad z konce srpna uváděl meziroční nárůst hrubého domácího produktu o 8,2 procenta, mezičtvrtletní výsledek zůstal beze změny.
V prvním čtvrtletí letošního roku klesl HDP podle revidovaných dat meziročně o 2,5 procenta a mezičtvrtletně o 0,4 procenta. Příjmy i spotřeba domácností ve druhém čtvrtletí výrazně stouply. Reálné příjmy obyvatelstva vzrostly proti předchozímu čtvrtletí o 3,9 procenta, což je nejvyšší mezičtvrtletní růst v historii měření, uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet. Doplnil, že rozvolnění protiepidemických opatření pak vedlo k mezičtvrtletnímu růstu spotřebních výdajů na obyvatele o 4,8 procenta. V meziročním srovnání byly příjmy domácností na obyvatele vyšší o 6,4 procenta a reálná spotřeba domácností o 8,6 procenta vyšší.
V
Vláda schválila návrh rozpočtu
28.09.2021
Vláda schválila návrh státního rozpočtu na příští rok se schodkem 376,6 miliardy korun. Na twitteru to sdělila ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Rozpočet vláda schválila i přes nesouhlas koaliční ČSSD.
S
Skokové zdražení energií už má oběti
24.09.2021
S výrazným zdražováním elektřiny a plynu nemají zaděláno na problém jen domácnosti a firmy, ale paradoxně i samotní dodavatelé. Někteří z těch menších totiž nemají na to, aby pro zákazníky objednané dodávky energie nakoupili. Dostávají se tak do kleští a nutí odběratele uzavřené smlouvy ukončit. Ohledně dalšího vývoje cen ale neexistuje na trhu shoda, a to ani ohledně výhodnosti současných fixací.
Velkoobchodní cena elektřiny s dodávkou na následující rok letos v září na pražské energetické burze poprvé překonala cenu 100 eur (asi 2530 korun) za megawatthodinu (MWh). Před rokem byla přitom poloviční, vyplývá z dat středoevropské energetické burzy Power Exchange Central Europe (PXE).
Velkoobchodní cena plynu pak meziročně stoupla ještě více, a to 2,5krát na zhruba 40 eur (asi 1020 Kč) za MWh.
Jak informovaly Hospodářské noviny (HN), kvůli bezprecedentní situaci na trzích musel přistoupit k "restrukturalizaci portfolia a reorganizaci své činnosti" například svého času jeden z největších dodavatelů energií Lumius ze Sviadnova u Frýdku-Místku. Ještě loni přitom vykázala firma při tržbách 3,9 miliardy zisk téměř čtvrt miliardy korun.
V