Běžný účet platební bilance skončil loni v přebytku 140,5 miliardy korun
19.03.2025
Běžný účet platební bilance, který je souhrnem všech ekonomických transakcí české ekonomiky se zahraničím, skončil loni v přebytku 140,5 miliardy korun. Vyplývá to z údajů, které zveřejnila zveřejnila Česká národní banka (ČNB). Spolu s loňskými daty aktualizovala také výsledky za rok 2023, podle nich skončil předloni běžný účet platební bilance v deficitu 8,5 miliardy korun, před revizí uváděla ČNB za rok 2023 přebytek 23,7 miliardy korun. V loňském roce byl běžný účet platební bilance v přebytku v osmi měsících. Nejvýraznější byl v březnu, kdy činil 55,2 miliardy korun. Naopak schodkové měsíce byly čtyři, nejvyšší deficit evidovala ČNB v červnu, a to 24,8 miliardy korun.
V posledním čtvrtletí loňského roku skončil běžný účet platební bilance v přebytku 35,3 miliardy korun. Bilance zboží a služeb dosáhla ve čtvrtém čtvrtletí přebytku 109 miliard korun. Meziročně se podle ČNB výsledné saldo v běžných cenách zlepšilo o 3,4 miliardy korun. Obchodní bilance se zbožím byla aktivní ve výši 95,9 miliardy korun, což je meziroční zlepšení o šest miliard korun. Bilance služeb skončila rovněž přebytkem, a to 13 miliard korun, což ale představuje meziroční pokles aktivního salda o 2,7 miliardy korun. Celkový obchodní obrat zboží a služeb v běžných cenách byl v meziročním srovnání ve čtvrtém čtvrtletí o 5,7 procenta vyšší při navýšení vývozu o 76,2 miliardy korun a dovozu o 72,8 miliardy korun.
Záporné saldo bilance prvotních důchodů dosáhlo loni v posledním čtvrtletí 54,3 miliardy korun. "Jeho meziroční pokles o 38,7 miliardy korun ovlivnily především nižší platby dividend z přímých a portfoliových investic do zahraničí a pokles podílu nerezidentů na reinvestovaném zisku v tuzemských firmách," uvedla ČNB. Objem vyplacených dividend do zahraničí činil 45,1 miliardy korun, meziročně to bylo o 15,6 miliardy korun méně.
V bilanci druhotných důchodů vznikl ve čtvrtém čtvrtletí schodek 19,4 miliardy korun. V meziročním prohloubení záporného salda o 13,1 miliardy korun se podle ČNB nepříznivě promítly růst pasivního salda čistých příjmů z rozpočtu EU zaznamenávaných v bilanci druhotných důchodů a dále zhoršená bilance nákladů na pracovní sílu v souvislosti se zaměstnáváním nerezidentů v ČR a rezidentů ČR v zahraničí.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Vyšší ochranu nejlepší zemědělské půdy sněmovna schválila v mírnější podobě
07.05.2024
Vyšší ochranu sněmovna schválila v mírnější podobě, než jak ji navrhla vláda. Do vládní předlohy doplnila zákaz prodeje zemědělské půdy vlastníkům z takzvaných třetích zemí, tedy v podstatě mimo Evropskou unii. Upravenou novelu nyní dostanou k posouzení senátoři.
Na nejkvalitnější zemědělské půdě by podle vládní novely nesměly do budoucna vznikat velká nákupní a logistická centra s rozlohou nad jeden hektar ani standardní fotovoltaické elektrárny. Cílem je omezit zábory půdy zařazené do první a druhé třídy ochrany podle takzvané bonitované půdní ekologické jednotky. Zařízení na získávání solární energie by se na zemědělské půdě směla stavět jen jako agrovoltaická, tedy taková, pod nimiž se běžně hospodaří. Sněmovna stanovila ze zákazu odnětí nejkvalitnější půdy ze zemědělského půdního fondu výjimky podle úpravy skupiny koaličních poslanců. Výjimky se budou týkat například záměrů uvedených v zákoně o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury a projektů bezprostředně navazujících na veřejnou dopravní infrastrukturu, jako jsou čerpací stanice pohonných hmot a překladiště u železnic.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Ministerstvo financí čeká růst HDP o 1,4 procenta
11.04.2024
Ministerstvo financí zlepšilo odhad vývoje ekonomiky v letošním roce. Hrubý domácí produkt (HDP) podle něj vzroste o 1,4 procenta a průměrná inflace dosáhne 2,7 procenta. Uvádí to nová makroekonomická predikce, kterou představil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). V lednové predikci ministerstvo očekávalo hospodářský růst 1,2 procenta a inflaci 3,1 procenta.
Česká ekonomika by letos podle Stanjury měla překonat úroveň před pandemií covidu-19. Hospodářský růst bude vyšší než v eurozóně, kde by měl podle predikce ministerstva činit 0,5 procenta. Česko se tak začne poprvé od roku 2020 znovu hospodářsky přibližovat k eurozóně.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Spotřeba tepla byla loni v Česku nejnižší za sedm let
11.04.2024
Spotřeba tepla ze soustav centrálního zásobování klesla loni v ČR meziročně o 9,4 procenta na 67,8 petajoulů (PJ). Byla tak nejnižší za sedm let, kdy Energetický regulační úřad (ERÚ) data eviduje.
Důvodem nízké spotřeby bylo teplé počasí i úsporná opatření. Informoval o tom mluvčí ERÚ Michal Kebort. Již v lednu zveřejnilo loňská data Teplárenské sdružení, podle něj spotřeba tepla z centrálních tepláren klesla meziročně o šest procent.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Cena zlata pokračuje v lámání rekordů
08.04.2024
prvé v historii překonala hranici 2300 dolarů (téměř 54 tisíc korun) za troyskou unci (31,1 gramu). K jejímu růstu přispívají vyhlídky na snižování úrokových sazeb ve Spojených státech.
Cena zlata podle údajů serveru Investing.com vystoupila až na nové rekordní maximum 2304,77 dolaru za unci, později však o své zisky přišla. Krátce po 9:00 SELČ vykazovala pokles o zhruba desetinu procenta a pohybovala se mírně pod 2300 USD za unci.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)