Běžný účet platební bilance skončil loni v přebytku 140,5 miliardy korun
19.03.2025
Běžný účet platební bilance, který je souhrnem všech ekonomických transakcí české ekonomiky se zahraničím, skončil loni v přebytku 140,5 miliardy korun. Vyplývá to z údajů, které zveřejnila zveřejnila Česká národní banka (ČNB). Spolu s loňskými daty aktualizovala také výsledky za rok 2023, podle nich skončil předloni běžný účet platební bilance v deficitu 8,5 miliardy korun, před revizí uváděla ČNB za rok 2023 přebytek 23,7 miliardy korun. V loňském roce byl běžný účet platební bilance v přebytku v osmi měsících. Nejvýraznější byl v březnu, kdy činil 55,2 miliardy korun. Naopak schodkové měsíce byly čtyři, nejvyšší deficit evidovala ČNB v červnu, a to 24,8 miliardy korun.
V posledním čtvrtletí loňského roku skončil běžný účet platební bilance v přebytku 35,3 miliardy korun. Bilance zboží a služeb dosáhla ve čtvrtém čtvrtletí přebytku 109 miliard korun. Meziročně se podle ČNB výsledné saldo v běžných cenách zlepšilo o 3,4 miliardy korun. Obchodní bilance se zbožím byla aktivní ve výši 95,9 miliardy korun, což je meziroční zlepšení o šest miliard korun. Bilance služeb skončila rovněž přebytkem, a to 13 miliard korun, což ale představuje meziroční pokles aktivního salda o 2,7 miliardy korun. Celkový obchodní obrat zboží a služeb v běžných cenách byl v meziročním srovnání ve čtvrtém čtvrtletí o 5,7 procenta vyšší při navýšení vývozu o 76,2 miliardy korun a dovozu o 72,8 miliardy korun.
Záporné saldo bilance prvotních důchodů dosáhlo loni v posledním čtvrtletí 54,3 miliardy korun. "Jeho meziroční pokles o 38,7 miliardy korun ovlivnily především nižší platby dividend z přímých a portfoliových investic do zahraničí a pokles podílu nerezidentů na reinvestovaném zisku v tuzemských firmách," uvedla ČNB. Objem vyplacených dividend do zahraničí činil 45,1 miliardy korun, meziročně to bylo o 15,6 miliardy korun méně.
V bilanci druhotných důchodů vznikl ve čtvrtém čtvrtletí schodek 19,4 miliardy korun. V meziročním prohloubení záporného salda o 13,1 miliardy korun se podle ČNB nepříznivě promítly růst pasivního salda čistých příjmů z rozpočtu EU zaznamenávaných v bilanci druhotných důchodů a dále zhoršená bilance nákladů na pracovní sílu v souvislosti se zaměstnáváním nerezidentů v ČR a rezidentů ČR v zahraničí.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Téměř polovina kontrolovaných prodejců zábavní pyrotechniky porušila předpisy
13.03.2024
Pochybení se týkalo zejména zákona o zacházení s pyrotechnickými výrobky a zákona o ochraně spotřebitele. Vyplývá to z kontroly České obchodní inspekce. Inspektoři za chyby uložili 35 pokut celkem za více než 100 tisíc korun. Prodejce inspekce kontrolovala loni od 13. listopadu do 31. prosince, tedy v období zvýšené poptávky po výrobcích zábavní pyrotechniky.
"Porušení právních předpisů bylo zjištěno při 78 kontrolách, což představuje 49,06 procenta z celkového počtu 159 provedených kontrol," uvedl mluvčí České obchodní inspekce František Kotrba. V devíti případech obchodní inspekce spolupracovala s Českým úřadem pro zkoušení zbraní a střeliva, v pěti případech s policií a ve dvou případech s živnostenským úřadem, dodal. Inspektoři nalézali nedostatky zejména v evidenci a skladování pyrotechnických výrobků. V několika případech také obchodník prodal pyrotechniku mladším zákazníkům, než povoluje zákon. Porušení zákona o ochraně spotřebitele inspekce zaznamenala ve 36 případech, kdy prodávající porušil povinnost vydat doklad o zakoupení výrobku nebo spotřebitel nebyl řádně informován o ceně prodávaných výrobků.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Meziroční růst cen v únoru zmírnil na dvě procenta
12.03.2024
Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku v únoru zpomalil na dvě procenta z lednových 2,3 procenta. Meziroční inflace zmírňuje až na jednu výjimku od loňského února, kdy dosahovala 16,7 procenta.
Nyní se dostala na dvouprocentní cíl České národní banky (ČNB), naposledy na dvou procentech byla na konci roku 2018. Údaje zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). V porovnání s lednem spotřebitelské ceny stouply o 0,3 procenta.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Češko mělo v únoru osmou nejnižší inflaci z 41 zemí
12.03.2024
Česko si v evropském žebříčku inflace v únoru dále polepšilo. Ze 41 sledovaných evropských států ji mělo osmou nejnižší, zatímco v lednu byla v ČR desátá nejnižší inflace. Vyplývá to z analýzy investiční platformy Portu, kterou má ČTK k dispozici. Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku v únoru zpomalil na dvě procenta z lednových 2,3 procenta.
Nejvyšší inflaci v Evropě mělo Rusko se 7,6 procenta. Vysokou inflaci mělo i Rumunsko se 6,9 procenta, Island se 6,6 procenta a Bělorusko se šesti procenty. Ze sousedních států byla inflace v Česku nejnižší. Vyšší byla inflace v Polsku se třemi procenty, na Slovensku se 3,3 procenta, v Rakousku se 4,3 procenta i v Německu s 2,5 procenta. Nejnižší byla z evropských států inflace v Lotyšsku, a to 0,4 procenta. Následovala Litva s 0,7 procenta a Itálie s 0,8 procenta. Inflace v eurozóně podle prvotního odhadu v února klesla. V meziročním vyjádření dosáhla na 2,6 procenta, což je pokles o 0,2 bodu z lednových 2,8 procenta.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
V únoru bylo v ČR 1248 osobních bankrotů
11.03.2024
V únoru bylo v ČR vyhlášeno 1248 osobních bankrotů, což bylo o 113 více než v lednu. Zároveň to bylo o 242 více než loni v únoru. Vyplývá to z analýzy dat portálu Informace o firmách, kterou ČTK poskytla společnost CRIF. Bylo podáno také 1303 insolvenčních návrhů, o 207 více než v prvním měsíci roku.
"Od období pandemie po konec loňského roku měly počty osobních bankrotů spíše klesající tendenci. První dva měsíce letošního roku však naznačují, že osobních bankrotů pomalu přibývá. To indikují i počty insolvenčních návrhů, kterých bylo v únoru podáno nejvíce od loňského června," uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková. Nejvíce bankrotů bylo v únoru vyhlášeno Moravskoslezském kraji, a to 204. V Ústeckém kraji jich bylo 173 a ve Středočeském kraji 122. Nejméně pak na Vysočině - 37 bankrotů a v Karlovarském kraji - 43.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)