Běžný účet platební bilance skončil loni v přebytku 140,5 miliardy korun
19.03.2025
Běžný účet platební bilance, který je souhrnem všech ekonomických transakcí české ekonomiky se zahraničím, skončil loni v přebytku 140,5 miliardy korun. Vyplývá to z údajů, které zveřejnila zveřejnila Česká národní banka (ČNB). Spolu s loňskými daty aktualizovala také výsledky za rok 2023, podle nich skončil předloni běžný účet platební bilance v deficitu 8,5 miliardy korun, před revizí uváděla ČNB za rok 2023 přebytek 23,7 miliardy korun. V loňském roce byl běžný účet platební bilance v přebytku v osmi měsících. Nejvýraznější byl v březnu, kdy činil 55,2 miliardy korun. Naopak schodkové měsíce byly čtyři, nejvyšší deficit evidovala ČNB v červnu, a to 24,8 miliardy korun.
V posledním čtvrtletí loňského roku skončil běžný účet platební bilance v přebytku 35,3 miliardy korun. Bilance zboží a služeb dosáhla ve čtvrtém čtvrtletí přebytku 109 miliard korun. Meziročně se podle ČNB výsledné saldo v běžných cenách zlepšilo o 3,4 miliardy korun. Obchodní bilance se zbožím byla aktivní ve výši 95,9 miliardy korun, což je meziroční zlepšení o šest miliard korun. Bilance služeb skončila rovněž přebytkem, a to 13 miliard korun, což ale představuje meziroční pokles aktivního salda o 2,7 miliardy korun. Celkový obchodní obrat zboží a služeb v běžných cenách byl v meziročním srovnání ve čtvrtém čtvrtletí o 5,7 procenta vyšší při navýšení vývozu o 76,2 miliardy korun a dovozu o 72,8 miliardy korun.
Záporné saldo bilance prvotních důchodů dosáhlo loni v posledním čtvrtletí 54,3 miliardy korun. "Jeho meziroční pokles o 38,7 miliardy korun ovlivnily především nižší platby dividend z přímých a portfoliových investic do zahraničí a pokles podílu nerezidentů na reinvestovaném zisku v tuzemských firmách," uvedla ČNB. Objem vyplacených dividend do zahraničí činil 45,1 miliardy korun, meziročně to bylo o 15,6 miliardy korun méně.
V bilanci druhotných důchodů vznikl ve čtvrtém čtvrtletí schodek 19,4 miliardy korun. V meziročním prohloubení záporného salda o 13,1 miliardy korun se podle ČNB nepříznivě promítly růst pasivního salda čistých příjmů z rozpočtu EU zaznamenávaných v bilanci druhotných důchodů a dále zhoršená bilance nákladů na pracovní sílu v souvislosti se zaměstnáváním nerezidentů v ČR a rezidentů ČR v zahraničí.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Spořicí účty čeká oslabení
21.02.2024
Češi i přes snižující míru inflace stále hledají cesty, jak ochránit a zhodnocovat své finance. Podle Asociace pro kapitálový trh ČR (AKAT ČR) pravidelně či jednorázově investuje více než třetina Čechů. Nejčastěji sahají po podílových fondech, akciích či nemovitostech.1 Nepořizují však pouze celé reality, využívají také možnost mikroinvestic. Ty jsou podle společnosti InvestBay, která nově otevřela investiční nabídku na Lipně, zajímavou příležitostí, jak diverzifikovat své portfolio.
Ačkoli míra inflace v lednu meziročně poklesla na 2,3 %1 vyhledávají Češi i nadále příležitosti, jak v čase efektivně ochránit a zhodnotit své finance. Z průzkumu AKAT ČR, který se zaměřil na investiční chování Čechů vyplynulo, že 35 % lidí investuje pravidelně nebo zainvestovalo alespoň jednorázově. „Očekáváme, že v tomto roce podíl investorů vzroste. Bude tomu tak zejména kvůli rozvolnění měnové politiky ČNB. Ta povede ke snižování úrokových sazeb na spořících účtech, kde má většina Čechů uložené finance. Lidé se tak budou snažit hledat jiné nástroje, které jim finance před inflací skutečně ochrání,“ predikuje Daniel Rajnoch, zakladatel a CEO investiční platformy InvestBay.
Pro Čechy i nadále zůstávají jedním z nejstabilnějších způsobů investic nemovitosti. Podle EY Consumer Banking Survey 2023 ve spolupráci s výzkumnou agenturou Ipsos, se k nim přiklání přibližně pětina Čechů. Na atraktivitě investic do nemovitostí se shoduje i 83 % realitních expertů, vyplývá to z loňského Trend Reportu Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí (ARTN). „Není se čemu divit. Je tomu tak především proto, že se Česko už několik let řadí k evropské špičce v tempu růstu cen nemovitostí. Investice do této stabilní komodity s sebou zároveň nesou mnoho benefitů. Mezi ty hlavní patří ochrana proti inflaci, dvojitý výnos kombinující nájem a zhodnocení v čase,“ popisuje Lukáš Přikryl, spoluzakladatel a CMO InvestBay. Investovat se přitom nemusí jen skrze pořízení celých realit. „Ne každý dosáhne na koupi celé nemovitosti. I proto stále více lidí sahá po mikroinvesticích, které představují zajímavý způsob, jak diverzifikovat své portfolio,“ nastiňuje Rajnoch z platformy InvestBay. Ten zároveň dodává, že by lidé při výběru investičních nabídek měli zvážit nejen samotnou lukrativnost nabídek, ale také dlouhodobý turismus a rozvoj podnikání v dané oblasti.
S
Meziroční růst cen zpomalil, inflace v ČR je nejnižší od března 2021
20.02.2024
Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku v lednu výrazně zpomalil na 2,3 procenta z prosincových 6,9 procenta. Oznámil to Český statistický úřad (ČSÚ). Inflace je sice stále nad dvouprocentním cílem České národní banky, ale značně se mu přiblížila.
Přesně na dvou procentech byla inflace naposledy na konci roku 2018 a ve stejný rok na jaře byla i pod hranicí dvou procent. Loni v lednu spotřebitelské ceny v Česku meziročně stouply o 17,5 procenta. Meziměsíčně ceny letos v lednu vzrostly o 1,5 procenta. "Je to dobrá zpráva, znamená konec dvouletého zdražování," řekl premiér Petr Fiala (ODS). Podle něj se naplňuje jeho vyjádření z vánočního projevu, kdy sliboval letos zlepšení ekonomické situace. Nižší inflace podle něj bude znamenat růst reálných mezd, které minulé dva roky klesaly. Projeví se i ve zlevnění úvěrů, což by mohlo pomoci firmám i celé ekonomice.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Vláda projedná materiál o zavedení eura, ministerstvo a ČNB zatím nedoporučují určit termín jeho přijetí
20.02.2024
Ministerstvo financí a Česká národní banka doporučují, aby vláda zatím neurčovala termín pro přijetí společné evropské měny ani pro vstup do mechanismu směnných kurzů ERM II, který je předstupněm eurozóny. Společný materiál obou institucí projedná kabinet ve středu.
Ve vládní koalici letos vypukl spor o euro, když část stran požadovala, aby kabinet přinejmenším stanovil termín vstupu do ERM II. Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) jmenoval ekonoma Petra Zahradníka zmocněncem pro přijetí eura, po koaličním dohodovacím řízení se ale Zahradníkova role změnila na ministrova poradce. Vyhodnocení výhodnosti případného zavedení eura má kabinetu do října předložit Národní ekonomická rada vlády.
Materiál předkládají ministerstvo a Česká národní banka vládě každoročně. Hodnotí plnění takzvaných maastrichtských kritérií, které je podmínkou pro zavedení eura. Podle materiálu Česko loni s vysokou pravděpodobností nesplnilo kritérium cenové stability, ministerstvo financí už dříve uvedlo, že země neplnila ani kritérium stability veřejných financí.
Součástí materiálu je také analýza České národní banky, která hodnotí sladěnost české ekonomiky s eurozónou. Dokument upozorňuje na odstup od průměru eurozóny v cenové i mzdové hladině, což by podle centrální banky mohlo v případě brzkého přijetí eura vyvolat dlouhodobý tlak na inflaci vyšší než dvě procenta. Podle analýzy by také Česko v případě přijetí společné měny bylo více ohroženo asymetrickými ekonomickými šoky kvůli tomu, že podíl průmyslu v ekonomice je výraznější než v eurozóně.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Při výpovědi bez udání důvodu dvojnásobné odstupné. Stát zvažuje zásadní změnu
02.02.2024
Propustit zaměstnance by v budoucnu mohlo být snazší. Ministerstvo práce jedná o zásadní novele zákoníku práce, která může zahrnovat i možnost výpovědi bez udání důvodu. Zaměstnanec by ale v takovém případě podle zjištění Aktuálně.cz dostal dvojnásobné odstupné než dosud. O změně debatuje ministerstvo práce s týmy expertů. Kromě firem ji podporuje i ministr financí Stanjura, odbory jsou proti.
Česko má jedny z nejpřísnějších pravidel pro propouštění zaměstnanců. Na rozdíl třeba od Německa se nemůže firma zbavit pracovníka bez objektivního důvodu. Ekonomové i zaměstnavatelé tvrdí, že současná pravidla jsou příliš svazující. A navrhují, aby je stát zmírnil.
"Jsou firmy, které nemohou dokončit své zakázky, protože nemají kvalifikované zaměstnance. Problémoví zaměstnanci nebo zaměstnanci bez výkonu, pokud hrubě neporuší pracovní kázeň, jsou v Česku nepropustitelní," píše Národní ekonomická rada vlády v plánu na pomoc české ekonomice...
B