Další vlna zdražování potravin na obzoru
07.03.2025
Česko si ani nestačilo oddechnout od zdražování potravin a už je tu jeho další vlna. Ohlašuje ji nejvýraznější růst cen zemědělských výrobců za poslední takřka dva roky. Jedná se o ceny, za něž zemědělci dodávají do prodejní sítě nebo k dalšímu zpracování, takže jejich nynější citelný růst představuje pro nadcházející dobu výrazný tlak na růst cen potravin v obchodech.
Letos v lednu narostla cena zemědělské produkce meziročně o 9,1 procenta. To je nejvýraznější cenový nárůst od března 2023. Meziměsíčně zdražily citelně, o 6,2 procenta, brambory. Loňská úroda byla sice poměrně silná, ale zejména díky zvýšení rozsahu produkčních ploch pěstitelů. Podobně tomu bylo v klíčových producentských zemích typu Francie nebo Německa, jejichž cenový vývoj má zásadní vliv i na cenu brambor v ČR. Vedle nabídky však stoupá také poptávka, což souvisí s odezněním inflační vlny uplynulých let. Přes zimu je navíc dražší skladování brambor, protože se z pochopitelných důvodů vydá více za energie. To vše se odráží ve zmíněném cenovém nárůstu.
Meziročně pak výrazně rostou ceny ovoce, o 29,8 procenta, neboť se tenčí zásoby z minulé sezóny. Jejich ztenčování urychluje silnější poptávka, která je u ovoce patrná podobně jako v případě zmíněných brambor. V rostoucí ceně ovoce se projevuje rovněž vzestup cen energií – například pro potřeby skladování – v uplynulých letech, zvyšování cen hnojiv i potřebného chemického ošetření. Roli hraje také vývoj cen na evropském trhu, klimatické výkyvy ve světě a cenová politika tuzemských obchodních řetězců. Zároveň nejsou čeští pěstitelé tak štědře dotováni jako třeba jejich polští konkurenti.
Celoročně by letos měly potraviny zdražit o zhruba šest procent, více než dvojnásobně v porovnání s celkovou vyhlíženou inflací. Tu bude brzdit slabší vývoj výkonu průmyslu. V něm výrobní ceny v lednu naopak rostly pomaleji, než se čekalo, když meziročně přidaly jen 0,5 procenta. To je nejméně od loňského března. Za slabým cenovým vývojem stojí slabý výkon průmyslu, jenž odráží hlavně slabou poptávku z domova i ze zahraničí.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Nervozita v českém finančním sektoru byla zbytečná, zní z ČNB
19.04.2023
Nervozita v českém finančním sektoru, kterou v březnu vyvolaly problémy některých bank v zahraničí, se ukázala být bouří ve sklenici vody. Dnes to na odborné konferenci Cesta českého bankovnictví řekl viceguvernér České národní banky (ČNB). Zdůraznil, že český bankovní sektor je zdravý, efektivní a moderní.
V březnu se dostalo do problémů s likviditou několik menších bank ve Spojených státech, potíže skončily jejich krachem. Následně se pod tlakem ocitla druhá největší švýcarská banka Credit Suisse, kterou musel nakonec převzít její větší konkurent UBS. Nervozita v bankovním sektoru se přelila i do českého prostředí, kdy velké české banky obchodované na burze dočasně ztrácely na hodnotě.
ČNB od počátku zdůrazňovala, že české banky v ohrožení nejsou, protože jejich obchodní model byl jiný než model zahraničních bank, které se dostaly do potíží. Dnes viceguvernér řekl, že při zpětném pohledu se nervozita v Česku ukazuje jako bouře ve sklenici vody. Upozornil ale, že je na místě zachovat obezřetnost při dohledu nad bankovním sektorem, protože se mohou v zahraniční objevit nové šoky. Zdůraznil, že český bankovní sektor je zdravý, efektivní a moderní. Mezi bankovními institucemi podle něj panuje silná konkurence i velká rozmanitost produktů.
B
Inflace v Česku v březnu zmírnila na 15 procent
14.04.2023
Spotřebitelské ceny v Česku stouply v březnu meziročně o 15 procent, tempo růstu zvolnilo z únorových 16,7 procenta. Inflace je tak nejnižší od loňského dubna. Vliv mělo zlevnění pohonných hmot, zmírnil růst cen zemního plynu. Téměř o čtvrtinu nadále zdražovaly potraviny. Čísla na svém webu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Vývoj inflace odpovídá očekávání analytiků. Meziměsíčně spotřebitelské ceny v březnu vzrostly o desetinu procenta. Spotřebitelské ceny zmírnily meziroční růst podruhé za sebou, je za tím ale zejména srovnání s loňskými už vysokými cenami. Většina tohoto zpomalení je ovlivněna vývojem loňské vyšší srovnávací základny, uvedla vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá.
Ve srovnání s únorem ceny zboží úhrnem vzrostly o 0,1 procenta a ceny služeb o 0,3 procenta. Zdražovaly některé potraviny, plnotučné mléko o šest procent a zelenina o pět procent. Vzhůru šly také ceny ubytování a stravování, oděvů a obuvi, o 3,1 procenta se zvýšily ceny sociální péče. Meziměsíčně klesly ceny pohonných hmot, zemního plynu a dovolených. Z potravin proti únoru o desetinu zlevnila vejce a dolů šly také ceny másla, sýrů a tvarohů.
S
Jeden nezaměstnaný na jedno volné místo
13.04.2023
Nezaměstnanost v Česku v březnu klesla o dvě desetiny procentního bodu na 3,7 procenta, předtím osm měsíců v řadě rostla nebo stagnovala. Na konci března bylo bez práce zhruba 273 500 lidí, o 9000 méně než v předchozím měsíci. Počet volných pracovních míst stoupl asi o 1400, zaměstnavatelé jich v březnu nabízeli kolem 284 500. Na jedno pracovní místo tak v ČR připadá průměrně jeden uchazeč.
Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Úřad práce ČR (ÚP ČR). Podle analytiků březnový pokles nezaměstnanosti odráží náběh sezonních prací, předpokládají, že v dalších měsících by mohla dál mírně klesnout. V mezinárodním srovnání mělo Česko podle posledních dostupných dat evropského statistického úřadu Eurostat za únor nejnižší míru nezaměstnanosti v celé Evropské unii, podle jejich metodiky dosáhla 2,6 procenta, přičemž průměr EU je 6,3 procenta.
Vývoj na trhu práce podle úřadu aktuálně odpovídá ročnímu období, kdy je nezaměstnanost v zimě vyšší a s příchodem jara klesá. Březen je podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) typickým měsícem, kdy roste zájem zaměstnavatelů o veřejně prospěšné práce, především při jarních úklidech veřejných prostranství. "Hlavní nástup těchto činností očekáváme v dubnu.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Vláda schválila zrušení stovek poboček České pošty
13.04.2023
Vláda schválila nařízení, jímž se snižuje minimální počet poboček, které musí provozovat Česká pošta, z 3200 na 2900. Návrh nařízení jí předložil Český telekomunikační úřad, který poštovní trh reguluje. Na tiskové konferenci to oznámil ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Česká pošta již zveřejnila předběžný seznam 300 poboček ke zrušení. Zástupci podniku se ale ještě budou setkávat se starosty dotčených obcí, a je tak možné, že seznam do začátku května dozná změn.
Celkový počet rušených pošt se ale již měnit nebude. Pošty se mají v polovině roku rušit v obcích nad 2500 obyvatel, kde je více než jedna pobočka. Docházková vzdálenost na poštu se má zvýšit ze stávajících dvou na tři kilometry. "Toto je záchranná brzda, aby Česká pošta přežila," uvedl Rakušan. Podle dřívějších informací poště již na konci letošního roku hrozilo zdvojnásobení ztráty na čtyři miliardy korun a insolvence. Pošta si od rušení části poboček slibuje snížení ztráty. Ročně tak chce ušetřit okolo 700 milionů korun. Kvůli rušení poboček má podnik škrtnout asi 950 míst na přepážkách a snížit počet doručovatelů o 500. Část zaměstnanců z rušených míst bude moci v rámci firmy pokračovat na jiné pozici. Personálně posílit mají například pošty, které v obcích s rušenými pobočkami zůstanou otevřené. V současnosti podnik zaměstnává téměř 23.000 lidí.
Poštovní odbory rušení míst kritizují. Podle předsedkyně největší odborové centrály Jindřišky Budweiserové jde jen o další úsporné opatření, kterých podnik za poslední roky udělal několik, ale bez změny systému financování veřejných poštovních služeb nebudou mít dlouhodobější efekt. "Masivní rušení pracovních míst povede ke zvýšení stresu a zátěže zaměstnanců, které jsou už dnes extrémní. Od roku 2018 pošta zrušila více než 7000 pracovních pozic, změnami organizace práce dosáhla každoroční úspory ve výši miliardy korun a pořád to nestačí," řekla ČTK.
S