Další vlna zdražování potravin na obzoru
07.03.2025
Česko si ani nestačilo oddechnout od zdražování potravin a už je tu jeho další vlna. Ohlašuje ji nejvýraznější růst cen zemědělských výrobců za poslední takřka dva roky. Jedná se o ceny, za něž zemědělci dodávají do prodejní sítě nebo k dalšímu zpracování, takže jejich nynější citelný růst představuje pro nadcházející dobu výrazný tlak na růst cen potravin v obchodech.
Letos v lednu narostla cena zemědělské produkce meziročně o 9,1 procenta. To je nejvýraznější cenový nárůst od března 2023. Meziměsíčně zdražily citelně, o 6,2 procenta, brambory. Loňská úroda byla sice poměrně silná, ale zejména díky zvýšení rozsahu produkčních ploch pěstitelů. Podobně tomu bylo v klíčových producentských zemích typu Francie nebo Německa, jejichž cenový vývoj má zásadní vliv i na cenu brambor v ČR. Vedle nabídky však stoupá také poptávka, což souvisí s odezněním inflační vlny uplynulých let. Přes zimu je navíc dražší skladování brambor, protože se z pochopitelných důvodů vydá více za energie. To vše se odráží ve zmíněném cenovém nárůstu.
Meziročně pak výrazně rostou ceny ovoce, o 29,8 procenta, neboť se tenčí zásoby z minulé sezóny. Jejich ztenčování urychluje silnější poptávka, která je u ovoce patrná podobně jako v případě zmíněných brambor. V rostoucí ceně ovoce se projevuje rovněž vzestup cen energií – například pro potřeby skladování – v uplynulých letech, zvyšování cen hnojiv i potřebného chemického ošetření. Roli hraje také vývoj cen na evropském trhu, klimatické výkyvy ve světě a cenová politika tuzemských obchodních řetězců. Zároveň nejsou čeští pěstitelé tak štědře dotováni jako třeba jejich polští konkurenti.
Celoročně by letos měly potraviny zdražit o zhruba šest procent, více než dvojnásobně v porovnání s celkovou vyhlíženou inflací. Tu bude brzdit slabší vývoj výkonu průmyslu. V něm výrobní ceny v lednu naopak rostly pomaleji, než se čekalo, když meziročně přidaly jen 0,5 procenta. To je nejméně od loňského března. Za slabým cenovým vývojem stojí slabý výkon průmyslu, jenž odráží hlavně slabou poptávku z domova i ze zahraničí.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Pošta by mohla propustit až 4000 lidí, odhadují odbory
21.03.2023
Česká pošta by podle odhadu odborářů mohla v polovině roku propustit až 4000 z celkem 25.000 lidí. Většinou půjde o zaměstnance z 300 rušených poboček, ale i další profese. Uvedl to předseda Odborového hnutí zaměstnanců České pošty.
Hnutí, které patří k menším odborovým centrálám na poště, zároveň ode dneška zahájilo stávkovou pohotovost. Další odborové organizace se k vyhlášení stávkové pohotovosti podle informací ČTK nepřipojily.
"K vyhlášené stávkové pohotovosti se nepřipojujeme. Situaci České pošty, pošťáků a podmínky pro poskytování veřejných poštovních služeb řešíme dlouhodobě, vynakládáme velké úsilí pro změnu systému financování veřejných poštovních služeb ze strany státu. Nesouhlasíme s připravovaným rušením pracovních pozic, máme obavy z přetěžování zaměstnanců a ze zhoršení dostupnosti a kvality poštovních služeb," řekla ČTK předsedkyně největší odborové centrály, Odborového svazu zaměstnanců poštovních, telekomunikačních a novinových služeb. Odboráři již v lednu předali poslancům i ministrům petici s 27.500 podpisy, aby se situací na poště zabývali. Tuto středu se má podle ministra vnitra situací na poště a její plánovanou transformací zabývat vláda. Zrušení 300 z 3200 poboček má být prvním z transformačních kroků. Následně se má pošta rozdělit na státní podnik provozující pobočky a poskytující základní služby a komerční část nabízející například doručování balíků. Pošta je v posledních čtyřech letech ztrátová. Za loňský rok má vykázat propad 1,5 miliardy Kč a podle ministra vnitra jí na konci letošního roku hrozí insolvence.
B
Lyžařské areály v Česku končící sezonu hodnotí jako průměrnou až slabou
17.03.2023
Lyžařské areály v Česku hodnotí končící sezonu jako průměrnou až slabou, provozovatelé z nižších poloh si stěžují na nedostatek sněhu a mluví až o katastrofě. Neblahý vliv na provoz a zájem lyžařů měly výkyvy počasí, zejména lednová obleva, po níž se muselo znovu zasněžovat, uvedli. Někde tak počítají ztráty nebo mají obavy z nedostatku peněz na plánované investice.
Na řadě míst se sezona s posledním turnusem jarních prázdnin v tomto týdnu chýlí ke konci. Třeba v Krkonoších, Orlických horách a Jeseníkách ale počítají s pokračováním provozu do konce března a někde až do Velikonoc před polovinou dubna. Zjistila to ČTK. Počasí bylo plné výkyvů, slibný začátek zimy v úvodu prosince zkomplikovala od Vánoc do druhé poloviny ledna obleva, kterou částečně kompenzovala druhá část sezony, kdy se vrátila zima a podmínky zlepšil přírodní sníh.
S
Českým domácnostem životní standard klesá, krizové scénáře se ale nenaplnily
15.03.2023
Současná inflační a energetická krize není globální ani celoevropská. Nejcitelněji zasáhla region střední a východní Evropy, což patrně odpovídá míře jeho závislosti na fosilních palivech z Ruska, vysvětluje v rozhovoru pro EuroZprávy.cz sociolog Martin Buchtík.
Ředitel agentury STEM zároveň tvrdí, že během dvanácti měsíců od začátku války na Ukrajině jsme se vyhnuli krizovým scénářům, které byly zmiňovány - nedošly zásoby plynu, ve společnosti nedochází k nárůstu organizované radikalizace a v masovém měřítku nepozorujeme ztráty bydlení či nutnost spoléhat se na pomoc potravinových bank. Pocit chudnutí, který má velký dopad na naši psychickou pohodu, nyní podle Buchtíka nicméně zažívá velký pocit českých domácností. Naplňují se spíše ty optimističtější prognózy, respektive můžeme říct, že jsme se zcela vyhnuli krizovým scénářům, které byly pro různé oblasti zmiňovány.
S
Česká ekonomika ztrácí dech. V unijním porovnání si pohoršila, přitížila jí inflace
03.03.2023
Česká ekonomika je celkově 12. nejsilnější z unijní sedmadvacítky. Oproti loňsku si přitom pohoršila o tři místa. Důvodem poklesu je výrazný nárůst inflace, ale také levná pracovní síla. Vyplývá to z Indexu finančního zdraví Čechů, který realizuje Česká spořitelna se Sociologickým ústavem a portálem Evropa v datech.
V Indexu finančního zdraví, který zkoumá kvalitu života ve státech Evropské unie na základě dostupných dat, obsadila loni česká ekonomika celkově deváté místo. Letos se ale pozici v první desítce obhájit nepodařilo a pohoršila si o tři místa. České hospodářství se tak se svou kondicí nyní může srovnávat se státy jako Itálie nebo Estonsko.
Nejsilnější ekonomikou se momentálně může pyšnit Švédsko, které se v každém ze zkoumaných pilířů umisťuje do desáté příčky. Skokanem je pak Malta, která si polepšila hned o šest pozic, a také Portugalsko.
Srovnání unijních států naopak uzavírá Řecko a za největšího „propadlíka“ je Rumunsko, které kvůli vysoké inflaci a poklesu hrubého národního důchodu kleslo z 10. příčky až na 20. místo.
B