Další vlna zdražování potravin na obzoru
07.03.2025
Česko si ani nestačilo oddechnout od zdražování potravin a už je tu jeho další vlna. Ohlašuje ji nejvýraznější růst cen zemědělských výrobců za poslední takřka dva roky. Jedná se o ceny, za něž zemědělci dodávají do prodejní sítě nebo k dalšímu zpracování, takže jejich nynější citelný růst představuje pro nadcházející dobu výrazný tlak na růst cen potravin v obchodech.
Letos v lednu narostla cena zemědělské produkce meziročně o 9,1 procenta. To je nejvýraznější cenový nárůst od března 2023. Meziměsíčně zdražily citelně, o 6,2 procenta, brambory. Loňská úroda byla sice poměrně silná, ale zejména díky zvýšení rozsahu produkčních ploch pěstitelů. Podobně tomu bylo v klíčových producentských zemích typu Francie nebo Německa, jejichž cenový vývoj má zásadní vliv i na cenu brambor v ČR. Vedle nabídky však stoupá také poptávka, což souvisí s odezněním inflační vlny uplynulých let. Přes zimu je navíc dražší skladování brambor, protože se z pochopitelných důvodů vydá více za energie. To vše se odráží ve zmíněném cenovém nárůstu.
Meziročně pak výrazně rostou ceny ovoce, o 29,8 procenta, neboť se tenčí zásoby z minulé sezóny. Jejich ztenčování urychluje silnější poptávka, která je u ovoce patrná podobně jako v případě zmíněných brambor. V rostoucí ceně ovoce se projevuje rovněž vzestup cen energií – například pro potřeby skladování – v uplynulých letech, zvyšování cen hnojiv i potřebného chemického ošetření. Roli hraje také vývoj cen na evropském trhu, klimatické výkyvy ve světě a cenová politika tuzemských obchodních řetězců. Zároveň nejsou čeští pěstitelé tak štědře dotováni jako třeba jejich polští konkurenti.
Celoročně by letos měly potraviny zdražit o zhruba šest procent, více než dvojnásobně v porovnání s celkovou vyhlíženou inflací. Tu bude brzdit slabší vývoj výkonu průmyslu. V něm výrobní ceny v lednu naopak rostly pomaleji, než se čekalo, když meziročně přidaly jen 0,5 procenta. To je nejméně od loňského března. Za slabým cenovým vývojem stojí slabý výkon průmyslu, jenž odráží hlavně slabou poptávku z domova i ze zahraničí.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Koruna za rok od začátku invaze oslabila k rublu a posílila k ukrajinské měně
22.02.2023
Česká koruna za rok od začátku ruské invaze na Ukrajinu oslabila k rublu o téměř 12 procent na 29,90 Kč za 100 rublů. Naopak k ukrajinské hřivně česká měna posílila o 19 procent na 0,6 koruny za hřivnu. ČTK to dnes řekl analytik makléřské společnosti XTB Štěpán Hájek. Ve světě zpevňoval americký dolar.
Relativní síla rublu se podle Hájka může velmi rychle změnit, a to už v letošním roce, kdy by se měly začít naplno projevovat protiruské sankce. Rusku bude scházet podstatná část evropského trhu pro vývoz plynu a cítit bude i zavedení embarga na ruskou ropu. Postupně tedy bude tato realita dostávat rubl pod tlak, uvedl analytik.
Propad hřivny způsobuje podle něj hlavně nejistota dalšího vývoje, rozbitá ukrajinská ekonomika a obecně větší zájem se této měny zbavovat. Ani směnárny a některé banky nechtějí od začátku invaze hřivny příliš přijímat, dodal Hájek.
"Od začátku války na Ukrajině jsme viděli velmi zvláštní turbulence na devizových trzích, kterým pomohla neobvyklá kombinace začátku válečného konfliktu a globálního růstu inflace. V důsledku toho jsme se ocitli na začátku cyklu zvyšování úrokových sazeb a potřeby zpomalit růst ekonomiky, zatímco raketově rostoucí ceny energií ohrožovaly její životaschopnost," popsal situaci na trzích Hájek.
Strach a nervozita, která se přelila na finanční trhy v kombinaci s rostoucí inflací a úrokovými sazbami způsobila podle něj masivní přeliv z exotičtějších měn do amerického dolaru. Největší odliv kapitálu zaznamenaly měny východní Evropy včetně české koruny. Výrazně oslabovat začalo také euro na páru s dolarem, kde propad eura umocnil růst dolaru. Ten se zachoval jako bezpečný přístav, jelikož americká ekonomika je největší na celém světě a investory je vnímána jako nejbezpečnější, uvedl Hájek.
Připomněl, že nejvíce obchodovaný měnový pár se během roku 2022 dostal dokonce až pod paritu, ale ke konci roku se podařilo euru díky lepším vyhlídkám ohledně vývoje ekonomiky výrazně posílit. Od začátku invaze na Ukrajině euro k dolaru ztratilo 5,82 procenta na 1,0648 EUR/USD, řekl analytik.
Paradoxně jedny z největších zisků od začátku válečného konfliktu zaznamenal podle Hájka ruský rubl. Uvedl, že jeho prvenství však dává po hromadě sankcí a restrikcí na ruskou ekonomiku smysl až při bližším pohledu. Rusko totiž sankce odstřihly od západních zemí, tudíž přestal téměř fungovat import zboží. Ve stejnou dobu rostly příjmy státu za vysoké ceny plynu a ropy, což zvýšilo zahraniční přebytek a tlačilo na posílení rublu. Ten proti americkému dolaru od začátku války posílil o 8,53 procenta na 74,46 rublů za dolar, dodal Hájek.
B
Cena emisních povolenek v EU pokořila hranici 100 eur za tunu
21.02.2023
Cena emisních povolenek v Evropské unii se dnes poprvé v historii vyšplhala na 100 eur (zhruba 2400 Kč) za tunu. Informovala o tom agentura Reuters. Podle obchodníků poptávku po povolenkách v posledních dnech podporují mimo jiné vyhlídky na chladnější počasí a nižší produkci větrných elektráren. Cenu povolenek tlačí vzhůru rovněž spekulativní nákupy.
Cena hlavního termínového kontraktu na povolenky dnes vystoupila až na rekordní maximum 100,70 eura za tunu, píše Reuters. Rostoucí cena emisních povolenek nyní podle analytiků brzdí další pokles cen energií, protože zdražuje výrobu elektřiny z fosilních paliv.
V loňském roce se poptávka po povolenkách v evropském elektrárenském sektoru zvýšila, protože omezení dodávek zemního plynu z Ruska vedlo k nárůstu výroby energie z uhlí. Ta vytváří dvojnásobné množství emisí oxidu uhličitého než produkce z plynu, takže vyžaduje více emisních povolenek.
Evropský systém obchodování s emisemi ETS je hlavním nástrojem EU pro snížení emisí skleníkových plynů. Stanovuje limity celkového množství skleníkových plynů, které mohou vypouštět sektory v jeho působnosti, a zároveň umožňuje podnikům získat nebo zakoupit emisní povolenky, s nimiž lze podle potřeby obchodovat. Když se cena povolenek zvyšuje, roste i motivace firem snažit se omezovat emise.
B
Vláda schválila návrh novely se snížením červnové mimořádné valorizace penzí
21.02.2023
Vláda dnes schválila návrh novely se snížením červnové mimořádné valorizace důchodů. O schválení informoval mluvčí kabinetu Václav Smolka. Podle novely by se zásluhová procentní část penzí měla kvůli inflaci zvýšit o 2,3 procenta a k tomu všem ještě o 400 korun. Průměrná starobní penze by se tak zvedla podle podkladů k zákonu o 760 korun místo 1770 korun, o které by vzrostla podle nynějších pravidel.
Kabinet to zdůvodnil snahou zpomalit zadlužování. Opozice, odbory a zaměstnavatelé změnu mimořádné valorizace kritizují. Podle nich by mohla být protiústavní. Sněmovna by měla normu schvalovat na mimořádné schůzi 28. února. Poslanci ANO a SPD už ohlásili, že přijetí chtějí bránit.
Podle novely má být omezení mimořádné valorizace jednorázové. Podle podkladů k normě by výdaje podle dosavadního nastavení letos činily 34,4 miliardy korun, po úpravě mají být 15,4 miliardy. Na omezení červnového růstu penzí se vláda dohodla minulou středu.
B
Česká měna je vůči euru nejsilnější za posledních 14 a půl roku
13.02.2023
V pátek uzavřela obchodování s kurzem 23,69 Kč/EUR, což je nejlepší výsledek od konce července 2008. K dolaru se koruna dnes kolem 17:00 obchodovala za 22,01 Kč/USD. Vyplývá to z údajů serveru Patria Online.
Koruna si v pátek polepšila k oběma hlavním světovým měnám. Vůči euru zpevnila oproti středečnímu podvečeru o sedm haléřů. Vůči dolaru si polepšila o 15 haléřů. Koruna soustavně posiluje vůči euru zhruba od poloviny loňského listopadu. Už na konci loňského roku se k euru dostala na nejsilnější kurz za posledních 11 let.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)