Další vlna zdražování potravin na obzoru
07.03.2025
Česko si ani nestačilo oddechnout od zdražování potravin a už je tu jeho další vlna. Ohlašuje ji nejvýraznější růst cen zemědělských výrobců za poslední takřka dva roky. Jedná se o ceny, za něž zemědělci dodávají do prodejní sítě nebo k dalšímu zpracování, takže jejich nynější citelný růst představuje pro nadcházející dobu výrazný tlak na růst cen potravin v obchodech.
Letos v lednu narostla cena zemědělské produkce meziročně o 9,1 procenta. To je nejvýraznější cenový nárůst od března 2023. Meziměsíčně zdražily citelně, o 6,2 procenta, brambory. Loňská úroda byla sice poměrně silná, ale zejména díky zvýšení rozsahu produkčních ploch pěstitelů. Podobně tomu bylo v klíčových producentských zemích typu Francie nebo Německa, jejichž cenový vývoj má zásadní vliv i na cenu brambor v ČR. Vedle nabídky však stoupá také poptávka, což souvisí s odezněním inflační vlny uplynulých let. Přes zimu je navíc dražší skladování brambor, protože se z pochopitelných důvodů vydá více za energie. To vše se odráží ve zmíněném cenovém nárůstu.
Meziročně pak výrazně rostou ceny ovoce, o 29,8 procenta, neboť se tenčí zásoby z minulé sezóny. Jejich ztenčování urychluje silnější poptávka, která je u ovoce patrná podobně jako v případě zmíněných brambor. V rostoucí ceně ovoce se projevuje rovněž vzestup cen energií – například pro potřeby skladování – v uplynulých letech, zvyšování cen hnojiv i potřebného chemického ošetření. Roli hraje také vývoj cen na evropském trhu, klimatické výkyvy ve světě a cenová politika tuzemských obchodních řetězců. Zároveň nejsou čeští pěstitelé tak štědře dotováni jako třeba jejich polští konkurenti.
Celoročně by letos měly potraviny zdražit o zhruba šest procent, více než dvojnásobně v porovnání s celkovou vyhlíženou inflací. Tu bude brzdit slabší vývoj výkonu průmyslu. V něm výrobní ceny v lednu naopak rostly pomaleji, než se čekalo, když meziročně přidaly jen 0,5 procenta. To je nejméně od loňského března. Za slabým cenovým vývojem stojí slabý výkon průmyslu, jenž odráží hlavně slabou poptávku z domova i ze zahraničí.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Češi kvůli cenám energií snižují spotřebu
10.02.2023
Zdražení elektřiny a plynu vedlo 42 procent Čechů ke snížení spotřeby a hledání alternativních zdrojů energie. Vyšší výdaje za energie se 41 procent Čechů snaží kompenzovat omezováním jiných výdajů, zejména na zábavu a volnočasové aktivity. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM/MARK pro společnost KRUK, která poskytuje služby správy a vymáhání pohledávek na českém a slovenském trhu. Výsledky průzkumu má ČTK k dispozici. Devět procent lidí pokrývá zvýšené náklady na energie z úspor, sedm procent si kvůli dražší elektřině a plynu našlo další práci.
Dvě procenta si na energie půjčují u rodinných příslušníků nebo finančních institucí. Jedno procento změnilo místo bydlení, aby náklady na energie snížilo. Pro 18 procent dotázaných nepředstavují vyšší výdaje za energie problém. S vyššími platbami nemají problémy spíš muži a vysokoškoláci. Pomoc se zvýšenými cenami energií potřebují především rodiče na rodičovské dovolené, kteří se kvůli vyšším životním nákladům nejčastěji zadlužují a stěhují do menších bytů, a nezaměstnaní. "Údaje o spotřebě zemního plynu a elektřiny ukazují velkou snahu českých domácností šetřit energiemi a využívat alternativní zdroje. Navíc existuje funkční systém sociálních dávek, který pomůže lidem s velmi nízkými příjmy, aby se nemuseli zadlužovat," uvedla generální ředitelka společnosti KRUK Jaroslava Palendalová. Průzkum se uskutečnil na vzorku 1007 respondentů.
S
Velké firmy zažádaly o kompenzace za energie za více než 5,5 miliardy korun
10.02.2023
Velké firmy zažádaly stát o kompenzace na zvýšené náklady za energie za více než 5,5 miliardy korun. Stát pro tento program, který spustil v polovině listopadu a proti původním plánům prodloužil až do dnešní půlnoci, původně vyčlenil až 30 miliard korun, uvedlo Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. Zbylé peníze stát použije na zastropování cen elektřiny a plynu. "Celkově evidujeme žádosti ve výši přes 5,5 miliardy korun.
Rozdíl mezi původní alokací a vyčerpanými prostředky použijeme na zastropování cen energií," uvedl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN). Dotace byly určené pro velké podniky, které jsou připojené na vedení vysokého a velmi vysokého napětí. O kompenzace mohly konkrétně žádat firmy, kterým se loni zvýšily jednotkové ceny na plyn a elektřinu proti roku 2021 více než dvojnásobně. Ministerstvo nakonec obdrželo celkem 1041 žádostí za téměř 5,52 miliardy korun. Z toho zatím úřad schválil 393 žádostí za 2,76 miliardy korun, zamítnuty naopak dosud byly dvě žádosti za 3,4 milionu korun. "Zbylé žádosti bychom měli vyhodnotit do konce března," řekl vrchní ředitel sekce hospodářství Eduard Muřický.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Nezaměstnanost v ČR stoupla na 3,9 procenta
09.02.2023
Nezaměstnanost v Česku v lednu vzrostla na 3,9 procenta z prosincových 3,7 procenta. Bez práce bylo 283 059 lidí. Poprvé od března 2018 jich tak je více než volných míst, kterých zaměstnavatelé na konci měsíce nabízeli 281 141. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Úřad práce ČR (ÚP ČR).
Loni v lednu byla míra nezaměstnanosti 3,6 procenta. Novou práci tehdy hledalo 267 000 lidí, k dispozici měli téměř 352 000 volných míst. Podle generálního ředitele ÚP ČR Viktora Najmona jsou letos zaměstnavatelé opatrnější v přijímání nových pracovníků a kvůli dražším energiím či surovinám se zaměřují i na efektivnější vytváření finančních rezerv. Počet volných míst se za měsíc snížil asi o 7500. "Přesto se podíl nezaměstnaných osob drží nadále, navzdory lednovému nárůstu, na relativně nízkých hodnotách. V následujících měsících by nezaměstnanost mohla stagnovat, případně mírně vzrůst. S příchodem jarního počasí a rozjezdem sezónních prací by pak mohla začít klesat," uvedl Najmon. Nejvyšší nezaměstnanost byla v lednu v Ústeckém kraji, bez práce tam bylo 5,8 procenta lidí. Následuje Moravskoslezský kraj s mírou nezaměstnanosti 5,2 procenta. "Tyto regiony měly nejvyšší podíl nezaměstnaných osob i loni. Což odpovídá jejich dlouhodobé ekonomické situaci," uvedl Úřad práce. Naopak nejnižší nezaměstnanost byla ve Zlínském kraji, v Praze, v Pardubickém a Plzeňském kraji, a to shodně 3,1 procenta. Mezi okresy byla nejnižší nezaměstnanost na Praze-východ, práci tam hledalo 1,6 procenta lidí. Na opačném konci žebříčku je Karviná s nezaměstnaností 8,5 procenta. Právě na Karvinsku připadá na jedno pracovní místo 11,8 uchazeče o zaměstnání, na Bruntálsku je to šest uchazečů a na Mostecku 4,6 uchazeče.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Cena zemědělské půdy loni meziročně vzrostla o 13,5 %
08.02.2023
Jeden hektar stál v průměru 334 080 korun, v roce 2021 to bylo 294 326 korun. Vyplývá to ze zprávy o trhu s půdou společnosti Farmy.cz, která se věnuje prodeji zemědělských pozemků. Průměrná míra inflace za loňský rok byla podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) 15,1 procenta. Mezi roky 2002 až 2022 cena půdy podle údajů společnosti vzrostla o víc než 180 procent.
Ceny půdy rostly až do posledního čtvrtletí loňského roku. V prvním pololetí podle společnosti dozníval výrazný převis poptávky po nemovitostech z roku 2021, postupně se ale projevil znatelný pokles poptávky. V posledním čtvrtletí proti předchozímu čtvrtletí klesly ceny půdy o 1,5 procenta. K poklesu poptávky podle zprávy vedl růst inflace a následné zdražení úvěrů kvůli zvyšování úrokových sazeb Českou národní bankou.
Ceny zemědělské půdy se podle zprávy pohybovaly nejčastěji mezi 25 až 44 korun za metr čtvereční. Pozemky s nejkvalitnější půdou a v blízkosti velkých měst se prodávaly i za víc než 50 korun za metr čtvereční.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)