Další vlna zdražování potravin na obzoru
07.03.2025
Česko si ani nestačilo oddechnout od zdražování potravin a už je tu jeho další vlna. Ohlašuje ji nejvýraznější růst cen zemědělských výrobců za poslední takřka dva roky. Jedná se o ceny, za něž zemědělci dodávají do prodejní sítě nebo k dalšímu zpracování, takže jejich nynější citelný růst představuje pro nadcházející dobu výrazný tlak na růst cen potravin v obchodech.
Letos v lednu narostla cena zemědělské produkce meziročně o 9,1 procenta. To je nejvýraznější cenový nárůst od března 2023. Meziměsíčně zdražily citelně, o 6,2 procenta, brambory. Loňská úroda byla sice poměrně silná, ale zejména díky zvýšení rozsahu produkčních ploch pěstitelů. Podobně tomu bylo v klíčových producentských zemích typu Francie nebo Německa, jejichž cenový vývoj má zásadní vliv i na cenu brambor v ČR. Vedle nabídky však stoupá také poptávka, což souvisí s odezněním inflační vlny uplynulých let. Přes zimu je navíc dražší skladování brambor, protože se z pochopitelných důvodů vydá více za energie. To vše se odráží ve zmíněném cenovém nárůstu.
Meziročně pak výrazně rostou ceny ovoce, o 29,8 procenta, neboť se tenčí zásoby z minulé sezóny. Jejich ztenčování urychluje silnější poptávka, která je u ovoce patrná podobně jako v případě zmíněných brambor. V rostoucí ceně ovoce se projevuje rovněž vzestup cen energií – například pro potřeby skladování – v uplynulých letech, zvyšování cen hnojiv i potřebného chemického ošetření. Roli hraje také vývoj cen na evropském trhu, klimatické výkyvy ve světě a cenová politika tuzemských obchodních řetězců. Zároveň nejsou čeští pěstitelé tak štědře dotováni jako třeba jejich polští konkurenti.
Celoročně by letos měly potraviny zdražit o zhruba šest procent, více než dvojnásobně v porovnání s celkovou vyhlíženou inflací. Tu bude brzdit slabší vývoj výkonu průmyslu. V něm výrobní ceny v lednu naopak rostly pomaleji, než se čekalo, když meziročně přidaly jen 0,5 procenta. To je nejméně od loňského března. Za slabým cenovým vývojem stojí slabý výkon průmyslu, jenž odráží hlavně slabou poptávku z domova i ze zahraničí.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Na opatření k úspoře energií v chudších domácnostech půjde 1,5 miliardy korun
14.11.2022
V programu Nová zelená úsporám Light, který má podpořit jednoduchá opatření pro snížení energií v nízkopříjmových domácnostech, bude v první fázi k dispozici 1,5 miliardy korun. Příjem žádostí začne 9. ledna 2023. Zástupci ministerstva životního prostředí (MŽP) to dnes řekli na tiskové konferenci v Praze. Jeden žadatel může v programu získat dotaci nejvýše 150.000 korun, například na zateplení části fasády nebo výměnu oken u rodinných domů.
NZÚ Light je součástí programu Nová zelená úsporám (NZÚ), na který má během dalších několika let putovat 54 miliard korun z Modernizačního fondu, tedy výnosů dražeb emisních povolenek.
Podle zastupujícího ministra životního prostředí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) by úvodní fáze měla pomoci zhruba 10.000 domácnostem. V případě vyššího zájmu podle něj ministerstvo částku na program navýší.
Jurečka řekl, že nárok na dotaci budou mít domácnosti obývané starobními důchodci, invalidními důchodci třetího stupně a lidé, kteří od letošního 12. září do data podání žádosti o dotaci pobírali příspěvek na bydlení - nemusí to však být po celé období. Žadatelé musí také vlastnit nebo spoluvlastnit nemovitost, kde budou úpravy provedeny, a mít tam po 12. září 2022 trvalé bydliště.
V
Sazby hypoték v říjnu stouply na 5,86 procenta, patří mezi nejvyšší za 20 let
14.11.2022
Úroková sazba u nově poskytnutých hypoték v ČR v říjnu mírně vzrostla na 5,86 procenta ze zářijových 5,83 procenta. Průměrná sazba patří k nejvyšším za 20 let. Banky a stavební spořitelny poskytly hypoteční úvěry za 7,2 miliardy korun, meziměsíčně nepatrně více. Meziroční propad podobně jako v září byl 82 procent. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace (ČBA) Hypomonitor. Do něj dodávají data všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.
Z meziměsíčního pohledu podle nich objem poskytnutých hypoték vesměs stagnoval poté, co ve třech předešlých měsících zaznamenal dvouciferný propad. Pokles objemu poskytnutých hypoték je citelný nejen vůči silnému roku 2021, ale i ve srovnání s rokem 2020 je říjnový objem poskytnutých hypoték více než o tři čtvrtiny nižší, ukazují statistiky. Za celý letošní rok, tedy od ledna do října, podle nich propadla aktivita na hypotečním trhu o 60 procent.
"Hypoteční trh pokračuje ve stagnaci a pro další období nelze předpokládat změnu směru," uvedl manažer hypoték UniCredit Bank Filip Beneš.
V
Víc než polovina průmyslových firem bude propouštět
11.11.2022
Podle průzkumu, který si mezi svými členy udělala Asociace exportérů, předpokládá 57 procent firem, že bude muset v příštím roce propouštět zaměstnance. Čtrnáct procent firem hodlá zaměstnance naopak přijímat a 29 procent neví. Polovina firem očekává v roce 2023 pokles tržeb. Podle místopředsedy asociace Otty Daňka nedostatečná podpora státu podnikům s vysokými cenami energií zásadně sníží konkurenceschopnost českého průmyslu.
Řada firem podle Daňka kvůli zdražení energií omezila výrobu, například skláři, huťaři, porcelánky, pekaři, výrobci potravin. Dosavadní vládní pomoc velkým firmám, které mají přes 250 zaměstnanců, označil za marginální. Průmysl podle něj nyní prochází nejbouřlivějším obdobím v novodobé historii.
V
Česko má získat pro železniční projekty úvěry od EIB až 170 miliard korun
11.11.2022
Česko by mohlo získat na financování železničních projektů v letech 2023 až 2027 úvěry od Evropské investiční banky (EIB) do výše sedmi miliard eur, tedy zhruba 170 miliard korun. Vyplývá to z memoranda, které dnes podepsali ministr financí Zbyněk Stanjura, ministr dopravy Martin Kupka (oba ODS) a viceprezidentka EIB Lilyana Pavlovová. Prvních 20 až 22 miliard by ČR mohla čerpat v příštím roce.
"Peníze z úvěru v příštím roce by měly směřovat do digitalizace a automatizace železniční dopravy, do elektrifikace železničních tratí a na podporu regionální dopravy," řekl Stanjura.
V