Další vlna zdražování potravin na obzoru
07.03.2025
Česko si ani nestačilo oddechnout od zdražování potravin a už je tu jeho další vlna. Ohlašuje ji nejvýraznější růst cen zemědělských výrobců za poslední takřka dva roky. Jedná se o ceny, za něž zemědělci dodávají do prodejní sítě nebo k dalšímu zpracování, takže jejich nynější citelný růst představuje pro nadcházející dobu výrazný tlak na růst cen potravin v obchodech.
Letos v lednu narostla cena zemědělské produkce meziročně o 9,1 procenta. To je nejvýraznější cenový nárůst od března 2023. Meziměsíčně zdražily citelně, o 6,2 procenta, brambory. Loňská úroda byla sice poměrně silná, ale zejména díky zvýšení rozsahu produkčních ploch pěstitelů. Podobně tomu bylo v klíčových producentských zemích typu Francie nebo Německa, jejichž cenový vývoj má zásadní vliv i na cenu brambor v ČR. Vedle nabídky však stoupá také poptávka, což souvisí s odezněním inflační vlny uplynulých let. Přes zimu je navíc dražší skladování brambor, protože se z pochopitelných důvodů vydá více za energie. To vše se odráží ve zmíněném cenovém nárůstu.
Meziročně pak výrazně rostou ceny ovoce, o 29,8 procenta, neboť se tenčí zásoby z minulé sezóny. Jejich ztenčování urychluje silnější poptávka, která je u ovoce patrná podobně jako v případě zmíněných brambor. V rostoucí ceně ovoce se projevuje rovněž vzestup cen energií – například pro potřeby skladování – v uplynulých letech, zvyšování cen hnojiv i potřebného chemického ošetření. Roli hraje také vývoj cen na evropském trhu, klimatické výkyvy ve světě a cenová politika tuzemských obchodních řetězců. Zároveň nejsou čeští pěstitelé tak štědře dotováni jako třeba jejich polští konkurenti.
Celoročně by letos měly potraviny zdražit o zhruba šest procent, více než dvojnásobně v porovnání s celkovou vyhlíženou inflací. Tu bude brzdit slabší vývoj výkonu průmyslu. V něm výrobní ceny v lednu naopak rostly pomaleji, než se čekalo, když meziročně přidaly jen 0,5 procenta. To je nejméně od loňského března. Za slabým cenovým vývojem stojí slabý výkon průmyslu, jenž odráží hlavně slabou poptávku z domova i ze zahraničí.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Česko je blízko dohodě s Německem o sdílení plynu v případě nouze
18.10.2022
Ministr průmyslu Jozef Síkela (za STAN) to řekl po pondělním pražském jednání s německým ministrem hospodářství a klimatu Robertem Habeckem. "Věřím, že jsme se výrazně posunuli a brzy budeme moci naši společnou dohodu uzavřít," řekl Síkela bez dalších informací.
Uvedl, že česká ekonomika je s německou extrémně propojená, takže "když šlape německý průmysl, pomáhá i českému". Kvůli dostatku energií mluvili Síkela s Habeckem i o vznikajících německých terminálech na zkapalněný zemní plyn (LNG) ve Wilhelmshavenu a v Brunsbüttelu u Hamburku. "Řekl jsem panu ministrovi, že za Česko máme o podíl v některém z nich eminentní zájem. Německo je klíčový partner pro náš plán odchodu od ruských fosilních paliv," řekl Síkela.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Státní podpora inovací neměla v minulých letech ekonomický přínos
17.10.2022
Státní podpora průmyslového výzkumu, vývoje a inovací v letech 2016 až 2022 nevedla k očekávaným ekonomickým přínosům v praxi. Nejvyšší kontrolní úřad to v pondělí uvedl v tiskové zprávě po kontrole tří národních programů v gesci ministerstva průmyslu a obchodu, z nichž bylo v této době vynaloženo zhruba deset miliard korun.
Nejvyšší kontrolní úřad zjistil, že dva až tři roky od ukončení projektů dosáhly tržby v průměru jen 10,2 procenta a zisk 7,6 procenta objemu, který příjemci očekávali ve svých žádostech o podporu. I proto víc než 63 procent z 19 kontrolovaných projektů programu Trio vyhodnotili kontroloři jako omezeně nebo zcela neúčelné a neefektivní.
Ministerstvo hodnotilo jako úspěšný takový projekt, který dosáhl například plánovaného počtu patentů, užitných vzorů, průmyslových vzorů, prototypů či funkčních vzorků. Kontrolní úřad ale poukázal na to, že nebralo ohled na to, zda se naplnily také předpokládané ekonomické přínosy plynoucí ze zavedení výsledků výzkumu do praxe.
V
Prudký pád trhu s hypotékami pokračuje
14.10.2022
Vlastní bydlení v Česku se stává luxusem, který si může dovolit už jen málokdo. Potvrzují to nová čísla Hypomonitoru, statistiky zveřejňované Českou bankovní asociací (ČBA). Podle nich průměrná úroková sazba u nově poskytnutých hypoték v září mírně vzrostla na 5,83 procenta ze srpnových 5,76 procenta. Je tak nejvyšší od začátku roku 2010. I z pohledu objemu poskytnutých úvěrů na bydlení je propad obrovský. Banky a stavební spořitelny poskytly v září hypoteční úvěry za 7,2 miliardy korun, což je proti srpnu pokles o 30 procent. Meziroční propad zrychlil na 82 procent.
ČBA statistiky Hypomonitoru uveřejňuje každý měsíc a data do něj dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.
Z čísel dále vyplývá, že jde už o třetí dvouciferný pokles objemu hypoték v řadě. Ve srovnání se zářím předminulého roku je objem nižší o tři čtvrtiny.
Úroková sazba u skutečně nových hypoték se dále pohybovala kolem 5,8 procenta. Růst uskutečněných hypotečních sazeb tak zpomalil, což společně s vývojem nabídkových sazeb podle odborníků naznačuje, že hypoteční sazby dosáhly svého vrcholu. Nabídkové sazby v posledních měsících vesměs stagnují, v některých případech mírně klesají.
V
Měnový fond zhoršil odhad růstu české ekonomiky
12.10.2022
Tempo růstu české ekonomiky v letošním roce zpomalí na 1,9 procenta z loňských 3,5 procenta. Ve svém podzimním výhledu globální ekonomiky to předpověděl Mezinárodní měnový fond (MMF). V dubnu přitom odhadoval, že v letošním roce se hrubý domácí produkt (HDP) České republiky letos zvýší o 2,3 procenta.
V příštím roce má tempo růstu zpomalit na 1,5 procenta. MMF varoval, že země střední a východní Evropy, zejména Česká republika, Maďarsko a Slovensko, mohou vzhledem ke své závislosti na ruském plynu a případným obtížím se zajištěním alternativních dodávek plynu čelit narušení dodávek. Fond zhoršil také výhled růstu globální ekonomiky na příští rok. Hrubý domácí produkt (HDP) se má zvýšit o 2,7 procenta, což je o 0,2 procentního bodu méně, než předpokládal v červencové aktualizaci výhledu. Pro letošní rok MMF ve svém podzimním výhledu potvrdil předchozí odhad, podle kterého čeká růst HDP o 3,2 procenta.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)