Další vlna zdražování potravin na obzoru
07.03.2025
Česko si ani nestačilo oddechnout od zdražování potravin a už je tu jeho další vlna. Ohlašuje ji nejvýraznější růst cen zemědělských výrobců za poslední takřka dva roky. Jedná se o ceny, za něž zemědělci dodávají do prodejní sítě nebo k dalšímu zpracování, takže jejich nynější citelný růst představuje pro nadcházející dobu výrazný tlak na růst cen potravin v obchodech.
Letos v lednu narostla cena zemědělské produkce meziročně o 9,1 procenta. To je nejvýraznější cenový nárůst od března 2023. Meziměsíčně zdražily citelně, o 6,2 procenta, brambory. Loňská úroda byla sice poměrně silná, ale zejména díky zvýšení rozsahu produkčních ploch pěstitelů. Podobně tomu bylo v klíčových producentských zemích typu Francie nebo Německa, jejichž cenový vývoj má zásadní vliv i na cenu brambor v ČR. Vedle nabídky však stoupá také poptávka, což souvisí s odezněním inflační vlny uplynulých let. Přes zimu je navíc dražší skladování brambor, protože se z pochopitelných důvodů vydá více za energie. To vše se odráží ve zmíněném cenovém nárůstu.
Meziročně pak výrazně rostou ceny ovoce, o 29,8 procenta, neboť se tenčí zásoby z minulé sezóny. Jejich ztenčování urychluje silnější poptávka, která je u ovoce patrná podobně jako v případě zmíněných brambor. V rostoucí ceně ovoce se projevuje rovněž vzestup cen energií – například pro potřeby skladování – v uplynulých letech, zvyšování cen hnojiv i potřebného chemického ošetření. Roli hraje také vývoj cen na evropském trhu, klimatické výkyvy ve světě a cenová politika tuzemských obchodních řetězců. Zároveň nejsou čeští pěstitelé tak štědře dotováni jako třeba jejich polští konkurenti.
Celoročně by letos měly potraviny zdražit o zhruba šest procent, více než dvojnásobně v porovnání s celkovou vyhlíženou inflací. Tu bude brzdit slabší vývoj výkonu průmyslu. V něm výrobní ceny v lednu naopak rostly pomaleji, než se čekalo, když meziročně přidaly jen 0,5 procenta. To je nejméně od loňského března. Za slabým cenovým vývojem stojí slabý výkon průmyslu, jenž odráží hlavně slabou poptávku z domova i ze zahraničí.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Malé zemědělce v Česku drtí zdražování
21.10.2022
Méně zákazníků, nejistá budoucnost a hlavně ceny energií přiměly skončit už řadu rodinných farem napříč Českem. Ustát situaci jim nepomohlo ani to, že rostoucí náklady promítly do svých ceníků. Zatímco farmáři mluví o tisících farem v problémech, stát situaci tak dramaticky nevnímá - podle svých slov eviduje jen jednotky zkrachovalých podniků.
Je to osm let, co manželé Ivo a Alena Vrbkovi koupili první zvířata a začali hospodařit na farmě, která leží na okraji Ještědského hřebenu v obci Javorník. O rok později už nabízeli vlastní lokální výrobky z kozího i kravského mléka. V průběhu dalších let za chov hnědých koz posbírali hned několik ocenění.
Teď Farmě pod Ještědem zlomily vaz rostoucí ceny energií i dalších nákladů. "Byznys končíme. Situace je tak neúnosná, že už to zkrátka dál nejde," říká Alena Vrbková.
Příchod ekonomicky náročného období se Vrbkovi nejdříve snažili řešit zdražením nabídky. Poprvé v lednu a pak v srpnu, kdy už bylo jasné, že ceny energií půjdou prudce nahoru. V obou případech zvedli ceny o pět až šest procent.
V
Růst cen všech výrobců pokračoval v Česku i v září
18.10.2022
Meziroční růst cen všech výrobců pokračoval v Česku také v září, tempo zdražování v zemědělství a stavebnictví bylo ale proti předchozímu měsíci pomalejší. Z údajů, které zveřejnil na svém webu Český statistický úřad (ČSÚ), vyplynulo, že nejvíce opět stouply ceny zemědělských výrobců, a to o 33,6 procenta.
Ceny průmyslových výrobců byly proti loňskému září vyšší o 25,8 procenta, stavebních prací o 13,1 procenta a tržních služeb pro podniky o 6,8 procenta. Ceny výrobců naznačují budoucí vývoj cen pro spotřebitele. V meziměsíčním srovnání ceny většiny výrobců stouply, s výjimkou zemědělství, kde klesly o 1,3 procenta. Průmysloví výrobci proti srpnu zdražili o 1,2 procenta, stavební práce byly dražší o 0,3 procenta a tržní služby pro podniky o 1,5 procenta.
S
Česko je blízko dohodě s Německem o sdílení plynu v případě nouze
18.10.2022
Ministr průmyslu Jozef Síkela (za STAN) to řekl po pondělním pražském jednání s německým ministrem hospodářství a klimatu Robertem Habeckem. "Věřím, že jsme se výrazně posunuli a brzy budeme moci naši společnou dohodu uzavřít," řekl Síkela bez dalších informací.
Uvedl, že česká ekonomika je s německou extrémně propojená, takže "když šlape německý průmysl, pomáhá i českému". Kvůli dostatku energií mluvili Síkela s Habeckem i o vznikajících německých terminálech na zkapalněný zemní plyn (LNG) ve Wilhelmshavenu a v Brunsbüttelu u Hamburku. "Řekl jsem panu ministrovi, že za Česko máme o podíl v některém z nich eminentní zájem. Německo je klíčový partner pro náš plán odchodu od ruských fosilních paliv," řekl Síkela.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Státní podpora inovací neměla v minulých letech ekonomický přínos
17.10.2022
Státní podpora průmyslového výzkumu, vývoje a inovací v letech 2016 až 2022 nevedla k očekávaným ekonomickým přínosům v praxi. Nejvyšší kontrolní úřad to v pondělí uvedl v tiskové zprávě po kontrole tří národních programů v gesci ministerstva průmyslu a obchodu, z nichž bylo v této době vynaloženo zhruba deset miliard korun.
Nejvyšší kontrolní úřad zjistil, že dva až tři roky od ukončení projektů dosáhly tržby v průměru jen 10,2 procenta a zisk 7,6 procenta objemu, který příjemci očekávali ve svých žádostech o podporu. I proto víc než 63 procent z 19 kontrolovaných projektů programu Trio vyhodnotili kontroloři jako omezeně nebo zcela neúčelné a neefektivní.
Ministerstvo hodnotilo jako úspěšný takový projekt, který dosáhl například plánovaného počtu patentů, užitných vzorů, průmyslových vzorů, prototypů či funkčních vzorků. Kontrolní úřad ale poukázal na to, že nebralo ohled na to, zda se naplnily také předpokládané ekonomické přínosy plynoucí ze zavedení výsledků výzkumu do praxe.
V