Další vlna zdražování potravin na obzoru
07.03.2025
Česko si ani nestačilo oddechnout od zdražování potravin a už je tu jeho další vlna. Ohlašuje ji nejvýraznější růst cen zemědělských výrobců za poslední takřka dva roky. Jedná se o ceny, za něž zemědělci dodávají do prodejní sítě nebo k dalšímu zpracování, takže jejich nynější citelný růst představuje pro nadcházející dobu výrazný tlak na růst cen potravin v obchodech.
Letos v lednu narostla cena zemědělské produkce meziročně o 9,1 procenta. To je nejvýraznější cenový nárůst od března 2023. Meziměsíčně zdražily citelně, o 6,2 procenta, brambory. Loňská úroda byla sice poměrně silná, ale zejména díky zvýšení rozsahu produkčních ploch pěstitelů. Podobně tomu bylo v klíčových producentských zemích typu Francie nebo Německa, jejichž cenový vývoj má zásadní vliv i na cenu brambor v ČR. Vedle nabídky však stoupá také poptávka, což souvisí s odezněním inflační vlny uplynulých let. Přes zimu je navíc dražší skladování brambor, protože se z pochopitelných důvodů vydá více za energie. To vše se odráží ve zmíněném cenovém nárůstu.
Meziročně pak výrazně rostou ceny ovoce, o 29,8 procenta, neboť se tenčí zásoby z minulé sezóny. Jejich ztenčování urychluje silnější poptávka, která je u ovoce patrná podobně jako v případě zmíněných brambor. V rostoucí ceně ovoce se projevuje rovněž vzestup cen energií – například pro potřeby skladování – v uplynulých letech, zvyšování cen hnojiv i potřebného chemického ošetření. Roli hraje také vývoj cen na evropském trhu, klimatické výkyvy ve světě a cenová politika tuzemských obchodních řetězců. Zároveň nejsou čeští pěstitelé tak štědře dotováni jako třeba jejich polští konkurenti.
Celoročně by letos měly potraviny zdražit o zhruba šest procent, více než dvojnásobně v porovnání s celkovou vyhlíženou inflací. Tu bude brzdit slabší vývoj výkonu průmyslu. V něm výrobní ceny v lednu naopak rostly pomaleji, než se čekalo, když meziročně přidaly jen 0,5 procenta. To je nejméně od loňského března. Za slabým cenovým vývojem stojí slabý výkon průmyslu, jenž odráží hlavně slabou poptávku z domova i ze zahraničí.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Vláda nařízením stanovila maximální ceny elektřiny a plynu
06.10.2022
Zastropování bude platit i příští rok, v zálohách by se mělo opatření projevit během listopadu. Cenový strop pro domácnosti, firmy s nízkým napětím a veřejné služby bude platit bez ohledu na spotřebu. Pro malé a střední firmy připojené na vysoké a velmi vysoké napětí bude strop stanovený na 80 procentech nejvyšší spotřeby za pět let. U plynu se bude zastropování týkat kromě domácností také firem s roční spotřebou do 4200 megawatthodin, původně se navrhovala spotřeba do 630 megawatthodin. Cenový strop bude platit na plyn také pro teplárny, řekl ve středu po jednání vlády premiér Petr Fiala (ODS). Ministři ve středu rovněž zrušili takzvaný úsporný tarif na příští rok, což avizovali již dříve.
Vláda stanovila již dříve uvedené cenové stropy, a to 6000 korun za jednu megawatthodinu elektřiny včetně DPH a 3000 korun za jednu megawatthodinu plynu. K tomu je potřeba připočíst distribuční poplatky. Náklady na toto opatření budou činit kolem 130 miliard korun. Vláda stanovila již dříve uvedené cenové stropy, a to 6000 korun za jednu megawatthodinu elektřiny včetně DPH a 3000 korun za jednu megawatthodinu plynu. K tomu je potřeba připočíst distribuční poplatky. Náklady na toto opatření budou činit kolem 130 miliard korun. Náměstek ministra průmyslu Petr Třešňák (Piráti) uvedl, že zastropování se bude týkat velmi širokého spektra podnikatelů, veřejné správy i zdravotnických zařízení, do kterých spadá například většina lázeňských provozů.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Pivo zdražuje, po Prazdroji a Staropramenu zdražuje i Budvar
06.10.2022
Budějovický Budvar zdraží od 1. listopadu pivo na českém trhu v průměru o deset procent. Půllitr piva zdraží o korunu až dvě koruny. Příčinami jsou rostoucí ceny energií i klíčových surovin jako jsou chmel a slad. Meziročně tak národnímu podniku stoupnou náklady o několik set milionů korun. Od 1. listopadu zároveň zvýší mzdy. Na dotaz ČTK to řekl ředitel Budvaru Petr Dvořák. Plzeňský Prazdroj, největší český pivovar, zdražil od 1. října většinu produktů zhruba o osm procent, v průměru o 1,70 Kč na půllitru.
Budvar zdraží pivo ve všech obalech, lahvové, sudové i v plechovkách. Energie vyjdou Budvar meziročně na víc než trojnásobek. "Nárůst ceny elektřiny o tři sta procent, to jsou pro nás desítky milionů, to stejné u ceny plechovek, ceny lahví, kartonáže, obalového materiálu a energií. Od příštího roku se vedle energie a plynu zdražuje také všechno ostatní. Očekáváme zásadnější růst cen sladu, který je pro nás úplně nejpodstatnější položkou. Podle zpráv z chmelnic to vypadá na katastrofální úrodu, a byť máme dlouhodobé tříleté kontrakty, tak očekávám, že nebudou naplněné, protože chmel prostě není. V této chvíli už nemáme jediný vstup, u kterého bych mohl říci, že nám zásadně nepodraží," řekl ředitel. Suroviny i obaly zdražily o víc než deset procent, dodal.
S
Až 70 procent českých firem trápí nedostupnost surovin
06.10.2022
Podnikatelé se v posledních měsících potýkají nejen s vysokou inflací a energetickou krizí, ale i s nedostupností surovin. Vyplývá to z červencového průzkumu, který pro společnost The Ship uskutečnila agentura Ipsos mezi 300 podniky.
"České firmy jsou v tuto chvíli vystaveny tlakům z několika stran. Podle průzkumu je vedle rostoucích cen ohrožuje i přetrvávající vliv pandemie, války na Ukrajině a s tím související problematika logistiky a kvůli rostoucím úrokovým sazbám i problematika financování. Více než dvě pětiny dotčených by v tuto chvíli ocenilo snížení DPH na pohonné hmoty a energie a další položky, které by alespoň částečně zmírnily dopady inflace,“ uvedl konzultant agentury The Ship Petr Pařízek. Polovina podnikatelů by od vlády nejvíce ocenila vyjednání nových partnerských smluv pro dovoz zboží či surovin z dalších zemí, zrušení cel na dovoz zboží a surovin by přivítala třetina dotazovaných. Částečnou kompenzaci nárůstu cen by kvitovalo 23 procent firem.
S
Vládní dluh meziročně překonal sumu 2,8 bilionu korun
03.10.2022
Dluh vládních institucí ČR stoupl v letošním druhém čtvrtletí meziročně o 310,2 miliardy Kč na 2,828 bilionu Kč. Míra zadlužení stoupla ze 42,6 procenta hrubého domácího produktu (HDP) na 44 procent. Ve srovnání s prvním kvartálem se dluh zvýšil o 143,6 miliardy Kč, což představovalo zvýšení míry zadlužení o 1,2 procentního bodu. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
"Na výsledku hospodaření se podepsalo především zvýšení příjmů z daní," uvedla ředitelka odboru vládních a finančních účtů ČSÚ Helena Houžvičková.
Hospodaření vládních institucí ve druhém čtvrtletí skončilo přebytkem půl miliardy korun. V meziročním srovnání to byl výsledek lepší o 40,8 miliardy Kč. Hospodaření ústředních vládních institucí nadále zůstalo ve schodku 69,8 miliardy korun, ale meziročně se zlepšilo o 19,5 miliardy Kč. Místní vládní instituce hospodařily s přebytkem 62,9 miliardy Kč, které odpovídá meziročnímu zlepšení o 23,1 miliardy korun a hospodaření fondů sociálního zabezpečení skončilo v přebytku 7,3 miliardy Kč.
V