Další vlna zdražování potravin na obzoru
07.03.2025
Česko si ani nestačilo oddechnout od zdražování potravin a už je tu jeho další vlna. Ohlašuje ji nejvýraznější růst cen zemědělských výrobců za poslední takřka dva roky. Jedná se o ceny, za něž zemědělci dodávají do prodejní sítě nebo k dalšímu zpracování, takže jejich nynější citelný růst představuje pro nadcházející dobu výrazný tlak na růst cen potravin v obchodech.
Letos v lednu narostla cena zemědělské produkce meziročně o 9,1 procenta. To je nejvýraznější cenový nárůst od března 2023. Meziměsíčně zdražily citelně, o 6,2 procenta, brambory. Loňská úroda byla sice poměrně silná, ale zejména díky zvýšení rozsahu produkčních ploch pěstitelů. Podobně tomu bylo v klíčových producentských zemích typu Francie nebo Německa, jejichž cenový vývoj má zásadní vliv i na cenu brambor v ČR. Vedle nabídky však stoupá také poptávka, což souvisí s odezněním inflační vlny uplynulých let. Přes zimu je navíc dražší skladování brambor, protože se z pochopitelných důvodů vydá více za energie. To vše se odráží ve zmíněném cenovém nárůstu.
Meziročně pak výrazně rostou ceny ovoce, o 29,8 procenta, neboť se tenčí zásoby z minulé sezóny. Jejich ztenčování urychluje silnější poptávka, která je u ovoce patrná podobně jako v případě zmíněných brambor. V rostoucí ceně ovoce se projevuje rovněž vzestup cen energií – například pro potřeby skladování – v uplynulých letech, zvyšování cen hnojiv i potřebného chemického ošetření. Roli hraje také vývoj cen na evropském trhu, klimatické výkyvy ve světě a cenová politika tuzemských obchodních řetězců. Zároveň nejsou čeští pěstitelé tak štědře dotováni jako třeba jejich polští konkurenti.
Celoročně by letos měly potraviny zdražit o zhruba šest procent, více než dvojnásobně v porovnání s celkovou vyhlíženou inflací. Tu bude brzdit slabší vývoj výkonu průmyslu. V něm výrobní ceny v lednu naopak rostly pomaleji, než se čekalo, když meziročně přidaly jen 0,5 procenta. To je nejméně od loňského března. Za slabým cenovým vývojem stojí slabý výkon průmyslu, jenž odráží hlavně slabou poptávku z domova i ze zahraničí.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Zahraniční obchod skončil v červnu schodkem 12,1 miliardy korun
08.08.2022
Zahraniční obchod skončil v červnu schodkem 12,1 miliardy korun, meziročně byl o 3,4 miliardy korun vyšší. Vliv na to měl především větší deficit obchodu s ropou a zemním plynem o 19 miliard korun kvůli rostoucím cenám na světových trzích. Je to pátý měsíc v řadě, kdy skončila bilance zahraničního obchodu v záporných číslech. Vyplývá to z předběžných údajů, které zveřejnil Český statistický úřad.
Meziročně vzrostl vývoz o 15,3 procenta na 394,2 miliardy korun a dovoz o 15,9 procenta na 406,3 miliardy korun.
"V zahraničním obchodě se zbožím nedošlo v červnu oproti minulým měsícům k žádným podstatným změnám. Vývoz i dovoz výrazně vzrostly, přesto skončila obchodní bilance opět v záporných číslech, a to již pátý měsíc za sebou. Příčinou jsou stále vysoké ceny dovážených energetických komodit a vstupů, jejichž meziročně vyšší hodnota překonala i nárůst vývozu motorových vozidel," řekla Miluše Kavěnová, ředitelka odboru statistiky zahraničního obchodu.
V
Maloobchodní tržby v červnu klesly o šest procent
05.08.2022
Maloobchodní tržby v červnu pokračovaly v meziročním poklesu, snížily se o šest procent. V květnu to bylo podle revidovaných údajů o 6,6 procenta. V červnu si opět pohoršily všechny typy prodejen s výjimkou lékáren a drogerií. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad. Meziměsíčně byly tržby v maloobchodě vyšší o 0,2 procenta.
"Na poklesu se podílel především nižší prodej v nespecializovaných prodejnách s převahou potravin a nižší prodej výrobků pro domácnost," uvedla vedoucí oddělení statistiky obchodu, dopravy a služeb statistického úřadu Jana Gotvaldová.
Šestý měsíc v řadě klesly tržby internetovým obchodům, pokles ale v jejich případě výrazně zpomalil. Zatímco v předchozích měsících byl vyšší než deset procent, v červnu to bylo 2,8 procenta.
V
ČNB zlepšila odhad vývoje ekonomiky a inflaci předpokládá 16,5 procenta
05.08.2022
Česká národní banka (ČNB) dnes zlepšila odhad vývoje ekonomiky pro letošní rok, pro příští rok ho naopak zhoršila. Letos čeká růst hrubého domácího produktu (HDP) o 2,3 procenta a příští rok o 1,1 procenta. V předchozí květnové prognóze banka letos počítala s růstem o 0,8 procenta a příští rok o 3,6 procenta. Na tiskové konferenci po dnešním jednání bankovní rady o tom informoval nový guvernér ČNB Aleš Michl. Loni ekonomika stoupla o 3,3 procenta.
Centrální banka zvýšila také odhad inflace, letos podle ní vystoupá na průměrných 16,5 procenta. V květnu odhadovala růst na 13,1 procenta. V příštím roce ČNB počítá s poklesem spotřebitelských cen na 9,5 procenta, v květnu odhadovala snížení na 4,1 procenta.
"Předpokládáme, že inflace na podzim dosáhne hodnot kolem 20 procent," uvedl Michl. Na rostoucí inflaci bude mít vliv zdražování elektřiny a plynu. Právě cenami energií je podle Michla tlumena spotřeba domácností. Nezaměstnanost ale zůstává nízká, dodal. Do roku a půl ČNB podle Michla očekává pokles inflace k úrovni dvou procent.
V
Podmínky v českém průmyslu se v červenci zhoršily nejvíce od června 2020
04.08.2022
Podmínky v českém zpracovatelském sektoru se v červenci zhoršily, index nákupních manažerů (PMI) klesl na 46,8 bodu z červnových 49 bodů. Šlo o největší pokles od června 2020. Informovala tom dnes společnost S&P Global. Úroveň 50 bodů v indexu je předělem mezi růstem a poklesem.
Snížení poháněly rychlejší poklesy ve výrobě a nových zakázkách způsobené sníženou poptávkou v důsledku prudkého růstu cen a omezení koupěschopnosti. Poptávka poklesla v tuzemsku i v zahraničí a nové exportní zakázky klesly výrazně. Spolu se snížením zájmu firmy pozorovaly i pokles očekávání růstu výroby v průběhu nadcházejícího roku. Inflační tlaky zůstávají historicky vysoké, ale slábnou.
S