Další vlna zdražování potravin na obzoru
07.03.2025
Česko si ani nestačilo oddechnout od zdražování potravin a už je tu jeho další vlna. Ohlašuje ji nejvýraznější růst cen zemědělských výrobců za poslední takřka dva roky. Jedná se o ceny, za něž zemědělci dodávají do prodejní sítě nebo k dalšímu zpracování, takže jejich nynější citelný růst představuje pro nadcházející dobu výrazný tlak na růst cen potravin v obchodech.
Letos v lednu narostla cena zemědělské produkce meziročně o 9,1 procenta. To je nejvýraznější cenový nárůst od března 2023. Meziměsíčně zdražily citelně, o 6,2 procenta, brambory. Loňská úroda byla sice poměrně silná, ale zejména díky zvýšení rozsahu produkčních ploch pěstitelů. Podobně tomu bylo v klíčových producentských zemích typu Francie nebo Německa, jejichž cenový vývoj má zásadní vliv i na cenu brambor v ČR. Vedle nabídky však stoupá také poptávka, což souvisí s odezněním inflační vlny uplynulých let. Přes zimu je navíc dražší skladování brambor, protože se z pochopitelných důvodů vydá více za energie. To vše se odráží ve zmíněném cenovém nárůstu.
Meziročně pak výrazně rostou ceny ovoce, o 29,8 procenta, neboť se tenčí zásoby z minulé sezóny. Jejich ztenčování urychluje silnější poptávka, která je u ovoce patrná podobně jako v případě zmíněných brambor. V rostoucí ceně ovoce se projevuje rovněž vzestup cen energií – například pro potřeby skladování – v uplynulých letech, zvyšování cen hnojiv i potřebného chemického ošetření. Roli hraje také vývoj cen na evropském trhu, klimatické výkyvy ve světě a cenová politika tuzemských obchodních řetězců. Zároveň nejsou čeští pěstitelé tak štědře dotováni jako třeba jejich polští konkurenti.
Celoročně by letos měly potraviny zdražit o zhruba šest procent, více než dvojnásobně v porovnání s celkovou vyhlíženou inflací. Tu bude brzdit slabší vývoj výkonu průmyslu. V něm výrobní ceny v lednu naopak rostly pomaleji, než se čekalo, když meziročně přidaly jen 0,5 procenta. To je nejméně od loňského března. Za slabým cenovým vývojem stojí slabý výkon průmyslu, jenž odráží hlavně slabou poptávku z domova i ze zahraničí.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Nízké zadlužení zemi pomůže překonat dopady ukrajinské války
03.05.2022
Jedna ze tří světově významných ratingových agentur, Standard & Poor’s, potvrzuje České republice dosavadní rating a také výhled do nadcházející doby. Dlouhodobý korunový dluh Česka je tak nadále hodnocený na stupni AA, cizoměnový dluh pak na stupni AA-. Výhled je nadále stabilní. Posudek agentury, jak uvádí Lukáš Kovanda, zveřejněný včera pozdě večer středoevropského času, bedlivě sledují finanční trhy po celém světě. Pro Česko je aktuální hodnocení v této zjitřené době příznivou zprávou.
Pokud by došlo ke zhoršení ratingu, ba dokonce jenom výhledu, Česko by si na mezinárodních trzích muselo za jinak stejných podmínek půjčovat za vyšší úrok, než tomu bude takto. Ratingová agentura své hodnocení potvrzuje dokonce i v době války na Ukrajině. Její nepříznivý dopad podle ní Česko a jeho veřejné finance obstojně ustojí. A to zejména z toho důvodu, že Česko má podle agentury nízký vládní i zahraniční dluh a zároveň disponuje objemově významnými devizovými rezervami. Potvrzení ratingu představuje příznivou zprávu pro Fialovu vládu, která se ocitá pod rostoucím tlakem, aby v době rapidní inflace a ukrajinské války různé části ekonomiky fiskálně podpořila. Agentura Standard & Poor’s vlastně říká, že k tomu stále má „munici“. Zároveň hodnocení agentury znamená, že tuzemské veřejné finance nejsou v rozvratu, jak právě i mnozí současní vládní politici argumentovali – coby politici opoziční – hlavně na sklonku éry předchozí Babišovy vlády.
S
Česká ekonomika stoupla v prvním čtvrtletí meziročně o 4,6 procenta
02.05.2022
Česká ekonomika v letošním prvním čtvrtletí vzrostla meziročně o 4,6 procenta. Proti poslednímu loňskému čtvrtletí se hrubý domácí produkt zvýšil o 0,7 procenta. Předběžný odhad zveřejnil v pátek Český statistický úřad (ČSÚ). Čísla jsou lepší, než odhadovali analytici, podle kterých je výrazný meziroční nárůst ekonomiky dán především srovnávací základnou. Ve stejném období loni zasaženém epidemií koronaviru ekonomika klesla.
„K meziročnímu růstu HDP pozitivně přispěly zejména výdaje na konečnou spotřebu domácností a tvorba hrubého kapitálu. Naopak přetrvával negativní vliv zahraniční poptávky,“ komentoval čísla ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet. Mezičtvrtletní vývoj podle ČSÚ pozitivně ovlivnily hlavně tvorba hrubého fixního kapitálu a zahraniční obchod.
Meziroční růst hrubé přidané hodnoty nejvíce podpořilo stavebnictví a skupina odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství. Dařilo se také většině odvětví služeb, uvedl ČSÚ. Zpřesněné údaje o vývoji ekonomiky v prvním čtvrtletí oznámí 31. května.
Ve čtvrtém čtvrtletí loni česká ekonomika stoupla meziročně o 3,6 procenta a mezičtvrtletně o 0,8 procenta. Za celý loňský rok se HDP zvýšil o 3,3 procenta.
V
Česká ekonomika vzrostla meziročně o 4,6 procenta
29.04.2022
Česká ekonomika v letošním prvním čtvrtletí vzrostla meziročně o 4,6 procenta. Proti poslednímu loňskému čtvrtletí se hrubý domácí produkt zvýšil o 0,7 procenta. Předběžný odhad dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Čísla jsou lepší, než odhadovali analytici, podle kterých je výrazný meziroční nárůst ekonomiky dán především srovnávací základnou. Ve stejném období loni ekonomika klesla.
"K meziročnímu růstu HDP pozitivně přispěly zejména výdaje na konečnou spotřebu domácností a tvorba hrubého kapitálu. Naopak přetrvával negativní vliv zahraniční poptávky," komentoval čísla ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet. Zpřesněné údaje o vývoji ekonomiky v prvním čtvrtletí ČSÚ oznámí 31. května. Ve čtvrtém čtvrtletí loni česká ekonomika stoupla meziročně o 3,6 procenta a mezičtvrtletně o 0,8 procenta. Za celý loňský rok se HDP zvýšil o 3,3 procenta.
V
Válka může mít značné ekonomické dopady
26.04.2022
Když Rusko zaútočilo na Ukrajinu, nikdo nevěděl, jak dlouho konflikt potrvá a jak velké dopady bude mít na Evropu a zbytek světa. Po téměř třech měsících války jsou ekonomické důsledky konfliktu zřetelnější a vyhlídky nevypadají dobře.
V době už tak silných inflačních tlaků, za kterými stojí rostoucí ceny potravin a energií a výpadky v dodavatelských řetězcích po pandemii, prohlubuje válka mezi RuskPozornost globálních finančních trhů se stále upírá k válce, která nyní vstupuje do druhé fáze, v níž začínají tvrdé boje na východě Ukrajiny. Podle analytiků by právě "bitva o Donbas" mohla určit výsledek války. Mezi investory nyní panují obavy z vysoké inflace a jejích negativních dopadů na globální hospodářský růst. Mezinárodní měnový fond (MMF) předpovídá, že ve Spojených státech letos inflace dosáhne 7,7 procenta a že v eurozóně bude činit 5,3 procenta.
S