Další vlna zdražování potravin na obzoru
07.03.2025
Česko si ani nestačilo oddechnout od zdražování potravin a už je tu jeho další vlna. Ohlašuje ji nejvýraznější růst cen zemědělských výrobců za poslední takřka dva roky. Jedná se o ceny, za něž zemědělci dodávají do prodejní sítě nebo k dalšímu zpracování, takže jejich nynější citelný růst představuje pro nadcházející dobu výrazný tlak na růst cen potravin v obchodech.
Letos v lednu narostla cena zemědělské produkce meziročně o 9,1 procenta. To je nejvýraznější cenový nárůst od března 2023. Meziměsíčně zdražily citelně, o 6,2 procenta, brambory. Loňská úroda byla sice poměrně silná, ale zejména díky zvýšení rozsahu produkčních ploch pěstitelů. Podobně tomu bylo v klíčových producentských zemích typu Francie nebo Německa, jejichž cenový vývoj má zásadní vliv i na cenu brambor v ČR. Vedle nabídky však stoupá také poptávka, což souvisí s odezněním inflační vlny uplynulých let. Přes zimu je navíc dražší skladování brambor, protože se z pochopitelných důvodů vydá více za energie. To vše se odráží ve zmíněném cenovém nárůstu.
Meziročně pak výrazně rostou ceny ovoce, o 29,8 procenta, neboť se tenčí zásoby z minulé sezóny. Jejich ztenčování urychluje silnější poptávka, která je u ovoce patrná podobně jako v případě zmíněných brambor. V rostoucí ceně ovoce se projevuje rovněž vzestup cen energií – například pro potřeby skladování – v uplynulých letech, zvyšování cen hnojiv i potřebného chemického ošetření. Roli hraje také vývoj cen na evropském trhu, klimatické výkyvy ve světě a cenová politika tuzemských obchodních řetězců. Zároveň nejsou čeští pěstitelé tak štědře dotováni jako třeba jejich polští konkurenti.
Celoročně by letos měly potraviny zdražit o zhruba šest procent, více než dvojnásobně v porovnání s celkovou vyhlíženou inflací. Tu bude brzdit slabší vývoj výkonu průmyslu. V něm výrobní ceny v lednu naopak rostly pomaleji, než se čekalo, když meziročně přidaly jen 0,5 procenta. To je nejméně od loňského března. Za slabým cenovým vývojem stojí slabý výkon průmyslu, jenž odráží hlavně slabou poptávku z domova i ze zahraničí.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Nezaměstnanost v březnu klesla na 3,4 procenta
08.04.2022
Nezaměstnanost v Česku v březnu klesla o desetinu procentního bodu na 3,4 procenta. Bez práce bylo 252 873 lidí, zhruba o 10 500 méně než v předchozím měsíci. Zaměstnavatelé nabízeli 360 168 volných míst, jejich počet tak mírně klesl. Vyplývá to z údajů, které v pátek zveřejnil Úřad práce ČR. Loni v březnu činila nezaměstnanost 4,2 procenta.
S příchodem jara začínají sezonní práce. "Zaměstnavatelé momentálně hledají mimo jiné nové zaměstnance v zemědělství, lesnictví, ve stavebnictví a v logistice. Dlouhodobý zájem mají i o kvalifikované řemeslníky a výrobní dělníky. Zároveň roste zájem ze strany měst a obcí o pracovníky v rámci veřejně prospěšných prací," uvedl generální ředitel Úřadu práce ČR Viktor Najmon.
Situace v dalších měsících bude podle úřadu záviset mimo jiné na vývoji pandemické situace a také války na Ukrajině. Podle dostupných údajů nastoupilo od zahájení ruské invaze k zaměstnavatelům v Česku více než 12 600 Ukrajinců. Nejčastěji je to na pozice ve výrobě, v logistice či ve službách. V evidenci úřadů práce je momentálně dalších téměř 8400 ukrajinských běženců.
V
Téměř polovina českých podniků letos utlumí své investice
07.04.2022
Téměř polovina českých podniků letos vlivem výrazného růstu cen surovin, polotovarů a výrobních materiálů, nedostatečné dostupnosti materiálů a vstupních surovin a nepřímých dopadů ruské invaze na Ukrajinu utlumí své investice. Vyplývá to z aktuálního výzkumu Hospodářské komory mezi jejími členy.
Proti lednovému zjišťování je to výrazné zhoršení. "K růstu produktivity je nezbytné, aby podniky investovaly do technologických inovací, strojů a zařízení, výzkumu a vývoje. Nedostatečné investice firem mohou způsobit jejich zaostávání za zahraniční konkurencí, zejména z Německa a dalších západních zemí,“ uvedl prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. Útlum investic oznámilo 44 procent podniků, ještě v lednu hodlalo snížit investiční aktivity 29 procent. Pokles hlásí především nejmenší firmy a stavebnictví. Třetina podniků oznámila, že letos jejich investiční aktivita klesne o více než desetinu.
S
Hypotéky budou jen pro bohaté, nájemní bydlení také zdražuje
07.04.2022
Úrokové sazby hypoték letí dál vzhůru. Nabídky bank jsou nyní pro mnoho lidí nad jejich finanční možnosti. Zvyšuje se proto zájem o nájemní bydlení, ale i to začíná zdražovat. Hlouběji do kapsy budou muset sáhnout také klienti, kterým letos končí u starších hypoték krátkodobé fixace do pěti let. Na Česko tak naplno dopadla "hypoteční krize".
Ovšem jiná než ta před 14 lety. Průměrná úroková sazba hypoték je opět u pětiprocentní hranice. Je to nejvyšší úroveň od roku 2010, kdy svět čelil následkům finanční krize. Pro srovnání například před pěti lety byla sazba pod dvěma procenty. Znamená to jediné: úvěry na bydlení výrazně zdražily. "Měsíční splátka hypotečního úvěru na 3,5 milionu korun sjednaného do 80 procent odhadní ceny nemovitosti při fixaci na tři roky, splatnosti 25 let a průměrné nabídkové sazbě 4,88 procenta činí v dubnu 20 227 korun. To si opravdu každý nemůže dovolit. Kvůli vysokým sazbám a vysokým cenám nemovitostí se stávají hypoteční úvěry produktem pouze pro vysokopříjmové části obyvatel," říká Jiří Sýkora, hypoteční analytik společnosti Fincentrum & Swiss Life Select. Dostupnost hypoték nyní zhoršují i přísnější pravidla pro jejich poskytování, která od 1. dubna zavedla Česká národní banka. Žadatelé starší 36 let musí mít naspořeno minimálně 20 procent odhadované hodnoty nemovitosti, výše poskytované hypotéky nesmí překročit 8,5 násobku čistého ročního příjmu a maximální měsíční splátka nesmí být vyšší než 45 procent čistého měsíčního příjmu.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
ČNB opět zasáhla proti inflaci. Sazbu zvedla na pět procent
01.04.2022
Bankovní rada České národní banky zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,5 procentního bodu na pět procent. Informovala o tom mluvčí centrální banky Markéta Fišerová. Důvodem zvýšení sazeb je rostoucí inflace a s tím spojená snaha centrální banky tlumit inflační očekávání, tedy že inflace nadále rychle poroste.
Takto vysoko byla základní úroková sazba naposledy v roce 2001. Zároveň šlo o páté nadstandardní zvýšení základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě za sebou. Ekonomové tento krok centrální banky očekávali. "Současný ekonomický vývoj vykazuje stagflační trend, což je obecně pro centrální banky nepříjemné dilema. Nicméně v situaci s velmi nízkou mírou nezaměstnanosti v tuzemské ekonomice se ČNB rozhodla klást prozatím důraz na boj s inflací a obavy týkající se podvázání růstu ekonomiky jsou prozatím na druhé koleji," uvedl hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler. Dodal, že další zvyšování úrokových sazeb již zrychlování inflace v letošním roce nezvrátí.
ČNB také zvýšila lombardní sazbu o 0,5 procentního bodu na šest procent. Lombardní sazba je procentuální sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů. Diskontní sazbu, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, zvýšila rovněž o 0,5 procentního bodu na čtyři procenta.
V