Další vlna zdražování potravin na obzoru
07.03.2025
Česko si ani nestačilo oddechnout od zdražování potravin a už je tu jeho další vlna. Ohlašuje ji nejvýraznější růst cen zemědělských výrobců za poslední takřka dva roky. Jedná se o ceny, za něž zemědělci dodávají do prodejní sítě nebo k dalšímu zpracování, takže jejich nynější citelný růst představuje pro nadcházející dobu výrazný tlak na růst cen potravin v obchodech.
Letos v lednu narostla cena zemědělské produkce meziročně o 9,1 procenta. To je nejvýraznější cenový nárůst od března 2023. Meziměsíčně zdražily citelně, o 6,2 procenta, brambory. Loňská úroda byla sice poměrně silná, ale zejména díky zvýšení rozsahu produkčních ploch pěstitelů. Podobně tomu bylo v klíčových producentských zemích typu Francie nebo Německa, jejichž cenový vývoj má zásadní vliv i na cenu brambor v ČR. Vedle nabídky však stoupá také poptávka, což souvisí s odezněním inflační vlny uplynulých let. Přes zimu je navíc dražší skladování brambor, protože se z pochopitelných důvodů vydá více za energie. To vše se odráží ve zmíněném cenovém nárůstu.
Meziročně pak výrazně rostou ceny ovoce, o 29,8 procenta, neboť se tenčí zásoby z minulé sezóny. Jejich ztenčování urychluje silnější poptávka, která je u ovoce patrná podobně jako v případě zmíněných brambor. V rostoucí ceně ovoce se projevuje rovněž vzestup cen energií – například pro potřeby skladování – v uplynulých letech, zvyšování cen hnojiv i potřebného chemického ošetření. Roli hraje také vývoj cen na evropském trhu, klimatické výkyvy ve světě a cenová politika tuzemských obchodních řetězců. Zároveň nejsou čeští pěstitelé tak štědře dotováni jako třeba jejich polští konkurenti.
Celoročně by letos měly potraviny zdražit o zhruba šest procent, více než dvojnásobně v porovnání s celkovou vyhlíženou inflací. Tu bude brzdit slabší vývoj výkonu průmyslu. V něm výrobní ceny v lednu naopak rostly pomaleji, než se čekalo, když meziročně přidaly jen 0,5 procenta. To je nejméně od loňského března. Za slabým cenovým vývojem stojí slabý výkon průmyslu, jenž odráží hlavně slabou poptávku z domova i ze zahraničí.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Nezaměstnanost v červenci zůstala na 3,7 procenta
09.08.2021
Nezaměstnanost v Česku v červenci zůstala stejně jako předchozí měsíc na hodnotě 3,7 procenta, předtím čtyři měsíce v řadě klesala. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnil Úřad práce ČR. Počet uchazečů o práci se oproti červnu snížil o 1124 na 272 178, ve srovnání s loňským červencem je nezaměstnaných bezmála o 7500 méně. Naopak nabízených pracovních míst přibylo.
Ke konci července nabízeli zaměstnavatelé prostřednictvím úřadů práce celkem 358 152 volných pracovních míst, což bylo o 2540 víc než v červnu a o 23 869 míst víc než před rokem. Vývoj nezaměstnanosti podle analytiků ovlivňuje rozjezd ekonomiky po uvolňování opatření proti šíření nemoci covid-19. Zaměstnavatelé v republice mají zájem o pracovníky v dělnických profesích ve zpracovatelském průmyslu a stavebnictví i v sezonních činnostech, hlavně ve stavebnictví, zemědělství, zahradnictví, lesnictví, rybářství či živočišné a potravinářské výrobě. "V některých regionech už také téměř naplno fungují obory, jako je pohostinství, služby či doprava. Tedy obory, ve kterých došlo v uplynulých měsících ke značným hospodářským ztrátám," poznamenal Úřad práce ČR.
V
ČNB sundává nohu z plynu, vláda ale ekonomiku dál dopuje
06.08.2021
Pro guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka není problém monotónně odvyprávět prezentaci o stavu ekonomiky, k tomu zodpovědět pár dotazů a přitom dostat devizový trh do varu. Dnes se mu to povedlo tím, že během svého vystoupení postupně zesiloval poselství „jestřábi v bankovní radě sílí“.
Jasně potvrdil, že zvyšování sazeb nekončí, a korunu tomu nasadil v samém závěru tiskové konference, kdy zmínil, že někteří jeho kolegové nebyli daleko přijetí argumentů mluvících pro dvojitý „hike“. Reposazba by tak skočila na celé jedno procento a byla by tak nejvyšší široko daleko, což by korunu ve srovnání s eurem i jinými měnami zatraktivnilo. Traderům stačí náznak, takže Rusnokova slova zařídila, aby koruna smazala předchozí ztráty a zamířila pod úroveň 25,40 za euro.
V
Čtveřici největších bank v Česku v pololetí stoupl meziročně zisk o 45 procent
06.08.2021
Čtveřice největších bank v Česku v letošním 1. pololetí vydělala 21,7 miliardy korun, což je proti stejnému období loni nárůst o 45 procent. Vyplývá to z aktuálních výsledků bank. Bankám podle expertů pomohly k lepším výsledkům hlavně nižší náklady na rizika.
"V loňském roce v souvislosti s brutálním propadem ekonomiky přistoupily finanční domy k masivní tvorbě rezerv, což se propsalo do slabších zisků. Letos již hospodářství expanduje solidním tempem a finanční domy proto netvoří tak mohutné rezervy, což vede k nárůstu zisků," řekl analytik společnosti Cyrrus Tomáš Pfeiler.
Poměrně rychlým tempem však zároveň rostla poptávka po nových úvěrech, zejména hypotečních. Peněžní ústavy také prokázaly dobrou nákladovou disciplínu, dodal Pfeiler.
V
Dluhy českých domácností u bank v červnu opět stouply
02.08.2021
Dluhy českých domácností u bank stouply v červnu meziměsíčně o 19,6 miliardy korun na 1,942 bilionu korun. Nefinančním podnikům naopak klesly, a to o 7,5 miliardy na 1,148 bilionu korun. Proti loňskému červnu byly dluhy domácností vyšší o 145,4 miliardy korun, dluhy firem byly o 20,8 miliardy nižší. Vyplývá to z údajů, které zveřejnila Česká národní banka (ČNB).
Dluhy domácností rostou vytrvale od února 2016. Bilion korun překonaly v květnu 2010, v září 2017 se jejich objem přehoupl přes 1,5 bilionu. Lidé si berou půjčky především na bydlení. V červnu měly domácnosti dluhy z úvěrů za bydlení za 1,506 bilionu korun, proti květnu tak stouply o procento. Spotřebitelské úvěry se podle ČNB meziměsíčně zvýšily o 0,9 procenta, dosáhly 269 miliard korun. Zadlužení firem naopak kolísá. Loni meziměsíčně stouplo v lednu, březnu a dubnu a pak od srpna do října. V ostatních měsících klesalo. Od letošního ledna zadlužení firem zatím každý měsíc rostlo, pokles nastal až v červnu.
V