Další vlna zdražování potravin na obzoru
07.03.2025
Česko si ani nestačilo oddechnout od zdražování potravin a už je tu jeho další vlna. Ohlašuje ji nejvýraznější růst cen zemědělských výrobců za poslední takřka dva roky. Jedná se o ceny, za něž zemědělci dodávají do prodejní sítě nebo k dalšímu zpracování, takže jejich nynější citelný růst představuje pro nadcházející dobu výrazný tlak na růst cen potravin v obchodech.
Letos v lednu narostla cena zemědělské produkce meziročně o 9,1 procenta. To je nejvýraznější cenový nárůst od března 2023. Meziměsíčně zdražily citelně, o 6,2 procenta, brambory. Loňská úroda byla sice poměrně silná, ale zejména díky zvýšení rozsahu produkčních ploch pěstitelů. Podobně tomu bylo v klíčových producentských zemích typu Francie nebo Německa, jejichž cenový vývoj má zásadní vliv i na cenu brambor v ČR. Vedle nabídky však stoupá také poptávka, což souvisí s odezněním inflační vlny uplynulých let. Přes zimu je navíc dražší skladování brambor, protože se z pochopitelných důvodů vydá více za energie. To vše se odráží ve zmíněném cenovém nárůstu.
Meziročně pak výrazně rostou ceny ovoce, o 29,8 procenta, neboť se tenčí zásoby z minulé sezóny. Jejich ztenčování urychluje silnější poptávka, která je u ovoce patrná podobně jako v případě zmíněných brambor. V rostoucí ceně ovoce se projevuje rovněž vzestup cen energií – například pro potřeby skladování – v uplynulých letech, zvyšování cen hnojiv i potřebného chemického ošetření. Roli hraje také vývoj cen na evropském trhu, klimatické výkyvy ve světě a cenová politika tuzemských obchodních řetězců. Zároveň nejsou čeští pěstitelé tak štědře dotováni jako třeba jejich polští konkurenti.
Celoročně by letos měly potraviny zdražit o zhruba šest procent, více než dvojnásobně v porovnání s celkovou vyhlíženou inflací. Tu bude brzdit slabší vývoj výkonu průmyslu. V něm výrobní ceny v lednu naopak rostly pomaleji, než se čekalo, když meziročně přidaly jen 0,5 procenta. To je nejméně od loňského března. Za slabým cenovým vývojem stojí slabý výkon průmyslu, jenž odráží hlavně slabou poptávku z domova i ze zahraničí.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Takzvaná dluhová brzda může přijít už za tři roky
23.06.2021
K ekonomickému propadu stačil rok pandemie. České veřejné finance jsou při nynějším nastavení rozpočtové politiky a výdajů nadále dlouhodobě neudržitelné. Situace se navíc za poslední rok výrazně zhoršila nejen vlivem pandemie, ale i kvůli krokům vlády, jako byl například pokles zdanění.
V každoroční Zprávě o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí to v úterý uvedla Národní rozpočtová rada. Vývoj by mohl zlepšit ve střednědobém horizontu důvěryhodný ozdravný plán veřejných financí, který by podle rady měl zahrnovat především revizi daňového systému, racionalizaci výdajů nebo zefektivnění fungování veřejné správy. Rada zároveň upozornila, že největším problémem pro vývoj veřejných financí do budoucna je stárnutí populace, což bude vyžadovat zejména úpravu důchodů. Takzvaná dluhová brzda se může podle dnešní zprávy prolomit již v roce 2024, tedy o 19 let dříve, než uvádí projekce z loňského roku.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Obrat českých herních studií loni stoupl o 17 procent
23.06.2021
Obrat tuzemských firem zabývajících se vývojem počítačových her loni vzrostl o 17 procent na 5,32 miliardy korun. Letos by měl stoupnout o další desetinu na 5,8 miliardy. Uvedli to zástupci Asociace českých herních vývojářů na dnešní tiskové konferenci. V Česku působí celkem 118 herních studií, z toho sedm vzniklo v minulém roce.
Zaměstnávají dohromady 2074 pracovníků, což je meziroční nárůst o 18,5 procenta. Loni tak v oboru vzniklo 330 nových pracovních pozic. Okolo 73 procent studií zaměstnává do deseti lidí. Velká studia nad 50 zaměstnanců tvoří sedm procent z celkového počtu. V roce 2020 čeští vývojáři vydali dohromady 58 her, z toho 16 bylo uvedeno ne zcela dokončených, ve stádiu tzv. early acces.
Na 44 procent studií neměla pandemie koronaviru žádný nebo neutrální vliv, 18 procent firem uvádí spíše pozitivní dopad a 38 procent uvedlo, že převládá spíš negativní vliv.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Stát spouští další vlnu prodeje dluhopisů
21.06.2021
Ministerstvo financí v pondělí zahájilo již 12. emisi dluhopisů, dluhopisy je možné objednat do pátku 17. září. V předchozí emisi si přitom lidé objednali státní dluhopisy určené pouze pro fyzické osoby za 4,54 miliardy korun. Počet objednávek činil 5871. Během 11 upisovacích období tak zájem o spořicí dluhopisy činil zhruba 33,2 miliardy korun.
Největší zájem byl zatím podle úřadu o takzvaný protiinflační dluhopis, který nabídlo MF od třetí emise. Ministerstvo financí nabízí v nové emisi opět dva typy dluhopisů, a to reinvestiční a protiinflační se splatností šest let. Výnosy obou dluhopisů jsou osvobozené od daně z příjmů. Reinvestiční spořicí dluhopis má stejně jako předchozí emise rostoucí roční výnosy. Průměrnou roční úrokovou sazbu ministerstvo financí stanovilo u nové emise na 1,5 procenta, tedy stejně jako u předchozí.
V
Hypoteční horečka stoupá. Lidé se nebojí v bankách zadlužovat
16.06.2021
Ačkoliv i největší banky v Česku nadále pokračují ve zdražování hypoték, jejich klienty to neodrazuje a zájem o financování vlastní střechy nad hlavou je stále obrovský. Bankéři se svými zákazníky podle dat Fincentrum Hypoindexu minulý měsíc podepsali 12 894 nových smluv, a celkový objem sjednaných hypoték tak letos podruhé přesáhl 40 miliard korun. Šlo o druhou největší celkovou měsíční sumu v historii. Úplně rekordní byl letošní březen, kdy částka dosáhla skoro 45 miliard korun.
Za prvních pět měsíců letošního roku tak tuzemské bankovní domy poskytly hypoteční úvěry za více než 179 miliard korun. Jen pro srovnání – podobný objem hypoték se například v roce 2019 podařilo bankám sjednat za celý rok. Výrazně k tomu přispívá stále velmi vysoká míra refinancování, k čemuž dochází ve chvíli, kdy si lidé půjčku převedou za výhodnějších podmínek ke konkurenční bance. Za celý trh je takto refinancovaná zhruba každá třetí nově sjednaná hypotéka. Metodika Hypoindexu mezi novými a čistě refinancovanými úvěry na bydlení nerozlišuje.
V