Další vlna zdražování potravin na obzoru
07.03.2025
Česko si ani nestačilo oddechnout od zdražování potravin a už je tu jeho další vlna. Ohlašuje ji nejvýraznější růst cen zemědělských výrobců za poslední takřka dva roky. Jedná se o ceny, za něž zemědělci dodávají do prodejní sítě nebo k dalšímu zpracování, takže jejich nynější citelný růst představuje pro nadcházející dobu výrazný tlak na růst cen potravin v obchodech.
Letos v lednu narostla cena zemědělské produkce meziročně o 9,1 procenta. To je nejvýraznější cenový nárůst od března 2023. Meziměsíčně zdražily citelně, o 6,2 procenta, brambory. Loňská úroda byla sice poměrně silná, ale zejména díky zvýšení rozsahu produkčních ploch pěstitelů. Podobně tomu bylo v klíčových producentských zemích typu Francie nebo Německa, jejichž cenový vývoj má zásadní vliv i na cenu brambor v ČR. Vedle nabídky však stoupá také poptávka, což souvisí s odezněním inflační vlny uplynulých let. Přes zimu je navíc dražší skladování brambor, protože se z pochopitelných důvodů vydá více za energie. To vše se odráží ve zmíněném cenovém nárůstu.
Meziročně pak výrazně rostou ceny ovoce, o 29,8 procenta, neboť se tenčí zásoby z minulé sezóny. Jejich ztenčování urychluje silnější poptávka, která je u ovoce patrná podobně jako v případě zmíněných brambor. V rostoucí ceně ovoce se projevuje rovněž vzestup cen energií – například pro potřeby skladování – v uplynulých letech, zvyšování cen hnojiv i potřebného chemického ošetření. Roli hraje také vývoj cen na evropském trhu, klimatické výkyvy ve světě a cenová politika tuzemských obchodních řetězců. Zároveň nejsou čeští pěstitelé tak štědře dotováni jako třeba jejich polští konkurenti.
Celoročně by letos měly potraviny zdražit o zhruba šest procent, více než dvojnásobně v porovnání s celkovou vyhlíženou inflací. Tu bude brzdit slabší vývoj výkonu průmyslu. V něm výrobní ceny v lednu naopak rostly pomaleji, než se čekalo, když meziročně přidaly jen 0,5 procenta. To je nejméně od loňského března. Za slabým cenovým vývojem stojí slabý výkon průmyslu, jenž odráží hlavně slabou poptávku z domova i ze zahraničí.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Česko nezná přínos investiční pobídek
20.04.2021
Stát ani po letech neví, jak Česku pomohly investiční pobídky, kritizuje Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve své pondělní zprávě. Od roku 2000 do roku 2019 přitom příjemci vyčerpali přes 75 miliard korun, většinou v podobě slevy na dani z příjmů.
Kontroloři také konstatovali, že ministerstvo průmyslu a obchodu nesleduje dodatečné náklady státu, které pobídky provázejí. Investiční pobídky jsou forma veřejné podpory pro podnikatele, kteří investicemi rozvíjí region a pomáhají kultivovat jeho prostředí. Poskytuje je stát, schvaluje vláda s ministerstvy a procesuje vládní agentura CzechInvest. Poskytuje se žadatelům při splnění podmínek primárně ve formě slevy na dani z příjmu, méně často v podobě dotace.
S
(Zdroj: zpravyaktualne.cz)
Kompenzace v cestovním ruchu jsou nedostatečné
20.04.2021
Státní kompenzace u firem v cestovním ruchu podle březnového průzkumu jejich unie loni pokrývaly v průměru 30 procent mzdových a 20 procent ostatních provozních nákladů. Aktuálně otevřené dotační programy umožňují získat vyšší příspěvek, ale kvůli nutnosti doložit propad tržeb za první tři měsíce roku alespoň o 50 procent mnoho firem na podporu nedosáhne. Situace je kritická a šance na obnovu se každým dnem zmenšuje.
Česká unie cestovního ruchu (ČUCR) o tom dnes informovala ČTK v tiskové zprávě. Podpůrné programy podle unie nepostačují na udržení podnikání, firmy musely propouštět zaměstnance a s výrazným poklesem pracovníků počítají i letos. Mnoho organizací muselo ukončit činnost. "Do budoucnosti hledíme s velkými obavami, řada našich členů už propadla beznaději a rezignaci. Světlo na konci tunelu je v nedohlednu," uvedl prezident ČUCR Viliam Sivek. Přes snahy unie o dialog s vládou a ministerstvy je odezva a podpora státu nedostatečná, řekl dále Sivek. Propad cestovního ruchu loni podle něj přesáhl 161 miliard korun. Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) na jeho podporu vyčlenilo 8,5 miliardy korun.
S
Česko příští rok ekonomicky dožene Itálii, odhaduje ministerstvo
19.04.2021
Ekonomická úroveň Česka příští rok stoupne na 88 procent průměru 19 zemí eurozóny. Loni byl český hrubý domácí produkt (HDP) na obyvatele v rámci kupní síly také na 88 procentech, ale letos zřejmě klesne na 87 procent. Česko je na tom již nyní výrazně lépe než Polsko, Maďarsko, Slovensko, Portugalsko nebo Španělsko. Zároveň se úroveň Česka přibližuje Itálii.
MF upozornilo, že podle odhadů se loni HDP na obyvatele v běžné paritě kupní síly kvůli dopadům pandemie snížil ve všech sledovaných zemích s výjimkou Litvy. Největší propad HDP byl přitom zaznamenán v zemích jižní Evropy s větší orientací na cestovní ruch, a to zejména ve Španělsku, Francii, Portugalsku a Itálii.
"Ačkoliv HDP na obyvatele přepočtený běžnou paritou kupní síly v ČR v loňském roce nejspíše poklesl, relativní ekonomická úroveň vůči eurozóně mohla nepatrně vzrůst na 88 procent. Zhruba na této úrovni by se mohla pohybovat i v letech 2021 a 2022," uvedlo MF.
V
Výroba nábytku v ČR loni vzrostla na 48,5 miliardy korun
16.04.2021
Nábytkářské firmy v Česku loni vyrobily zboží za rekordních 48,5 miliardy korun, meziročně o 1,1 procenta více. Tržby z prodeje nábytku klesly o 3,1 procenta na 38,62 miliardy korun. Vývoz stoupl o 13,6 procenta, dovoz se zvýšil o 10,6 procenta. Sdělil to tajemník Asociace českých nábytkářů (AČN) Tomáš Lukeš.
"Výkon výroby nábytku zaznamenal další růst v řadě. Loni na podzim jsme odhadovali, že bude zhruba stagnovat. Méně potěšitelnou zprávou je, že podíl dovozu na prodejích meziročně vzrostl téměř o osm procentních bodů na 61,3 procenta. To znamená, že čeští nábytkáři ztratili významnou pozici na tuzemském trhu," uvedl Lukeš. Podle něj to pravděpodobně souvisí s rozvojem on-line prodejů, kdy většina takového nábytku je právě ze zahraničí, zejména z Polska a Číny.
S
(Zdroj: zpravyaktualne.cz)