Další vlna zdražování potravin na obzoru

07.03.2025 Česko si ani nestačilo oddechnout od zdražování potravin a už je tu jeho další vlna. Ohlašuje ji nejvýraznější růst cen zemědělských výrobců za poslední takřka dva roky. Jedná se o ceny, za něž zemědělci dodávají do prodejní sítě nebo k dalšímu zpracování, takže jejich nynější citelný růst představuje pro nadcházející dobu výrazný tlak na růst cen potravin v obchodech.
Letos v lednu narostla cena zemědělské produkce meziročně o 9,1 procenta. To je nejvýraznější cenový nárůst od března 2023. Meziměsíčně zdražily citelně, o 6,2 procenta, brambory. Loňská úroda byla sice poměrně silná, ale zejména díky zvýšení rozsahu produkčních ploch pěstitelů. Podobně tomu bylo v klíčových producentských zemích typu Francie nebo Německa, jejichž cenový vývoj má zásadní vliv i na cenu brambor v ČR. Vedle nabídky však stoupá také poptávka, což souvisí s odezněním inflační vlny uplynulých let. Přes zimu je navíc dražší skladování brambor, protože se z pochopitelných důvodů vydá více za energie. To vše se odráží ve zmíněném cenovém nárůstu.
Meziročně pak výrazně rostou ceny ovoce, o 29,8 procenta, neboť se tenčí zásoby z minulé sezóny. Jejich ztenčování urychluje silnější poptávka, která je u ovoce patrná podobně jako v případě zmíněných brambor. V rostoucí ceně ovoce se projevuje rovněž vzestup cen energií – například pro potřeby skladování – v uplynulých letech, zvyšování cen hnojiv i potřebného chemického ošetření. Roli hraje také vývoj cen na evropském trhu, klimatické výkyvy ve světě a cenová politika tuzemských obchodních řetězců. Zároveň nejsou čeští pěstitelé tak štědře dotováni jako třeba jejich polští konkurenti.
Celoročně by letos měly potraviny zdražit o zhruba šest procent, více než dvojnásobně v porovnání s celkovou vyhlíženou inflací. Tu bude brzdit slabší vývoj výkonu průmyslu. V něm výrobní ceny v lednu naopak rostly pomaleji, než se čekalo, když meziročně přidaly jen 0,5 procenta. To je nejméně od loňského března. Za slabým cenovým vývojem stojí slabý výkon průmyslu, jenž odráží hlavně slabou poptávku z domova i ze zahraničí.
S
(Zdroj: moneymag.cz)

Byty v Praze loni opět zdražily

28.01.2021 Prodejní ceny nových bytů v Praze meziročně vzrostly o 2,2 procenta na 107 877 korun za metr čtvereční. Počet prodaných bytů stoupl o 3,6 procenta na 5800, bylo jich nejvíce od roku 2016.
V posledním čtvrtletí jich developeři prodali 2050, což znamená nejsilnější prodejní kvartál za posledních deset let. Vyplývá to z údajů developerských firem Trigema, Skanska Reality a Central Group.
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)

Čtvrtina taxikářů končí

27.01.2021 Taxikáři bojují o přežití, poslední ranou byl výpadek "zlatého" prosince, kdy obvykle vydělají na měsíce dopředu. Provoz už ukončila zhruba čtvrtina z nich. Řidičům se nově snaží pomoci i stát, který jim schválil příspěvek 500 korun na den. Situace není příznivá ani u alternativních přepravců, propady v příjmech jim ale částečně kompenzuje přechod z přepravy lidí na doručování zboží.
Předseda Sdružení českých taxikářů Petr Polišenský pro Aktuálně.cz odhadl, že tržby taxikářům klesly meziročně až o 90 procent. "Je s tím spojeno ukončování činnosti řidičů osobní dopravy. U ukončení podnikání se jedná o cca 20 až 25 procent podnikatelů v našem oboru," vypočítává Polišenský. Ještě se nestačili vzpamatovat z jarních opatření a přišla další, ještě horší vlna. "Hlavně v listopadu a prosinci jsme přišli o klíčové tržby, které pokrývaly slabé měsíce na začátku nového roku," dodává. Ani u alternativních přepravců není situace příznivá. Například tuzemský start-up Liftago loni zaznamenal propad tržeb o 34 procent na 265 milionů korun. Původně přitom očekával 50procentní růst. "Covid stál Liftago dosud desítky milionů korun," uvádí spoluzakladatel a ředitel firmy Ondřej Krátký.
V
(Zdroj: aktualne.cz)

Kvóty na české potraviny jsou nesmysl, řekl Babiš

25.01.2021 Premiér Andrej Babiš (ANO) očekává, že Senát vrátí poslancům novelu, podle které by prodejny potravin o ploše nad 400 metrů čtverečních musely od příštího roku prodávat povinný minimální podíl stanovených potravin vyprodukovaných v tuzemsku. S předpisem, který tento týden schválila sněmovna, Babiš nesouhlasí a považuje ho za nesmysl. Smysl návrh nedává ani podle české eurokomisařky Věry Jourové.
Nová povinnost se má vztahovat například na vejce, med, květák, zelí, česnek, čerstvé a chlazené hovězí, vepřové a skopové maso. Kvóta se dál má týkat i řepkového a slunečnicového oleje, mléka, sýrů nebo tvarohu. "Já s tím samozřejmě nesouhlasím, není to reálné a je to v rozporu s evropským právem," uvedl Babiš. Předseda vlády je přesvědčen o tom, že předpis nebude platit. "Myslím, že to Senát vrátí a v Poslanecké sněmovně to nedopadne," uvedl. Zákon chápe jako určité gesto podpory českých zemědělců, parlamentu ale podle něj nenáleží jej dělat. "Nemůžeme nařizovat zákonem lidem, co mají a nemají nakupovat," uvedl.
Téma se podle Babiše navíc politicky zneužívá proti němu. Premiér dlouhodobě odmítá, že má vliv na zemědělsko-potravinářský holding Agrofert od doby, kdy jej vložil kvůli českému předpisu o střetu zájmů do svěřenských fondů. Podle dosavadních závěrů Evropské komise však firmu dál ovládá.
Jourová uvedla, že návrh poškodí české spotřebitele, zúží nabídku na trhu a zvýší ceny. "Nedává mi to smysl," řekla v České televizi (ČT). Evropská komise se k zákonům ve členských státech vyjadřuje až ve chvíli, kdy jsou schválené, připomněla. "Pevně doufám, že ten zákon nakonec neprojde úspěšně legislativním procesem v Česku, protože je škodlivý nejen z hlediska jeho rozporu s evropskými principy volného pohybu zboží," dodala. Snahy o podobnou regulaci byly podle Jourové v minulosti v Rumunsku, kde se ale zastavily na základě jednání.
V
(Zdroj: aktualne.cz)

Ministerstvo financí přehodnotilo prognózu

22.01.2021 Ministerstvo financí v nové prognóze zhoršilo odhad růstu ekonomiky v letošním roce na 3,1 procenta. Zároveň úřad očekává mírnější propad ekonomiky za loňský rok, a to o 6,1 procenta. V předchozí prognóze ze září MF počítalo letos s růstem ekonomiky o 3,9 procenta a za loňský rok s poklesem o 6,6 procenta.
MF využije nové odhady při přípravě novely státního rozpočtu na letošní rok. Schválený schodek rozpočtu na letošní rok je 320 miliard korun a nepočítá s dopady daňového balíčku, který mimo jiné zrušil superhrubou mzdu. Změna daní by měla podle dřívějších odhadů MF snížit příjmy státního rozpočtu o 87,5 miliardy korun. Nová výše schodku s ohledem na dopady daňového balíčku by podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) měla být stanovena koncem února či počátkem března. Podle předsedkyně Národní rozpočtové rady Evy Zamrazilové stoupne schodek minimálně na 400 miliard korun, ministryně to přitom v neděli nevyloučila.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
květen 2025
T po út st čt so ne
18 28 29 30 1 2 3 4
19 5 6 7 8 9 10 11
20 12 13 14 15 16 17 18
21 19 20 21 22 23 24 25
22 26 27 28 29 30 31 1
23 2 3 4 5 6 7 8
Dnes má svátek Nataša
1
Důležitý termín
1
Svátek
cardpay
martinus
náš partner