Další vlna zdražování potravin na obzoru
07.03.2025
Česko si ani nestačilo oddechnout od zdražování potravin a už je tu jeho další vlna. Ohlašuje ji nejvýraznější růst cen zemědělských výrobců za poslední takřka dva roky. Jedná se o ceny, za něž zemědělci dodávají do prodejní sítě nebo k dalšímu zpracování, takže jejich nynější citelný růst představuje pro nadcházející dobu výrazný tlak na růst cen potravin v obchodech.
Letos v lednu narostla cena zemědělské produkce meziročně o 9,1 procenta. To je nejvýraznější cenový nárůst od března 2023. Meziměsíčně zdražily citelně, o 6,2 procenta, brambory. Loňská úroda byla sice poměrně silná, ale zejména díky zvýšení rozsahu produkčních ploch pěstitelů. Podobně tomu bylo v klíčových producentských zemích typu Francie nebo Německa, jejichž cenový vývoj má zásadní vliv i na cenu brambor v ČR. Vedle nabídky však stoupá také poptávka, což souvisí s odezněním inflační vlny uplynulých let. Přes zimu je navíc dražší skladování brambor, protože se z pochopitelných důvodů vydá více za energie. To vše se odráží ve zmíněném cenovém nárůstu.
Meziročně pak výrazně rostou ceny ovoce, o 29,8 procenta, neboť se tenčí zásoby z minulé sezóny. Jejich ztenčování urychluje silnější poptávka, která je u ovoce patrná podobně jako v případě zmíněných brambor. V rostoucí ceně ovoce se projevuje rovněž vzestup cen energií – například pro potřeby skladování – v uplynulých letech, zvyšování cen hnojiv i potřebného chemického ošetření. Roli hraje také vývoj cen na evropském trhu, klimatické výkyvy ve světě a cenová politika tuzemských obchodních řetězců. Zároveň nejsou čeští pěstitelé tak štědře dotováni jako třeba jejich polští konkurenti.
Celoročně by letos měly potraviny zdražit o zhruba šest procent, více než dvojnásobně v porovnání s celkovou vyhlíženou inflací. Tu bude brzdit slabší vývoj výkonu průmyslu. V něm výrobní ceny v lednu naopak rostly pomaleji, než se čekalo, když meziročně přidaly jen 0,5 procenta. To je nejméně od loňského března. Za slabým cenovým vývojem stojí slabý výkon průmyslu, jenž odráží hlavně slabou poptávku z domova i ze zahraničí.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Úroda jablek má být letos podprůměrná
18.09.2020
Letošní sklizeň jablek v ČR bude letos podprůměrná na úrovni 111 605 tun. V porovnání s loňskou velmi nízkou sklizní by měla sice vzrůst o 8,5 procenta, ale proti průměru sklizní posledních pěti let bude propad činit 12 procent.
Sklizeň hrušek by měla meziročně klesnout o sedm procent a proti pětiletému průměru o 14 procent. Vyplývá to z posledního odhadu sklizně jablek a hrušek provedeného k 1. září Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským (ÚKZÚZ). Ovocnářům nyní kvůli omezenému cestování kvůli koronaviru chybějí česáči z ciziny.
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Ceny v průmyslu v srpnu meziročně klesly a klesly již pátý měsíc za sebou
18.09.2020
Ceny v průmyslu v srpnu zrychlily meziroční pokles na 0,5 procenta z červencových 0,1 procenta. Současně klesly pátý měsíc za sebou. Zlevnily i zemědělské výrobky, u kterých ale pokles cen zvolnil na 1,9 procenta z červencových 4,1 procenta.
Pandemie je pro hypotéky paradoxně jako živá voda
16.09.2020
Zájem o hypotéky je opět velký. S objemem poskytnutých hypoték ve výši 19,173 miliardy korun se letošní srpen stal nejsilnějším osmým měsícem v sedmnáctileté historii hypoindexu. Průměrná úroková sazba sice klesá již pátý měsíc v řadě, ale pokles pomalu brzdí. Je na 2,11 procenta. Proč je o úvěry na bydlení i přes problémy s pandemií stále mimořádný zájem?
Banky poskytly v srpnu 6868 hypoték za 19,173 miliardy korun. Průměrná výše hypotéky v srpnu vzrostla na nové historické maximum - dosáhla 2 791 673 korun. Podle hypoindexu se tak potvrzuje, že růst cen nemovitostí stále nepolevuje. "Jedinou klesající hodnotou je tak nyní průměrná sazba hypoték, kdy po pěti klesajících měsících se prozatím zastavila na hodnotě 2,11 procenta," uvedl Jiří Sýkora, specialista ze společnosti Fincentrum & Swiss Life Select.
Banky v Česku zavírají desítky poboček
14.09.2020
Komerční banka a Česká spořitelna, dvě ze tří největších tuzemských bank, uzavírají po celém Česku desítky svých poboček. Klienti jejich služeb nevyužívají tak často, navíc jich stále víc pro správu svých účtů používá on-line bankovní aplikace. Mění se i dlouhodobá strategie finančních domů. Ty chtějí, aby do budoucna lidé chodili za bankéři na pobočky pouze v takových případech, kdy hodlají řešit významnou životní událost, jako jsou například sjednání hypotéky, pojištění nebo investování životních úspor.
Kamenné pobočky bank by tak během několika let měly sloužit spíše jako odborná poradenská centra. "Očekáváme, že běžný servis, jako jsou hotovostní transakce nebo zadávání převodů mezi účty, bude většina klientů řešit prostřednictvím on-line nástrojů či vzdálené obsluhy. Proto významně investujeme do urychlení digitalizace našich služeb," řekl mluvčí Komerční banky Pavel Zúbek. Třetí největší česká banka co do počtu klientů a objemu peněz, které spravuje, ke konci srpna zavřela zhruba pětinu svých menších poboček, nově jich tak má po celém Česku 241 z původních 305.