Euro zdražilo Chorvatům život
10.02.2025
Drahota potravin v Chorvatsku, která dokonce vede k tomu, že tam lidé bojkotují obchody, je varováním i Česku. Ukazuje, co se může stát, když se země zbaví své národní měny a odevzdá stanovování vlastní základní úrokové sazby do jiné země. Chorvati by teď potřebovali vyšší úrokové sazby. Jenže už si je nemohou stanovovat sami jako do roku 2022, ale přijetím eura svěřili tuto zcela stěžejní pravomoc do Německa, do Frankfurtu. A Frankfurt přihlíží k řadě jiných věcí, než je inflace v Chorvatsku a cena tamních potravin.
Dokud Chorvatsko platilo kunou, mělo srovnatelnou, ba dokonce nižší inflaci než eurozóna jako celek. Podle nejnovějších dat má Chorvatsko pětiprocentní obecnou inflaci, zatímco eurozóna 2,5procentní. Je mimořádné, aby Chorvatsko mělo dvakrát vyšší inflaci než eurozóna. V letech před jeho přijetím eura se něco takového prostě ani vzdáleně nedělo. Nyní má Chorvatsko dokonce nejvyšší inflaci v celé eurozóně dost možná v celé EU. Lze namítnout, že chorvatská inflace poskočila už před přijetím eura. Jenže to bylo v době, krátce před vstupem Chorvatska do eurozóny, kdy už země byla v „předpokoji“ eura, tedy kuna podléhala režimu fixace směnných kursů ERM II. Centrální banka v Záhřebu už tehdy fakticky přejala měnovou politiku Evropské centrální banky. Takže nárůst zelené křivky v prostřední třetině obrázku je patrný už od poloviny roku 2022. Tehdy zbýval už jen půlrok do vstupu do eurozóny, takže centrální banka v Záhřebu rezignovala na zvyšování chorvatské základní úrokové sazby, aby nevyvolala otřes z brzkého přechodu na euro a výrazný pokles základní úrokové sazby po jeho přijetí. Je zřetelné, že Chorvatsko vykazovalo inflaci srovnatelnou nebo nižší než eurozóna, dokud byla jeho základní úroková sazba vyšší než úroková sazba v eurozóně. Jakmile se však vstup do eurozóny přiblížil, Chorvatsko se muselo vzdát samostatné měnové politiky, a tedy i nastavení základní úrokové sazby nad tou platnou v eurozóně. Kterou tedy od roku 2023 přijalo zcela.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Německý parlament schválil až 200 miliard eur na regulaci cen energií
21.10.2022
Německý hospodářský stabilizační fond bude mít na regulaci vysokých cen energií a na financování úlev až 200 miliard eur (takřka pět bilionů korun). Poslanci Spolkového sněmu v pátek souhlasili s vládním návrhem, aby si fond tyto peníze mohl vypůjčit. Kvůli tomu parlament povolil výjimku z takzvané dluhové brzdy, která brání přílišnému zadlužování země. Podporu z fondu budou mít i německé podniky, což některé evropské státy kritizují, neboť to podle nich německé firmy v konkurenci proti ostatním zvýhodní.
Německo chce fond pro financování úlev používat od letošního roku až do roku 2024. Na to kancléř Olaf Scholz opakovaně upozorňuje, když objem fondu před kritiky hájí. Poukazuje také na to, že peníze z fondu pomohou překlenout dopady energetické krize také v těch případech, u nichž se řešení hledalo již dříve a u kterých byly původně plánovány jiné cesty financování.
Německo původně zvažovalo přenést část zvýšených nákladů za nákup plynu na spotřebitele a schválilo kvůli tomu poplatek za obstarání plynu. Tyto peníze měly získat energetické společnosti, kterým by kvůli vysokým cenám plynu a nejistým dodávkám z Ruska hrozil úpadek. Poplatek se však vláda rozhodla zrušit a pomoc financovat z fondu.
V
Výbor zkritizoval ministerstvo financí za přípravu rozpočtu
17.10.2022
Příprava státního rozpočtu na příští rok byla v rozporu s běžným rozpočtovým procesem, protože zahrnuje příjmy, které dosud nejsou zakotveny v současné legislativě. V pondělí to uvedl Výbor pro rozpočtové prognózy, jehož úkolem je posuzovat makroekonomické a rozpočtové odhady ministerstva financí.
Výbor kritizoval započítání výnosu z daně z neočekávaných zisků (takzvaný windfall tax), protože daň ještě nebyla schválena. Podle něj navíc nelze odhadnout, kolik peněz do rozpočtu přinese. Ministerstvo financí počítá s příjmy 85 miliard korun, dalších 15 miliard korun mají v příštím roce přinést evropské cenové stropy pro výrobce energií.
"Výbor shledal, že zahrnutí příjmů daně z neočekávaných zisků a ze zavedení stropu tržních příjmů z výroby elektřiny v úhrnné výši sto miliard korun mezi příjmy státního rozpočtu nemá oporu v současné legislativě, čímž je v rozporu s běžným procesem přípravy státního rozpočtu. Výbor dále konstatuje, že toho času nedisponuje dostatečnými informacemi k hodnocení výše uvedených mimořádných příjmů rozpočtu z hlediska pravděpodobnosti jejich dosažení," uvedl jednomyslně výbor ve svém stanovisku.
V
V Německu začala stávka pilotů Eurowings, zrušené spoje se týkají i Prahy
17.10.2022
V Německu začala časně ráno podle plánu druhá stávka pilotů nízkonákladových aerolinek Eurowings za lepší pracovní podmínky. Odborový svaz pilotů Vereinigung Cockpit uvedl, že letecká společnost nepředložila žádnou novou nabídku, proto piloti přistoupili k protestu.
Část letů je zrušena, z pondělních 400 by se jich ale mělo uskutečnit více než 230 a také v úterý a ve středu se počítá s realizací více než poloviny letového plánu. Omezení se dotknou i spojení západoněmeckého Düsseldorfu s Prahou, odřeknuta byla v obou směrech večerní linka.
Obzvláště tvrdě stávka zasáhla letiště v Düsseldorfu. Ještě před jejím oficiálním zahájením bylo zrušeno 102 ze 171 dnešních letů Eurowings. Düsseldorfské letiště na webu upozorňuje cestující, aby se předem informovali, zda jejich spoj nebyl odřeknut. Na letišti v Kolíně nad Rýnem bylo zrušeno 43 spojení, v Berlíně 11 z 20 a ve Stuttgartu 40 vzletů a přistání.
Narušeny jsou i odlety a přílety z Prahy do Německa, stejně jako při minulé stávce se omezení týká spoje mezi Prahou a Düsseldorfem. Zatímco ranní spoj se uskutečnil podle řádu, večerní linka s příletem do české metropole ve 20:00 je podle stránek pražského letiště zrušena. Odřeknut byl i let z Prahy do Düsseldorfu ve 20:40.
V
Inflace na Slovensku zrychlila na více než 14 procent, je na dalším maximu za 22 let
14.10.2022
Tempo meziročního růstu spotřebitelských cen na Slovensku v září zrychlilo na 14,2 procenta ze 14 procent v srpnu. V pátek o tom informoval slovenský statistický úřad. Inflace tak dosáhla dalšího maxima od června roku 2000. Vývoj ovlivnily dražší potraviny a náklady na bydlení včetně energií, které mají nejvýznamnější podíl na výdajích slovenských domácností. V Česku v září růst cen znovu zrychlil, meziroční inflace dosáhla 18 procent.
Na Slovensku v září proti loňsku stouply ceny ve všech 12 sledovaných kategoriích spotřebního koše, u poloviny z nich bylo tempo zdražování dvouciferné. Inflaci ovlivnily hlavně vysoké ceny potravin, které zdražily meziročně téměř o 25 procent. Zákazníci si výrazněji připlatí za chléb a obiloviny, dále za mléko, sýry a vejce, jakož i za maso, ovoce, zeleninu či oleje a tuky.
Ceny u bydlení a energií se zvýšily o 16,6 procenta. Tempo meziročního růstu cen pohonných hmot v září zvolnilo třetí měsíc po sobě, navzdory tomu byla paliva téměř o čtvrtinu dražší než loni. Minulý týden pak průměrná cena nejžádanějšího benzinu Natural 95 na čerpacích stanicích na Slovensku byla nejvyšší zhruba od začátku září a nafta po předchozím zlevňování opět zdražila.
Inflace na Slovensku v meziročním srovnání zrychluje nepřetržitě od loňského února, kdy dosáhla 0,9 procenta. Od letošního března pak spotřebitelské ceny v zemi rostou dvouciferným tempem.
V