Euro zdražilo Chorvatům život
10.02.2025
Drahota potravin v Chorvatsku, která dokonce vede k tomu, že tam lidé bojkotují obchody, je varováním i Česku. Ukazuje, co se může stát, když se země zbaví své národní měny a odevzdá stanovování vlastní základní úrokové sazby do jiné země. Chorvati by teď potřebovali vyšší úrokové sazby. Jenže už si je nemohou stanovovat sami jako do roku 2022, ale přijetím eura svěřili tuto zcela stěžejní pravomoc do Německa, do Frankfurtu. A Frankfurt přihlíží k řadě jiných věcí, než je inflace v Chorvatsku a cena tamních potravin.
Dokud Chorvatsko platilo kunou, mělo srovnatelnou, ba dokonce nižší inflaci než eurozóna jako celek. Podle nejnovějších dat má Chorvatsko pětiprocentní obecnou inflaci, zatímco eurozóna 2,5procentní. Je mimořádné, aby Chorvatsko mělo dvakrát vyšší inflaci než eurozóna. V letech před jeho přijetím eura se něco takového prostě ani vzdáleně nedělo. Nyní má Chorvatsko dokonce nejvyšší inflaci v celé eurozóně dost možná v celé EU. Lze namítnout, že chorvatská inflace poskočila už před přijetím eura. Jenže to bylo v době, krátce před vstupem Chorvatska do eurozóny, kdy už země byla v „předpokoji“ eura, tedy kuna podléhala režimu fixace směnných kursů ERM II. Centrální banka v Záhřebu už tehdy fakticky přejala měnovou politiku Evropské centrální banky. Takže nárůst zelené křivky v prostřední třetině obrázku je patrný už od poloviny roku 2022. Tehdy zbýval už jen půlrok do vstupu do eurozóny, takže centrální banka v Záhřebu rezignovala na zvyšování chorvatské základní úrokové sazby, aby nevyvolala otřes z brzkého přechodu na euro a výrazný pokles základní úrokové sazby po jeho přijetí. Je zřetelné, že Chorvatsko vykazovalo inflaci srovnatelnou nebo nižší než eurozóna, dokud byla jeho základní úroková sazba vyšší než úroková sazba v eurozóně. Jakmile se však vstup do eurozóny přiblížil, Chorvatsko se muselo vzdát samostatné měnové politiky, a tedy i nastavení základní úrokové sazby nad tou platnou v eurozóně. Kterou tedy od roku 2023 přijalo zcela.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Evropská komise chce cenový strop na ruský plyn a povinné omezení spotřeby elektřiny
09.09.2022
Evropská komise navrhuje zavést cenový strop na plyn dovážený z Ruska. Vedle toho exekutiva Evropské unie počítá i s využitím neočekávaných zisků energetických firem na pomoc ohroženým spotřebitelům nebo s povinným omezením spotřeby elektřiny v nejvytíženějších hodinách. Ve středu to uvedla předsedkyně komise Ursula von der Leyenová, která představila návrh připravený pro páteční mimořádné jednání ministrů energetiky členských zemí.
Páteční jednání svolalo české předsednictvím v Radě Evropské unie. Zástupci vlád se na něm budou snažit najít společný postup proti rekordně vysokým cenám energií, které souvisejí i s omezováním dodávek ruského plynu.
"Jsme konfrontováni s astronomickými cenami energií pro domácnosti a firmy a s enormními výkyvy trhu. Proto předložíme sérii okamžitých opatření, která ochrání zranitelné spotřebitele a firmy a pomůžou jim, aby se adaptovali," prohlásila šéfka unijní exekutivy.
Unijní činitelé očekávají, že mezi členskými státy vyvolá největší diskuse návrh zavést maximální cenu ruského plynu. Ten podle von der Leyenové v současnosti tvoří už pouze devět procent veškerého dovozu plynu do Evropské unie místo loňských 41 procent.
Zejména středoevropské země jsou na něm ale nadále závislé a obávají se úplného uzavření kohoutů, jímž hrozí Moskva v případě zavedení cenového stropu. Český ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) ve středu řekl, že české předsednictví bude tento návrh chtít ze zasedání ministrů vyjmout.
V
Německo chystá další balík inflačních úlev
05.09.2022
Německo chystá další balík opatření, která mají ochránit spotřebitele a podniky před dopady prudce rostoucí inflace, v hodnotě 65 miliard eur (1,6 bilionu korun). Uvedla to v neděli agentura Reuters s odvoláním na dokument, který zveřejnila německá vláda. Ke snížení cen plynu, ropy a uhlí pro zákazníky použije daň z neočekávaných zisků, oznámil poté na tiskové konferenci kancléř Olaf Scholz.
Na opatřeních, která zahrnují návrhy na rozšíření slev na veřejnou dopravu a daňové úlevy ve výši 1,7 miliardy eur (41,7 miliardy korun) pro 9000 energeticky náročných podniků, se v neděli dohodly tři strany vládní koalice. "Je to zatím největší ze tří balíčků," řekl Scholz na tiskové konferenci.
"Kvůli rychlému růstu cen energií je nutná rychlá a přiměřená pomoc občanům a podnikům," uvádí se podle agentury AFP ve vládním dokumentu. Balíček pomoci podle dokumentu zahrnuje také šek pro studenty a důchodce a zvýšení příspěvku na bydlení.
Inflaci ženou vzhůru především vysoké ceny energií, které kvůli energetické nejistotě související s ruskou invazí na Ukrajinu neklesají.
Německá vláda proto využije příjmy z neočekávaných daní ke snížení cen plynu, ropy a uhlí pro konečné spotřebitele, oznámil Scholz.
V
Kreml nevylučuje další přerušení dodávek plynovodem Nord Stream
05.09.2022
Rusko nevylučuje další přerušení dodávek plynu podmořským plynovodem Nord Stream 1 do Evropy. Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova budou možná nutné další údržbové práce, protože nejsou k dispozici žádné technické rezervy. V pátek to uvedla agentura Interfax.
Ruský plynárenský gigant Gazprom oznámil přerušení dodávek plynu tímto plynovodem na tři dny, a to do sobotního rána. Podle záznamů o rezervaci na přepravu suroviny by se dodávky měly v sobotu skutečně obnovit, protože rezervace jsou na úrovni před aktuální údržbou. Představují tak asi 20 procent kapacity plynovodu. Prozatímní obnovení dodávek potvrzují také aktuální údaje na webu společnosti Nord Stream AG, která plynovod provozuje.
"V provozu je pouze jedna turbína," řekl ale v pátek Peskov. Gazprom podle něj nemůže za to, že je ohrožena spolehlivost potrubí Nord Stream 1, které vede po dně Baltské moře.
Peskov už dříve uvedl, že Gazprom je schopen dostát svým závazkům, ale že Evropa firmě postavila do cesty "právní a technické překážky" kvůli sankcím souvisejícím s válkou na Ukrajině. Mluvil také o krizovém scénáři. Evropská unie považuje tvrzení Kremlu za záminku.
V
Velkoobchodní cena elektřiny v Německu za tři dny klesla přes polovinu
02.09.2022
Velkoobchodní cena elektřiny pro německý trh s dodáním v příštím roce, která je pro Evropu klíčová, za tři dny klesla o více než 50 procent. Při dnešním obchodování sestoupila až na 486 eur (zhruba 11.900 Kč) za megawatthodinu (MWh), zatímco v pondělí poprvé překonala 1000 eur za MWh. Informuje o tom agentura Bloomberg.
Za poklesem podle analytiků stojí předpokládané kroky Evropské unie ke snížení cen energií. Cena elektřiny pro německý trh je ale navzdory tomuto poklesu pořád zhruba na desetinásobku sezonního průměru z posledních deseti let.
EU nyní zvažuje různá opatření ve snaze omezit růst nákladů na energie, který má negativní dopady na unijní ekonomiku. Drahá energie už vede k omezování produkce v řadě odvětví, například v ocelářství a výrobě hnojiv.
V